Tábor vstupuje do sezony řadou rekonstrukcí a modernizací, ale také velkým počtem kulturních lahůdek

Víte, kolik je na území Tábora národních kulturních památek? A už jste navštívili i tu nejnovější – Poutní areál v Klokotech s kostelem Nanebevzetí Panny Marie?

Na vršku nad zákrutem řeky se skví impozantní stavba poutního kostela. Byla založena kolem roku 1700 v místě bývalého gotického kostelíka a za přispění bohatých mecenášů z významných šlechtických rodů i z řad táborských obchodníků budována bezmála třicet let. Samotný kostel, jehož projekt si vzal za vzor patrně dílo jednoho z nejtalentovanějších architektů své doby, Jana Santiniho, se podařilo dokončit již v roce 1714. Postupně ke kostelu přibyly ještě ambity a kaple, až vznikl neobyčejně působivý stavební soubor s půdorysem přibližně ve tvaru dvojitého kříže.

Krásu umělecky vysoce hodnotné barokní stavby podtrhuje její sepětí s okolní přírodou. Jedna z nejcennějších kulturních památek v regionu tak právem snese srovnání s největšími skvosty architektury evropského baroka.

Od května do října je kostel otevřený každý víkend, v sobotu od 10 do 17 hodin a v neděli od 11 do 17 hodin. Přítomen je průvodce připravený provést návštěvníky. Skupinové prohlídky je vhodné rezervovat.

K tomuto malebnému místu s ambity porostlými růžemi a zvonkohrou s nejstarším zvonem z roku 1508 se pojí hned několik legend. Tou nejznámější je zjevení Panny Marie pasáčkům u klokotského pramene na Dobré Vodě, méně známá je legenda o obrazu Panny Marie Klokotské, který přečkal i poboření kostela během husitských válek. Další z legend pak vypráví o Janu Nepomuckém, který měl rok před svou mučednickou smrtí kostel vysvětit. Ať už to bylo jakkoliv, genius loci se tomuto poutnímu místu upřít nedá.

Klokoty prošly v loňském roce rozsáhlou rekonstrukcí a letos byly zařazeny do souboru národních kulturních památek.

Až do konce letošního roku prochází rekonstrukcí i další z táborských kostelů – Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor na Žižkově náměstí. Název hlavního táborského kostela odkazuje na biblickou symboliku, tolik důležitou pro zakladatele města. Na vrchu Tábor nedaleko Genezaretského jezera v Palestině byla podle evangelia před zraky jeho učedníků proměněna Ježíšova podoba na znamení, že je Synem božím. Z důvodu opravy a výmalby hlavní lodi budete moci vzácný interiér táborského kostela obdivovat až v příštím roce.

Vyhlídková věž kostela, která je 75 m vysoká a vede na ni 200 schodů a ze které je krásný výhled na město i okolí, zůstává pro návštěvníky otevřená.

Dominantu nejstarší dochované architektonické památky v Táboře představuje z daleka viditelná věž Kotnov, nazývaná podle bájného zakladatele hradu. K hradní věži přiléhá jediná dosud stojící městská brána, zvaná Bechyňská. Dochovala se v téměř původním stavu z doby po roce 1420, kdy se začalo s její výstavbou. Na konci 19. století byla pod vedením architekta Josefa Mockera upravena ve stylu odpovídajícímu architektuře vrcholné gotiky. V působivém prostředí jejích gotických interiérů je umístěna stálá expozice s názvem Život a práce středověké společnosti. Tato expozice však bude až do roku 2019 procházet dlouhodobou rekonstrukcí, přístupná veřejnosti bude tedy pouze věž Kotnov, a to v omezeném provozu, jak to rekonstrukce objektu umožní. Areál hradu Kotnov je prohlášen za národní kulturní památku.

Další táborskou národní kulturní památkou, která se řadí k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech a kterou čekají velké opravy, je Stará radnice. S jejím budováním se začalo pravděpodobně v prvních letech 16. století, kdy městská rada nechala strhnout tři domy na západní frontě náměstí. Uvolnil se tak dostatečný prostor pro vybudování monumentální radniční budovy.

Velký sál, nazývaný též "palác", je oprávněně pokládán za historicky nejcennější veřejný interiér v Táboře. Vznikl odstraněním větší části původního druhého patra Radnice a zaklenutím vysokého prostoru dokonale zvládnutou síťovou klenbou.

Autorství paláce i celé radniční budovy je nutno připsat architektu a kameníkovi Wendelu Roskopfovi, snad původem z Lužnice. Roskopfovo působení při výstavbě radnice dosvědčuje i nápis a kamenická značka na opukovém městském znaku s letopočtem 1515-1516. Stavbu radnice dokončil Roskopf kolem roku 1521. Ve druhé polovině 17. století byla budova, poškozená předchozími válečnými léty, barokně upravena podle projektu Antonia de Alfieriho. Roku 1878 se architekt Josef Niklas pokusil vrátit radnici opět její pozdně gotický charakter. Za svou dnešní podobu tak radnice vděčí mimo jiné i Niklasově historizující úpravě.

Částečné omezení provozu se bude týkat pouze gotického Velkého sálu s jezdeckou sochou Jana Žižky. Podzemní chodby i expozice Husité zůstanou přístupné. V budoucnu se díky této rekonstrukci budou moci návštěvníci nově podívat i do podkrovních prostor radnice.

Rekonstrukcí prochází kromě památek také plavecký stadion, a to až do září letošního roku, venkovní aquapark bude nejpozději od července otevřený.

Nenechte si ujít návštěvu Tábora a navštivte řadu zajímavých kulturních akcí a festivalů, kterých bude v Táboře nespočet. Některé se staly natolik věhlasné, že se pořádají každý rok a lákají čím dál více návštěvníků i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že si v roce 2018 připomínáme 100. výročí od založení samostatného Československa, mohou se návštěvníci těšit při této příležitosti i na témata spojená s obdobím tzv. první republiky.

Více informací naleznete na www.visittabor.eu.