Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje v Chudobíně byl postaven v letech 1934 - 1935. Krásná stavba s pěti věžemi je z daleka viditelnou dominantou obce. Stavbu chrámu inicioval farář Josef Žídek. Stavitel chrámu není znám, ale usuzuje se na architekta Huberta Austa. Chrám je Památníkem rytířského krále Jugoslávie a mučedníka Alexandra I. - Sjednotitele.
Stavbou kostela vyvrcholily náboženské spory na Litovelsku, kdy část katolíků i s farářem Josefem Žídkem přestoupila nejprve v roce 1920 k Československé církvi husitské a roku 1935, po rozkolu v církvi husitské, k pravoslavné církvi.
Chudobín u Litovle bývá nazýván obcí tří kostelů. Ve vesnici s pouhými 300 obyvateli se nachází opravdu tři svatostánky. Dva z nich pocházejí z 20.století a asi by tu nestály, nebýt kněze Josefa Žídka.
Ten původně přišel hlásat víru církve římsko-katolické, ale záhy přešel k té československé. Spolu se svými ovečkami vyhnal z kostela starého faráře a začal v něm sloužit bohoslužby sám. Když musel katolický kostel opustit, postaral se o vybudování svatostánku nového.
Jenže ani církvi československé nezůstal věrný dlouho. Zaujala ho víra pravoslavná, a tak časem začal v Chudobíně růst i kostel pravoslavný. Paradoxem je, že ani v něm nesloužil kněz moc dlouho a nakonec skončil zpátky v církvi římsko-katolické, i když už ne jako kněz, ale jako pracovník charity. Tři kostely ale Chudobín zdobí dodnes.
http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/article.asp?id=3581
http://www.mikroregionlitovelsko.cz/cil/238/popis
Chudobín je malou obcí, ležící nedaleko královského města Litovel, ve které žije asi 220 obyvatel. První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1200. Chudobínu se také říká obec tří kostelů, skutečnou dominantou obce je však pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje. Chrám je považován za Památník mučednické smrti rytířského krále Alexandra I. Sjednotitele.
Výstavbou tohoto - naproti hřbitovu stojícího - kostela byla vrcholí místní náboženské spory ve 20. a 30. letech minulého století. Je přitom zajímavé, že stavbu pravoslavného chrámu v Chudobíně inicioval farář Josef Žídek, jehož zásluhou byl postaven i zdejší kostel Československé církve husitské.
Další zajímavostí tohoto kostela – již vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o novostavbu - jsou rozpory v určení autora stavby i její datace. Předpokládejme tedy, že kostel byl skutečně postaven v letech 1934 –1935 (druhá verze uvádí rok 1923). Za autora stavby, včetně jejího interiéru a vnitřní výzdoby, bývá označován archimandrita Andrej Vsevolod Kolomackij, pocházející z Kyjeva. Věrohodnost tohoto názoru lehce snižuje fakt, že tento člověk byl asi opravdu spíše duchovní než stavitel chrámů. Vzhledem ke stylové podobnosti s pravoslavným kostelem v Olomouci je zřejmě pravděpodobnější autorství olomouckého architekta Huberta Austa
V každém případě však byl tento chrám postaven díky úsilí a financím věřících v Chudobíně i v dalších „přifařených“ obcích. Jedná se o – pro někoho krásnou, pro někoho jen výraznou – stavbu s pěti věžemi a další vestavěnou věží v průčelí. Navíc tento kostel patří k těm nemnoha výjimkám mezi pravoslavnými chrámy, kde je návštěvníkovi – pokud má štěstí a zastihne kostel „v podobě open“ – umožněno si interiér v klidu prohlédnout a něco si i vyfotografovat.
Návštěvu Chudobína mohu jen doporučit. Vždyť zde ještě naleznete nejen zámek s přilehlým anglickým parkem, další dva kostely (katolický a husitský), renesanční budovu kontribuční sýpky nebo hanácký statek, ale také krásné výhledy na Jeseníky i Pomoraví. A pokud pojmete návštěvu této obce jako celodenní výlet, v okolí Chudobína najdete památky a zajímavosti opravdu pro každého. Od pamětihodností města Litovle, přes židovské památky a smírčí kříže, až po muzeum tvarůžků, arboretum nebo krápníkové jeskyně.