Kterak Václav Havel neplnil normy (MMU Olomouc)

Návštěvník, který vystoupá schodištěm do prvního poschodí olomouckého Muzea Moderního Umění, dostane příležitost chvíli šlapat po naší historii. Podlaha chodby – nebo předsálí – ve zmíněném patře je totiž v současné době tvořena zvětšeninami dopisů, zápisů a jiných dokumenlů z „přísně tajných“ archivů nechvalně známé StB. Jedná se o součást výstavy Magdaleny Jetelové, nazvané „(DES)ORIENTATION ? Projekty z let 1982-2013“. Část výstavy, která mě zaujala a kterou Vám tímto doporučuji navštívit, je prostorovou instalací s podttitulem „Místa zločinu“.

Některé její pasáže mohou dnes působit až úsměvně (po pravdě řečeno: v některých momentech jsem se smál, jako u povídek pánů Š+G nebo vystoupení dvojic Vodňanský – Skoumal nebo Lasica – Satinský). Upoutaly mě např. pasáže o povinném sběru „amerického brouka“ mandelinky bramborové nebo zpráva o činnosti pana faráře, jehož kázání jsou jistě silně protistátní, protože je při nich v kostele vždy plno. A z čeho vznikl název příspěvku ? Najdete zde i záznam o kázeňském přestupku Václava Havla v nápravném zařízení. Někdejší známý dramaturg a spisovatel i pozdější prezident socialistické, federativní i samostatné republiky byl obviněn, že neplní výkonové normy, a to proto, že je velmi pomalý a nesnaží se o vyvinutí maximálního výkonu. Václav Havel se na stejném formuláři k přestupku vyjádřil v tom smyslu, že podával maximální výkon, jakého je schopen.

Bohužel ne všechny momenty jsou zde k smíchu. Mnoho z nich svědčí o zločinech totalitního režimu, udavačství i zbabělosti lidí a také o praktikách a propracované strategii StB v oblasti šíření dezinformací. A tak se v letáku k výstavě zase setkáváme s výrazy a slovním spojením typu „absurdně vyznívající informace“ nebo „skrývající hořkou pachuť mašinérie“. Za všemi částmi atypické podlahové krytiny se však také – bohužel – skrývají přísné tresty a brutální zásahy do životů konkrétních lidí. Dovolím si odcitovat část textu z materiálu k výstavě: „Přímé setkání s nedávnou minulostí ukrývanou pod označením přísně tajné vypovídá o silné osobní angažovanosti umělkyně a vybízí ke konfrontaci s atmosférou doby, v níž před vlastní emigrací spolu s ostatními obyvateli Československa žila“.

Nikdy jsem nebyl příznivcem žádných muzeí a Památníků obětí všech možných i nemožných válečných konfliktů ani různých totalitních režimů. V tomto případě však musím přiznat, že některé věci by se prostě připomínat měly. A pokud realizace navíc proběhne touto neotřelou, poutavou a – svým způsobem – zábavnou formou, rád za nimi i někam pocestuji.

A na úplný závěr pár slov o autorce projektu. Magdaléna Jetelová se narodila v roce 1946 v Semilech. Uznávaná fotografka a autorka konceptuálních projektů roku 1971 dokončila pražskou Akademii výtvarných umění, poté v roce 1985 emigrovala do Německa, kde je dnes profesorkou na mnichovské výtvarné akademii. Své náročné prostorové instalace již představila v prestižních muzeích a renomovaných galeriích v Evropě, USA i v Japonsku. Olomoucká výstava představuje její projekty vycházející z přímého zaujetí architekturou (prostorové a světelné realizace, starší i novější práce s kouřem). Jedná se o teprve třetí samostatnou výstavu Magdaleny Jetelové v České republice a v Olomouci ji můžete navštívit do 27. října letošního roku.