Jehlický vrch
V místech mezi Nechanicemi, Dolním Přímem a Stěžerami se jedná o druhý nejvyšší vrch, který dosahuje 302,4 m n. m. a původně býval nazýván jako Jehlický kopec, a to od toho, že se vypíná nedaleko osady Jehlice. V některých zápisech však nalezneme ještě verzi kopec Jehlice, případně Jehličky a používané je do dnešní doby též lidové pojmenování Jehličák. Pouze Stínec nedaleko Stěžírek je se svými 303,6 m n. m. vyšší. Co se týká geologické stavby, tak ta je dostatečně pestrá, protože jeho střed je tvořen pleistocénními písky a štěrky, na něž ze západu, jihu a jihovýchodu navazují svrchně křídové vápnité jílovce, slínovce a vápnité prachovce koniacko-santonského stupně. Naopak východním směrem nalezneme kamenitý až hlinito-kamenitý sediment kvartérního původu.
Tato vyvýšenina byla od nepaměti zalesněná a náležela zdejší vrchnosti, což můžeme vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095), tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD239018410). Pouze menší severní část lesa patřila obci Lubno a byla rozparcelována místním hospodářům ve 2. polovině 19. století, což nám zase dokládá reambulace stabilního katastru z roku 1873 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_3949_5). K největším změnám však došlo až v roce 1945, kdy byly harrachovské majetky zabaveny státem podle Benešových dekretů, takže část lesů dnes náleží městu Nechanice, jiné díly státu a zbytek různým drobným vlastníkům, jejichž výčet by byl díky dvojici československých pozemkových reforem docela obsáhlý. Chybou by však bylo nezmínit ještě místní pískovnu Josefa Rybáře, v níž se těžil písčitý štěrk svrchní terasy s hlinitou příměsí.
Sám kopec sloužil k lesnímu hospodaření, ale úvozové cesty na jeho úbočích bývaly do tzv. socializace vesnice na přelomu 40. a 50. let 20. století rychlými spojnicemi mezi zdejšími obcemi. Některé z nich posléze zanikly, další sloužily pouze jako přístupové komunikace k lesnímu hospodaření nebo pro účely zemědělské výroby, pokud odhlédneme od toho, že se zde od meziválečného období nacházela turistická stezka, zřízená královéhradeckým odborem Klubu čs. turistů v roce 1936 v rámci značkování královéhradeckého bojiště z roku 1866, jež vypracoval prof. Josef Simon a realizace se ujal doc. Dr. Bohdan Köhler, ředitel královéhradecké koželužské školy, který byl mj. členem župního výboru a referentem pro značkování v oblasti dolejší KČST. Tato modře značená trasa měla 18,5 km a vedla z všestarského nádraží přes Rosnice, Břízu, Probluz, Dolní, Horní a Nový Přím na Hrádek, přes Jehlický vrch do Lubna a končila na vojenském hřbitově v bažantnici v Nechanicích, odkud se mohli turisté dostat zpět autobusem. Ohledně zřízení dřevěného úkrytu před povětrností jsou však informace značně si odporující. Podle některých tu měl stát jakýsi altán již koncem 19. století, případně těsně před 1. světovou válkou. Kniha "Nechanice. Obrázky z historie a života města" tvrdí, že rozhledna a menší chata pro turisty vznikla za přispění MUDr. К. Řezáče a velkoobchodníka Františka Vydry v roce 1918. K rekonstrukci a různým úpravám nouzové chaty pak došlo v letech 1926-1927. Naopak v tamním sešitě pro vzkazy návštěvníků se píše, že vyhlídka byla založena v letech 1920-1930, následně vyhořela, obnovena byla v roce 2010, o 2 roky později byl zřízen nynější altán a razítko a roku 2015 došlo ke vztyčení zdejší dřevořezby.
