Zřízení c. k. všeobecné školy řemeslnické v Jaroměři
Tento nový druh průmyslových škol znamenal revoluci do odborného vzdělávání, ale jejich zavádění bylo pomalé a plné různých průtahů, ať již u ministerstva vyučování, či u rozličných jiných úřadů, jež jim „házely klacky pod nohy“. Nejstarší všeobecná řemeslnická škola byla zřízena v Mladé Boleslavi a podle jejího vzoru byla též založena její obdoba v Jaroměři.
V červenci 1886 bylo rozhodnuto o jejím zřízení na nejvyšších místech, 15. září téhož roku byla založena ministerstvem kultu a vyučování, v říjnu 1886 byl jmenován ředitelem školy a povolán do Jaroměře Alois Studnička a v polovině ledna 1887 došlo ke jmenování učitelského sboru (technický inspektor při vídeňské společnosti pro pojišťování parních kotlů v Kolíně Julius Filčík, učitel na c. k. odborné škole pro dřevařský průmysl v Chrudimi Karel Svoboda jako učitelé a zámečník Jan Buřič a Václav Antropius jako dílovedoucí), takže slavnostní otevření nové školy bylo stanoveno na 30. ledna 1887.
Tehdy se před 10.00 hod. sešel před novou obecní budovou na „Ostrově“ dlouhý průvod, který čítal několik set účastníků. Ti odtud vyrazili na mši do kostela sv. Mikuláše. V jejich čele šlo 29 již zapsaných žáků školy, za nimi se ubírali učňové různých řemesel, pro něž měla být později ve škole zřízena večerní škola pokračovací. Dále v průvodu následovali tovaryši a pomocníci a členstvo všech živnostenských společenstev v Jaroměři. Průvod uzavíralo obecní zastupitelstvo se zástupci c. k. úřadů a pozvanými hosty.
Po službách Božích se vrátil průvod k obecní budově, před níž utvořili žáci, učňové a pomocníci špalír, kdežto ostatní účastníci se odebrali do zasedací síně, kde se nakonec sešlo na 600 osob. Zde jaroměřský purkmistr Antonín Vodák odevzdal školní místnosti učitelskému sboru a vyslovil přání i naději, že tento nový ústav přivede k dalšímu rozkvětu nejen samo město, ale i zemi Českou. Následně popřál hodně štěstí nové škole c. k. okresní hejtman JUDr. Hotowetz. Nato ředitel Alois Studnička odvětil slibem, že se všichni učitelé vynasnaží, aby položili nejen základ k solidnímu řemeslu, ale rovněž k uměleckému průmyslu, přičemž žáci budou vedeni k tomu, aby se z nich stali řádní občané, ochotní k různým obětem, kterých by bylo případně pro veřejné blaho a bezpečnost třeba.
Odpoledne byl v místnostech Občanské besedy uspořádán přátelský oběd pro úzký kruh členů městské rady, profesorského sboru, zástupců místních úřadů a význačných hostí, např. purkmistra Nového Města nad Metují Bohdana Böhma a městského radního Rýdla. 6. února 1887 byla navíc při škole otevřena průmyslová škola pokračovací a veřejná kreslírna.
Tato škola se skládala ze tří tříd, s nimiž byla spojena veřejná kreslírna pro místní živnostníky a průmyslová škola pokračovací s večerním a nedělním vyučováním. Do 1. třídy byli přijímáni chlapci ve věku 11 ¾ roku, prokázali-li, že navštěvovali 6. ročník obecné školy s alespoň dostatečným prospěchem a chtěli se věnovat některému řemeslu. Každý přijatý žák musel složit 1 zl. na vyučovací pomůckya kromě toho platil 4 zl. školného ve 2 pololetních lhůtách. Od jeho placení byli osvobozeni žáci zcela nemajetných rodičů. Ze 2. třídy již mohli žáci odejít do živnostenské praxe a tu třetí absolvovali ti, jež chtěli získat ještě zevrubnější přípravné vzdělání.
