Darmstadt - dům Ernsta Ludwiga (Ernst Ludwig-Haus)

Dům Ernsta Ludwiga je jednou z nejstarších a nejkrásnějších staveb umělecké kolonie na darmstadtském vršku Mathildenhöhe. A současně je ze všech zdejších secesních bílých domů tím největším. Tento dům byl postaven v letech 1900 až 1901 a autorem jeho podoby je uznávaný vídeňský architekt a umělec Joseph Maria Olbrich. Stojí v nejvyšším bodě komplexu a jedná se vlastně o umělecký ateliér a výstavní prostoru.

Dům nese jméno velkovévody Arnošta Ludvíka (Ernst Ludwig) Hesenského, který byl jeho stavebníkem a je všeobecně považován za stěžejní dílo německé secesní architektury. Dům byl postaven pro první výstavu kolonie konané v roce 1901 pod názvem Dokument německého umění. Nejmladší členové umělecké kolonie pak v suterénu domu i bydleli. Později zde sídlila Německá akademie jazyků a poezie nebo archiv Bauhausu.

Hlavní průčelí je orientováno na jih, má tři části a dominuje mu nádherný monumentální portál s bohatě zlacenou, štukovou výzdobou, který je stylizován do podoby písmene omega. Jižně orientovaná fasáda s hladkým bílým povrchem je v horní části uzavřena vystupující pultovou střechou. Nad centrálním portálem vidíme verandu s plochou střechou. Vyvýšené postranní štíty jsou řešeny jako jednoduše omítnuté plochy s odklánějící se horní hranou. Na severní straně budovy je ve střešní zóně zasazena řada velkých ateliérových oken, která tvořícím umělcům zajišťují neoslňující světlo.

Dvě monumentální postavy muže a ženy před vstupem představují Sílu s Krásou a vytvořil je sochař Ludwig Habich. Dva bronzoví géniové vedle vchodu jsou dílem Rudolfa Bosselta. Za portálem se nachází velký a zdobný přijímací sál. Foyer s centrální hudební galerií sloužilo jako galerijní místnost, zatímco v křídlech byla umístěna umělecká studia. V suterénu byly kromě technických místností také dva – již zmíněné - byty pro umělce z kolonie.

Ernst Ludwig-Haus je i dnes nejvýznamnější stavbou Mathildenhöhe. A přitom nechybělo málo, aby byl celý dům během II. světové války (v roce 1944) zcela zničen. Interiér byl sice velmi vážně poškozen, ale jižní průčelí i krásný portál zůstal zachován. K prvním základním opravám zde došlo v roce 1951, k celkové rekonstrukci, kterou hradilo město Darmstadt, pak v letech 1984 až 1990. Někdejší budova ateliéru je nyní využívána jako muzeum představující díla 23 členů kolonie umělců v Darmstadtu.