Janov (Mokrovousy)


Toto místo bylo původně vrchnostenským dvorem, který byl vybudován poté, co v roce 1788 získal Mokrovousy Tobiáš Grätzel z Gränzesteinu. Oficiálně ho nechala postavit jeho manželka Johanna, roz. Moravcová. Právě od jejího jména byl odvozen název Janov (původně Johanov, z něm. Johannshof). Nutno podotknout, že před jeho zřízením se tu nacházel rozsáhlý rybník „Starý“, jenž byl proměněn v úrodná luka.
Janov po rodičích převzal roku 1826 jejich syn Čeněk, který však nebyl dobrý hospodář, a tak ho musel o 3 roky později prodat Arnoštu hraběti Harrachovi z Harrachů. Tehdy ke dvoru náležely rovněž 2 malé domky pod hřbitovem, jež se nacházely v místě zvaném v Cihelně, protože se zde svého času opravdu vyráběly cihly, přičemž vývoj tohoto dvora lze vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD258018410) a v jeho reambulaci z roku 1874 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_4461_3). Roku 1894 měly dvory Mokrovousy a Janov celkem 393,87 ha půdy. V roce 1923 odkoupil domy v Cihelně Antonín Strnad a na jejich místě založil zahradnictví.
O rok později došlo k parcelaci tohoto harrachovského dvora. Hospodářský inventář, nářadí a stroje z parcelovaného dvora byly prodány při dražbě 6. února 1925. 4. července 1929 se přes něj přehnala větrná smršť, která zanechala řadu škod. Roku 1930 proběhla meliorace okolních pzemků. O 9 let později působil ve dvoře Josef Petrásek. V roce 1940 hospodařila v Janově ještě V. Moravcová se synem Františkem, ale již příštího roku převzala dvůr německá správa se správcem Květoslavem Solanským. Paní Moravcová chtěla tento statek v tomto roce prodat a již byl také napsán záznam na věčnou paměť o tomto statku, ale dozvěděla se to jedna královéhradecká realitní kancelář a zjistila, že z toho nic nezíská, a tak uvědomila Němce, kteří statek zabavili a rodinu Moravcovu z něj vyhnali, a to úplně bez peněz, protože jim museli být vydány i jejich úspory. O rok později, když výdaje značně převýšily příjmy, převzal statek Leopold Škrobánek z Prahy. Jeho syn Mirek naopak nastoupil na rok na nucené práce do Německa, a to jako trest za svoji šmelinářskou činnost. Jeho otec vytáhl velký obnos peněz z německých okupantů, že zde zřídí chov angorských králíků, ale nedařilo se mu a v roce 1944 odsud odjel do Prahy, když za sebou zanechal ještě větší dluhy než jeho předchůdce.
V letech 1944-1945 měl Janov v nájmu František Matouš, který se na rozdíl od těch před ním osvědčil jako dobrý hospodář. Poté ho měl v národní správě Josef Vavra, a to až do roku 1951. Všechna pole byla dána mokrovouským rolníkům do nuceného pachtu. Do roku 1953 byl dvůr používán krajským výkupním podnikem pro výkrm hovězího dobytka, ale v témže roce o něj projevili zájem zdejší družstevníci, aby mohli ustájit svůj dobytek ve společném kravíně a přejít tak na III. typ JZD. K tomu nakonec došlo 7. listopadu 1953. 8.-9. srpna 1954 zde byly vyhloubeny silážní jámy. V letech 1955-1956 byl areál oplocen drátěným plotem a došlo k tolik potřebným adaptacím zdejších budov. 18. března 1957 byl Janov poškozen velkou vichřicí. Většina krytiny byla stržena a došlo i k poboření štítů kravína. Padající cihly probořily klenutý strop a napadaly mezi ustájený dobytek, jemuž se naštěstí nic nestalo. Téhož roku byla zřízena nová salaš pro 40 dojnic. V roce 1963 proběhla generální rekonstrukce elektroinstalace. O 3 roky později vznikla nová silážní jáma. V letech 1969 1970 byly budovány sýpky. Po 1. lednu 1987, kdy došlo k připojení k JZD Mžany, postupně opadá zájem o areál, i když poprvé se již tak dělo po 1. lednu 1974, kdy vzniklo JZD Rozkvět, a to po sloučení JZD Mokrovousy, JZD Třesovice, JZD Dohalice.
Po listopadu 1989 se JZD Mžany transformovalo v Zemědělskou akciovou společnost Mžany, a. s., které restituenti Janov pronajali. Roku 2009 koupil zdevastované objekty a pozemky Václav Donát, jenž chtěl část pozemků využít na fotovoltaickou elektrátnu a z jejího výtěžku zkulturnit Janov. K tomu však nedošlo, Janov se dostal posléze do majetku dosavadního nájemce a tento areál je nadále neutěšený a skutečně není ozdobou obce Mokrovous, bohužel. Spíše připomíná skládku všeho nepotřebného či dekorace katastrofického či válečného filmu, jak můžete vidět z přiložených snímků.
