Husův sbor v Jaroměři
Město Jaroměř náleželo k těm, kde vznikla Církev československá poměrně záhy po jejím založení (14. ledna 1920 na schůzi svolané dorostem Republikánské strany českého venkova), k němuž došlo na sjezdu Klubu reformních kněží v Praze 8. ledna 1920, i když fakticky můžeme její zrod hledat již koncem roku 1919, zvláště o vánočních svátcích, kdy v mnoha římskokatolickým kostelích byly místo latinských slouženy české bohoslužby.
Následně vystoupila z římskokatolické církve větší polovina místních obyvatel, a to včetně řady místních kněží, kteří se již dříve vyjadřovali pro reformu církve, ale po zamítavých stanoviscích všech nadřízených míst, a to včetně královéhradeckého biskupství a pražského arcibiskupství, se rozhodli uskutečnit své sny v rámci nové církve. 27. června 1920 se uskutečnil ve městě velký tábor lidu, jenž byl svolán sociální demokracií a hovořil na něm náš pozdější prezident Antonín Zápotocký. Jeho výsledkem se stalo to, že děkan Msgre. Josef Herkner byl donucen vydat klíče od chrámu sv. Mikuláše. Od té doby se v něm pořádaly československé bohoslužby a vedle toho probíhaly pře o tento kostel, jež nakonec vyhrála římskokatolická církev, jíž musely být klíče od něj vráceny 6. května 1924, přičemž první nařízení o navrácení chrámu Páně do 14 dnů obdržela Církev československá od zemské správy politické v Praze 21. června 1921.
Tím nastal problém, kde by mohli příslušníci této církve konat své modlitby. Zprvu se tak dělo v tělocvičně dívčí školy, ale to nebylo dlouhodobě vyhovující pro obě strany, jak pro samu obec, tak pro církev. 15. června 1924 byla svolána valná schůze, na níž se rozhodlo, že se bude stavět vlastní svatostánek a jako nejvhodnější místo byla vybrána nově vznikající čtvrť Na Ptákách (vedle toho se uvažovalo i o jedné zahradě na Jakubském Předměstí, o místě u bývalé nemocenské pokladny na tzv. Josefské cestě a o trojúhelníkovitou parcelu před vilou geometra Popka). 11. listopadu 1924 pak byla východočeskou diecézní radou schválena koupě pozemku pro stavbu sboru. Jako zhotovitel plánů kostela a fary byl osloven zdejší stavitel Bohumil Kubeček, který byl např. architektem obecního činžovního domu čp. 378 z roku 1924, sokolovny z roku 1926 a vily čp. 425 z roku 1927. Když se však objevil záměr vybudovat Husův sbor proti dívčí škole, muselo dojít k přepracování původních plánů. Stejně tak se dělo poté, co se přišlo s tím, že fara s kostelem vzniknou jako jeden celek. 2. prosince 1924 byla podána žádost o subvenci na stavbu objektu kanceláři Ústřední rady Církve československé v Praze, ale i poté proběhlo několik změn projektu, neboť budova měla mít věž a neměla se podobat sousedním vilám. Všechny verze plánů zhotovil Bohumil Kubeček a realizací stavby byl pověřen zednický mistr František Toušek. Se stavbou bylo započato 21. dubna 1927, základní kámen stavby s celkovým rozpočtem 572 000 Kč byl položen biskupem západočeské diecéze Gustavem Procházkou 15. května 1927 (vylomen byl z "Husovy skály" v Husinci u Prachatic; obsahuje vyobrazení kalicha s křížem, lipové větvičky a nápis: "L.P. 19 15/5 27"; v předvečer slavnosti byl sehrán v sokolovně Jiráskův "Emigrant"; schránka na pamětní list byla zhotovena klempířem Hynkem Šlosárkem) a ke slavnostnímu otevření Husova sboru došlo 10. června 1928. Původní plán však byl zrealizován jen zčásti, neboť nakonec nevznikl pomník M. Jana Husa, jenž se měl nacházet uprostřed Husova náměstí. Ohledně něj byl vývoj také složitý, protože zpočátku se nemohl nalézt jednotný názor, kterým směrem by měl náš náboženský reformátor hledět a jaký vzhled by mu měl být dán.
