Kodymův Národní dům v Opočně

První nápad o vybudování pomníku MUDr. Filipu Stanislavu Kodymovi, zdejšímu rodáku, odbornému spisovateli a lékaři, se objevil mezi členy roku 1878 ustavené podpůrné jednoty „Utilitas“ po ukončení její valné hromady 11. března 1882 a již 15. června téhož roku byli svoláni zástupci všech místních spolků a korporací, aby vyjádřili svůj názor na tento plán. O 2 roky později se hospodářské spolky z téměř celé naše země a zejména ze severovýchodních Čech sdružily, aby pomocí rozsáhlých sbírek postavily v Opočně důstojný pomník MUDr. Filipu Stanislavu Kodymovi, zemřelému 4. října 1884 v Šárce u Prahy, a tímto způsobem mu vzdaly úctu. K naplnění jejich snu však nedošlo a skrovný výtěžek všech sbírek byl později odevzdán v roce 1885 vzniklému komitétu pro vystavění „Národního domu Kodymova“ v Opočně, jehož změněné stanovy byly schváleny c. k. místodržitelstvím roku 1891.

Ten měl opravdu nesnadný úkol, aby dokázal sehnat potřebné množství financí na tuto, až monstrózní akci a nebýt i ostatních spolupracujících spolků a korporací nejen z Opočna, ale i z jiných míst Království českého, nikdy by nedošlo k jeho praktickému uskutečnění. První věcí, která se mu podařila, bylo získání potřebného pozemku pro výstavbu. Ten 31. května 1895 koupil za 335 zlatých od tamního právního zástupce JUDr. Františka Rösslera, jenž ho získal darovací smlouvou. V roce 1897 došlo k vyhlášení veřejné soutěže na projekt stavby Kodymova domu. Do ní nakonec došlo 22 náčrtků a porota ve složení: stavitel Josef Martinek, stavitel Jan Svoboda z Náchoda a Ing. Schulz z Opočna přisoudila 1. cenu architektonickému atelieru Hudce a Blažekoviče v Záhřebu, 2. cenu Josefu Příhodovi, architektu v kanceláři Osvalda Polívky v Praze a 3. cenu bratřím Paškům v Plzni. Veškeré návrhy pak byly veřejně vystaveny v městské radnici, a to každý den od 14.00 do 17.00 hod. a v neděli celodenně. Její provedení se však stalo terčem kritiky, což vidíme z toho, co napsaly „Národní listy“ 12. února 1897: „Zase jen namátkou z mnoha příkladů uvádíme ondy uveřejněné vyzvání k soutěži na skizzy pro »Dům Kodymův« v Opočně, jenž je rozpočtěn na 18.000 zlatých a na jehož skizzu se vypisuje královsky první a poslední cena v částce – 50 zlatých! Patrně doufá slavné stavební družstvo – a není svého druhu jediné – že se přece nalezne několik chudáků, kteří se pustí v umělecký zápas. Způsobem úžasně laciným dostává se tak vypisovatelům prací, jež se platívají, byvše zhotoveny na objednávku, aspoň šestiprocentní částkou nákladu na stavbu dotyčného objektu.“ V témže roce byla zahrada budoucího Kodymova Národního domu využita pro výstavu skotu, jejímž protektorem byl Josef kníže Colloredo-Mannsfeld.

O 2 roky později si však komitét vyhlédl jiný pozemek, jenž by měl být vhodnější než již zakoupený, což vyvolalo nevoli TJ Sokol. Pětičlenná ohledací komise však 23. července 1899 toto stanovisko potvrdila. Dalším problémem se však stalo to, že komitét měl k dispozici pouhých 10 000 zlatých (ještě v roce 1895 měl dokonce necelých 6 500 zlatých), a tak nemohl v žádném případě využít náčrtků z veřejné soutěže, jež se uskutečnila před 2 lety. Nakonec dům vyprojektoval a postavil místní mistr zednický a tesařský Václav Javůrek, jenž se snažil ve svých plánech co nejvíce zredukovat finanční náklady, i tak však celková cena dosáhla 22 000 zlatých. Základ k domu byl nakonec položen v roce 1900 a sklepy samotné byly uhrazeny tak, že kámen z nich vylámaný byl prodán. O stavbě budovy napsala „Obnova“ 23. srpna 1901 toto: „Kodymův dům v Opočně, pěkná to budova, blíží se k svému dostavění! Dům ten bude sloužiti místním spolkům ku pořádání slavností, schůzí a p. Jenom lze litovati, že se stavba započala, aniž by byl k tomu ještě potřebný kapitál. To nyní zajisté učiní citelnou trhlinu ve snahách družstva ku postavení domu toho.“

Vznikla tak budova, která měla vlevo v přízemí spolkový sál a vpravo knihovnu. Za spolkovým sálem byla situována trojice spolkových místností, přičemž 2 měly vstup ze sálu a třetí přes kuchyň, jež se nacházela za sálem u schodiště. Za knihovnou pak byla tělocvična, do níž se vcházelo chodbou napravo od schodiště. Vzadu se nacházela hostinská zahrada a letní cvičiště v zahradě s parkovou úpravou o jednokorcové výměře. V 1. poschodí byly naproti schodišti 2 vchody do tanečního sálu, který měl sloužit rovněž jako hlediště. Jeviště bylo situováno nalevo od vstupu do sálu a vedle něho byly u schodiště navíc šatny. První z nich byla přístupná též krátkou chodbou nalevo od schodiště. Z tanečního sálu vedly 2 vchody do místnosti pro hosty výčepu a nad ní byla galerie. Kromě 2 vchodů ze sálu se sem dalo dostat chodbou napravo od schodiště. Nad malým sálem byl ještě byt hostinského.