Janov po rodičích převzal roku 1826 jejich syn Čeněk, který však nebyl dobrý hospodář, a tak ho musel o 3 roky později prodat Arnoštu hraběti Harrachovi z Harrachů. Tehdy ke dvoru náležely rovněž 2 malé domky pod hřbitovem, jež se nacházely v místě zvaném v Cihelně, protože se zde svého času opravdu vyráběly cihly, přičemž vývoj tohoto dvora lze vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD258018410) a v jeho reambulaci z roku 1874 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_4461_3). Roku 1894 měly dvory Mokrovousy a Janov celkem 393,87 ha půdy. V roce 1923 odkoupil domy v Cihelně Antonín Strnad a na jejich místě založil zahradnictví.
O rok později došlo k parcelaci tohoto harrachovského dvora. Hospodářský inventář, nářadí a stroje z parcelovaného dvora byly prodány při dražbě 6. února 1925. 4. července 1929 se přes něj přehnala větrná smršť, která zanechala řadu škod. Roku 1930 proběhla meliorace okolních pzemků. O 9 let později působil ve dvoře Josef Petrásek. V roce 1940 hospodařila v Janově ještě V. Moravcová se synem Františkem, ale již příštího roku převzala dvůr německá správa se správcem Květoslavem Solanským. Paní Moravcová chtěla tento statek v tomto roce prodat a již byl také napsán záznam na věčnou paměť o tomto statku, ale dozvěděla se to jedna královéhradecká realitní kancelář a zjistila, že z toho nic nezíská, a tak uvědomila Němce, kteří statek zabavili a rodinu Moravcovu z něj vyhnali, a to úplně bez peněz, protože jim museli být vydány i jejich úspory. O rok později, když výdaje značně převýšily příjmy, převzal statek Leopold Škrobánek z Prahy. Jeho syn Mirek naopak nastoupil na rok na nucené práce do Německa, a to jako trest za svoji šmelinářskou činnost. Jeho otec vytáhl velký obnos peněz z německých okupantů, že zde zřídí chov angorských králíků, ale nedařilo se mu a v roce 1944 odsud odjel do Prahy, když za sebou zanechal ještě větší dluhy než jeho předchůdce.
V letech 1944-1945 měl Janov v nájmu František Matouš, který se na rozdíl od těch před ním osvědčil jako dobrý hospodář. Poté ho měl v národní správě Josef Vavra, a to až do roku 1951. Všechna pole byla dána mokrovouským rolníkům do nuceného pachtu. Do roku 1953 byl dvůr používán krajským výkupním podnikem pro výkrm hovězího dobytka, ale v témže roce o něj projevili zájem zdejší družstevníci, aby mohli ustájit svůj dobytek ve společném kravíně a přejít tak na III. typ JZD. K tomu nakonec došlo 7. listopadu 1953. 8.-9. srpna 1954 zde byly vyhloubeny silážní jámy. V letech 1955-1956 byl areál oplocen drátěným plotem a došlo k tolik potřebným adaptacím zdejších budov. 18. března 1957 byl Janov poškozen velkou vichřicí. Většina krytiny byla stržena a došlo i k poboření štítů kravína. Padající cihly probořily klenutý strop a napadaly mezi ustájený dobytek, jemuž se naštěstí nic nestalo. Téhož roku byla zřízena nová salaš pro 40 dojnic. V roce 1963 proběhla generální rekonstrukce elektroinstalace. O 3 roky později vznikla nová silážní jáma. V letech 1969 1970 byly budovány sýpky. Po 1. lednu 1987, kdy došlo k připojení k JZD Mžany, postupně opadá zájem o areál, i když poprvé se již tak dělo po 1. lednu 1974, kdy vzniklo JZD Rozkvět, a to po sloučení JZD Mokrovousy, JZD Třesovice, JZD Dohalice.
Po listopadu 1989 se JZD Mžany transformovalo v Zemědělskou akciovou společnost Mžany, a. s., které restituenti Janov pronajali. Roku 2009 koupil zdevastované objekty a pozemky Václav Donát, jenž chtěl část pozemků využít na fotovoltaickou elektrátnu a z jejího výtěžku zkulturnit Janov. K tomu však nedošlo, Janov se dostal posléze do majetku dosavadního nájemce a tento areál je nadále neutěšený a skutečně není ozdobou obce Mokrovous, bohužel. Spíše připomíná skládku všeho nepotřebného či dekorace katastrofického či válečného filmu, jak můžete vidět z přiložených snímků.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.271, 15.670)
Poslední aktualizace: 27.6.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mokrovousy
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Janov (Mokrovousy)

