Plch

Tato obec, která leží při cestě ze Starých Ždánic do Osic, byla založena teprve během dělení ždánického panského dvora v roce 1777, a to na místě vysušeného stejnojmenného rybníka, což by měl dokazovat nález staré dřevěné rybniční trubky, jíž se zdejší vodní plocha nespíše vypouštěla. Stalo se tak roku 1911 na pomezí katastru Dolan a Plchu. Původně osada nesla pojmenování Plchov (též Blchow), což nám prokazuje I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c112), naopak ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 je vedena již pod současným názvem (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_8_VIII). Z něho rovněž vidíme, že u něj se nacházející Ždánický rybník (původně psán jako Ždánskeg) byl již kompletně zrušen, vysušen a místo něj tu byly pouze pole a pastviny. Výše jmenované věci nám přináší též kniha prof. Antonína Profouse „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. Díl. M-Ř“:

„Plch (lid. v Plchu, do Plchu, plchovskej), ves 11 km sz. od Pardubic (ta ves vznikla emfyt. v l. 1777/78, v. Sakař. Pard. 175): 1789 Hft Pardubitz: Pardubicžky .. Plch, Schal. XI, 77; 1837 Plch 2 ¼ St. nnw. von Pardubitz .. Das Df ist eine auf emhyt. Maierhofsgründen und urbar gemachten Teichen entstandene Ansiedlung, Som. V, 67.

Toto MJ. bylo dříve jméno rybníka. Rybníky mívají často příjmení osob, které byly s nimi v nějaké souvislosti. Příjm. Plch (1367 sig. Jeskonis dicti Plch de Czyeczyelicz, Tadra: L. Zbrasl. 136 z orig. a také dnes v Adr.) vzniklo z app. plch ʻbilchmausʼ (to je druh hlodavců).“

Já osobně si myslím, že ve skutečnosti toto jméno vzniklo jako odvozenina od německého „das Blech“ (kovový plát či plech), protože se zde nacházela vyhlášená kovárna. Vyloučit se však nedá i německé sloveso „blechen“ (klopit, solit, platit), což by mohlo být spojeno s tím, že tato osada vznikla podle emfyteutického práva. Roku 1801 žila v Plchu 1 tříčlenná židovská rodina. V roce 1843 měla ves 36 domů a 263 obyvatel. Roku 1846 byla postavena silnice do Starých Ždánic.

V roce 1849 se Plch stal samostatnou politickou i katastrální obcí. Díky zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního přestal být součástí pardubického komorního panství, kam tato lokalita náležela od 15. století, když zanikl opatovický benediktinský klášter, původní majitel těchto míst. Prvním zvoleným starostou se stal František Bareš. V únoru 1860 byl zmíněn malý oheň v obci. V té době probíhala postupná proměna vsi od roubených stavení ke zděným objektům, což se dá vysledovat srovnáním indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR325018400) s jeho reambulací z roku 1876 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_7146_1). 5. července 1866 došlo k rekvizicím potravin, dobytka a krmiv. Pruští vojáci tak způsobili škodu za 272 zlatých a 23 krejcarů. V roce 1873 byla odtržena od Plchu čp. 33-34 („na Kuklínkách“) a přiřazena ke Ždánicím. 10. srpna 1880 se oběsil v Bohdanečském lese u Dolan nádeník Josef Černý. 30. listopadu 1888 vyhořelo stavení Václava Petříčka čp. 29 a 22. ledna 1890 dům čp. 11 Václava Bažanta. Roku 1890 žilo v obci 211 obyvatel ve 39 domech. O 2 roky později zasáhla obec epidemie slintavky a kulhavky. 30. března 1896 se zde objevila vzteklina. V roce 1898 obdržel Václav Košťál hostinskou koncesi pro čp. 1, která byla roku 1910 spojena s obchodem se smíšeným zbožím (zanikl v roce 1923). 17. února 1907 byly louky od Ždánic k Dolanům, tzv. Plchové olšiny, rozprodány ve veřejné dražbě. 3. června 1908 uhodil blesk do domku zprostředkovatele prodeje hus. Roku 1909 byl v obci ustaven „národní výbor“ jako náhrada za matiční odbor, jehož členové přijali čestný závazek, že vedle stálého ročního příspěvku Ústřední Matici školské odváděného, budou pamatovat při každé příležitosti na matiční školství. V následujícím roce zde žilo 200 obyvatel v 40 domech. V letech 1910-1913 proběhly v okolí obce meliorační práce. 24. května 1915 zachvátil požár 15 stavení, z nichž 12 vyhořelo. Farní úřad ve Ždánicích uspořádal ve prospěch pohořelých sbírku, jež vynesla 1 127 K 32 h. Z front 1. světové války se nevrátilo několik zdejších mužů (Václav Bažant, Josef Pavlík).

Roku 1924 byly provedeny další meliorační práce. 23. června 1925 se uskutečnilo v obci okrskové hasičské cvičení. V roce 1927 byly přijaty stanovy Vodního družstva Dolany, Plch, Staré Ždánice. O posvícení 1928 došlo v místním hostinci ke rvačce, první, jež se kdy zde udála. 4. července 1929 byla obec zasažena velkou vichřicí, která poškodila řadu budov a rozmetala mnoho střech. O 3 roky později byla v obci vybudována silnice. 26. června 1934 se v obci uskutečnil 1. československý pohřeb. Roku 1937 byl vypracován plán na postavení hasičské zbrojnice a schváleno válcování okresní silnice, k němuž došlo o rok později. V roce 1939 provedlo vodní družstvo v Dolanech a Plchu potrubí, které mělo přivést drenážní vodu do nově postavené nádrže v Plchu, jejíž projekt pocházel z roku 1936. Tehdy tu podnikali: hostinský Václav Košťál; rolníci: František Brandejský, Josef Burda, Bedřich Hušek, Josef Petříček, Josef Půlpán; obchodník smíšeným zbožím Mojmír Kubát a trafikant František Růža. O rok později došlo k elektrifikaci obce. Během německé okupace nesla obec pojmenování Pilch. V roce 1950 byl hostinec předán do nájmu družstvu „Budoucnost - konsumní, výrobní a stavební družstvo v Pardubicích“. O 5 let později si vzal nad vesnicí patronát sedmý cech závodu Synthesia Semtín, aby byla zkvalitněna práce místní KSČ a začalo se přemýšlet o založení družstva. O tom všem si můžeme udělat obrázek z části článku, který vyšel v „Rudém právu“ 23. srpna 1955:

