Tábor není jen gotika a renesance, poznejte architekturu 19. a 20. století

Zatímco v historickém jádru města najdete stavby především v pozdně gotickém a renesančním slohu, a v malé míře je pak zastoupeno baroko, rokoko či empír, stačí popojít o pár ulic dál a začne se vám otevírat pohled na secesní vily, novorenesanční Střelnici či unikátní art-decový dům s garážemi.

Prohlídku začneme v Palackého ulici, u Divadla Oskara Nedbala, které se skládá ze čtyř domů - historického divadla z roku 1887 v neobarokním stylu, klasicistního domu čp. 353 s trojúhelným štítem, neogotického zahradního domku z 19. století a funkcionalistického Tylova domu z roku 1937. Všechny tyto domy se spojily v 60. letech 20. století v jeden celek. Díky tomu vznikl unikátní divadelní prostor, kdy jsou k jednomu jevišti připojena dvě hlediště.

Na dohled od divadla vás v Žižkově ulici upoutá novorenesanční budova Střelnice z let 1894–95, která nahradila původní střelnici z roku 1811. Střelnice byla téměř od počátku důležitým místem společenského života v Táboře. Pro tyto příležitosti byla dobře vybavena, nacházela se zde restaurace a v poschodí rozlehlý sál využívaný ke společenským akcím a koncertům. Koncem 80. let byla Střelnice uzavřena a začaly rekonstrukční práce, které bohužel utlumily vleklé restituční spory. V r. 2003 byl areál Střelnice prohlášen ministerstvem kultury za kulturní památku. Rekonstrukce Střelnice byla dokončena až v r. 2006 a nadále slouží k pořádání společenských akcí.

Na Palackého ulici navazuje nám. Fr. Křižíka, do kterého ústí šest ulic, není ale jen významnou dopravní křižovatkou. Jméno F. Křižíka je připomínáno pro jeho přínos pro urbanistický vývoj Tábora v letech 1887–1907. Křižík v rámci reklamní akce provedl elektrické osvětlení náměstí (1887), instaloval provizorní uliční osvětlení při národopisné výstavě (1902), postavil elektrárnu (1902), která přešla do správy města (1907), zavedl elektrické osvětlení do kostela, sokolovny a divadla. Od roku 1903 je v provozu elektrické vlakové spojení Tábor – Bechyně. Na severní straně náměstí Františka Křižíka stojí škola čp. 860, původně nazývaná c. k. státní reálka v Táboře. Budova školy byla postavena v roce 1907 podle návrhu architekta Karla Dondy. Neorenesanční průčelí reálky zdobí rakovnické mozaiky, které po stranách zobrazují alegorie vlastivědy a stavitelství.

Když se z náměstí Fr. Křižíka vydáte ulicí 9. května, dojdete po chvíli na nám. T. G. Masarka, kde stojí vyšší odborná a střední zemědělská škola postavená roku 1903 (dle návrhu arch. Pokorného, fasády prof. Čenského a štukové výzdoby sochaře Pekárka). Škola byla založena již 1866 a 1900–1919 plnila funkci vysoké školy do vzniku Vysoké školy zemědělské v Brně. Učilo se tu vždy česky. Součástí školy je i botanická zahrada, založená rovněž roku 1866. Budova školy i botanická zahrada jsou památkově chráněny.

Nedaleko nich v Tyršově ulici čp. 521 najdete budovu filiálky Národní banky československé v Táboře (dnes Komerční banka), která byla postavena v roce 1930 podle projektu pražských architektů Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma. Stavba banky je hodnotným dokladem neoklasicistní architektury první republiky. Budovu zdobí dvě figury od významného táborského sochaře Jana Vítězslava Duška.

Jen o pár metrů dál uvidíte další nádherně zdobenou budovu čp. 822. Tato budova byla postavena v roce 1905 podle plánů pražského architekta Ludvíka Čížka, který byl specialistou na navrhování budov a cvičišť Sokola. Sokolovně v Táboře dal tento architekt neorenesanční podobu.

Když se od sokolovny vydáte Fügnerovou ulicí, dojdete ke Sboru Božích bojovníků v Táboře. Budova sboru byla dokončena v roce 1939 podle plánů pražských architektů Václava Vejrycha a Jaroslava Kabeše. Sbor je hodnotnou puristickou stavbou. Velkorysost uměleckého záměru se odráží například v nápaditém odhalení konstrukce nad střechou kolumbária, které je při Budějovické ulici. V interiéru sboru se nachází oltářní stěna s pěti zavěšenými plastikami a reliéf na kruchtě od významného táborského sochaře Jana Vítězslava Duška.

Budovu Sboru si můžete prohlédnout i z Budějovické ulice, odkud vynikne motiv kalichu na věži budovy. Na Budějovické ulici najdete také obytný dům s garážemi čp. 1490, který si nechal postavit v roce 1928 majitel realit a dealer vozů automobilky PRAGA Karel Jiří Doležal. Unikátní art-decový dům zdobí bizarní dětské postavičky s automobilovými svíčkami či vyjíždějící automobil, další postavy a nápis Praga jsou na nejvyšším patře domu.

Na závěr ještě jeden tip navíc, vrátíte-li se do historického centra a projdete Bechyňskou bránou, rozevře se před vámi pohled na vilovou čtvrť, ta vznikala už od sklonku 19. století a najdete v ní řadu zajímavých staveb, mezi nejznámější patří secesní symbolistická vila čp. 738 v Příběnické ulici, kterou navrhl známý český umělec František Bílek. Vila byla postavena po roce 1901 a je jedním z mála architektonických děl tohoto významného umělce. Průčelí domu zdobí stylizovaný motiv vosí hlavy – na štítech a mřížích okének, rámy oken připomínají otvory pláství.