Město Hulín - všechny památky

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město

Město Hulín leží v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. První zmínka o existenci města Hulína pochází z roku 1224, kdy jej navštívil český král Přemysl Otakar I., který si prohlédl svůj zeměpanský majetek a zřejmě se zde nějakou dobu zdržel. Hulín byl v té době menším střediskem správní a hospodářské výkonné moci. V roce 1261, za panování Přemysla Otakara II., přešel Hulín do církevního majetku jako dar krále olomouckému biskupovi Brunovi za jeho četné zásluhy. Brunův nástupce Dětřich v 90.letech 13. století přestavěl hulínské správní centrum. Zdejší tvrz byla přestavěna na hrad a celý komplex byl opevněn valy a vodním příkopem. Zřejmě ještě za Brunova života byl Hulín povýšen na město.

Nejstarší stavby stály v kruhu kolem náměstí a skládaly se převážně z dřevěných zemědělských objektů. Uprostřed náměstí stála dřevěná radnice. Hulínské obyvatelstvo sužovaly četné požáry a povodně. Obytné domy několikrát vyhořely. V 18. století požár zachvátil kostel, v 19. století dvakrát vyhořela fara, radnice na náměstí lehla popelem v roce 1852.

Zdejší obyvatelé se živili převážně zemědělstvím a byli vyhlášenými chovateli dobytka. Tak to bylo až do 40. let 19. století, kdy s výstavbou železnice přišlo do města mnoho dělníků, a tak se pomalu začaly rozvíjet základy průmyslové historie města.

Toliko krátká historie. A co dnes můžeme v Hulíně najít za památky ?Popravdě řečeno, moc jich není, vzhledem k tomu, že samotné centrum v minulosti několikrát vyhořelo.

Jednoznačně nejvzácnější památkou je Kostel sv. Václava a v něm ukrytý románský portál. Kostela byl založen na začátku13. století a byl postaven v románském slohu. Po požáru v roce 1747 byl kostel přestavěn barokně. Z původního románského kostela zůstala zachována západní část kostelní lodi, postavená z pískovcových kvádrů, čtyřlisté okno v jižní zdi a na severní straně malé kulaté okno vedoucí původně na schodiště. Nejcennější románskou památkou je ale bohatě zdobený portál, zhotovený ze světlého pískovce. Při stavbě nového kostela v 18. století však před něj byla přistavěna nová předsíň a tento unikátní románský portál tedy není k vidění při prohlídce exteriéru kostela. Kostel je bohužel otevřený jen v době konání mše. Původní románský kostel byl opravován v 1583 – 1584, kdy byla nově postavena poničená věž. V letech 1749 – 1754 byl kostel přestavěn v barokním stylu a roku 1862 byla kostelní věž zvýšena o zvonové patro.

V době panování krále Přemysla Otakara I. zde stával panský dvorec a jeho součástí byl právě Kostel sv. Václava. Přestože v této době bylo hlavní správní místo v Kroměříži, vznikl patrně ještě před rokem 1294 v Hulíně nový biskupský hrad. Tento hrad zde existoval jen krátce. Naposledy se připomíná roku 1322, kdy zde sídlil půrkrabí Herbort, patrně z rodu Fulštejnů. Samotný hrad zanikl zřejmě ještě v témže století, pravděpodobně v době markraběcích válek, protože při převodu Hulína olomoucké kapitule se zdejší hrad již nejmenuje. Na počátku 14. století zde bylo několik biskupských manství náležejících ke kroměřížskému manskému obvodu, a tito manové sídlili ještě na hulínském hradě. Roku 1447 držel město zástavou Mikuláš z Moravan. V Hulíně se nacházela též další drobná manství. V roce 1398 jich bylo šest. Roku 1454 koupil skoupili zdejší manství Jindřich a Bohuš z Tučína. Počátkem 16. století držel zdejší léno Přemek z Víckova. Po smrti Jetřicha Podstatského z Prusinovic přešlo léno dvaceti poddaných na Prokopa Podstatského z Prusinovic. Ten roku 1536 prodal manství olomouckému biskupovi. Dnes po tomto hradu můžeme nalézt mělký příkop okolo kostela sv. Václava.

Za prohlídku stojí také náměstí s pěknou radnicí.

Poslední památkou je Petrův mlýn. Nachází se nedaleko koupaliště v těsné blízkosti letního kina. Dnes již vzdáleně připomíná staré dobré mlynářské časy. Ale něco z historie mlýna. V roce 1805 byl v popisu panství uveden jeden svobodný mlýn a jedna olejna. Horní mlýn v Hulíne je jeden z 23 kdysi funkčních vodních mlýnu na povodí říčky Rusavy, pramenící na úbocí vrchu zvaného Skalný.

Z historie mlýna nejsou bližší informace známy, ale naposledy byl zván jako Petrův, neboť v roce 1905 koupil mlýn Josef Petr z mlynářské rodiny Čápovi z Podhradní Lhoty u Rajnochovic. Horní mlýn v Hulíně byl původně poháněn vodním kolem, ale od roku 1910 byla v Hulíně zřízena mestská elektrárna a mlýn se přeorientoval na elektrický pohon. Po 1. světové válce byl k provozu využíván i spalovací motor. Roku 1924 je na mlýně psán mlynář Petr z Hulína, který byl dne 16.3.1910 zvolen prvním předsedou Společenstva mlynářů okresu Kromeřížského a 5 let byl i zemským předsedou mlynářů pro Moravu a Slezsko.
Petrův mlýn v roce 1937 vyhořel, byl však plně obnoven i s mlynářským zařízením od renomované firmy Prokop a synové, továrny mlýnských strojů Pardubice. Později koupil mlýn Cukrovarnický spolek z Olomouce, který připravoval stavbu nového cukrovaru v Hulíně. U mlýna byla evidována vodní turbína k výrobě elektrického proudu. V roce 1945 se mlynář Petr stal nájemcem mlýna, který byl znárodněn současně s cukrovarem. Budovu a zařízení užívá ke skladování a šrotování krmiv místní zemědělské družstvo. Ve mlýně je dosud zřejmě v provozu ležatý šrotovník s příslušenstvím. Budova dnes bohužel chátrá.

http://www.hrady.cz/index.php?OID=6046

http://www.hrady.cz/index.php?OID=5991

http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=e7ac1abb-e119-45d3-b4ed-a283f6c336f5