Od té doby byla řemeslnická škola umístěna v přízemí a v suterénu nové školní budovy nalevo od vchodu. V přízemí se nacházela ředitelna a sborovna, dále jedna třída a kreslírna, v suterénu pak zámečnická a truhlářská dílna. Za zmínku rovněž stojí to, že lavice i tabule byly zkonstruovány podle návrhu ředitele Aloise Studničky, který se roku 1893 vzdal svého místa a jeho nástupcem byl jmenován Ing. František Novotný.
Původně bylo toto umístění označováno jako provizorium. To tu nakonec vydrželo plných 20 let, i když po celou tuto dobu byl pociťován nedostatek místa, zvláště množící se učební pomůcky nebylo kam dát. Když byla škola roku 1902 rozšířena o zimní kursy stavitelské, jež sestávaly z přípravného kursu a 2 postupných kursů (každý kurs trval 5 měsíců), ukázalo se, že výstavba vlastní budovy je již nevyhnutelná. Finanční poměry obce však nebyly příznivé, takže trvalo celé 3 roky, než se začalo stavět. Stavba byla dokončena J. Labouťkou a J. Novotným z Hradce Králové v roce 1906 a 17. září téhož roku v ní bylo zahájeno vyučování. Celkový stavební náklad, který byl uhrazen městem Jaroměří, se vyšplhal na 229 324,31 K.
Během školního roku 1910/1911 došlo k nové organizaci školy, která byla navržena jejím ředitelstvím a schválena ministerstvem veřejných prací. Ze školy řemeslnické se tak stala škola pro stavební řemesla, jež sestávala ze školy stavebních řemesel; z oddělení školou povinných o 2 třídách s oddělením hospitantů, navštěvujících školu třetím rokem; z veřejné kreslírny a modelovny s všeobecným a živnostenským oddělením; ze všeobecné živnostenské školy pokračovací o 3 třídách se 7měsíčním vyučováním; odborné školy pokračovací pro učně živností stavebních, pro učně kovy obrábějící a pro učednice ženské živnosti oděvnické, přičemž první dvě oddělení byla trojtřídní a třetí dvojtřídní. V prvním trvalo vyučování 4 měsíce, v ostatních 7 měsíců.
Roku 1914 byla škola přeměněna na státní průmyslovou školu, jejíž vývoj ovlivnila 1. světová válka, protože hned napoprvé bylo odvedeno 33 žáků, 10 učitelů a 1 školník. Budova byla nakonec zabrána vojskem, takže se učilo v místnostech bývalé dívčí školy u sv. Mikuláše. Následkem všeho jmenovaného došlo ve školním roce 1914/1915 pouze k otevření školy pro živnosti stavební a oddělení školou povinných, zbytek školy byl uzavřen. Teprve 16. září 1915 se škola vrátila do své budovy. 1. světová válka si nakonec vyžádala život profesora Josefa Havlíčka, školníka Ferdinanda Krupky a mnoha žáků.
V roce 1919 nahradil penzionovaného ředitele Ing. Františka Novotného Constantin Mráček. Během školního roku 1919/1920 byly kursy pro zámečníky přeloženy na pardubickou průmyslovku. Tehdy také došlo k zastavení zápisu do oddělení školou povinných, jež bylo v následujícím školním roce zrušeno. Ve školním roce 1920/1921 byly zaměněny stavební kursy pro zedníky a tesaře za dvouletou mistrovskou školu stavební a ve školním roce 1922/1923 kursy pro truhláře za jednoroční mistrovskou školu pro truhláře. 1. listopadu 1924 byla od školy odloučena všeobecná živnostenská škola pokračovací a odborná škola živnostenská pro učednice ženských živností oděvních. Z obou oddělení vznikly samostatné odborné živnostenské školy pokračovací, jež prozatímně řídil profesor Bohuslav Vytáček.