Ale lidé znali tamní vyhlídku do kraje mnohem dříve, což nám dokazuje např. jmenování kopce v Františkem Adolfem Šubertem a F. A. Borovským redigované knize "Čechy. Díl IV. Polabí" z roku 1887 nebo zmínka v publikaci "Nechanicko", kterou vydal Bohumil Vančura v roce 1914: "Na jihovýchod od Nechanic vypíná se »Jehlický kopec«, s něhož se nám otvírá krásná vyhlídka na okolní krajinu. Odtud lze přehlédnouti celé bojiště z roku 1866." Z uvedené citace také můžeme zjistit, že tento vrch se zapsal do historie právě jen tím, že o něj bylo bojováno během velmi známé bitvy u Hradce Králové 3. července 1866, jež byla smutným vyvrcholením prusko-rakouské války a znamenala porážku habsburské monarchie. Hrdinství saských oddílů i trojice jejich děl a části rakouského jezdectva se nesmí zapomenout, protože nějaký čas dokázali zadržovat soustředěný postup nepřítele, jenž byl navíc ve značné přesile. Pozůstatkem po tom je hrob saského setníka Bernharda Stanislause Canzlera od 6. pěšího praporu. Později se kopec dostal do centra zájmu také tím, že se na něm měla 6. července 1890 uskutečnit oslava památky Mistra Jana Husa, spojená s táborem lidu, zapálením slavnostního ohně a posléze ještě s ohňostrojem, avšak na poslední chvíli byla tato slavnost královéhradeckým okresním hejtmanstvím zakázána a nad provedením zákazu měli přísně bdít zdejší četníci. Nebyl to však jediný oheň, jenž tu byl kdy zapálen, protože se na kopci od dávných dob pálily 30. dubna čarodějnice, na což vzpomíná ve svých pamětech i JUDr. Alois Rašín: "Za chvíli objevily se ohně na Jehlickém kopci, u Šarounovy aleje, u Kunčic, na Probluzi, Chlumku a na kdejakém návrší. To pálili z okolních vesnic. Bylo to velmi malebné. A když košťata dohořela, udělalo se veliké kolo kolem ohně, za ruce se mládež spojila a točíc se říkadla říkala, zpívala a přišel-li sem nějaký harmonikář, si také zatančila ve vlahé noci před prvním májem, chasa i městské dcerky a synkové pohromadě. Později začaly úřady tyto ohně zakazovat a kněží proti pověře kázat. Dle mého názoru dávno již to nebyla pověra. Mládež používala starého zvyku, aby se vydováděla na jaře, kdy všecko je bujnější, kdy vše pučí a kvete, kdy vznikají nové lásky. Chtěli užít první noci májové..." O dalším místním ohni pak víme z 27. října 1946, kdy zde byl zapálen štafetový oheň během župního sletového světelného poselství. Svého času se zde konaly i oslavy státních svátků, zejm. vzniku ČSR. 28. října 1926 byl v rámci těchto oslav uspořádán průvod z Nechanic na Jehlický kopec, kde byla SK Nechanice vztyčena státní vlajka a zazpívána hymna. V pozdějších dobách býval kopec spojován zejména s tím, že z něj během přívalových dešťů stékala voda s bahnem a zaplavovala zejména pod ním se nacházející Lubno, čemuž bylo částečně odpomoženo v roce 2004 vybudováním dvojice propustí.
Co dodat na závěr? Že je krásné, že se dnes ještě najdou lidé, kterým není lhostejný odkaz našich předků a snaží se obnovit vše, co jen jde. Nebýt některých vandalů, tak by samozřejmě bylo lépe, ale to snad bylo vždy, že se někdy někde našel jakýsi nepřejícník, jenž když mohl, tak se svou rukou snažil o to, aby zhatil mnohdy krásné plány, z nichž jejich aktéři neměli nic, ba právě naopak, jen práci a úmor, aby ostatním něco hezkého vydupali ze země a poděkováním jim pak bylo někdy pouze pustošení a pomluvy. Doufejme, že takových postupem času bude ubývat a takové věci jako Jehlická vyhlídka s altánem bude sloužit všem drahně let!
