Nový Malín - brána u čp. 102
Turistické cíle • Památky a muzea • Statek
O tom, že i vesnické obyvatelstvo se snažilo připodobnit ve svých obydlích majetnějším vrstvám najdeme po našem venkově řadu důkazů. Nejzářivějším příkladem je svérázné jihočeské baroko, ale i v jiných oblastech najdeme na obydlích různé kudrlinky, sloupořadí, balustrády, atiky atd. Tím nemyslím novodobé baroko v satelitních městečkách kolem různých metropolí, jejich kvalitu zhodnotí až čas.
Naše oblast Sudet byla poznamenána odsunem původních obyvatel. Noví osadníci většinou neměli k zdejším obydlím ten citový vztah, tak si domy upravovali podle vlastních představ a zvyklostí. K tomu velice dopomohla kvalitní omítka zvaná břizolit, pak smělé bruselské vzory a naše vesnice tím patřičně „zkrásněly“. (Ještě jsem zapomněl na vynález šumperáku architekta Vaňka).
Naštěstí sem tam se něco nepodařilo zbourat, někdo snad i usoudil, že je potřeba objekt zachovat. Podobné štěstí měla snad brána u statku, spíše usedlosti čp. 12 v Novém Malíně, dříve Frankštátě. V ulici stoupající ke kostelu vypadá objekt skoro nepatřičně. Jedná se o honosnou bránu do dvora usedlosti. V r. 1863 si ji nechal údajně dle vlastního návrhu postavit majitel Josef Lukas. Suma 410 zlatých, kterou celá věc stála asi nebyla v té době k zahození. Podle vzhledu s rozetami z pálené Hlíny je spíš pravděpodobnější, že autorem i stavitelem je spíše zedník Franz Lukas (proto asi záměna jména) z Dolní Olešné (dnes součást Hrabišína). Brána se žlábkovanými polosloupy, postranními atikami a zmiňovanými rozetami působí vskutku jako vjezd do nějakého panského sídla. Sousedící budova usedlosti je daleko skromnější a bohužel již opatřena novější omítkou, naštěstí poměrně decentní.