Město Litovel - Staroštíkův válcový mlýn
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Mlýn
Královské město Litovel mělo na svém území již od 13.století několik mlýnů. Jedním z nich je První umělecký válcový mlýn na Palackého ulici nedaleko centra města. Mlýn patří mezi přední historické památky města Litovle, byl vybudován nově po vyhoření v roce 1888. Mlýn je napájen jedním z ramen řeky Moravy, které slouží k pohonu mlýna a dodává elektřinu do sítě . K tomu slouží horizontální Francisova turbína z roku 1909 s výkonem 35 KW.
Historie tohoto mlýna začala již ve středověku. Původně se nacházel na tzv. olomouckém předměstí, které bylo ukončeno právě mlýne. Tehdy se jmenoval Přední či Prašivý mlýn. První zmínky o něm jsou z roku 1384.
Roku 1574 jej koupilo město Litovel a mlýn se nazýval Jarošův.
V roce 1850 zde dle místného kronikáře působil mlynář Stejskal a ten se zasloužil o prodloužení mlýnského náhonu.
Poté mlýn vyhořel a roku 1888 byl postaven nový. Roku 1899 převzala Přední mlýn akciová společnost od Rudolfa Raaba a nazvala jej První umělecký válcový mlýn. Ze všech společníků zůstal pouze starosta Alois Knaibl a poté také Jaroslav Staroštík.
Po roce 1948 byl mlýn komunisty znárodněn a předán Severomoravským mlýnům a těstárnám.
Roku 1990 byl mlýn vrácen v restituci synovi dřívějšího majitele Svatopluku Staroštíkovi. Dnes se ve mlýně vyrábějí krmné produkty pomocí technologie, kterou současný majitel převzal v restituci.
POVĚST O MLÝNĚ V LITOVLI
Za dávných časů stál na kraji města Litovle malý mlýn. Patřil velice starému mlynáři. Mezi lidem se povídalo, že mlynář má plno dluhů a z toho důvodu uzavřel smlouvu s ďáblem. Přesně rok po uzavření smlouvy mlynář záhadně zmizel a nikdo ho už nikdy neviděl. V mlýně se začaly dít divné věci. Kdo do něj vešel, už nikdy se nevrátil. Lidé se mu proto začali vyhýbat. Nikdo přesně nevěděl, co se ve mlýně děje, ale prý to byly hrůzostrašné věci.
Deset let po zmizení mlynáře procházel kolem mlýna mladý vandrovník. Měl velký hlad a chtěl se jít podívat do mlýna, jestli nenajde něco k jídlu. Pomalu vešel na práh a s velkou námahou otevřel dveře. Sotva popošel pár kroků do místnosti, dveře se za ním s velkým rámusem zabouchly. Snažil se dveře otevřít, ale bylo už pozdě. S dveřmi nepohnul ani o kousek. Všechna okna se v tu chvíli otevřela a do mlýna začal foukat mrazivý vítr. Vítr byl tak silný, že se vandrovník jen s velkou námahou držel na nohách. Najednou uslyšel hrozivý zvuk. Přímo pod ním se začala propadat zem. Obrovská černá prasklina ho celého pohltila. Stejně jak rychle se objevila, tak i zmizela. V mlýně nastalo hrobové ticho. Poté, co se vesničané dozvěděli o dalším záhadném zmizení, rozhodli se mlýn nadobro zničit. Vzali pochodně a celý ho zapálili. Od té doby na tom místě, kde dřív stál mlýn, už nikdy nerostla tráva.