Tato vyvýšenina byla od nepaměti zalesněná a náležela zdejší vrchnosti, což můžeme vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095), tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD239018410). Pouze menší severní část lesa patřila obci Lubno a byla rozparcelována místním hospodářům ve 2. polovině 19. století, což nám zase dokládá reambulace stabilního katastru z roku 1873 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_3949_5). K největším změnám však došlo až v roce 1945, kdy byly harrachovské majetky zabaveny státem podle Benešových dekretů, takže část lesů dnes náleží městu Nechanice, jiné díly státu a zbytek různým drobným vlastníkům, jejichž výčet by byl díky dvojici československých pozemkových reforem docela obsáhlý. Chybou by však bylo nezmínit ještě místní pískovnu Josefa Rybáře, v níž se těžil písčitý štěrk svrchní terasy s hlinitou příměsí.
Sám kopec sloužil k lesnímu hospodaření, ale úvozové cesty na jeho úbočích bývaly do tzv. socializace vesnice na přelomu 40. a 50. let 20. století rychlými spojnicemi mezi zdejšími obcemi. Některé z nich posléze zanikly, další sloužily pouze jako přístupové komunikace k lesnímu hospodaření nebo pro účely zemědělské výroby, pokud odhlédneme od toho, že se zde od meziválečného období nacházela turistická stezka, zřízená královéhradeckým odborem Klubu čs. turistů v roce 1936 v rámci značkování královéhradeckého bojiště z roku 1866, jež vypracoval prof. Josef Simon a realizace se ujal doc. Dr. Bohdan Köhler, ředitel královéhradecké koželužské školy, který byl mj. členem župního výboru a referentem pro značkování v oblasti dolejší KČST. Tato modře značená trasa měla 18,5 km a vedla z všestarského nádraží přes Rosnice, Břízu, Probluz, Dolní, Horní a Nový Přím na Hrádek, přes Jehlický vrch do Lubna a končila na vojenském hřbitově v bažantnici v Nechanicích, odkud se mohli turisté dostat zpět autobusem. Ohledně zřízení dřevěného úkrytu před povětrností jsou však informace značně si odporující. Podle některých tu měl stát jakýsi altán již koncem 19. století, případně těsně před 1. světovou válkou. Kniha "Nechanice. Obrázky z historie a života města" tvrdí, že rozhledna a menší chata pro turisty vznikla za přispění MUDr. К. Řezáče a velkoobchodníka Františka Vydry v roce 1918. K rekonstrukci a různým úpravám nouzové chaty pak došlo v letech 1926-1927. Naopak v tamním sešitě pro vzkazy návštěvníků se píše, že vyhlídka byla založena v letech 1920-1930, následně vyhořela, obnovena byla v roce 2010, o 2 roky později byl zřízen nynější altán a razítko a roku 2015 došlo ke vztyčení zdejší dřevořezby.
Ale lidé znali tamní vyhlídku do kraje mnohem dříve, což nám dokazuje např. jmenování kopce v Františkem Adolfem Šubertem a F. A. Borovským redigované knize "Čechy. Díl IV. Polabí" z roku 1887 nebo zmínka v publikaci "Nechanicko", kterou vydal Bohumil Vančura v roce 1914: "Na jihovýchod od Nechanic vypíná se »Jehlický kopec«, s něhož se nám otvírá krásná vyhlídka na okolní krajinu. Odtud lze přehlédnouti celé bojiště z roku 1866." Z uvedené citace také můžeme zjistit, že tento vrch se zapsal do historie právě jen tím, že o něj bylo bojováno během velmi známé