11. dubna 1925 nastoupil ředitel Constantin Mráček zdravotní dovolenou, než bude vyřízena jeho žádost o penzi. O 14 dnů později byl správou školy prozatímně pověřen profesor Adolf Řehák. Ředitel Mráček nakonec odešel do důchodu k 1. srpnu 1925. Tehdy došlo rovněž i k dalším změnám. Zápis do 1. ročníku mistrovské školy stavební pro školní rok 1925/1926 se neuskutečnil a stejně tak dopadla i mistrovská škola tesařská, takže 4 tesaři 1. ročníku museli odejít až do Brna. Obě mistrovské školy byly přeloženy do Hradce Králové. Význam školy rok od roku klesal, stejně tak výuka nedosahovala předchozí úrovně. Dnes navazuje na její tradici Střední škola řemeslná (viz https://ssrjaromer.cz).
V červenci 1886 bylo rozhodnuto o jejím zřízení na nejvyšších místech, 15. září téhož roku byla založena ministerstvem kultu a vyučování, v říjnu 1886 byl jmenován ředitelem školy a povolán do Jaroměře Alois Studnička a v polovině ledna 1887 došlo ke jmenování učitelského sboru (technický inspektor při vídeňské společnosti pro pojišťování parních kotlů v Kolíně Julius Filčík, učitel na c. k. odborné škole pro dřevařský průmysl v Chrudimi Karel Svoboda jako učitelé a zámečník Jan Buřič a Václav Antropius jako dílovedoucí), takže slavnostní otevření nové školy bylo stanoveno na 30. ledna 1887.
Tehdy se před 10.00 hod. sešel před novou obecní budovou na „Ostrově“ dlouhý průvod, který čítal několik set účastníků. Ti odtud vyrazili na mši do kostela sv. Mikuláše. V jejich čele šlo 29 již zapsaných žáků školy, za nimi se ubírali učňové různých řemesel, pro něž měla být později ve škole zřízena večerní škola pokračovací. Dále v průvodu následovali tovaryši a pomocníci a členstvo všech živnostenských společenstev v Jaroměři. Průvod uzavíralo obecní zastupitelstvo se zástupci c. k. úřadů a pozvanými hosty.
Po službách Božích se vrátil průvod k obecní budově, před níž utvořili žáci, učňové a pomocníci špalír, kdežto ostatní účastníci se odebrali do zasedací síně, kde se nakonec sešlo na 600 osob. Zde jaroměřský purkmistr Antonín Vodák odevzdal školní místnosti učitelskému sboru a vyslovil přání i naději, že tento nový ústav přivede k dalšímu rozkvětu nejen samo město, ale i zemi Českou. Následně popřál hodně štěstí nové škole c. k. okresní hejtman JUDr. Hotowetz. Nato ředitel Alois Studnička odvětil slibem, že se všichni učitelé vynasnaží, aby položili nejen základ k solidnímu řemeslu, ale rovněž k uměleckému průmyslu, přičemž žáci budou vedeni k tomu, aby se z nich stali řádní občané, ochotní k různým obětem, kterých by bylo případně pro veřejné blaho a bezpečnost třeba.
Odpoledne byl v místnostech Občanské besedy uspořádán přátelský oběd pro úzký kruh členů městské rady, profesorského sboru, zástupců místních úřadů a význačných hostí, např. purkmistra Nového Města nad Metují Bohdana Böhma a městského radního Rýdla. 6. února 1887 byla navíc při škole otevřena průmyslová škola pokračovací a veřejná kreslírna.
Tato škola se skládala ze tří tříd, s nimiž byla spojena veřejná kreslírna pro místní živnostníky a průmyslová škola pokračovací s večerním a nedělním vyučováním. Do 1. třídy byli přijímáni chlapci ve věku 11 ¾ roku, prokázali-li, že navštěvovali 6. ročník obecné školy s alespoň dostatečným prospěchem a chtěli se věnovat některému řemeslu. Každý přijatý žák musel složit 1 zl. na vyučovací pomůckya kromě toho platil 4 zl. školného ve 2 pololetních lhůtách. Od jeho placení byli osvobozeni žáci zcela nemajetných rodičů. Ze 2. třídy již mohli žáci odejít do živnostenské praxe a tu třetí absolvovali ti, jež chtěli získat ještě zevrubnější přípravné vzdělání.