V předvečer slavnosti 9. června 1928 sehrál dramatický odbor TJ Sokol "Vrchlický" hru "Domov a víra" od Karla Schönherra, a to za účasti patriarchy Gustava Procházky. Druhého dne pak prošla hudba kapelníka Karla Čertnera městem, přičemž provedla v 5.30 hod. slavnostní budiček k zahájení slavnosti. Od časného rána pak přijížděly vlaky i automobily tisíce návštěvníků. Nejvíce byly zastoupeny náboženské obce z Vamberka, Liberce, Červeného Kostelce, Prahy, Hronova, Náchoda, Zbečníku, Úpice, Police nad Metují, Hradce Králové, Studence, Dvora Králové nad Labem, Josefova, Jasenné, Rasošek, Pardubic, Pražského Předměstí u Hradce Králové, Kuklen, Předměřic nad Labem, Rodova, Sendražic, Holohlav, Smiřic, přičemž většina z nich přišla s prapory. Sama slavnost byla zahájena proslovem předsedy slavnostního výboru Ulricha z balkonu městské radnice, který omluvil slavnostního řečníka Ferdinanda Práška, místopředsedu Ústřední a diecézní rady. Místo něho promluvil červenokostelecký farář Hynek Široký a poté ještě jičínský odborný učitel Václav Lemberk. Následně se průvod s 20 prapory v čele odebral k Husovu sboru, před jehož hlavním vchodem byl očekáván družičkami, školní mládeží, prvokřtěnci (osmiletými) se svými učiteli a dalšími hostmi. Z balkonu školy zazněly fanfáry z Libuše, načež pěvecký sbor "Jaromír" zapěl husitský chorál "Kdož jste boží bojovníci". Předseda rady starších Václav Kuhn uvítal patriarchu a všechny ostatní hosty a poděkoval všem, kteří finančně nebo naturálně přispěli na výstavbu sboru (např. Jakubské Předměstí darovalo z obecního šutrovníku písek na celou stavbu, který pak od 2. listopadu 1926 kopali a odváželi příslušníci této církve). První křtěnka Šárka Vocásková, dcera tamního advokáta JUDr. Vlad. Vocáska (v letech 1920-1924 zastupoval Církev československou při sporu s římskokatolickou církví), pak uvítala patriarchu básní od faráře Širokého, jemuž pak předala kytici a klíč od sboru. Patriarcha Procházka předal klíč od sboru předsedovi Kuhnovi se slovy: "Otevři, bratře předsedo, tento Váš sbor a pusť do něho každého, kdo se chce modliti k Bohu." Při vstupu do modlitebny zapěl "Jaromír" za vedení sbormistra Novotného skladby "Chráme náš" a "Modlitbu na Řípu". Následovaly bohoslužby, vykonané patriarchou, jenž následně promluvil o Církvi československé. Po něm ještě promluvili: městský radní Josef Pavel, josefovský starosta Štěpán Müller, biskup Stanislav Kordule za diecézní radu, Ing. Václav Jandík za Svaz mládeže a člen dicézní rady Antonín Hudec z Chrudimi. Slavnost byla zakončena zapěním národních hymen, dvojicí svateb a 6 křty. Odpoledne pak vyšel průvod od kasáren přes město na sokolský stadion, kde se uskutečnila velká veselice.
