Bruntál-zámek
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Bývalé okresní Město Bruntál najdete na severní Moravě v severozápadní části Nízkého Jeseníku jako centrum Bruntálské vrchoviny a východiskem na Hrubý Jeseník. Jedno z nejstarších měst v českých zemích, již v r.1213(podle falza) bylo prvním Horním Městem s magdeburským právem. Přesné datum založení není známo, ale uvádí se již v době kolonizace severní Moravy a Slezska ve 12.stol. na významné obchodní cestě z Olomouce do Slezska. Jako centrum a sídlo významného panství a také bývalé okresní město se může Bruntál a jeho okolí pochlubit řadou církevních, světských a kulturních památek, krásnou horskou přírodou spřírodními národními památkami, vodní nádrží Slezská Harta atd. Přitom je středem vrchoviny po jejímž okraji se nacházejí ve stejné vzdálenosti kolem 20 km města Krnov na severovýchodě, Vrbno pod Pradědem na severu a na jihozápadě Rýmařov, které mohou také poskytnou řadu turistických zážitků a zajímavostí.
Město na mírném návrší nad Černým potokem k obraně severní hranice před slezskými vpády založil moravský markrabě Vladislav Jindřich. Podle Bruntálu, který měl magdeburské právo, dostalo v r.1223 tzv. „Uničovskou listinou" krále Přemysla Otakara I. magdeburské právo i město Uničov. Bruntál byl v té době až do r.1352 odvolacím místem pro všechna města s magdeburským právem na severní Moravě, v četně královského města Olomouce. Město bylo chráněno zprvu palisádovou hradbou, která byla v pol.15.stol. nahrazena kamennou. O založení šlechtického sídla v Bruntále není žádná zpráva až v r.1506 je první zmínka o hradu při prodeji bruntálského panství, krnovskou kněžnou Barborou a jejím manželem Jiřím ze Šelemberka a na Kosti, Janu a Hynkovi z Vrbna, který již bruntálské panství držel od r.1476 vzástavě. Původně pocházel rod pánů z Vrbna z polského rodu pánů z Wirbna ve Svidnickém knížectví a v té době měl svoje sídlo na hradě Fürstenwalde nad Vrbnem. Hrad především svojí polohou nevyhovoval požadavkům centra šlechtického sídla významného panství. Bruntál byl výstavnější a okolí bylo bohaté na naleziště drahých kovů a tak Jan starší z Vrbna v r.1556 začal s přestavbou bruntálského hradu, při které se však dostal do konfliktu s poddanými a bruntálskými měšťany, kteří se jich zastali. Přestavěný hrad při západní městské zdi je zobrazen na mapě bruntálského panství z r.1579. K větší přestavbě hradu došlo za Janova syna, opavského zemského hejtmana Hynka staršího z Vrbna, který se stal v r.1589 dokonce moravským zemským hejtmanem. Zámek byl přestavěn ve stylu severské renesance s trojúhelníkovým půdorysem s nejdelší jihovýchodní stranou ve tvaru kruhové výseče, která sledovala zakřivení pozdně gotické hradby. Trojúhelníkové nádvoří bylo obklopeno arkádami a vystavěna byla také 61 m vysoká hodinová věž. Jako vyznavač Lutherova učení na svém panství zavedl jako oficiální luterské náboženství, pro které zřídil i protestantskou tiskárnu. Bruntálský zámek hostil v r.1577 císaře Rudolfa II., který zde přijal hold opavských stavů. Opavští stavové zde v letech 1608-1611 skládali holt také jeho nástupci, králi Matyášovi a v r.1620 se tu zastavil i „zimní" král Fridrich Falcký. Od r.1617 držel bruntálské panství Jan z Vrbna z heraldické větve, kterému bylo za aktivní účast na stavovském povstání, panství konfiskováno a prodáno řádu německých rytířů do osobního majetku velmistra řádu, v té době císařova bratra, arcivévody Karla a řádu, který zde zřídil místodržitelství, patřil až do r.1938, kdy byl řád zrušen. Za třicetileté války byli v Bruntále Sasové, Dánové a Švédové. V r.1630 byla postavena kaple a později zámecká obrazárna. V letech 1766-69 byl zámek částečně barokně přestavěn. Park zaujímal jen dva menší prostory před zámkem. Postupně byly odkupovány parcely severně od zámku a byl zřizován park v anglickém stylu a na sklepech bývalého zámeckého pivovaru byla vybudována salla terrena sterasou zdobenou barokní balustrádou. Dnešní vzhled zámku je po úpravách na přelomu 19. a 20.stol. za velmistra řádu arcivévody Evžena, který měl v Bruntále jedno ze svých sídel. Zřídil na zámku portrétní galérií velmistrů řádu a loveckou zbojnici s trofejemi. Byla zde jedna z nejvýznamnějších obrazových sbírek na Moravě, která předčila i sbírku olomouckých arcibiskupů. Po přestavbě hradu Bouzova byla nejcennější část sbírky přemístěna na Bouzov. V letech 1919-26 byl na zámku umístěn arcibiskupský chlapecký seminář. Od r.1938 do 1945 byla na zámku nacistická správa. Po r.1945 přešel do vlastnictví státu a sloužil pro potřeby různých úřadů a vojenské správy. V r.1958 byl určen na kulturní účely, byl postupně restaurován a zřizováno zde okresní muzeum a výstavní síně. V reprezentačních sálech se nyní konají různé kulturní a společenské akce.