Od té doby byla řemeslnická škola umístěna v přízemí a v suterénu nové školní budovy nalevo od vchodu. V přízemí se nacházela ředitelna a sborovna, dále jedna třída a kreslírna, v suterénu pak zámečnická a truhlářská dílna. Za zmínku rovněž stojí to, že lavice i tabule byly zkonstruovány podle návrhu ředitele Aloise Studničky, který se roku 1893 vzdal svého místa a jeho nástupcem byl jmenován Ing. František Novotný.
Původně bylo toto umístění označováno jako provizorium. To tu nakonec vydrželo plných 20 let, i když po celou tuto dobu byl pociťován nedostatek místa, zvláště množící se učební pomůcky nebylo kam dát. Když byla škola roku 1902 rozšířena o zimní kursy stavitelské, jež sestávaly z přípravného kursu a 2 postupných kursů (každý kurs trval 5 měsíců), ukázalo se, že výstavba vlastní budovy je již nevyhnutelná. Finanční poměry obce však nebyly příznivé, takže trvalo celé 3 roky, než se začalo stavět. Stavba byla dokončena J. Labouťkou a J. Novotným z Hradce Králové v roce 1906 a 17. září téhož roku v ní bylo zahájeno vyučování. Celkový stavební náklad, který byl uhrazen městem Jaroměří, se vyšplhal na 229 324,31 K.
Během školního roku 1910/1911 došlo k nové organizaci školy, která byla navržena jejím ředitelstvím a schválena ministerstvem veřejných prací. Ze školy řemeslnické se tak stala škola pro stavební řemesla, jež sestávala ze školy stavebních řemesel; z oddělení školou povinných o 2 třídách s oddělením hospitantů, navštěvujících školu třetím rokem; z veřejné kreslírny a modelovny s všeobecným a živnostenským oddělením; ze všeobecné živnostenské školy pokračovací o 3 třídách se 7měsíčním vyučováním; odborné školy pokračovací pro učně živností stavebních, pro učně kovy obrábějící a pro učednice ženské živnosti oděvnické, přičemž první dvě oddělení byla trojtřídní a třetí dvojtřídní. V prvním trvalo vyučování 4 měsíce, v ostatních 7 měsíců.
Roku 1914 byla škola přeměněna na státní průmyslovou školu, jejíž vývoj ovlivnila 1. světová válka, protože hned napoprvé bylo odvedeno 33 žáků, 10 učitelů a 1 školník. Budova byla nakonec zabrána vojskem, takže se učilo v místnostech bývalé dívčí školy u sv. Mikuláše. Následkem všeho jmenovaného došlo ve školním roce 1914/1915 pouze k otevření školy pro živnosti stavební a oddělení školou povinných, zbytek školy byl uzavřen. Teprve 16. září 1915 se škola vrátila do své budovy. 1. světová válka si nakonec vyžádala život profesora Josefa Havlíčka, školníka Ferdinanda Krupky a mnoha žáků.
V roce 1919 nahradil penzionovaného ředitele Ing. Františka Novotného Constantin Mráček. Během školního roku 1919/1920 byly kursy pro zámečníky přeloženy na pardubickou průmyslovku. Tehdy také došlo k zastavení zápisu do oddělení školou povinných, jež bylo v následujícím školním roce zrušeno. Ve školním roce 1920/1921 byly zaměněny stavební kursy pro zedníky a tesaře za dvouletou mistrovskou školu stavební a ve školním roce 1922/1923 kursy pro truhláře za jednoroční mistrovskou školu pro truhláře. 1. listopadu 1924 byla od školy odloučena všeobecná živnostenská škola pokračovací a odborná škola živnostenská pro učednice ženských živností oděvních. Z obou oddělení vznikly samostatné odborné živnostenské školy pokračovací, jež prozatímně řídil profesor Bohuslav Vytáček.