Vznikla tak horizontálně řešená stavba s hmotnými podélnými i obloučkovými prvky říms, přičemž její mohutné přízemím je odlehčeno nástavbami 1. a 2. patra. Dominantním prvkem stavby je sedmipilířová přístavba před vchodem a rovněž postranní portikus s pěticí sloupů, ale na masivnosti dodávají budově 2 střešní hranolové nástavce nad sebou, od nichž vybíhají na tři strany křídla objektu. Nad středním vchodem s předsazenou dvojicí pilířů se pak nachází vydutý balkon. Interiér pak byl následně vyzdoben freskami Karla Skály a v roce 1937 bylo rozhodnuto o zakoupení nových varhan. Roku 1940 byl předlážděn chodník před sborem, a to mozaikovou dlažbou. Husův sbor slouží od svého vzniku stále svému účelu, nezměnily na tom nic ani oba totalitní režimy. Vedle toho se však zde koná řada jiných akcí, např. vánoční koncerty. Koncem roku 1951 byl dokonce dán farářem Janem Hančilem k dispozici místním evangelíkům, kteří do té doby neměli ve městě vlastní bohoslužebný prostor. 15. března 1984 byl navíc zapsán do státního seznamu kulturních památek. Mnohé opravy objektu a jeho zařízení proběhly teprve v nedávné době, např. v roce 2007 byla dokončena oprava betléma a roku 2008 byla zrekonstruována sklepní klubovna. Více o této budově lze najít na webu památkářů: https://www.pamatkovykatalog.cz/sbor-husuv-cirkve-ceskoslovenske-husitske-2149617.
Následně vystoupila z římskokatolické církve větší polovina místních obyvatel, a to včetně řady místních kněží, kteří se již dříve vyjadřovali pro reformu církve, ale po zamítavých stanoviscích všech nadřízených míst, a to včetně královéhradeckého biskupství a pražského arcibiskupství, se rozhodli uskutečnit své sny v rámci nové církve. 27. června 1920 se uskutečnil ve městě velký tábor lidu, jenž byl svolán sociální demokracií a hovořil na něm náš pozdější prezident Antonín Zápotocký. Jeho výsledkem se stalo to, že děkan Msgre. Josef Herkner byl donucen vydat klíče od chrámu sv. Mikuláše. Od té doby se v něm pořádaly československé bohoslužby a vedle toho probíhaly pře o tento kostel, jež nakonec vyhrála římskokatolická církev, jíž musely být klíče od něj vráceny 6. května 1924, přičemž první nařízení o navrácení chrámu Páně do 14 dnů obdržela Církev československá od zemské správy politické v Praze 21. června 1921.
Tím nastal problém, kde by mohli příslušníci této církve konat své modlitby. Zprvu se tak dělo v tělocvičně dívčí školy, ale to nebylo dlouhodobě vyhovující pro obě strany, jak pro samu obec, tak pro církev. 15. června 1924 byla svolána valná schůze, na níž se rozhodlo, že se bude stavět vlastní svatostánek a jako nejvhodnější místo byla vybrána nově vznikající čtvrť Na Ptákách (vedle toho se uvažovalo i o jedné zahradě na Jakubském Předměstí, o místě u bývalé nemocenské pokladny na tzv. Josefské cestě a o trojúhelníkovitou parcelu před vilou geometra Popka). 11. listopadu 1924 pak byla východočeskou diecézní radou schválena koupě pozemku pro stavbu sboru. Jako zhotovitel plánů kostela a fary byl osloven zdejší stavitel Bohumil Kubeček, který byl např. architektem obecního činžovního domu čp. 378 z roku 1924, sokolovny z roku 1926 a vily čp. 425 z roku 1927. Když se však objevil záměr vybudovat Husův sbor proti dívčí škole, muselo dojít k přepracování původních plánů. Stejně tak se dělo poté, co se přišlo s tím, že fara s kostelem vzniknou jako jeden celek. 2. prosince 1924 byla podána žádost o subvenci na stavbu objektu kanceláři Ústřední rady Církve československé v Praze, ale i poté proběhlo několik změn projektu, neboť budova měla mít věž a neměla se podobat sousedním vilám. Všechny verze plánů zhotovil Bohumil Kubeček a realizací stavby byl pověřen zednický mistr František Toušek. Se stavbou bylo započato 21. dubna 1927, základní kámen stavby s celkovým rozpočtem 572 000 Kč byl položen biskupem západočeské diecéze Gustavem Procházkou 15. května 1927 (vylomen byl z "Husovy skály" v Husinci u Prachatic; obsahuje vyobrazení kalicha s křížem, lipové větvičky a nápis: "L.P. 19 15/5 27"; v předvečer slavnosti byl sehrán v sokolovně Jiráskův "Emigrant"; schránka na pamětní list byla zhotovena klempířem Hynkem Šlosárkem) a ke slavnostnímu otevření Husova sboru došlo 10. června 1928. Původní plán však byl zrealizován jen zčásti, neboť nakonec nevznikl pomník M. Jana Husa, jenž se měl nacházet uprostřed Husova náměstí. Ohledně něj byl vývoj také složitý, protože zpočátku se nemohl nalézt jednotný názor, kterým směrem by měl náš náboženský reformátor hledět a jaký vzhled by mu měl být dán.
