Mladoňov - větrná elektrárna
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Elektrárna
Jednou z prvních větrných elektráren, kterou jsme u nás mohli vidět, byla větrná elektrárna u Mladoňova. Tehdy se jednalo o typ elektrárny VE 315/I výrobce Víkovice a.s. (315 = výkon v kW). Jednalo se o větrník s tubusem o výšce 33 m. Nechal ji postavit podnikatel Rostislav Nuzík. Jak se můžeme dočíst, výběr lokality tehdy nebyl proveden zcela podle platných zásad pro větrné elektrárny (poměrně velká plocha lesního porostu). Problémy nakonec byl i s připojením do soustavy, elektrárna dlouho stála a nakonec byla odvezena technologie.
V roce 2004 byla elektrárna nahrazena větrníkem firmy Tackle TW 500. 500 uvádí výkon v kW. Výška sloupu elektrárny je 40 m, průměr rotoru 37 m, při správných počtech tedy celková výška (při otočení listu do nejvyššího bodu je asi 58 m. Provozovatelem je firma Caurus s.r.o.
Podle parametrů tedy žádná sláva. Čím je ovšem větrník výjimečný je jeho umístění. Nejde ani tak o vesnici Mladoňov, ale o vrch Stráž totiž tvoří jeden z prvních výběžků Hraběšické hornatiny směrem k jihozápadu, spíš přímo k jihu a ačkoliv neoplývá závratnou výškou (595 m), v okolí ho nepřevyšuje žádný větší kopec. Osamocená elektrárna pak do daleko září jako světlý bod a umožňuje tak výbornou orientaci z dalekého a širokého okolí. A díky tomu, že vrchol přece jen není zcela zalesněn, za jasných dnů poskytuje i obstojný výhled.
Elektrárna je velmi dobře patrná již někde od Olomouce, tedy od jeho severních předměstí, kdo ví kam se má dívat, celkem brzy ji objeví a může si odvodit vyšší vrcholky Volyně, Smrčníku a Kamence, které se zvedají za elektrárnou. Dobře je viditelná i z vrcholků Zábřežské vrchoviny (těch bezlesých). Lze na ni dohlédnout např. i z rozhledny na Háji, což je jižní okraj vysočiny Branenské, která je ovšem i s tou Hraběšickou součástí většího celku, Hanušovické vrchoviny.
Pozorovatele v místě asi nejvíc upoutají blízké vrcholky Volyně a Smrčníku, o něco dál vystupující skalnatý vrchol, chvilku jsem váhal, ale měl by to být Rabštejn. Nižší Zábřežská vrchovina splývá v oparu a výrazný vrchol se v ní těžko hledá. Poměrně blízké Bradlo ale zakrývají remízky.
Snad malé odbočení, původně jsem chtěl zařadit do kategorie orientační bod, ale nebudu v tom dělat zmatek.