Původní dominantou této na Pardubicku se nacházející obce byla od 2. poloviny 18. století pozdně barokní kaple sv. Floriána, ale jinak museli místní věřící navštěvovat kostel sv. Václava, mučedníka ve Starých Ždánicích, což trvalo skoro až do 1. světové války, když začala obec pronikavě růst hospodářsky, populačně, kulturně i společensky, takže si místní řekli, že mají nárok na vybudování vlastního chrámu Páně, o jehož výstavbě bylo v Dolanech uvažováno již v roce 1895, kdy byl utvořen Komitét pro výstavbu kostela. Tehdy však v obci probíhaly různé změny, které vyžadovaly značný náklad, proto došlo k odložení tohoto nápadu na pozdější dobu.
Oprášen byl sice roku 1904, ale se samotnou stavbou bylo započato až v roce 1913 na místě zrušeného rybníčku. Vypracováním projektu byl pověřen architekt Bóža Dvořák z Pardubic. Stavba v novorománském slohu s vnější úpravou z režného cihelného zdiva probíhala velmi rychlým tempem, aniž by byla nějak ošizena. 26. června 1913 zednický mistr R. Vytlačil přivezl vápno, 2. července se začaly zdít základy kostela, 10. července se začaly pokládat kamenné desky na základy z venčí a tohoto dne byla obecní delegace u firmy Jan Bělohoubek, kovolitectví a zvonařství na Pražském Předměstí u Hradce Králové, ohledně výroby zvonu pro kostel. 13. července 1913 proběhlo svěcení základního kamene a vložení spisu, který byl sestaven Václavem Bubnem z čp. 1. Svěcení provedl ždánický farář P. Josef Palouš a dětský pěvecký sbor vedl ždánický řídící učitel Josef Vojáček. 18. srpna bylo započato se zděním jižní strany a 21. srpna severní strany. 27. srpna byla pokládána vazba a 10. září přivezl Václav Vyravský z čp. 35 2 zvony z Hradce Králové, které byly vytaženy na věž 26. září. 30. září byl na věži ustaven kříž s bání. Akademický sochař Miloslav Baše z Peček vytvořil sochu Panny Marie, sv. Václava a kazatelnu. Další vybavení bylo darováno místními sedláky. Křížovou cestu tak věnovali manželé Tomášovi a zvon sv. Vojtěch byl darován rodinou Košťálovou. Výmalbu kostela provedl Antonín Häusler. 29. listopadu byly na věži zabudovány hodiny, jejichž autorem byl Karel Adamec z Čáslavi. Oltář byl zase zhotoven akademickým řezbářem Bohumilem Bekem z Kutné Hory za 1 800 K. Kříž vyřezal chrudimský řezbář Jan Dušek. 25. ledna 1914 se začalo zvonit v kostele ráno, poledne a večer velkým zvonem a 13. února prvně zazněl malý „umíráček“. Z téhož roku pocházejí varhany od firmy Jan Tuček z Kutné Hory.
Slavnostní svěcení kostela proběhlo 5. července 1914, a to za účasti královéhradeckého biskupa Msgre. ThDr, Josefa Doubravy, ministra veřejných prací Ing. RTDr. Otakara Trnky, starosty Pardubic Ing. Josefa Prokopa a okresního hejtmana Jaroslava Nápravníka, přičemž uvítání proběhlo u kapličky sv. Floriána. Sám ministr Trnka sem zavítal ještě jednou – o týden později, a to při své cestě autem do Chocně. Od této chvíle se v tomto filiálním kostele sloužily každý týden mše svaté, které vedl ždánický farář. V posledních letech proběhla řada rekonstrukčních prací v kostele. V červnu 2013 došlo k opravě a zprovoznění varhan. Vše provedl varhanář Vojtěch Jonáš. Následujícího roku došlo k jeho vymalování, renovaci dřevěných částí kostela a obrazů, k opravě oken a popraskané omítky. 29. června téhož roku byla zahájena slavnost ke 100. výročí vysvěcení kostela. Vlastní slavnost však proběhla až 6. července 2014, kdy vlastní mši odsloužil diecézní generální vikář Mons. Mgr. Josef Socha. Dodejme, že v současnosti probíhá řízení k prohlášení objektu za nemovitou kulturní památku.
Jedná se o jednolodní cihlovou stavbu o obdélníkovém půdorysu, jež má v západním průčelí hranolovou věž s řadou malých okének, která jsou uzavřena polokruhem, nad nimiž se nachází ze všech stran ciferník hodinového stroje. Pod ní se nachází též hlavní vchod do objektu. Loď má rozměry 12 x 6 m a půlkruhem zakončený presbytář 4 x 3 m, přičemž loď má dřevěnou kruchtu a kazetový strop z téhož materiálu, jenž byl spolu se zdmi kněžiště vymalován pražským akademickým malířem Antonínem Häuslerem. Ze severu a jihu jsou k lodi přistavěny 2 malé objekty o obdélníkové základně, z nichž jedna sloužila od počátku jako sakristie a druhá jako kaple.
Všechno zařízení pochází z období výstavby kostela, ať již jde o hlavní oltář, dvojici bočních oltářů, nebo ostatní výše jmenované věci, jejichž duchovním tvůrcem byl architekt Bóža Dvořák. Stejně tak varhany jsou původní, pocházejí z roku 1914 a byly vyrobeny varhanářem Janem Tučkem z Kutné Hory (viz
http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3995).
Do věže byla původně zavěšena dvojice zvonů od pražskopředměstského zvonaře Jana Bělohoubka. Dnes by zde měl kvůli rekvizicím 2. světové války viset pouze malý umíráček. Více informací o tomto filiálním chrámu Páně, dnes spravovaném z Opatovic nad Labem, lze najít na tomto webovém odkazu:
https://www.obecdolany.cz/obec/historie/kostel-sv-vojtecha/.