Mechanická tkalcovna a sušárna čekanky Františka Kozáka v Mokrovousích
Zajímavost
Mlynář z Kopidlna Ferdinand Kozák koupil roku 1879 v dražbě za prusko-rakouské války v roce 1866 rozstřílený dřevěný mlýn Karla Fiedlera, který bylo nutno státe přestavovat a zlepšovat novými stroji, neboť byl pou…
1.3km
více »

Mlýn v Mokrovousích
Mlýn
Od dávných dob měly Mokrovousy 2 mlýny, jež byly poprvé listinně zaznamenány v 16. století, ale jejich existence musela být mnohem starší a někteří doboví autoři uvažovali, že oba fungovali jako vrchnostenský maje…
1.3km
více »

Mokrovousy
Vesnice
První zmínka o vsi pochází z roku 1366, ale Mokrovousy jsou ve skutečnosti ještě mnohem starší. Pravidelné osídlení tu bylo minimálně v době bronzové, což dokazují nálezy při rozšiřování železniční trati v roce 1924. Jejich pojmenování by mělo být odvozeno od toho, že zde bývala močálovitá krajina a samé rybníky, takže bylo ve vsi takové mokro, že krůpěje ulpívaly na vousech mí…
1.3km
více »

Pomník padlým v 1. světové válce v Mokrovousích
Pomník
Již na konci války se přetřásala v obecním výboru možnost zřízení pomníku všem ze zdejší obce padlým mužům, a to již za starostování Václava Tomáška, který stál v čele obce již od roku 1906, ale za dlouhá léta se vedení obce ničeho nedobralo. Blížilo se desetileté jubileum vzniku Československé republiky a obec stále nic. Proto došlo k společné akci místních spolků, jehož členo…
1.4km
více »

Mokrovousy
Vesnice

Mokrovousy leží na levém břehu říčky Bystřice cca 12 km severně od Hradce Králové. První písemná zmínka o vsi pochází z let 1360-1365, zřejmě se však jednalo o vodní tvrz, která byla obklopena močály a rybníky. Toto prostředí zřejmě určilo název obce. Z historických památek je nejvýznamnější pískovcový pomník sv. Antonína z r. 1745, původně však byl umístěn v zámku v Sadové,…
1.4km
více »

Třesovice
Vesnice

Obec Třesovice se nachází cca 15 km severozápadně od Hradce Králové. Leží na úpatí kopce (výšiny) Babylon a patří do oblasti zasažené bitvou Prusko-rakouské války r. 1866. Předpokládá se, že Třesovice vznikly v 11. nebo 12. století, i když první písemná zmínka o obci je až z r. 1412. Ve 13. století obec patřila Klášteru minoritek sv. Jiří z předměstí Hradce Králové. V obci se…
1.5km
více »

Sobětuš
Vesnice

Obec na okraji bojiště pruskorakouské války roku 1866. V obci je dochováno několik klasických selských stavení, pomník ukřižování z roku 1901 a socha sv. Václava. Pro příznivce koní se nabízí návštěva místního Spo…
1.7km
více »

Zaniklý zámek v Popovicích
Zajímavost
Kdo dnes navštíví malou vesničku Popovice, jež se nachází nedaleko Nechanic, neřekl by do ní, že se zde dříve nacházel výstavný zámeček, který vznikl přestavbou a přístavbou původní tvrze. Ale dejme slovo knize „H…
1.7km
více »

Mlýn s památným dubem v Popovicích
Mlýn
Zdejší mlýn se nacházel od dávných dob v blízkosti zdejšího zámku, ale jeho existenci můžeme vysledovat až v 17. století, kdy Rudolf Ferdinand z Vinoře odkázal v roce 1677 všechny své statky královéhradecké jezuit…
1.8km
více »

Dohaličky (Dohalice)
Osada
Tato malebná osada, jejíž jméno má stejný původ jak obec Dohalice, se nachází v registrech z roku 1384, ale zdejší kostel sv. Jana Křtiteleje mnohem starší, neboť jako farní byl zmíněn již v roce 1350. Lokalita vš…
1.8km
více »

Dohaličky - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel

První písemná zmínka o vsi je z r. 1352. Kostel v Dohaličkách je prvně zmiňován roku 1384. V roce 1742 dala hraběnka Alžběta Schafgotsehová postavit kostelík v podobě klenuté rotundy. Tento kostelík se však r. 188…
1.8km
více »

Popovice (HK)
Mlýn

Popovice - obec 4 km severovýchodně od Nechanic historicky doložená roku 1448 v souvislosti s tvrzí jejíž majitelem byl husita, rytíř Jan z Popovic. Během třicetileté války byla ves vyrabována, po jejím ukončení p…
1.8km
více »