V předvečer slavnosti 9. června 1928 sehrál dramatický odbor TJ Sokol "Vrchlický" hru "Domov a víra" od Karla Schönherra, a to za účasti patriarchy Gustava Procházky. Druhého dne pak prošla hudba kapelníka Karla Čertnera městem, přičemž provedla v 5.30 hod. slavnostní budiček k zahájení slavnosti. Od časného rána pak přijížděly vlaky i automobily tisíce návštěvníků. Nejvíce byly zastoupeny náboženské obce z Vamberka, Liberce, Červeného Kostelce, Prahy, Hronova, Náchoda, Zbečníku, Úpice, Police nad Metují, Hradce Králové, Studence, Dvora Králové nad Labem, Josefova, Jasenné, Rasošek, Pardubic, Pražského Předměstí u Hradce Králové, Kuklen, Předměřic nad Labem, Rodova, Sendražic, Holohlav, Smiřic, přičemž většina z nich přišla s prapory. Sama slavnost byla zahájena proslovem předsedy slavnostního výboru Ulricha z balkonu městské radnice, který omluvil slavnostního řečníka Ferdinanda Práška, místopředsedu Ústřední a diecézní rady. Místo něho promluvil červenokostelecký farář Hynek Široký a poté ještě jičínský odborný učitel Václav Lemberk. Následně se průvod s 20 prapory v čele odebral k Husovu sboru, před jehož hlavním vchodem byl očekáván družičkami, školní mládeží, prvokřtěnci (osmiletými) se svými učiteli a dalšími hostmi. Z balkonu školy zazněly fanfáry z Libuše, načež pěvecký sbor "Jaromír" zapěl husitský chorál "Kdož jste boží bojovníci". Předseda rady starších Václav Kuhn uvítal patriarchu a všechny ostatní hosty a poděkoval všem, kteří finančně nebo naturálně přispěli na výstavbu sboru (např. Jakubské Předměstí darovalo z obecního šutrovníku písek na celou stavbu, který pak od 2. listopadu 1926 kopali a odváželi příslušníci této církve). První křtěnka Šárka Vocásková, dcera tamního advokáta JUDr. Vlad. Vocáska (v letech 1920-1924 zastupoval Církev československou při sporu s římskokatolickou církví), pak uvítala patriarchu básní od faráře Širokého, jemuž pak předala kytici a klíč od sboru. Patriarcha Procházka předal klíč od sboru předsedovi Kuhnovi se slovy: "Otevři, bratře předsedo, tento Váš sbor a pusť do něho každého, kdo se chce modliti k Bohu." Při vstupu do modlitebny zapěl "Jaromír" za vedení sbormistra Novotného skladby "Chráme náš" a "Modlitbu na Řípu". Následovaly bohoslužby, vykonané patriarchou, jenž následně promluvil o Církvi československé. Po něm ještě promluvili: městský radní Josef Pavel, josefovský starosta Štěpán Müller, biskup Stanislav Kordule za diecézní radu, Ing. Václav Jandík za Svaz mládeže a člen dicézní rady Antonín Hudec z Chrudimi. Slavnost byla zakončena zapěním národních hymen, dvojicí svateb a 6 křty. Odpoledne pak vyšel průvod od kasáren přes město na sokolský stadion, kde se uskutečnila velká veselice.