11. dubna 1925 nastoupil ředitel Constantin Mráček zdravotní dovolenou, než bude vyřízena jeho žádost o penzi. O 14 dnů později byl správou školy prozatímně pověřen profesor Adolf Řehák. Ředitel Mráček nakonec odešel do důchodu k 1. srpnu 1925. Tehdy došlo rovněž i k dalším změnám. Zápis do 1. ročníku mistrovské školy stavební pro školní rok 1925/1926 se neuskutečnil a stejně tak dopadla i mistrovská škola tesařská, takže 4 tesaři 1. ročníku museli odejít až do Brna. Obě mistrovské školy byly přeloženy do Hradce Králové. Význam školy rok od roku klesal, stejně tak výuka nedosahovala předchozí úrovně. Dnes navazuje na její tradici Střední škola řemeslná (viz https://ssrjaromer.cz).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.353, 15.922)
Poslední aktualizace: 2.3.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Jaroměř
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Zřízení c. k. všeobecné školy řemeslnické v Jaroměři
Lužická muka v Jaroměři
Boží muka
Česko-lužické vztahy byly vždy velmi bohaté a jejich vývoj by minimálně vydal na jednosvazkové knižní dílo. Nejhorším obdobím se však stal nástup Adolfa Hitlera na post německého kancléře, neboť je jasné, že tento člověk necítil s nikým, natož se slovanskými "podlidmi", kteří obývali Horní a Dolní Lužici. Netrvalo tedy dlouho a v celém Československu se začalo ve velkém pomáhat…
0.1km
více »
Husův sbor v Jaroměři
Kostel
Město Jaroměř náleželo k těm, kde vznikla Církev československá poměrně záhy po jejím založení (14. ledna 1920 na schůzi svolané dorostem Republikánské strany českého venkova), k němuž došlo na sjezdu Klubu reform…
0.2km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
0.2km
více »
Pomník Boženy Němcové v Jaroměři
Pomník
Pokud přijdeme k jaroměřské Základní škole Boženy Němcové (bývalá dívčí obecná a měšťanská škola „Na Ptákách“ z let 1913-1914), uzříme v parčíku při křižovatce ulic: Ot. Španiela, Dr. Ed. Beneše, Studničkovy a Pio…
0.3km
více »
Jaroměř - Boučkovo loutkové divadlo
Zábava, atrakce
Jaroměřské loutkové divadlo je se svou stálou loutkovou scénou jednou z nejstarších v českých zemích. Jeho historie spadá do roku 1918, zakladatelem divadla byl učitel Rudolf Bouček, po kterém bylo v roce 1936 poj…
0.3km
více »
Jaroměř - Městské divadlo
Zábava, atrakce
Městské divadlo sídlí v nejvýznamnější secesní budově ve městě, v dříve zvané Fügnerově sokolovně, která byla postavena dle projektu J. Podhajského v letech 1901-03. Budova byla též zvána jako Sokolský dům, pro úč…
0.3km
více »
Památník osvobození v Jaroměři
Památník
Po srpnové invazi v roce 1968 přišlo období normalizace, jež se vyznačovalo rovněž tím, že se nové vedení KSČ i samého státu snažilo ukazovat všemi způsoby, jak je věrné Sovětskému svazu a jím ražené politice. Jed…
0.4km
více »
Tekutá Historie - ráj moravských vín ve východních Čechách
Zajímavost
Restaurace Tekutá Historie v Jaroměři se postupně stala místem, které vyhledávají milovníci vína z města i širšího okolí. Ve vinotéce se na Vás těší zaškolený a usměvavý personál, který Vám ochotně p…
0.5km
více »
Kaple sv. Anny v Jaroměři
Kaple
Tato barokní kaple na jaroměřském Pražském Předměstí, která je dnes při pohledu z hlavní silnice zakryta budovou bývalého Grand-Hotelu, měla být postavena v roce 1752 u tamní Dolní studánky se znamenitou pitnou vodou (později zde vzniklo máchadlo; druhá, tzv. Hořejší studánka, se nacházela nad ní, asi 30 kroků výše k jihu), a to na základě povolení královéhradeckého biskupa Msg…
