Loading...
Tato lokalita je opředena legendami, které mají společný základ. Místo si prý kdysi dávno vyhlédli místní obyvatelé a rozhodli se zde zbudovat poutní kostel. Jenže sotva postavili základy, ty se najednou propadly do bažiny a to samé se stalo i s těmi následujícími. Dle druhé pověsti se do země propadl dokonce celý kostel a hladina jezera dodnes přesně kopíruje bývalý půdorys chrámu. Poté se ale nešťastným stavitelům zjevila samotná Panenka Maria a doporučila jim, aby svatostánek vystavěli dolů v dědině. Tak se nakonec stalo a střed obce Kašavy dodnes krášlí kostel sv.Kateřiny Alexandrijské.
My se ale vraťme nazpět k vlastní lokalitě. Najdeme ji jen několik desítek metrů severně od konce křížové cesty a od nové kaple a zvonice na Vinohrádku. Tvoří jí ohromná a bučinou zarostlá propadlina – deprese, na jejímž dně vzniklo přírodní jezírko, jehož pokračováním je močál. Deprese je protáhlá od západu k východu na délku asi 200 m, přičemž jezírko dosahuje délky šedesáti a největší šířky bezmála dvaceti metrů. Je to už na první pohled kouzelné a i tak trochu tajemné místo... a ani vy nebudete o jeho návštěvu ochuzeni, pokud se od kaple Panny Marie na Vinohrádku vydáte po trase NS Kašava severním směrem. Chodník sestoupí zarostlým úvozem až dolů k hladině jezera a pokud jeho nejdelší stranu obejdete až na nejvýchodnější konec, narazíte na ohniště a unikátní dřevěný altán tvaru chýše: Jediná otevřená přístupová část vám pak prozradí, že se v interiéru skrývá posezení s nízkým, zato ale velmi rozložitým stolem.