Darmstadt - Ruská kaple (Russische Kapelle)
Půvabná darmstadtská Ruská kaple bývá také někdy označována jako kostel sv. Máří Magdalény. Byla postavena a mobiliářem vybavena v letech 1897 až 1903 podle projektu petrohradského architekta Leona Benoise (vlastním jménem Leontij Nikolajewitsch Benois) a nachází se na tzv. Matyldině vršku (Mathildenhöhe), kde se stala první realizovanou stavbou. V její podobě se prolíná nastupující secese se stavebním stylem ruských ortodoxních kostelů 16. století.
Stavbu tohoto pravoslavného svatostánku financoval „ze svého“ ruský car Mikuláš II. a přišlo ho to tehdy celkem na nějakých 400.000 marek (nebo 310 000 rublů). I tady však platilo ono věčné „za vším hledej ženu“, protože kostelík v rodném městě si vysnila jeho manželka Alaxandra Fjodorovna, narozená ovšem jako proncezna Victoria Alix Helena Louise Beatrice von Hessen. Stavební práce vedl architekt Gustavo Jacobi, kterého později vystřídal jeho zástupce Friedrich Olerich. Interiér kostela byl vyzdoben mozaikami a obrazy podle návrhů významného ruského malíře Viktora Michajloviče Vasnecova. Před kaplí se pak v roce 1914 objevil secesní kašnový systém postavený u příležitosti 4. výstavy kolonie darmstadtských umělců.
Téhož roku byla kaple uzavřena a jejich pět zvonů zrekvírováno (zabaveny byly i všechny pozlacené části kaple, včetně křížů a plechů na kopulích). Zvonkohra byla obnovena až po II. světové válce, její současná podoba však pochází z roku 2019, kdy sem bylo z Voroněže dovezeno sedm nových, ručně ovládaných zvonů o hmotnosti 550 kg, 230 kg, 190 kg, 42 kg, 25 kg, 18 kg a 10 kg. V letech 2003 až 2006 byla celá kaple restaurována nákladem 1,1 milionu eur.
Na závěr ještě pelmel rozšiřujících informací:
Základní kámen kaple (kostela) byl položen – za přítomnosti carské i velkovévodské rodiny - dne 4.10.1897 a do základů svatostánku byla přidána půda z různých částí Ruské říše. Kostel byl vysvěcen 26.9.1899 a získal jméno sv. Máří Magdalény (Rusové k tomu ještě dodávají „rovné apoštolům“). Chrám byl od počátku považován za domovský kostel císařské rodinym, což platilo až do roku 1904, kdy byl převeden na Ministerstvo zahraničních věcí. Po I. světové válce pak přešel do vlastnictví „západoevropské“ ruské pravoslavné církve.
Chrám byl vážně poškozen při bombardování města v roce 1944 a navíc z něj během války zmizely nejcennější části mobiliáře. Něco bylo přemístěno do depozitáře darmstadtského muzea, většina však ukradena a nenávratně ztracena. Již na konci roku 1945 se však v kostele konala první bohoslužba. První velká oprava chrámu byla provedena v letech 1954 až 1955, a tak mohl být 7.5.1955 chrám znovu vysvěcen. Další – a podstatně rozsáhlejší - rekonstrukce zde proběhla v 70. letech minulého století. Opravy a zlacení tehdy přišly na více než 300 000 DM (většinu zaplatilo město Darmstadt, spolková země Hesensko a hesenská princezna Markéta). Dnešní komunitu chrámu tvoří Rusové, Srbové, Řekové i pravoslavní Němci z Darmstadtu a okolí.
Kaple byla postavena z cihel a její fasády zdobí zlacený vlys i kachle s ruskou dvouhlavou orlicí. Byl zde také použit kavkazský mramor. Ve středu budovy se na vysokém bubnu tyčí zlacená cibulová kopule, zvonice se pak nachází v jižní části chrámu. Na jeho vnějších stěnách jsou umístěny obrazy (ikony) svatých, ty nejvýznamnější na apsidě (Matka Boží a Pán Všemohoucí). Hlavní předsíňový vstup charakterizuje trojúhelníkový štít s mozaikou zobrazující sv. Máří Magdalénu. Ikonostas a dubový relikviář s rubášem pocházejí z Londýna, obrazy na dubový ikonostas jsou dílem malíře ikon Karla Timoleona Neffa. V interiéru apsidy se nachází mozaika znázorňující Matku Boží sedící s malým Ježíškem na nebeském trůnu a obklopenou anděly. Na oltářní klenbě si můžeme přečíst nápis „Moje duše zvelebuje Pána a můj duch se raduje z Boha, mého Spasitele.“ Mozaiky vytvořil v Petrohradu V.A. Frolov podle nákresů V.M. Vasnecova. Před ikonostasem je umístěn obraz kazaňské Matky Boží a pod kostelem se nachází tzv. „společenská místnost“.
Ruská kaple je bohatě zdobená budova v centru komplexu budov Mathildenhöhe. Její vznik je spojován s historicky velmi významnými postavami; vždyť Mikuláš II. byl posledním ruským carem a jeho choť sestrou velkovévody Ernsta Ludwiga a vnučkou královny Viktorie. Stejně tak výzdoba kaple připomíná vynikajícího symbolistického malíře a avantgardního umělce Viktora Vasnecova.