0.5km
více »
Masarykovy sady v Jaroměři
Park
Tato lokalita je dodnes nazývána jako „Ostrov“ či „Na Ostrově“, a to proto, že od nepaměti skutečně bývala ostrovem, který se rozkládal mezi tokem řeky Labe a Mlýnským náhonem, který vedl z Labe vodu na mlýn čp. 1…
0.5km
více »
Jaroměř - železný most přes Labe
Most
Železný most přes Labe, který spojuje centrum města s částí zvanou Na ostrově, byl dle štítku zhotoven v roce 1884. Boční lávka byla věnována veřejnosti Občanskou záložnou v roce 1931. Dnes most slouží pouze pěším…
0.5km
více »
Jaroměř - Masarykovy sady
Park
Masarykovy sady (městský park) se nachází na pravém břehu Labe v lokalitě Na ostrově. Park byl založen v roce 1886 při dostavbě sousední Masarykovy školy (v té době chlapecká). Na místě, které je označeno Velkým balvanem stával původní pomník T.G.Masaryka, nejprve byl v roce 1940 zničen fašisty, v roce 1953 i komunisty. Současný pomník T.G.M. se nachází na okraji sadů u…
0.5km
více »
Putování krajem M. B. Brauna a Babičky Boženy Němcové
Cestopisy
Druhý víkend v září jsem absolvoval tradiční cyklovýlet po památkách zemí českých. Jen střední Čechy tentokrát nahradily ty východní a Milana Bob. Klesla také přístupnost jednotlivých…
0.5km
více »
Jaroměř - Turistické informační centrum
Infocentrum
Jaroměřské informační centrum, kde návštěvník o městě a okolí najde vše potřebné, se nachází v budově městského úřadu na náměstí Československé armády 16. V infocentru je možno získat turistickou známku č. 1349 - …
0.6km
více »
Městské muzeum v Jaroměři
Tipy na výlet
Jaroměř je snadno dostupná, leží na hlavní silnici Hradec Králové – Náchod , jezdí tudy vlaky a místní do muzea můžou dojít pěšky, my jsme se v muzeu zastavili při našem výletu do horního Polabí. Cílem výletu je návštěva Městského muzea Jaroměři, najdeme jej na Husově ulici č.295. Muzeum není obzvlášť obrovské, tak se to dá vydržet i bez občerstvení, jinak v desetitisícovém městě nějakou ho…
0.6km
více »
Jaroměř - Městské muzeum - Wenkeův dům
Muzeum
Jaroměřské Městské muzeum se nachází v bývalém obchodním domě A. Wenke a syn (tzv. Wenkeův dům). Dům byl postaven v letech 1910-11 dle projektu architekta Josefa Gočára a je památkově chráněn. Předsazené prosklené průčelí tu má evropské prvenství. Městské muzeum, které bylo založeno v roce 1883 sídlí ve Wenkeově domě od roku 1947. V muzeu se konají sezónní výstavy a je zde…
0.6km
více »
Dům čp. 58 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Stejně jako u ostatních objektů této řady jde o dům se středověkým původem, který tu stál již v období, kdy těmto místům vládla ještě gotika a snad dokonce i románský sloh. Různé prameny se však nemohou shodnout n…
0.6km
více »
Jaroměř - náměstí ČS armády
Náměstí
Náměstí ČS armády v Jaroměři je lemováno renesančními a barokními domy s podloubím na severní straně. Na domě čp. 61 je dochován vstupní portál z roku 1568. Budova radnice je původně renesanční ze 16. století, do …
0.6km
více »
Jaroměř - Mariánský sloup
Pomník
Mariánský sloup postavený v letech 1723-1727 je největší dominantou dnešního náměstí ČS armády. Je dílem Matyáše Bernarda Brauna a jeho sochařské dílny (R. Thényho a J. Pacáka). V 90. letech minulého století byly…
0.6km
více »
Obrázky (nejenom) z Broumovska – Wenkeův dům v Jaroměři
Zajímavost
Proč neudělat své ženušce radost a nevzít ji na nákupy. Tak nějak uvažuji při cestě z Broumovska domů. Ale obchodní dům „A. Wenke a syn“ už moc zboží na prodej nemá, i když mají otevřeno.
