Brod (Heřmanice)

Pojmenování této obce, jejíž katastr byl osídlen již v neolitu, vychází od toho, že se v těchto místech nacházel středověký brod, přes který se všichni pěší pocestní i jezdci dostávali na druhou stranu řeky Labe, což potvrzuje rovněž prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H":

"2. Brod, Prode, ves na obou březích řeky Labe 3 1/2 km sev. od Jaroměře: 1520 ves Brod k Heřmanicům celá, DZ. 2 K 22; 1615 ves Brod, krčma ve vsi Brodie, DZ. 137 J 15 a K 13; 1636 Dorf Prade, DZ. 466 B 3; 1654 Brode, BR. 12/549; 1713 Hft Gradlitz.. des Dorfs.. Proden, Herzmanitz, Ter. F., 180; 1790 a 1836 Brode, Prode, Schaller XV, 88 a Sommer IV, 120; úř. 1854 Brod, Prode.

Německý tvar Prode vznikl z českého výrazu ʻv Broděʼ se začátkem podle hornoněmecké výslovnosti."

Většina dějin Brodu je totožná s Heřmanicemi, protože tato ves od dávných dob náležela k heřmanickému zboží, čímž se dostala k heřmanickému panství, pod nímž zůstala až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. V lokalitě "Na Tamberku" měla prý dříve stávat tvrz, na níž ve 14. století seděli rytířové z Tamberka. jinak z Heřmanic. Dokud Brod náležel pod město Jaroměř, tak se odtud odvádělo do městských důchodů: 8 kop, 9 grošů a 6 denárů úroku a 6 kop a 2 groše za roboty; tehdy zde bylo zmíněno 22 osedlých. 21. března 1775 byli místní muži vyzváni k tomu, aby se zásobili na 3 dny chlebem a připravili se na pochod do Choustníkova Hradiště, až je zavolá rychtář nebo zazvoní zvony. V roce 1778 tábořili u Brodu rakouští dragouni a po nich pruští vojáci, které tu zasáhl mor a cholera. Kosti jejich zemřelých byly objeveny roku 1854 při opravě tamního mostu. V roce 1841 došlo k výstavbě nové silnice a úpravě vodního koryta kanálu. Roku 1843 měla ves, tehdy nazývaná ještě i jako Brodec (něm. Prodl), 47 domů a 256 obyvatel.

V roce 1849 se Brod stal samostatnou politickou obcí, jejíž tehdejší vzhled přináší indikační skica stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA362018400). Roku 1854 došlo k obnově mostu přes Labe, který byl mnohokrát v dějinách zničen velkou povodní a clo na něm bylo pravidelně vybíráno od roku 1844. 13. února 1865 došlo k hádce mezi dvojicí povozníků, jejímž výsledkem byl 1 mrtvý. V roce 1880 měl Brod 49 domů, 246 německých a 9 českých obyvatel. O 3 roky později byl založen SDH (něm. Freiwillige Feuerwehr in Prode). Roku 1896 obdržel diplom čestného členství SDH zasloužilý heřmanický řídící učitel Jan Jeřábek, který zde začal učit v roce 1846. Roku 1908 se jednalo o regulaci Labe, ale vedení obce s těmito pracemi nejprve nesouhlasilo, aby se v pozdějších letech začalo s jejich realizacemi, a to ruku v ruce s melioracemi přilehlých pozemků. V roce 1910 bylo v obci 45 domů a 218 obyvatel, z nichž 190 se hlásilo k Němcům. Před 1. světovou válkou bychom tu našli tyto živnostníky: vazače Franze Filippa, koláře a soustružníka dřeva Josefa Mühla, obchodnice Aloisii Gabrielovou a Katharinu Pawelovou, sedláře Vinzenze Koppa, kováře Franze Wihana, obuvníka Josefa Schuberta, truhláře Johanna Simlu a sedláky Vinzenze Koppa a Franzisku Rückerovou. Z front 1. světové války se nevrátilo několik místních mužů (Franz Friebel, Josef Rudisch, Albert Siml, František Simla, Josef Weist).

