Kunčické rybníky

Jedná se o soustavu 3 vodních ploch, jež se nachází na bezejmenném toku, který pramení v lese "Oboře", do něhož vtékají poblíž bývalé hájovny také vody dalšího bezejmenného potoku, na němž leží mj. rybníky "Žid" a "Rokytník". Podle lidových podání je tato trojice vodních ploch stejně stará jako sama obec, ale poprvé se o ní dozvídáme až v roce 1547, kdy byla ves i s rybníky zabavena císařem Ferdinandem I. městu Hradci Králové, a to v rámci přímského a boharyňského zboží. Později byl na jeho počátku vybudován rybník "Štika". Ves byla na vodu vždy bohatá, což můžeme vidět roku 1845, kdy na jejím katastru byly 4 a a 6 m2 jezer bez rákosu a 5 ha, 48 a a 63 m2 rybníků bez rákosu. Z těchto čísel můžeme také zjistit to, že Kunčické rybníky nebyly na konci 18. století zrušeny, jak se stalo u jiných vodních ploch v širém okolí.

Původně patřily výše jmenované rybníky obci, ale později je vlastnila harrachovská lesní správa (Harrachové koupili Kunčice 11. prosince 1832). Důkazem, že byly panským vlastnictvím je např. indikační skica stabilního katastru obce Kunčic z roku 1841 od adjunkta 2. třídy Julia Kapauna a geometra 4. třídy Johanna Kapauna. Určitý čas měly existovat pouze 2 rybníky, což můžeme vidět ještě z map z let 1929-1939, ale někde se vloudila chyba, protože na leteckém měřickém snímku z roku 1937 jsou zobrazeny všechny 3 vodní plochy, a to již v dnešním položení a velikosti.

Kvůli odtoku vody z panských rybníků byl řadu let veden spor mezi obcí a harrachovským velkostatkem. Ten totiž jako vlastník rybníků namítal, že voda odtéká po obecních pozemcích, a tudíž má právě obec povinnost udržovat a upravovat vtoky i odtoky do uvedených rybníků. Při vypouštění vody z rybníků v době rybolovu a v době jarního tání a velkých dešťů působila voda značné škody majitelům domů sousedících se stokou, zejména šlo o čp. 30, 18 a 24. Reakce obyvatel na sebe nenechala dlouho čekat, a tak byla v roce 1897 sepsána tato listina, kterou obdržel obecní úřad:

"Žadost.

Ctění obecní zastupitelství, dáváme na vjedomí že stoka vedoucí vod rybníka vičistěná dosud nebyla. Následkem škodí spůsobení cestu rozemlela a na staveních škoda spůsobena a podzemkí zaplavila, nasledkem nevičistění stoký vod ribnika.

Nezdravího a zapachlivího vzduchu by se me zdraví stím mohlo nabýti. pročež voda vribniku zapachliva je. Pročež davame na vědomí obecnímu zastupitelství aby pořádek přitom uvedli.

v Kunčicích dne 21.3.1897.

Jan Rybář, Josef Hampl, Ludmila Gallova, Jan Brož, Josef Jíra, Josef Fiala, Jan Tomášek, Josef Fidral, Ant. Zadrobílek."

K částečné úpravě oné stoky došlo v rámci melioračních prací, jež proběhly v letech 1923-1925 a 1928.

Některými lidmi bývají rybníky podle svého umístění nazývány jako "Horní"/"Hoření", "Prostřední" a "Dolní", ale jejich skutečná jména jsou o dost prozaičtější. Byly totiž pojmenovány jako "Dvořák", "Prostředňák" ("Prostřední)" a "Kunčák" (občas nesprávně užíván název "Kunčický"). První zmíněná vodní plocha obdržela svůj název podle toho, že se rozkládá podél původního panského dvora čp. 1 (dnes sídlo obecního úřadu). Druhý rybník má svoje pojmenování od toho, že se nachází uprostřed této rybniční soustavy. Rybník "Kunčák" získal své jméno od přilehlé Kuncovy usedlosti čp. 52.

Během jejich dlouhé existence se v nich utopilo množství lidí, např. 10. června 1935 utonul v "Prostředňáku" Petr Volčko, rodák ze slovenské obce Príkré, nacházející se nedaleko Stropkova. Další neštěstí se událo v dubnu 1975, kdy se utopila ve "Dvořákovi" 25letá Marie Binterová, shodou okolností pocházela opět ze Slovenska. Časté byly i různé povodňové stavy, např. 30. července 1980 způsobily přívalové srážky přelití vody přes hráz rybníka "Kunčáku", takže ryby přímo plavaly po zahradách.

Jako harrachovský majetek, zabavený podle Benešových dekretů, připadly rybníky po 2. světové válce státu. Podle vojenské topografické mapy z roku 1969 měl "Dvořák" maximální hloubku 2 m, "Prostředňák" 1,3 m a "Kunčák" 1 m. Roku 1973 byla zahájena výstavba kanalizace, jež byla svedena právě do zdejší stoky a rybníků na ní ležících. K různým úpravám těchto rybníků došlo rovněž počátkem 80. let 20. století. V roce 1995 pak provedlo Státní rybářství Chlumec nad Cidlinou svým nákladem vyčištění a prohloubení dvojice kunčických rybníků - "Kunčáku" a "Prostředňáku".

Tato společnost je vlastníkem této trojice vodních ploch také dnes, kdy mají tyto rybníky plochu: 1,22 ha, 1,03 ha a 0,83 ha. Bohužel zejména jižní břehy nejsou udržovány, jsou zarostlé různými, až neprostupnými nálety a již od obecního úřadu slouží k uložení různých rostlinných zbytků a na některých místech i jiných odpadů, které se komusi nehodily a nechtěl se s nimi "táhnout" jinam. Nechci si hrát na mravokárce, ale je to škoda, protože celá trojice rybníků je malebná a kdyby byla přístupná část jejich břehů upravena, byla by to krásná klidová a odpočinková zóna, i když dříve to zde bývalo o mnoho horší, ale jak vidět, blýská se na lepší časy.