Luhačovice – pramen sv. Josefa aneb svěcená voda pro ryby, ptáky i obojživelníky
Turistické cíle • Sport a rekreace • Lázně
I když se první zachycení luhačovických minerálních pramenů datuje do II. poloviny 17. století – a dá se o nich tedy s jistou nadsázkou hovořit jako o barokní atrakci – patří pramen sv. Josefa mezi 16 místními prameny k vysloveným „benjamínkům“. Byl totiž získán až z hlubinného vrtu, provedeného v roce 2000. Jedná se však o pramen hojně navštěvovaný, což může být způsobeno i tím, že se nachází v těsné blízkosti zdejšího kostela, který původně také nesl jméno Ježíšova nevlastního otce a pravděpodobného otce jeho nevlastních sourozenců. Pramenu jeho název zůstal, kostel byl nakonec zasvěcen celé Svaté rodině.
Pramen sv. Josefa vznikl díky tomu, že po havárii kanalizačního sběrače v roce 1987 zesílila snaha o prozkoumání hlubších struktur luhačovického zřídelního území. Byly naplánovány tři průzkumné sondy do hloubky 400 až 500 metrů, ale hned ta první z roku 1994 vedla ke změnám, označeným jako reálné ohrožení zřídelní základny a další průzkumné práce byly zastaveny. Nové vrtné práce byly zahájeny v roce 1997 z podnětu Sanatoria Miramare a byl při nich získán pramen Jaroslava. Proto nedaleké zařízení Miramare požádalo v roce 1999 o rekonstrukci nedokončeného hlubinného vrtu, označovaného jako BJ 321. Ta proběhla v letech 1999 až 2000 … a od té doby tu máme nový pramen, který dostal jméno pramen Sv. Josefa.
Pramen je pozoruhodný již svou kašnou, jejíž podobu navrhl Marek Trizuljak. Z důvodu nízké mineralizace je jeho voda velmi vhodná nejen k pitné léčbě při onemocněních trávicího ústrojí a dýchacích cest, ale i k uhličitým koupelím. Vydatnost pramene je – na Luhačovice neobvyklých - 30 litrů za minutu. Originální je pramen sv. Josefa rovněž v tom, že jej v květnu roku 2000 během slavnostního otevírání vysvětil generální vikář Mons. Milan Kouba.
A z čehože vznikla část názvu článku, kde je vzpomínáno různé živočišstvo vodní říše i naše ptactvo nebeské? Z pramene sv. Josefa je viditelný stok minerální vody přímo do nedalekého toku říčky Šťávnice. A tak lze předpokládat, že všechny zdejší ryby, obojživelníci i např. kachny patří mezi živočichy neobvykle zdravé ...