Wenkeův dům, architektoni…
0.6km
více »
Josefov - Brána v Korunní hradbě
Pevnost, opevnění
Bývalá Korunní brána stávala v severní části pevnosti za pravým břehem Labe, za úkol měla chránit zejména mosty přes řeky a stavidla. Dnes se z této brány, která byla pobořena v roce 1891, zachoval pouze průchod p…
0.7km
více »
smírčí kříž Libina
Kříž
Smířčí kříž Libina
Většina lidí naštěvuje hrady,zámky,vrcholy,rozhledny ale sakrální památky asi mnohem méně.A na Náchodsku jich je celkem dost,jmenují se Smírčí kříže,které se stavěly dalo by se říct za trest.Takže my naštívíme jeden z nich který najdete pod horou Libina(309 m.n.m) nedaleko Jaroměře.Kdysi se v tomto okolí stala…
0.7km
více »
Jaroměř - Tyršův most přes Labe
Most
Tyršův most přes Labe se nachází v místě staršího řetězového mostu, který byl postaven v letech 1831 - 33, tehdy patřil mezi první řetězové mosty v Evropě. V roce 1884 byl řetězový most rozebrán a nahrazen příhrad…
0.7km
více »
Jaroměř - chrám sv. Mikuláše
Chrám
Chrám sv. Mikuláše je nejstarší stavbou ve městě, je cennou památkou české lucemburské a vladislavské gotiky. Založen byl počátkem 14. století a stal se součástí Městského opevnění, dostavěn byl v druhé polovině 15. století. Do dnešní podoby byl upraven při rekonstrukci počátkem 20. století. Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z let 1770-72, řezbářská výzdoba je dílem…
0.7km
více »
Jaroměř - městská brána se zvonicí
Zvonice
Městská brána se zvonicí se nachází na konci východní strany náměstí v sousedství Chrámu Sv. Mikuláše. Na bráně je umístěna barokní jezdecká socha sv. Václava z roku 1707. Bránou ve středověku procházela tzv. polská cesta.
0.7km
více »
Jaroměř - kostel sv. Jakuba
Kostel
Kostel sv. Jakuba je na předměstí byl založen ve 14. století, připomíná se roku 1374. V 16. století, zřejmě v roce 1530 byl pozdně goticky přestavěn. Roku 1670 kostel vyhořel a následně byl barokně upraven, pozdně gotické portály se však dochovaly. To, že kolem kostela býval původní jaroměřský hřbitov připomíná pomníček M. S. Patrčky, který byl zakladatelem prvního kouzelného…
0.9km
více »
Josefov
Městská část
Josefov je městská část Jaroměře a může se pochlubit unikátní památkou, kterou je podzemní labyrint chodeb. Ten je dlouhý několik kilometrů a pro zájemnce prohlídky bude jistě velice poučné, vyzkoušet si na vlas…
1.3km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…
1.4km
více »
Pevnost Josefov
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov najdeme v severovýchodních Čechách, nedaleko Jaroměře, u Josefova.
Habsburská monarchie prošla v letech 1756 až 1763 tzv. Sedmiletou válkou s výbojným Pruskem. V této válce císařovna Marie Terezie …
1.4km
více »