Vznikla tak horizontálně řešená stavba s hmotnými podélnými i obloučkovými prvky říms, přičemž její mohutné přízemím je odlehčeno nástavbami 1. a 2. patra. Dominantním prvkem stavby je sedmipilířová přístavba před vchodem a rovněž postranní portikus s pěticí sloupů, ale na masivnosti dodávají budově 2 střešní hranolové nástavce nad sebou, od nichž vybíhají na tři strany křídla objektu. Nad středním vchodem s předsazenou dvojicí pilířů se pak nachází vydutý balkon. Interiér pak byl následně vyzdoben freskami Karla Skály a v roce 1937 bylo rozhodnuto o zakoupení nových varhan. Roku 1940 byl předlážděn chodník před sborem, a to mozaikovou dlažbou. Husův sbor slouží od svého vzniku stále svému účelu, nezměnily na tom nic ani oba totalitní režimy. Vedle toho se však zde koná řada jiných akcí, např. vánoční koncerty. Koncem roku 1951 byl dokonce dán farářem Janem Hančilem k dispozici místním evangelíkům, kteří do té doby neměli ve městě vlastní bohoslužebný prostor. 15. března 1984 byl navíc zapsán do státního seznamu kulturních památek. Mnohé opravy objektu a jeho zařízení proběhly teprve v nedávné době, např. v roce 2007 byla dokončena oprava betléma a roku 2008 byla zrekonstruována sklepní klubovna. Více o této budově lze najít na webu památkářů: https://www.pamatkovykatalog.cz/sbor-husuv-cirkve-ceskoslovenske-husitske-2149617.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.352, 15.920)
Poslední aktualizace: 2.3.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Jaroměř
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Husův sbor v Jaroměři
Lužická muka v Jaroměři
Boží muka
Česko-lužické vztahy byly vždy velmi bohaté a jejich vývoj by minimálně vydal na jednosvazkové knižní dílo. Nejhorším obdobím se však stal nástup Adolfa Hitlera na post německého kancléře, neboť je jasné, že tento člověk necítil s nikým, natož se slovanskými "podlidmi", kteří obývali Horní a Dolní Lužici. Netrvalo tedy dlouho a v celém Československu se začalo ve velkém pomáhat…
0.1km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
0.2km
více »
Pomník Boženy Němcové v Jaroměři
Pomník
Pokud přijdeme k jaroměřské Základní škole Boženy Němcové (bývalá dívčí obecná a měšťanská škola „Na Ptákách“ z let 1913-1914), uzříme v parčíku při křižovatce ulic: Ot. Španiela, Dr. Ed. Beneše, Studničkovy a Pio…
0.3km
více »
Jaroměř - Boučkovo loutkové divadlo
Zábava, atrakce
Jaroměřské loutkové divadlo je se svou stálou loutkovou scénou jednou z nejstarších v českých zemích. Jeho historie spadá do roku 1918, zakladatelem divadla byl učitel Rudolf Bouček, po kterém bylo v roce 1936 poj…
0.3km
více »
Jaroměř - Městské divadlo
Zábava, atrakce
Městské divadlo sídlí v nejvýznamnější secesní budově ve městě, v dříve zvané Fügnerově sokolovně, která byla postavena dle projektu J. Podhajského v letech 1901-03. Budova byla též zvána jako Sokolský dům, pro úč…
0.3km
více »
Zřízení c. k. všeobecné školy řemeslnické v Jaroměři
Zajímavost
Tento nový druh průmyslových škol znamenal revoluci do odborného vzdělávání, ale jejich zavádění bylo pomalé a plné různých průtahů, ať již u ministerstva vyučování, či u rozličných jiných úřadů, jež jim „házely k…
0.4km
více »
Památník osvobození v Jaroměři
Památník
Po srpnové invazi v roce 1968 přišlo období normalizace, jež se vyznačovalo rovněž tím, že se nové vedení KSČ i samého státu snažilo ukazovat všemi způsoby, jak je věrné Sovětskému svazu a jím ražené politice. Jed…
0.4km
více »
Tekutá Historie - ráj moravských vín ve východních Čechách
Zajímavost
Restaurace Tekutá Historie v Jaroměři se postupně stala místem, které vyhledávají milovníci vína z města i širšího okolí. Ve vinotéce se na Vás těší zaškolený a usměvavý personál, který Vám ochotně p…
0.5km
více »
Kaple sv. Anny v Jaroměři
Kaple