bitvy u Hradce Králové 3. července 1866, jež byla smutným vyvrcholením prusko-rakouské války a znamenala porážku habsburské monarchie. Hrdinství saských oddílů i trojice jejich děl a části rakouského jezdectva se nesmí zapomenout, protože nějaký čas dokázali zadržovat soustředěný postup nepřítele, jenž byl navíc ve značné přesile. Pozůstatkem po tom je hrob saského setníka Bernharda Stanislause Canzlera od 6. pěšího praporu. Později se kopec dostal do centra zájmu také tím, že se na něm měla 6. července 1890 uskutečnit oslava památky Mistra Jana Husa, spojená s táborem lidu, zapálením slavnostního ohně a posléze ještě s ohňostrojem, avšak na poslední chvíli byla tato slavnost královéhradeckým okresním hejtmanstvím zakázána a nad provedením zákazu měli přísně bdít zdejší četníci. Nebyl to však jediný oheň, jenž tu byl kdy zapálen, protože se na kopci od dávných dob pálily 30. dubna čarodějnice, na což vzpomíná ve svých pamětech i JUDr. Alois Rašín: "Za chvíli objevily se ohně na Jehlickém kopci, u Šarounovy aleje, u Kunčic, na Probluzi, Chlumku a na kdejakém návrší. To pálili z okolních vesnic. Bylo to velmi malebné. A když košťata dohořela, udělalo se veliké kolo kolem ohně, za ruce se mládež spojila a točíc se říkadla říkala, zpívala a přišel-li sem nějaký harmonikář, si také zatančila ve vlahé noci před prvním májem, chasa i městské dcerky a synkové pohromadě. Později začaly úřady tyto ohně zakazovat a kněží proti pověře kázat. Dle mého názoru dávno již to nebyla pověra. Mládež používala starého zvyku, aby se vydováděla na jaře, kdy všecko je bujnější, kdy vše pučí a kvete, kdy vznikají nové lásky. Chtěli užít první noci májové..." O dalším místním ohni pak víme z 27. října 1946, kdy zde byl zapálen štafetový oheň během župního sletového světelného poselství. Svého času se zde konaly i oslavy státních svátků, zejm. vzniku ČSR. 28. října 1926 byl v rámci těchto oslav uspořádán průvod z Nechanic na Jehlický kopec, kde byla SK Nechanice vztyčena státní vlajka a zazpívána hymna. V pozdějších dobách býval kopec spojován zejména s tím, že z něj během přívalových dešťů stékala voda s bahnem a zaplavovala zejména pod ním se nacházející Lubno, čemuž bylo částečně odpomoženo v roce 2004 vybudováním dvojice propustí.
Co dodat na závěr? Že je krásné, že se dnes ještě najdou lidé, kterým není lhostejný odkaz našich předků a snaží se obnovit vše, co jen jde. Nebýt některých vandalů, tak by samozřejmě bylo lépe, ale to snad bylo vždy, že se někdy někde našel jakýsi nepřejícník, jenž když mohl, tak se svou rukou snažil o to, aby zhatil mnohdy krásné plány, z nichž jejich aktéři neměli nic, ba právě naopak, jen práci a úmor, aby ostatním něco hezkého vydupali ze země a poděkováním jim pak bylo někdy pouze pustošení a pomluvy. Doufejme, že takových postupem času bude ubývat a takové věci jako Jehlická vyhlídka s altánem bude sloužit všem drahně let!
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.229, 15.665)
Poslední aktualizace: 8.8.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Nechanice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jehlický vrch
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.
