Olomoucké Modrobílé Vánoce
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Do hanácké metropole se vyplatí zajet prakticky kdykoliv. Více než stotisícové město má stále co nabídnout, takže zklamán neodjede snad nikdo. Najdeme zde památky téměř všech stylů (i když baroko na body vítězí celkem výrazně), zajímavá muzea a galerie i zahrady s celosvětovou flórou a faunou. My se většinou snažíme spojit procházku po nejzajímavějších místech i zapadlých koutcích historického centra s nějakou zajímavou výstavou.
Občas se nám takto povede narazit i na výstavu, která je sice malá, ale současně velmi milá až okouzlující. Naposledy se nám to stalo, když jsme týden před Štědrým dnem dorazili ze Šumperka do Olomouce rychlíkem Bouzov.
Za čím jedeme?
Hned na úvod bychom si měli prozradit, že celý článek bude tentokrát víceméně zaměřen pouze na návštěvu jedné jediné místnosti. Ta se jmenuje Handkeho sál a jedná se o výstavní prostoru v severní části Vlastivědného muzea Olomouc nacházejícího se na zdejším náměstí Republiky. Právě zde totiž v současnosti probíhá výstava Modrobílé Vánoce, která představuje výtvory technikou modrotisku pocházející z dílny slovácké výtvarnice Antonie Dostálkové.
V této souvislosti je ovšem potřeba si uvědomit, že modrotisk je staré a tradiční řemeslo, které bylo dokonce v roce 2018 zapsáno na prestižní Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Modrotisk je zde navíc prezentován nejen jako součást tradiční vánoční výzdoby, ale také jako neobvyklý a nadčasový bytový doplněk. Rychle tak zapomenete, že si mnozí spojují modrotisk hlavně s šátky a zástěrami našich babiček a prababiček, s povlečením na peřiny nebo s muzejními exponáty z konce 19. století.
Na autorské výstavě Antonie Dostálkové pocházející ze Starého Města u Uherského Hradiště (vystudovala výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě UP v Olomouci a loutkářství na DAMU v Praze) má velkou zásluhu také dílna Jochových ze Strážnice, což je jedna z pouhých dvou rodinných dílen na jižní Moravě, která se pyšní titulem Nositelé tradice lidových řemesel. Modrotisk je dnes asi i dobrým obchodním artiklem, protože se tato tradiční technologie barvení plátna, jejíž historie sahá až do Číny 2. tisíciletí př.n.l., v současnosti dostává opět do módy.
Výstava je v podstatě volně členěna do určitých celků, které představují pohádky (hlavně Karafiátovy Broučky), lidové zvyky (např. masopust) a roční cyklus (roční období i jednotlivé měsíce). K tomu je potřeba doplnit tajemné postavy předvánočního času (sv. Mikuláše, sv. Barboru nebo sv. Lucii zde doplňují různí andělé a víly) nebo motivy krajiny se stromy, ptáky či vesnickými chalupami.
V každém případě můžeme modrobílý svět paní Dostálkové chápat také jako zobrazení protipólů (světlo - tma, dobro – zlo, den - noc nebo zrození - smrt) … a celou tuto výstavu jako jednu velkou pohodu.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Pojedli jsme čínskou kuchyni a zapili ji punčem. Oboje se ve finále ukázalo jako dobrá volba.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbilo: Naprosto skvělá a až relaxačně působící výstava, lehce evokující některá dílka našich předních grafiků. Modrobílé překvapení roku, které tak nějak připomnělo, že by člověk neměl za každou cenu hledat vždy jen něco, co je zcela unikátní, cenově naprosto nedosažitelné nebo spojené s co největším počtem nej.
Nelíbilo: Snad jen technická záležitost, se kterou se teď setkáváme ve více našich muzeích. Pokud je vedle sebe umístěno několik děl stejných rozměrů a barvy, není možné „napálit“ na jedno z nich bodové světlo. Celá kompozice se tak stává nefotografovatelnou a navíc to ani dobře nevypadá.
Ostatní informace
Výstava Modrobílé Vánoce je umístěna v Handkeho sále VMO, probíhá v období od 26.11.2021 do 16.1.2022 a vstupné přijde na 60,- Kč (platí ovšem do celé stálé expozice VMO). Otevírací doba je zde v současné době od 10,00 hod. do 17,00 nebo 18,00 hod. A pozor na zavírací dny.
Fotografie, které doprovázejí příspěvek o výstavě, jsem tentokrát úmyslně nechal bez popisek. Považuji je v tomto případě za zcela zbytečné. Jen jsem se snažil - kromě úvodní fotografie - soustředit na začátek modrotisky s vánoční tématikou.
A ještě závěrečné PS: O této výstavě jsem se již na stránkách Turistiky nedávno zmínil. Byl jsem ale opakovaně upozorněn na to, že tato půvabná výstava si rozhodně zaslouží samostatný článek a větší množství fotografií. A když už tedy jsou ty Vánoce a přání se mají plnit, stalo se …