Tato barokní kaple na jaroměřském Pražském Předměstí, která je dnes při pohledu z hlavní silnice zakryta budovou bývalého Grand-Hotelu, měla být postavena v roce 1752 u tamní Dolní studánky se znamenitou pitnou vodou (později zde vzniklo máchadlo; druhá, tzv. Hořejší studánka, se nacházela nad ní, asi 30 kroků výše k jihu), a to na základě povolení královéhradeckého biskupa Msg…
0.5km
více »
Masarykovy sady v Jaroměři
Park
Tato lokalita je dodnes nazývána jako „Ostrov“ či „Na Ostrově“, a to proto, že od nepaměti skutečně bývala ostrovem, který se rozkládal mezi tokem řeky Labe a Mlýnským náhonem, který vedl z Labe vodu na mlýn čp. 1…
0.5km
více »
Jaroměř - železný most přes Labe
Most
Železný most přes Labe, který spojuje centrum města s částí zvanou Na ostrově, byl dle štítku zhotoven v roce 1884. Boční lávka byla věnována veřejnosti Občanskou záložnou v roce 1931. Dnes most slouží pouze pěším…
0.5km
více »
Jaroměř - Masarykovy sady
Park
Masarykovy sady (městský park) se nachází na pravém břehu Labe v lokalitě Na ostrově. Park byl založen v roce 1886 při dostavbě sousední Masarykovy školy (v té době chlapecká). Na místě, které je označeno Velkým balvanem stával původní pomník T.G.Masaryka, nejprve byl v roce 1940 zničen fašisty, v roce 1953 i komunisty. Současný pomník T.G.M. se nachází na okraji sadů u…
0.5km
více »
Putování krajem M. B. Brauna a Babičky Boženy Němcové
Cestopisy
Druhý víkend v září jsem absolvoval tradiční cyklovýlet po památkách zemí českých. Jen střední Čechy tentokrát nahradily ty východní a Milana Bob. Klesla také přístupnost jednotlivých…
0.5km
více »
Jaroměř - Turistické informační centrum
Infocentrum
Jaroměřské informační centrum, kde návštěvník o městě a okolí najde vše potřebné, se nachází v budově městského úřadu na náměstí Československé armády 16. V infocentru je možno získat turistickou známku č. 1349 - …
0.6km
více »
Městské muzeum v Jaroměři
Tipy na výlet
Jaroměř je snadno dostupná, leží na hlavní silnici Hradec Králové – Náchod , jezdí tudy vlaky a místní do muzea můžou dojít pěšky, my jsme se v muzeu zastavili při našem výletu do horního Polabí. Cílem výletu je návštěva Městského muzea Jaroměři, najdeme jej na Husově ulici č.295. Muzeum není obzvlášť obrovské, tak se to dá vydržet i bez občerstvení, jinak v desetitisícovém městě nějakou ho…
0.6km
více »
Jaroměř - Městské muzeum - Wenkeův dům
Muzeum
Jaroměřské Městské muzeum se nachází v bývalém obchodním domě A. Wenke a syn (tzv. Wenkeův dům). Dům byl postaven v letech 1910-11 dle projektu architekta Josefa Gočára a je památkově chráněn. Předsazené prosklené průčelí tu má evropské prvenství. Městské muzeum, které bylo založeno v roce 1883 sídlí ve Wenkeově domě od roku 1947. V muzeu se konají sezónní výstavy a je zde…
0.6km
více »
Dům čp. 58 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Stejně jako u ostatních objektů této řady jde o dům se středověkým původem, který tu stál již v období, kdy těmto místům vládla ještě gotika a snad dokonce i románský sloh. Různé prameny se však nemohou shodnout n…
0.6km
více »
Jaroměř - náměstí ČS armády
Náměstí
Náměstí ČS armády v Jaroměři je lemováno renesančními a barokními domy s podloubím na severní straně. Na domě čp. 61 je dochován vstupní portál z roku 1568. Budova radnice je původně renesanční ze 16. století, do …
0.6km
více »
Jaroměř - Mariánský sloup
Pomník
Mariánský sloup postavený v letech 1723-1727 je největší dominantou dnešního náměstí ČS armády. Je dílem Matyáše Bernarda Brauna a jeho sochařské dílny (R. Thényho a J. Pacáka). V 90. letech minulého století byly…
0.6km
více »
Obrázky (nejenom) z Broumovska – Wenkeův dům v Jaroměři
Zajímavost
Proč neudělat své ženušce radost a nevzít ji na nákupy. Tak nějak uvažuji při cestě z Broumovska domů. Ale obchodní dům „A. Wenke a syn“ už moc zboží na prodej nemá, i když mají otevřeno.
