Bašnický potok

O tomto potoce nenalezneme mnoho ucelených informací, jistou první vlaštovkou se stala až „Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska“ od Stanislava Štefáčka, jež vyšla v roce 2008 a na rozdíl od jiných děl tento drobný tok neignorovala. Píše se v ní toto:

„BAŠNICKÝ POTOK

Pramení necelý kilometr severovýchodně od Holovous u Hořic v nadmořské výšce 340 m. Ústí zprava do Bystřice u Nechanic v nadmořské výšce 241 m. Plocha povodí činí 63,7 km2, délka toku 18,5 km, průměrný průtok u ústí je 0,27 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok.

Charakter toku a ráz krajiny

Své vody sbírá v lesích jižně pod Chlumem (449 m). Od pramenů až k ústí teče jižním směrem ve Východolabské tabuli. Širší okolí tvoří mírně zvlněná pahorkatina, údolní nivu Labe sledují nízké terasy; území bylo dlouhou zemědělskou činností přeměněno na kulturní krajinu polí, luk a menších lesů, úrodná zemědělská oblast. V povodí je několik větších rybníků i lesních ploch. Jediná významnější přírodní lokalita je vrch Pískovna (294 m) severovýchodně od Myštěvsi.

Pozoruhodné lokality podél toku

Holovousy viz Javorka. - Dobrá Voda – obec s 534 obyvateli, 3 km jihozápadně od Hořic. - Stračov – obec s 295 obyvateli, 2 km jihozápadně od Klenice; dvoukřídlý patrový zámek s klasicistní fasádou. - Nechanice viz Bystřice (chlumecká).“

Já bych si tak dovolil tento text ještě trochu doplnit. Počátek tohoto vodního toku, někdy zvaného rovněž jako Bříšťanský, nalezneme nad Holovousy v lese Oboře. Vlastně má prameny dva (původně jich mělo být ještě více) a ty obtékají z východu a ze západu (dnes je považován za jeho počátek tok na východní straně v nadmořské výšce 340 m n. m., i když dříve tomu bylo naopak) ostroh s pravěkým či raně středověkým hradištěm, jež bylo prozkoumáno v letech 1982-1983 Jiřím Siglem a Vítem Vokolkem, kdy byly získány nálezy jak z období slezskoplatěnické kultury, tak z raného středověku. Z dobových pramenů je však toto hradiště známé spíše jako chodovické. Antonín Cechner o něm píše ve své knize „Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXXI. Politický okres Novopacký“ z roku 1909 toto:

„Mezi Chodovicemi a Holovousy jest údolí, do kterého vražen ostroh Chlumu, zvaný „v šancích“. Jest na něm elliptické hradiště ohražené trojnásobným valem. (Český lid I., 192.)

Pod hradištěm byla r. 1880 vykopána hliněná nádoba, plna bronzových kruhů (as 30 kusů), rytých. Část, 5 kusů, získalo museum Hořické. (Český lid IV., 457; Mitth. d. Wiener anthrop. Ges. 1894. 30.)“

Pod ním dochází k jejich soutoku, jehož bylo využito k vybudování koupaliště a několika dalších vodních nádrží. Odtud míří potok, jehož koryto zde bylo naposledy pročištěno v roce 2009, jižním směrem až k poloze „Na rybnici“, jež se nachází pod okresní silnicí z Hořic do Ostroměře. Zde mění pod holovouskou čistírnou odpadních vod, která byla předána k užívání 30. června 2006, směr na jihozápad, aby pokračoval kolem areálu koncem 40. let 20. století vybudovaného letiště (o zdejším aeroklubu lze dohledat množství informací na jeho webu: https://www.lkhc.cz), až do míst, kde se říká „V meziluží“. Mezi ním a silnicí z Horní Dobré Vody do Lískovic byl během meliorací zatruben. Pod stráněmi Švehlova vrchu (293,5 m n. m.) pokračuje ke „Kamenci“, pod nímž ho posilují vody Chlumského potoka.

V těchto místech vznikla řada vodních ploch, z nichž se do dnešní doby zachovaly rybníky: Dobrovodský (Nový, jeho podrobnou historii od založení v letech 1950-1953 nalezneme zde: https://dobravodauhoric.cz/historie-rybnika/#obsah) a Cukrovarský (též znám jako Bašnický). Tohoto bylo využito rovněž při založení bašnického cukrovaru, jenž byl založen jako Hořický společný cukrovar u Dolní Dobré vody a jeho základní kámen byl položen 21. května 1871, přičemž v roce 1883 byl převzat firmou Adolf Müller a spol. v Praze, fungoval až do roku 1998 a v letech 2004-2008 byl jeho areál zbourán. V rámci staletí se na zdejších rybnících stala řada neštěstí při koupání či bruslení, některé nešťastné příhody se udály i na rybniční hrázi, např. 11. května 1913 zde zemřel 79letý hlídač cukrovaru Josef Baudyš, když při značném chrlení krve z úst vykrvácel. Měl totiž tuberkulózu a navíc jeho nuzný hlídačský plat mu mnoho nedovoloval, tak to vypadalo, když existovala penze jen pro státní zaměstnance a pro nikoho jiného.

Poté potok pokračuje jižním směrem k Bašnici, pod níž mění svůj tok na jihovýchod, aby byl pod „Zadluky“ posílen vodami Rašínského potoka. Bříšťany obtéká severozápadním až západním směrem, u „Dubiny“ přibírá vody bezejmenného potoka, obtéká les „Březinu“, pod nímž jeho vody zásobují rybník Rákosník (lidově Rákosák), nad Petrovičkami míří k Pšánkám, kde opět slouží k přivádění části vody do zdejšího rybníka. Pod „Havrancem“ do něj ústí Mlýnský potok, jenž má svůj počátek rovněž v Pšánkách.

Odtud potok teče na jih k Nerošovu, kde na něm býval dříve mlýn s velkým rybníkem, jenž zanikl v 50. letech 20. století, kdy byl zasypán jeho přivaděč. Západně obtéká Suchou, kde došlo k prvním melioracím přilehlých pozemků v letech 1911-1913 (dvojice melioračních družstev byla ustavena již v roce 1907, třetí vodní družstvo vzniklo roku 1929), a Tůni (právě mezi Suchou a Tůní teče zčásti v zregulovaném korytě a to původní, později označované jako Mlýnský potok, vedlo na východ od Tůně, kde se dodnes dochoval mlýn čp. 1, na němž je umístěna pamětní deska Karlu Knaiflovi, pilotu 138. perutě RAF, o němž lze najít informace na této adrese: http://horice.safarikovi.org/knaifl.html), aby se na východ od Komárova stal pravostranným přítokem řeky Bystřice, z níž se díky regulačním pracem stal v těchto místech Mlýnský potok (původní koryto Bystřice) a současný zregulovaný tok Bystřice, přičemž k jejich soutoku dochází na západ od Nechanic pod „Valy“.

Dodejme ještě, že u Komárova, kde oficiálně končí svůj tok Bašnický potok, byl v rámci v letech 1949-1953 provedené regulace vybudován akvadukt, jenž převádí tok říčky přes Mlýnský potok. Plánovány jsou rovněž různé revitalizace toku Bašnického potoka a obnovy zaniklých vodních ploch na něm. Snad nakonec skutečně dojde k obnově všeho, co bylo až nesmyslně zničeno a potok se navrátí alespoň v něčem do své původní podoby, kdy býval on sám i jeho břehy s nivními porosty přímo romantickou přírodní ozdobou celého svého okolí, k níž byla také vztahována řada různých příběhů a pověstí.