0.5km
více »
Hrádek u Nechanic - Nechanice po silnici nejkratší cestou
Trasa
Vím, chůze po silnici není turisty zrovna oblíbená. Na této trase chci ukázat, že když ta silnice vede pěknou krajinou a není to silnice nějak frekventovaná, může být dobrou alternativou jiným cestám. A hlavně: n…
0.5km
více »
Krásný zámek Hrádek u Nechanic
Tipy na výlet
Jedeme autobusem na trase Tanvald-Turnov-Hradec Králové, kde nám po nějaké době navazuje spoj do Hrádku. Vystupujeme na zastávce Hrádek,zámek a k zámku to tedy máme necelých sto metrů... Za občasného deště se proc…
0.7km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
0.7km
více »
Kaplička Panny Marie nad Hrádkem u Nechanic
Kaple
Na místě, kde se dnes nachází malá zděná kaplička, jež připomíná stylově i barevně spodní vrátnici nedalekého zámku, měl podle lidové tradice stávat od konce 18. století dřevěný kříž s plechovou figurou Ukřižovaného Krista, který je zaznamenán v mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map…
0.7km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
0.7km
více »
Jehlice (Dolní Přím)
Místní část
V této vsi, která leží nedaleko Dolního Přímu, stávala až do 16. století dřevěná tvrz. Podle lidové tradice měl stát u jejího počátku Jehla, v jehož dvoře se měli zrodit všichni Jehlici, kteří měli založit celou o…
0.8km
více »
Zaniklý hostinec čp. 8 v Jehlici
Zajímavost
Když nahlédneme do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095) nebo se podíváme do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Antona Czernyho a geometra 4. třídy Karla Hartla (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic…
0.8km
více »
Hrádek u Nechanic patřil Harrachům
Zámek
Hrádek u Nechanic
Při cestě kolem Hradce Králové je možné se zastavit na nedalekém zámku v Hrádku u Nechanic. Zámek je zajímavý vzhledem i historií. V bývalých višňových…
1km
více »
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Hrádku u Nechanic
Kostel
První zmínky o zdejším chrámu se vyskytují v Karolinských zakládacích knihách v letech 1384, 1398 a 1417 („Manuscriptus codex Bibliothecae archiepiscopalis Decimae Ecclesiasticae Anni 1384.“). Již tehdy byl farním…
1.2km
více »
Hrádek - kostel sv. Jiří
Kostel
Obec Hrádek, která se nachází jižně od Nechanic je prvně písemně doložena v roce 1348. Dominantou obce je kostel sv. Jiří, který byl postaven v roce 1692 v místech dřevěného kostela jež je připomínán v roce 1384. …
1.2km
více »
Na sever za dalšími rozhlednami - 9. den: Miletín - Miletínské modlitbičky; Hořice - pivovar JungBerg; Hrádek u Nechanic - prohlídka zámku; Hradec Králové - procházka městem, Jiráskovy a Šimkovy sady
Cestopisy
Neděle 7. 7. 2024
Na dnešek jsem na Zvičině spala nádherně. Nebylo vedro, ani zima. Občas jsem zaslechla déšť, k ránu venku padla hustá mlha a teplota klesla na 19. stupňů.
Vzbudili jsme se…
1.3km
více »
Z Jehlice na Hrádek u Nechanic.
Tipy na výlet
Jehlice je malá víska nedaleko Nechanic a my jsme si ji zvolili jako výchozí místo pro výlet na Hrádek u Nechanic. Chtěli jsme poznat pro nás málo známý kraj, trochu prozkoumat zdejší…
1.3km
více »
Hrádek
Vesnice
Nejstarší zmínka o Hrádku pochází z roku 1352, což dokazuje i kniha „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H“ od prof. Antonína Profouse: „15. Hrádek (lid. na Hrádku, z Hrádku, hr…
1.4km
více »
Lubno (u Nechanic)
Vesnice
Lubno - obec východně od Nechanic prvně připomínáná roku 1401. Částí obce prochází červená turistická značka vedoucí z Nechanic k zámečku Hrádek u Nechanic a dále do Osic. V obci najdeme sochu sv. Jana Křtitele z 2. poloviny 18. století, která byla přenesena ze zrušeného zámku v Sadové. Uprostřed obce pomník obětem bitvy r. 1866 a v zatáčce k Dolnímu Přímu kamennou zvoničku s…
1.5km
více »
Nový Přím (Dolní Přím)
Místní část