Wenkeův dům, architektoni…
0.6km
více »
Josefov - Brána v Korunní hradbě
Pevnost, opevnění
Bývalá Korunní brána stávala v severní části pevnosti za pravým břehem Labe, za úkol měla chránit zejména mosty přes řeky a stavidla. Dnes se z této brány, která byla pobořena v roce 1891, zachoval pouze průchod p…
0.7km
více »
smírčí kříž Libina
Kříž
Smířčí kříž Libina
Většina lidí naštěvuje hrady,zámky,vrcholy,rozhledny ale sakrální památky asi mnohem méně.A na Náchodsku jich je celkem dost,jmenují se Smírčí kříže,které se stavěly dalo by se říct za trest.Takže my naštívíme jeden z nich který najdete pod horou Libina(309 m.n.m) nedaleko Jaroměře.Kdysi se v tomto okolí stala…
0.7km
více »
Jaroměř - Tyršův most přes Labe
Most
Tyršův most přes Labe se nachází v místě staršího řetězového mostu, který byl postaven v letech 1831 - 33, tehdy patřil mezi první řetězové mosty v Evropě. V roce 1884 byl řetězový most rozebrán a nahrazen příhrad…
0.7km
více »
Jaroměř - chrám sv. Mikuláše
Chrám
Chrám sv. Mikuláše je nejstarší stavbou ve městě, je cennou památkou české lucemburské a vladislavské gotiky. Založen byl počátkem 14. století a stal se součástí Městského opevnění, dostavěn byl v druhé polovině 15. století. Do dnešní podoby byl upraven při rekonstrukci počátkem 20. století. Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z let 1770-72, řezbářská výzdoba je dílem…
0.7km
více »
Jaroměř - městská brána se zvonicí
Zvonice
Městská brána se zvonicí se nachází na konci východní strany náměstí v sousedství Chrámu Sv. Mikuláše. Na bráně je umístěna barokní jezdecká socha sv. Václava z roku 1707. Bránou ve středověku procházela tzv. polská cesta.
0.7km
více »
Jaroměř - kostel sv. Jakuba
Kostel
Kostel sv. Jakuba je na předměstí byl založen ve 14. století, připomíná se roku 1374. V 16. století, zřejmě v roce 1530 byl pozdně goticky přestavěn. Roku 1670 kostel vyhořel a následně byl barokně upraven, pozdně gotické portály se však dochovaly. To, že kolem kostela býval původní jaroměřský hřbitov připomíná pomníček M. S. Patrčky, který byl zakladatelem prvního kouzelného…
0.9km
více »
Josefov
Městská část
Josefov je městská část Jaroměře a může se pochlubit unikátní památkou, kterou je podzemní labyrint chodeb. Ten je dlouhý několik kilometrů a pro zájemnce prohlídky bude jistě velice poučné, vyzkoušet si na vlas…
1.3km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…
1.4km
více »
Pevnost Josefov
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov najdeme v severovýchodních Čechách, nedaleko Jaroměře, u Josefova.
Habsburská monarchie prošla v letech 1756 až 1763 tzv. Sedmiletou válkou s výbojným Pruskem. V této válce císařovna Marie Terezie …
1.4km
více »