Luhačovice v novém jarním kabátku

Destinace pro lázeňské hosty i turisty

Areál lázní Luhačovice se co do velikosti řadí na čtvrté místo mezi lázněmi v Česku. Jak se hosté většinou shodují, patří současně mezi nejpůvabnější. Za tuto pověst vděčí své poloze v malebném údolí s nedotčenou přírodou chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Nádavkem tu najdeme mimořádnou vydatnost léčivých pramenů a podobný půvab i KRAJINY širšího okolí.

Odtud není daleko k závěru, že pobyt v Luhačovicích je vhodný a uspokojivý jak pro pacienty, kteří tu hledají nápravu svých zdravotních potíží, tak pro hosty, kteří mají v úmyslu posílit svou kondici, fixovat svůj elán a životní energii, ale i pro ty, kteří potřebují vhodné prostředí ke kvalitnímu odpočinku, či pro klasické turisty, kteří budou užívat krás KRAJINY a atraktivity památek a ostatních turistických cílů. Ceněné, osobité prostředí lázní podtrhuje také množství originálních, architektonicky významných staveb, zasazených do dvacetihektarového lázeňského parku. Ten navíc loni prošel důkladnou obnovou zeleně, o niž se postarala společnost Spa & Wellness Nature Resorts, největší svého druhu v České Republice. V těchto dnech, kdy s příchodem jara veškerá zeleň vyráží a vše rozkvétá, se výrazně ukazuje, jak zdařilá renovace to byla…

Výlet do historie

Osídlení je zaznamenáno již v 7. století, jak dokládají archeologické nálezy v Oboře u Luhačovic. První písemná zmínka o Luhačovicích je z roku 1412. Postupně vznikla struktura sídel, která se bez větších změn uchovala až do poloviny 19. století. Roku 1590 vlastnil Luhačovice rod Bartodějských z Bartoděj. Po Bílé Hoře byly konfiskovány a získal je Maxmilián z Lichtenštejna. Ten je 1629 prodal Gabrielovi Serenyimu. Jeho rodu patřily až do roku 1945. Serenyiové si uvědomili význam léčivých vod a jejich potenciál pro podnikání. Ondřej Serenyi dal na severním úpatí Malé Kamenné upravit pramen, který vyvěral s hlasitým bubláním a proto se mu říkalo Bublavý. Koncem 18. století dostal jméno Amandka. Kolem roku 1860 byl upraven další pramen, dnes známý jako Vincentka. Zprávy o léčivých vlastnostech luhačovických vod se roznesly po okolí a o prameny začal být rostoucí zájem. V roce 1789 poblíž pramenů vyrostl hostinec s několika pokoji pro ubytování. Popularitu lázní posilovaly zprávy o úspěšném léčení i lékařské studie, vysoce hodnotící léčivou sílu "luhačovské vody". Zvýšil se počet pacientů i vývoz minerálky. Koncem 18. století stavební ruch Kolem pramenů zesílil. Byl vybudován Zámeček, Vincencův dům, Stolařský dům, Venkovský dům a další, s ubytováním pro hosty. Na sklonku 19. století však na lázně dolehla stagnace, hrozil úpadek. Přerod lázní v akciovou společnost v roce 1902 byl výrazným mezníkem. Byl dokončen úsek železniční tratě Újezdec u Luhačovic - Luhačovice, což umožnilo přímé spojení z Prahy, Brna a Olomouce. Následující léta přinesla snahu o maximální rozvoj, vybavení a vysokou léčebnou úroveň lázní. Místní věnovali mimořádnou péči minerálním pramenům a uvědomovali si význam kvalitního a bohatého kulturního a společenského života. V té době vstoupil do hry architekt Dušan Jurkovič. Jeho dílo je výsledkem snahy porozumět prostředí, rozpoznat a chránit jeho hodnoty a vyhovět lidem, pro něž je tvorba určena. Lze je dodnes obdivovat při prohlídce Jurkovičova domu na Lázeňském náměstí, nedalekých, dnes zdařile rekonstruovaných Chaloupek, Slunečních lázní, budovy Jestřabí a Vodoléčebného ústavu.

V roce 1908 byl zahájen provoz divadla, roku 1928 byla dokončena a napuštěna přehrada nad městem. V roce 1936 získaly Luhačovice statut města. Po osvobození 2. května 1945 vývoj pokračuje, nese však znaky celkových společenských proměn. Nicméně hydrogeologickými průzkumy bylo potvrzeno, že existují další vydatné zdroje léčivé vody a byl vyvrácen omyl, že se kapacity jednotlivých pramenů vzájemně negativně ovlivňují. V roce 2000 byl slavnostně vysvěcen nejnovější luhačovický pramen Svatého Josefa u kostela Svaté Rodiny. Současnost – to už je především velkoryse pojatá činnost společnosti Spa & Wellness Nature Resorts, jak už jsme ji zmínili.

Moderní škála léčebných, rekreačních, kulturních i turistických služeb

Rozsah léčebných účinků luhačovických minerálních vod a procedur, které se na jejich základě nabízejí, je relativně široký – postihují dýchací ústrojí, pohybové ústrojí, nervové nemoci, oběhové ústrojí i trávicí ústrojí. Kromě programů pro dospělé nechybějí ani léčebné pobyty pro děti. Existují rozmanité kombinace léčebných sestav – v závislosti na charakteru onemocnění, způsobu platby, délky pobytu atd. V katalogu lázeňské společnosti najdeme i lázeňské pobyty pro relaxaci, rekondice, možnosti pro využití zaměstnaneckých benefitů, kapacity pro firemní akce apod. Hosté, zajímající se o poznávací výlety, mohou hledat v nabídce cestovní agentury Luhanka, která je součástí lázeňské společnosti. Široká paleta možností se nabízí i pro vysloveně aktivní hosty, lze volit pěší turistiku, Nordic Walking, cykloturistiku, běh, plavání, tenis, cvičení ve fitness centru. V lázeňském parku si lze hrát – kroket, pétanque, frisbee. Nu a kulturní a společenský život také rozhodně nestrádá. Během sezóny, ale i mimo ni se konají desítky akcí, od koncertů všech žánrů a druhů orchestrů a zpěváků, přes akademie, festivaly, folklorní přehlídky, divadlo, až po slavnosti k aktuálním datům. Každoročně se uskuteční řezbářské sympozium, kdy lázeňští hosté po dobu několika dnů mohou „koukat pod ruku“ umělcům, jejich díla pak zůstávají v prostoru lázní jako výzdoba lázeňského prostředí.

Rozhodli jste se? Pak můžete vybírat – od nejnáročnějších ubytovacích kapacit, jako je hotel Alexandria, Jurkovičův dům, lázeňský dům Palace a Dům Bedřicha Smetany, přes středně vybavený hotel Morava a Jestřabí, až po jednotlivé vily a penziony. Dlužno poznamenat, že výběr vychází vstříc opravdu různě plným peněženkám a pamatuje i na seniory. Volit lze i různou délku pobytu – od víkendu, přes dvou či třítýdenní léčebné pobyty až po neomezeně dlouhou dovolenou. Luhačovice mají navíc ještě jednu zajímavost – jsou obsazeny především domácí klientelou. Díky geografické poloze sem ze zahraničí dorazí ještě tak hosté z Rakouska či ze Slovenska a není jich příliš. O to je tu atmosféra pohodovější…

Miroslav Navara