Od dávných dob byla v těchto místech pouze úzká dřevěná lávka, a to o něco nížeji ve směru toku řeky Labe. Chodilo se k ní fortnou pod radnicí a bylo to jediné přímé spojení jaroměřského náměstí s lokalitou „Na ostrově“ a dále k Josefovu. Tento stav můžeme krásně vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od geometra 2. třídy Franze Kraissla. Lávka začínala v zahradě náležející k domu čp. 19 a ústila na druhém břehu na obecní cestu, která se nacházela mezi pozemky, jež náležely k domům čp. 46 na Jakubském Předměstí a čp. 201 z Pražského Předměstí.
Václav Pácalt popisuje v „Ročence městského musea v Jaroměři 1935“ tehdejší cestu přes Labe těmito místy takto: „Na Ostrov chodilo se tenkrát fortnou pod radnicí. Fortna tato dosti tmavá počínala asi u druhého okna radnice od nynějšího hotelu u Černého koně a vedlo do ní z obou stran, to jest také ode dveří radnice asi 10, metr širokých schodů. Chůze fortnou nebyla zrovna moc příjemná, byla asi 3 ½ – 4 m široká, asi 3 m vysoká, ve dne dosti temná, v noci osvětlena jednou, v prostřed visící olejovou lampou, byla útulnou nočních bludiček. Z fortny dolu na cestu pod domy, bylo asi 5-6 schodů na lávku přes Labe. Lávka byla dřevěná, asi metr široká a z ní na Ostrov bylo zase asi 4-5 schodů.“
Změna tohoto stavu nastala až v souvislosti s tím, že si v roce 1883 jaroměřská obec vyhlédla místo „Na ostrově“ ke stavbě nové chlapecké školy. Sice se proti tomuto plánu zvedla velká vlna nesouhlasu, ale nakonec byl obecním zastupitelstvem schválen. V té chvíli muselo být rozhodnuto i o přímé cestě k novostavbě oné školní budovy, neboť po dosavadní dřevěné lávce by byl provoz problematický a po Tyršově mostu by to bylo až s příliš velkou oklikou. Z tohoto důvodu byl schválen návrh, aby byla na náměstí zakoupena trojice domů čp. 18-20 (posledními majiteli byli: krupař František Exnar, obchodník Josef Bukovský a řezník Hynek Rýdl), jež by byla zbořena a na jejich místě zřízena nová ulice, která by vedla přímo k nově zamýšlenému mostu. Oba tyto návrhy prosadila dvojice, ne zrovna se milujících osobností – obecního starosty Antonína Vodáka a městského sekretáře Vojtěcha Probošta. Boření domů, stavbu mostních pilířů a úpravu ulice řídil architekt Ing. J. Řezníček.
Ke zřízení nového mostu došlo následujícího roku. Jednalo se o železnou konstrukci bez chodníků a pilíře byly stavěny o ně širší. V letech 1884-1885 došlo navíc k otevření nové ulice na Ostrov, kde byl roku 1885 zřízen podle návrhu vrchního zahradníka Josefa Antonína Liehma z Opočna městský park. K přimontování chodníků došlo až v roce 1931, a to opět v souvislosti se školní výstavbou, tentokrát nové dívčí školy a státní reálky v místě „Na ptákách“. Zvýšený provoz automobilů a povozů spolu s vysokým množstvím procházejících studentů i jiných lidí vyvolával řadu nebezpečných situací a nehod. Právě proto bylo rozhodnuto, že k mostu musí být přidělány chodníky, které dodala a namontovala strojírna Ladislav Militký z Předměřic nad Labem, přičemž cementové podlážky byly od firmy Ing. Batík a Haase z Jaroměře. Celkový náklad na ně dosáhl 240 000 Kč, z nichž Městská spořitelna uhradila 100 000 Kč, Občanská záložna stejný obnos a zbytek byl zaplacen z jaroměřské obecní pokladny. O rok později opravila nábřežní zeď u mostu firma Hynek Kadečka z Jaroměře a most s lávkami byl natřen v roce 1933. Od té doby byly nátěry téměř jedinou starostí o most.
V tomto stavu vydržel most s mírným spádem kvůli různé výšce nábřežních opěr až do 3. června 2013, kdy rozvodněné Labe strhlo jeho část do řeky. Zřícení způsobil podemletý pilíř pod mostem, který se rozlomil. Puklina se stále zvětšovala a mostovka boční lávky se zlomila a spadla do řeky. Celý zbylý most se také zlomil, takže jeho konstrukce byla zásadně narušena. Obnova v původním stavu tak nebyla možná, a tak bylo rozhodnuto, že tu bude zřízeno nové přemostění. Vedení města bylo totiž okouzleno lávkou přes Orlici u královéhradeckého zimního stadionu, a tak byl nakonec po veřejné soutěži (30. srpna - 29. října 2013, odevzdáno 53 návrhů v řádném termínu a 2 po stanovené lhůtě, hodnocení provedeno 1. listopadu 2013; další informace o soutěži:
https://www.cka.cz/cs/souteze/vysledky/komenskeho-most-v-jaromeri) pověřen zhotovením návrhu nového mostu autorský tým ve složení: prof. Ing. arch. Mirko Baum, Ing. arch. David Baroš a Ing. Vladimír Janata, jenž přišel s originálním konceptem trojbokého předpjatého vzpínadla. Na 2. místě skončil plán Marka Blanka, Petra Teje, Aleny Tejové, Víta Havlíčka a Milana Petříka a na 3. místě návrh Františka Denka, Zuzany Hanuškové, Radima Pavlíka, Jaroslava Koska a Ondřeje Pauláta.
Nový most byl zrealizován na přelomu let 2014-2015 firmami: Společnost Jaroměř (Chládek a Tintěra, EUROVIA CS), OK-BE s. r. o. z Nového Knína (výroba a montáž ocelové konstrukce) a Tension Systems, s. r. o. z Prahy (systém konstrukčních táhel Macalloy). Celkové náklady dosáhly 22 500 000 Kč. Jeho výstavba byla zahájena 19. srpna 2014, k usazení mostu došlo 26.-27. prosince 2014, dokončený most byl předán 4. února 2015, neoficiálně otevřen veřejnosti 13. února 2015 a 21. března téhož roku se uskutečnilo jeho slavnostní otevření a předání investorovi – městu Jaroměři. Tato stavba později obdržela titul Stavba roku 2015. 21. března 2016 byla na mostě odhalena deska „Stavba roku 2015“, která připomíná výše zmíněný stejnojmenný titul. Více o mostu lze najít zde:
https://www.archiweb.cz/b/komenskeho-most-v-jaromeri. Fotografie starého i nového mostu se nacházejí na tomto webu:
https://www.jaromer-josefov.cz/volny-cas/rychle-odkazy/komenskeho-most-1/fotogalerie-mostu/#evt_305.