V letech 1919 a 1923 se zdejší česká menšina dohodla s německou většinou na tom, že nevznikne samostatná česká kandidátka, takže v zastupitelstvu díky tomu stanul 1 Čech, přičemž Němců bylo 11. Stejně tak dopadly i volby v roce 1927, kdy již byla samostatná česká kandidátka. V letech 1938-1945 byl Brod součástí Třetí říše a nesl pojmenování Prode. Roku 1939 měla ves 51 domů a 206 obyvatel. V roce 1941 vstoupilo zdejší elektrárenské družstvo do likvidace, jíž byli pověřeni: Franz Blümel z čp. 7 a Josef Rudisch z čp. 35. Po osvobození došlo k odsunu zdejšího německého obyvatelstva, přesně se tak stalo 10.-12. srpna 1945. Roku 1946 byla znovuzřízena obecní knihovna. V roce 1950 místní JZD rozoralo meze a začalo připravovat adaptaci společných kravínů. Roku 1961 byl Brod připojen k Heřmanicím. Tehdy také došlo ke sloučení místního JZD s tím heřmanickým, takže 27. ledna 1961 vzniklo JZD Družba Heřmanice, jež se skládalo z bývalých JZD Heřmanice, Brod, Slotov a Hořenice. V roce 1967 začala výstavba prodejny smíšeného zboží. Roku 1972 došlo k přeložce silnice a kvůli tomu byl vybudován nový most. V téže době se každoročně konaly na katastru obce tzv. Dukelské závody branné zdatnosti, jež byly pod patronátem ZO Svazarmu z Jaroměře a Heřmanic-Brodu. V roce 1977 bylo v prodějně zřízeno ústřední topení a roku 1994 došlo k výměně kotle. V roce 2003 došlo k zavedení plynu a o 3 roky později byla provedena rekonstrukce topení v prodejně. Roku 2012 došlo k rekonstrukci veřejného osvětlení a v roce 2015 byla provedena částečná plynofikace obce. 15. května 2013 byla slavnostně otevřena nová cyklostezka. V červnu 2013 zasáhla obec přívalová povodeň. Roku 2020 byly zahájeny komplexní pozemkové úpravy.

Z místních pamětihodností musíme zmínit: litinový kříž na mostě přes Labe, zřízený v roce 1871 Franzem a Klarou Blümelovými; železný kříž na pískovcovém soklu u zemědělského areálu společnosti AGRO CS z 19. století; kamenný kříž u čp. 49, jenž byl vybudován Josephem Borschkem roku 1857; kamenný kříž u čp. 44, zřízený Franzem a Elisabeth Rudischovými v roce 1920; pomník padlým v 1. světové válce od sochaře Antona Staudeho, který byl zřízen místním SDH a zachována je řada zděných a hrázděných domů z přelomu 19. a 20. století, což je vzpomínka na to, že zde původně žili němečtí spoluobčané. Z přírodovědeckého hlediska stojí za jmenování tzv. Ještěrčí ráj, což je slunná stráň nad levým břehem Labe, jež je od roku 2003 v péči jaroměřských ochránců přírody. Nejvýznamnějšími brodskými rodáky byli: malíř, rytec a kreslíř František Lorenz (též psán jako Lorenc, 20. května 1825 Brod - 30. března 1901 Jaroměř); choustníkovohradišťský učitel Adolf Friedrich Borschke (psán i jako Bořke, * 19. května 1889 Brod) a tanvaldský lékař MUDr. Rudolf Posner (* 17. dubna 1900 Brod), ale odsud pocházel rovněž talentovaný fotograf Alfred Blüml, jenž zemřel v roce 1943 v pouhých 18 letech. Výraznou zdejší osobností byl rovněž statkář a český hraničář Josef Merkl (1869-1941), který býval předsedou odboru Národní jednoty severočeské v Kuksu a za svoji dlouholetou činnost byl v roce 1931 oceněn diplomem s uznáním a díky ústředního výboru NJS. Výrazná byla i účast zdejších obyvatel v rakouském vojsku, v letech 1813-1814 se zúčastnili napoleonských válek tito obyvatelé Brodu: Franz Dittrich, Johann Dittrich a Johann Kudernatsch. V letech 1848-1849 bojovali v Itálii pod maršálkem Radeckým: Josef Dittrich, Franz Filip, Josef Leiske a Wenzel Rudisch (zraněn), v roce 1859 tamtéž Franz Schwarz a Johann Schwarz a prusko-rakouské války roku 1866 se zúčastnili: Franz Hollezschke, Josef Holletschke (držitel malé stříbrné medaile za statečnost), Anton Kudernatsch (zraněn) Johann Schubert (zemřel) a Vinzenz Tasler. Více informací lze získat též zde: https://www.obec-hermanice.cz/obec-hermanice/osady/brod/.

Brod (Heřmanice) na mapě