Slavnost jeho otevření se uskutečnila 28. a 29. září následujícího roku, přičemž jejím řízením byl pověřen zvláštní sedmičlenný Výbor pro oslavu otevření Kodymova Národního domu na Opočně, který sestavil program slavnosti 5. září 1901. Jeho předsedou byl tehdejší obecní starosta Adolf Wolf, 1. jednatelem Václav Hájek, 2. jednatelem Josef Tomek a řadovými členy: Adolf Drégr, Václav Pavlík, Adolf Potůček a Josef Samek. Díky tomu získala slavnost rovněž záštitu městské rady v Opočně. A byla to opravdu velkolepá podívaná! 28. září v 18.00 hod. se uskutečnil pochodňový průvod z městské radnice k rodnému domku oslavence a Kodymovu Národnímu domu. V 19.30 hod. byl uskutečněn proslov a slavnostní akademie ve dvoraně Kodymova Národního domu za řízení ředitele kůru Ludvíka Taichmana. Druhého dne v 9.30 hod. proběhl průvod od Národního domu a slavnostní řeč pronesl Adolf Eckert, ředitel střední hospodářské školy v Chrudimi a rovněž slavnostní řečník při otevření Kodymova internátu při zimní hospodářské škole v Opočně 1. listopadu 1900. Po jejím ukončení bylo odhaleno poprsí MUDr. Filipa Stanislava Kodyma. Ve 13.00 hod. se uskutečnil ve dvoraně Kodymova Národního domu slavnostní banket, na který se bylo nutno přihlásit u účetního Václava Hájka, a mezi 14.00 a 16.00 hod. proběhl na náměstí promenádní koncert hudby TJ Sokol Opočno. Završením všeho snažení bylo divadelní představení „Jan Výrava“ od Františka A. Šuberta, jež se uskutečnilo od 19.30 hod.

Od té doby se stal objekt centrem společenského a kulturního života obce, neboť se zde uskutečnila řada různých zábav, tanečních plesů, ochotnických představení, koncertů (26. října 1902 koncert císařského dvorního virtuosa Emanuela Ondříčka za spoluúčinkování klavírního virtuosa Karla Leitnera) a přednášek. 2. listopadu 1902 byla v přízemí domu navíc otevřena pod záštitou MUDr. Jana Dvořáka Lidová knihovna, jejímž prvním knihovníkem byl učitel místní měšťanské školy Václav Marel, přičemž o veřejnou knihovnu bylo usilováno již od roku 1896. V roce 1910 došlo k výstavbě prádelny a o 4 roky později byli do malého sálu umístěni haličtí uprchlíci. Roku 1925 se z objektu odstěhovala Lidová knihovna. O 4 roky později byly změněny stanovy Družstva pro udržování Kodymova národního domu, takže po jeho rozejití již neměl objekt připadnout městu, ale TJ Sokol. Ta 10. listopadu 1930 dům zakoupila za 133 564 Kč. Pod trhovou smlouvou jsou podepsáni: předseda Družstva Kodymova Národního domu v Opočně Adolf Hofman, jednatel téhož spolku Jan Sedláček, starosta TJ Sokol na Opočně Alois Říha a jednatel téže jednoty František Vítek.

V letech 1932-1935 byl objekt stavebně upraven, čímž obdržel nové průčelí, nové schodiště, v přízemí do náměstí nová široká okna. Tělocvična byla zrušena a přestavěna pro účely nově zřízeného loutkového divadla. Dále byla přemístěna galerie na sále a rozšířeny šatny u jeviště. Od roku 1950 zde byly úřadovny MNV. Počátkem 50. let 20. století byl Kodymův Národní dům převeden do majetku Mezisvazového klubu, který zrekonstruoval jeviště a pořídil řadu nového vybavení. V letech 1974-1975 došlo k opravě objektu, do něhož byl umístěn stánek nově utvořeného Jednotného klubu pracujících. V roce 1979 bylo upraveno agitační středisko. V roce 1981 však byl Kodymův Národní dům uzavřen pro havarijní stav komínů a elektroinstalace a k jeho opravě došlo až po několika letech, kdy byla oddalována. Roku 1989 směnila TJ Sokol Kodymův Národní dům za objekt čp. 134 (dnešní Sokolský dům). Teprve po roce 1989 došlo k jeho důkladné přestavbě, kdy vznikl ve velkém sále v 1. patře kinosál a v prostorách malého sálu jeviště pro divadlo malých forem. Práce byly provedeny v letech 1991-1992 a v roce 1993 byl zveřejněn záměr pronájmu objektu. K další přestavbě došlo roku 1997 a v zrekonstruovaném sále se konaly rovnou 2 premiéry.

Zásadnější rekonstrukční práce však probíhají až v posledních letech. V roce 2012 došlo k rekonstrukci, v jejímž rámci bylo provedeno snížení energetické náročnosti budovy, zateplení půdy a částečné výměně okenních a dveřních výplní, zrušení stávající kotelny a vybudování nové na spalování zemního plynu. Projektantem stavby byla společnost DABONA s. r. o. z Rychnova nad Kněžnou a jejím dodavatelem firma STATING s. r. o. z Kostelce nad Orlicí. Roku 2013 byla v části chodby zřízena síň rodáků, která je věnována významným osobnostem města. V letech 2018-2019 proběhla rekonstrukce sociálních zařízení. Dnes je objekt stále v majetku města, ale svým původním účelům nadále slouží. Více o tamním divadle zde: http://divadlokodym.cz.