Barcelona – Muzeum Frederica Marese (Museu / Museo Frederic Marès)

Muzeum Frederica Marèse se nachází v centru Barcelony (Gotická čtvrť, náměstí Plaza de Sant Iu č. 5) a petří mezi nejzajímavější muzea katalánské metropole. Bylo oficiálně otevřeno v roce 1948 a vystavuje množství pozoruhodných exponátů, které městu věnoval velký sběratel a uznávaný sochař Frederic Marès i Deulovol. Ten za svůj dlouhý život (1893 – 1991) nashromáždil neuvěřitelně rozsáhlou sbírku, takže se návštěva tohoto muzea většinou dost protáhne. Navíc za pozornost stojí i samotný památkově chráněný palác, ve kterém se muzeum nachází.

Vzhledem k tomu, že byl Marès sochařem, nikoho asi moc nepřekvapí, že i jeho muzeum je zaměřeno převážně na sochařství, které doplňují obrazy mistrů, staré tkaniny, práce zlatníků a historický nábytek. Sbírky zahrnují neuvěřitelné časové rozpětí téměř 25 století a najdeme zde vše od starověku 5. století před naším letopočtem, přes románský sloh, gotiku, renesanci i baroko, až po katalánské sochařství 19. století. A opomenout nelze ani pozoruhodnou studijní knihovnu.

Muzeum svým způsobem funguje již od roku 1944, kdy Marès poprvé vystavil velkou část své sbírky v sídle současného historického městského archivu. Mezi exponáty byly zejména prvotisky a středověké sochy. V roce 1946 pak svou činnost slavnostně zahájilo ředitelství muzea a o další dva roky se v muzeu procházeli první návštěvníci. Tehdy muzeum tvořily pouhé čtyři místnosti v části starého královského paláce. Marès však své sbírky nadále rozšiřoval, a to až do roku 1970. Poté už spíše novými exponáty zásoboval další muzea. Současná podoba muzea vznikla „na papíře” roku 1997 a v reále v průběhu let 1999 až 2001. Třetí fáze rekonstrukce muzejní budovy však byla dokončena teprve v roce 2011.

Vznik tohoto muzea napomohl výrazně k rekonstrukci bývalého královského paláce (sídlo katalánsko – aragonských králů a barcelonských knížat) nebo věže Diany. Návštěva muzejního objektu dnes potěší i ty, kteří si vlastní sbírky ani prohlédnout moc nechtějí. Půvabné nádvoří s fontánou, zahrada, pomerančovníky ... zkrátka velmi příjemné relaxační místo.

Na závěr ještě pár slov o exponátech, které můžeme v jednotlivých muzejních sekcích vidět.

Část Starověký svět představuje období 5. - 4. století před naším letopočtem a najdeme zde např. různé busty, torza, sousoší dvou nymf nebo slavný Layosův sarkofág. Nechybí, pochopitelně, ani olejové lampy, svícny nebo sošky božstev. Románské umění 11. až 12. století nabízí zejména polychromované řezby se zaměřením na postavy Matky Boží a Ukřižovaného Krista. Díla pochází většinou z Katalánska a Kastílie. Zaujmou jistě i pozoruhodné mramorové reliéfy.

Gotika 13. a 14. století na předchozí část plynule navazuje. I zde najdeme Madony a „krucifixy“ z Kastílie, Leonu a zeména od předních katalánských sochařů. Vše doplňují kamenné oltáře. Gotická díla 15. století reprezentují hlavně sochy, dokládající silný vliv vlámských umělců na vývoj zdejšího gotického umění. Najdeme zde také Piety, oltářní nástavce nebo relikviáře v podobě světcovy busty. Mnohá díla jsou dovozem z Anglie, Německa nebo Nizozemska.

Renesanční umění 16. století reprezentuje převážně sochařství, a to zejména skupina nejvýznamnějších tvůrců z uměleckých center v Burgosu, Leónu nebo Valladolidu. Snad všechny oblasti Španělska jsou zastoupeny ve sbírkách barokního umění 17. a 18. století a i v tomto případě jde téměř vždy o díla sochařská. Naopak sbírkové předměty ze samého závěru 18. století a celého století 19. pocházejí téměř výhradně z Katalánska. Kromě neoklasicistních soch zde najdeme různé náboženské obrazy, neapolské a katalánské betlémy, terakotové modely monumentálních soch bratrů Vallmitjanů nebo soubor pamětních medailí, pocházejících zejména z Francie a Katalánska.

V této chvíli se musí autor článku přiznat, že byl při prohlídce muzea časově limitován, takže skončil s prohlídkou již někde na počátku baroka. A přitom výše uvedeným výčtem prohlídka muzejní expozice ještě zdaleka nekončí. Před návštěvníky je totiž stále např. Sběratelský kabinet, což je vlastně několik místností, ve kterých jsou vystaveny desítky tisíc předmětů z každodenního života, pocházejících zejména z 19. století (např. hračky, dýmky, hodiny nebo fotografie). Těch místností je celkem sedmnáct a za vše hovoří většinou již jejich názvy: Sál uměleckého kovářství, Sál Panny Marie z Montserratu, Zbrojnice, Dámsky salon, Kuřácký salon, Pánský salon, Pokoj víry, Sál fotografií, Hodinová místnost, Sál keramiky a skla nebo Pokoj hraček.

O studiní knihovně v textu již zmínka byla. Ta má hlavně připomínat Frederica Marèse jako sochaře i sběratele. Právě zde také Marès přijímal své přátele i významné návštěvníky. Současnou podobu Marèsovy knihovny přitom mohla veřejnost poprvé obdivovat až koncem listopadu roku 2018, kdy muzeum slavilo své 70. výročí.

Závěrečná poznámka: Fotogalerie zdaleka nepředstavuje celé Marèsovo muzeum, protože autor tohoto článku opravdu nestihl projít všechny jeho sály. Kdo muzeum navšíví, jistě pochopí ...