„Kde komunisté bojují

V Plchu je všeho všudy 36 čísel. Z toho je 25 zemědělských závodů. O zemědělském družstvu tady celou dlouhou dobu nebylo ani vidu, ani slechu. To proto, že se komunisté o takovou věc nestarali. Vesnická organisace strany nepracovala dobře.

Nad vesnicí převzal patronát sedmý cech závodu Synthesia Semtín. Soudruzi ze závodní organisace správně poznali, čeho je v Plchu nejvíce zapotřebí: Zvýšit aktivitu vesnické organisace, dosáhnout, aby se stala hybnou mobilisující silou v celé obci. Projednali věc s okresním výborem strany a našli tady plnou podporu. Za jejich pomoci se práce organisace zlepšila.

Vesnická organisace v Plchu má včetně soudruhů ze závodů jenom 19 členů. Její práce v obci je však patrna. Také stranických schůzí se nyní pravidelně účastní všichni členové. V organisaci se počalo hovořit o založení družstva. Komunisté byli první, kteří se rozhodli do družstva vstoupit. Především řekli své slovo na schůzi vesnické organisace střední rolníci soudruzi Jirásko, Chvojka i předseda národního výboru soudruh Balada.

Soudruzi z patronátu i nadále vesnické organisaci platně pomáhají. S jejich pomocí vesnická organisace také po pečlivé úvaze vybrala některé dělníky, kteří z obce dojíždějí pracovat do okolních závodů. Ti by mohli posílit stranickou organisaci, stát se členy strany. S takovým návrhem soudruzi přišli na okresní výbor strany. Ten podpořil dobrou iniciativu. Závodním organisacím bylo doporučeno prozkoumat možnosti a připravit některé dělníky z Plchu ke vstupu do strany.

Soudruzi ze Synthesie Semtín dojíždějí do Plchu každý týden. Všude, kde je třeba, jsou radou i pomocí: ve stranické organisaci, v národním výboru, při práci na poli i v obci. Do Plchu jezdí vedoucí cechu soudruh Wasserbauer, zámečník Ceral, mistr Zářecký, který je předsedou patronátní komise. Dojíždějí sem i soudruh Venigr, rodák z nedalekých Starých Ždánic, který dobře zná místní poměry, i soudruh Palas, který bydlí v Ostřešanech a ví, jak také u nich záleželo na komunistech, když se tvořilo zemědělské družstvo. Rolníci si pomoci patronát váží. Sami přicházejí s mnohými otázkami a nikdy nejsou zklamáni.

Hlavně však činnost patronátu přispěla k podstatnému zvýšení aktivity celé vesnické organisace strany. A na její práci záleží především. V Plchu jsou nyní žně. Stranická organisace v obci se postavila do čela úsilí všech rolníků o zabezpečení sklizně. Komunisté jdou příkladem, a právě nyní ve žních zvyšují své úsilí při získávání rolníků pro zemědělské družstvo. Vesnická organisace strany i soudruzi ze Synthesie v Semtíně se všemi silami přičiní o založení družstva.“

Přes všechnu výše uvedenou snahu, aktivitu i tvrdý nátlak došlo k utvoření JZD až roku 1957. 30. dubna 1976 se Plch stal částí obce Staré Ždánice. 19. května 1978 projeli kolem obce účastníci cyklistického Závodu míru. 10. prosince 1982 byla slavnostně předána do užívání zrekonstruovaná budova zdejšího hostince a prodejny potravin. Od 24. listopadu 1990 je Plch opět samostatnou obcí. 15. března 2013 bylo zaregistrováno občanské sdružení Plchovánek, u jehož vzniku stálo uspořádání podzimní dětské strašidelné stezky Plchem. V roce 2013 byla v obci vybudována splašková kanalizace a ČOV. 3. května 2018 obdržel Plch obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/4631).

Nejvýraznějšími zdejšími pamětihodnostmi jsou: kamenný kříž z roku 1873 a s ním sousedící zvonička se zvonem z roku 1918, která byla obnovena v roce 1995. Nejvýznamnějšími místními rodáky jsou: svítkovský kapelník a skladatel polek Václav Klapka (6. dubna 1821 Plch - 10. března 1886 Svítkov), kde byl jeho otec kovářem, a studnický farář a katecheta P. Václav Tříska (4. září 1842 Plch - 14. června 1887 Studnice) a za zmínku stojí též rolník, obecní starosta a člen Hospodářského spolku pardubického Václav Košťál, jenž náležel mezi iniciátory zřízení družstevní mlékárny. V obci žil také přímý potomek jednoho z vůdců selského povstání František Chvojka. K místu se též vztahuje pověst o Ohnivém muži, který má krok z Plchu do Osic a staletí čeká na pocestného, jenž by mu řekl: „Pozdrav tě Pán Bůh!“ Více o obci zde: https://vypovidej-se.webnode.cz.