Dohaličky - pomníky bitvy r. 1866 u kostela
Pomník

U kostela sv. Jana Křtitele na Dohaličkách najdeme několik pomníků na hrobech obětí bitvy r. 1866. Jedná se např. o pískovcovou záklopní desku s Vysokým křížem z bílého mramoru označující hrob pruského setníka Arthura Leonhardiho od 3. pomořanského pěšího pluku č. 14. Hrob 7 rakouských a 25 pruských vojáků označený litinovým brabantským křížem na pískovcovém pomníčku. Dále…
1.9km
více »

Popovice (Třesovice)
Místní část
Existence této vsi byla poprvé zmíněna roku 1398, ale s jistotou můžeme říci, že je staršího původu, protože v roce 1912 byla na poli v poloze „Na přímském“ nalezena neolitická kamenná sekera a bronzové dláto, nao…
1.9km
více »

Fara na Dohaličkách
Dům, budova
Fara se v této osadě nacházela již ve 14. století, neboť zdejší kostel sv. Jana Křtitele byl zmíněn jako farní již v letech 1384 a 1414, ale plebánie tu byla již před rokem 1350, kdy byl dopsán popis pražské diecé…
1.9km
více »

Škola na Dohaličkách
Dům, budova
Škola byla v Dohalicích již před rokem 1788, kdy bylo vyučováno střídavě v hospodě v Sadové a v Dohalicích. Téhož roku koupil tehdejší majitel Sadové Tobiáš Grätzel z Gränzenštejnu chalupu na Dohaličkách a dal ji …
1.9km
více »

Mžany - kaplička Panny Marie Lurdské
Kaple

Opravenou kapličku Panny Marie Lurdské se studánkou a dvojicí památných lip najdeme v polích cca půl kilometru jižně od vsi směrem k Dohalicím. U Kapličky najdeme "zázračnou studánku", poskytující vodu i v dobách největšího sucha a je opředená pověstí o vrácení zraku slepému děvčeti. Turistické značení ke kapličce není..., ale zdatn…
2.4km
více »

Suchá - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel

Z daleka viditelný Kostel Nejsvětější Trojice je dominantou obce Suchá a blízkého okolí. Postaven byl na místě původního gotického kostela ze 14. stol. Současná stavba byla postavena koncem 19. století, jedná se o pseudogotickou jednolodní stavbu obdélníkového tvaru s hranolovou věží na západním průčelí.
2.5km
více »

Stračovská Lhota
Vesnice

Obec známá v roce 1869 jako „Lhota, osada obce Stračov", v r. 1880 pod názvem Lhota u Stračova. V této sice turisticky nevýznamné obci dnes nejdeme rekonstruované pomníky ukřižování a pro fandy vojenské historie je to pískovcová pyramida na hrobě 2 rakouských a 2 pruských vojáků padlých v bitvě r. 1866, která byla věnována pruským řádem johanitů.
2.6km
více »

Do pivovaru Mžany
Tipy na výlet
Jako milovníci piva jsme vyrazili do celkem nového pivovaru Lindr v Mžanech na víkendový oběd. Vystoupili jsme na zastávce Sadová a na začátku jsme šli doleva stále podél kolejí. Nejprve po silnici a dále po polní…
2.9km
více »

Mžany - multifunkční areál a pivovar Lindr
Tipy na výlet
Když někam vyrážíme, směřujeme to hlavně k rozhlednám. Ale když je na trase nebo v její blízkosti minipivovar, tak je to příjemné zpestření. Moc rádi ochutnáváme nová piva. Proto z Hrubého Jeseníku Jedeme do Broum…
2.9km
více »

Sadová - Dohalice - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet

Vyrážíme vlakem do obce Sadová, která leží nedaleko centra bojů bitvy r. 1866 mezi Prusy a Rakušany. Nádraží v Sadové se nachází na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín - Turnov. Přítomnost bojů u Sadové doklád…
3km
více »

Sadová žst. - Dohalice - bojiště na Chlumu
Trasa

K putování na bojiště na Chlumu lze jít i zajímavou cestou ze Sadové. Od žst. vyrážíme směrem k Dohalicím, cestou míjíme pomníky bitvy u sila. Z dálky je již viditelná bývalá Dohalická tvrz, která byla přestavěna …
3.4km
více »

Lodín - koupaliště
Koupaliště

Dnes již velmi známé koupaliště v Lodíně bylo vybudováno v roce 1998. V areálu je k využití hlavní bazén, tobogán, vodní hřiby, pro nejmenší je připraven…
4.4km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet

Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
5km
více »

Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum

Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
5.1km
více »

Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna

Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
5.1km
více »

Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek

Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
5.1km
více »

Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet

Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
5.1km
více »

Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník

Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
5.3km
více »