Tato osada byla pojmenována stejně jako okolní 2 obce – Dolní a Horní Přím, protože ještě roku 1654 šlo o jednu ves – Přím, ale po jejím rozdělení byly samostatné vsi odlišeny přídomkem podle své polohy. Původně šlo o zemědělsky využívané pozemky – pole, pastviny a lesy, jež náležely od počátku k dolnopřímskému panství. Teprve v roce 1700 byl u dnešního Nového Přímu vybudován v…
1.6km
více »
Škola v Hrádku u Nechanic
Dům, budova
Farní škola tu bývala od nepaměti. Nikdy však neměla vlastní budovu, vždy se totiž vyučovalo v najatých místnostech po celé vsi. Podobně tomu bylo s učiteli, kteří byli obcí najímáni za určitý plat, jenž jim však …
1.6km
více »
Les Bažantnice
Přírodní park
Tento les nalezneme na západ od Dolního Přímu mezi lokalitami "Velký", "Před Jehlicí", "Novopřímský" a "Pravý dvorský", přičemž na severu a ze západu ho obtéká Radostovský potok a ve stejném směru nalezneme i nejv…
2km
více »
Radostov
Vesnice
Tato obec se dělí na Starý Radostov (západní část) a Nový Radostov (východní část), přičemž Nový Radostov vznikl až po rozdělení panského dvora ve Starém Radostově, kdy vrchnost pronajala část pozemků svým 13 podd…
2.3km
více »
Horní Přím - pomník bitvy r. 1866
Pomník
Pomník rakouského 74. pěšího pluku najdeme v poli západně od obce Horní Přím. Jedná se o pískovcový obelisk zdobený reliéfem rakouského orla. Pomník stojí uprostřed šachetních hrobů, vysvěcen byl 3.7.1898, tj. 30 …
2.5km
více »
Dolní Přím - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
To, že i Dolní Přím byl stižen bitvou Prusko-rakouské války dne 3. července 1866 dokládá soubor pomníků, které se nachází ve spodní části obce u odbočky na Nový Přím. Mezi šesti pomníky je např. pomník s křížem sa…
2.6km
více »
Sobětuš
Vesnice
Obec na okraji bojiště pruskorakouské války roku 1866. V obci je dochováno několik klasických selských stavení, pomník ukřižování z roku 1901 a socha sv. Václava. Pro příznivce koní se nabízí návštěva místního Spo…
2.8km
více »
Nechanice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Nechanice - původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se nachází na Husově náměstí je zmiňován počátkem 13. století. V letech 1690 - 92 byl kostel, na náklady hraběte Arnošta Schafgotsche, rozšířen a barokně upraven. Při požáru v roce 1827 byly roztaveny i 3 staré zvony a z Věže zůstaly stát jen holé zdi. V roce 1833 byl kostel přestavěn a empírově upraven do…
2.8km
více »
Radíkovice
Vesnice
Radíkovice - obec západně od Hradce Králové a 2 km od zámku Hrádek (u Nechanic). Prvně písemně doložena je obec roku 1365 ve spojitosti s dělením rodového majetku bratrů Svatomíra a Hynka z Hořic. Do dnešních dnů …
2.8km
více »
Nechanice - Hrádek u Nechanic přes Zvíkov a Kunčice
Trasa
Naprosto netradiční, ale velice hezká možnost, jak z návštěvy zámku Hrádek u Nechanic udělat celodenní výlet. Velká část trasy vede po neznačených cestách, proto přidám podrobnější popis a fotky,…
2.8km
více »
Popovice (HK)
Mlýn
Popovice - obec 4 km severovýchodně od Nechanic historicky doložená roku 1448 v souvislosti s tvrzí jejíž majitelem byl husita, rytíř Jan z Popovic. Během třicetileté války byla ves vyrabována, po jejím ukončení p…
2.9km
více »
Nechanice - tvrz (pozůstatky tvrziště)
Tvrz
Pozůstatky bývalé nechanické tvrze se nachází v poli severně od centra města u říčky Bystřice. Jedná se o dochované části kruhových valů z velkého tvrziště se třemi příkopy ze 13. století. Vnitřní akropole má průměr 30 metrů, vnější cca 120 metrů. Tvrz byla opuštěna v průběhu 16. století. I přes okolní zemědělskou činnost a meliorační zásahy jsou valy stále patrné. Tvrziště…
2.9km
více »
Probluz - kostel Všech svatých
Kostel
První zmínka o obci Probluz, která se nachází cca 10 km severně od Hradce Králové, je z roku 1347. Dominantou obce je, z daleka viditelný, barokní Kostel Všech svatých postavený v letech 1690-91. Během bitvy Prusk…
3.7km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
12km
více »