Omezená vyhlídka na Volyni
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Sestupuje-li turista od Kamenného vrchu v Hraběšické hornatině po modré značce, může si na vrcholové tabulce hory Smrčník přečíst o skalnatém pásu, který se táhne po celém hřebeni Smrčníku a Volyně až k úpatí hory, kde najde sakliska, která se označují jako Mrtvý muž. Celý skalní pás se táhne po vrcholcích obou hor i kolem něj a je převážně tvořen různými fylitickými rulami s příměsemi křemenců, které ve skalách tvoří i zajímavé světlé dekorace. Zároveň se dočte že z Volyňských skal je omezený výhled na okolí. Faktem je, že na některé skály se i dá celkem pohodlně vylézt, ovšem z těch co jsou u vrcholu Volyně, nebo přímo kolem turistické značky toho moc neuvidí, vlastně vůbec nic. Ovšem pokud si dáme pozor již na sestupu z vrcholu Volyně a budeme se dívat od modré značky směrem doleva, brzy uvidíme světlinu na kraji lesa (při výstupu samozřejmě doprava). Vdáme-li se tedy tímto směrem, cca po 300m se les skutečně rozestoupí a objeví se před námi ten omezený výhled. Slovíčko omezený je trošku zavádějící, vzhledem k tomu, že se nacházíme na úbočí hory, za sebou toho moc neuvidíme, ale díky skalám pod námi výhled na východ není nijak zvlášť omezen. Na skalách najdeme asi tři vyhlídková místa, to nejnižší je spíš tak do počtu, to tedy zarostlé je, takže výhled je dosti omezený, zhruba uprostřed pásu skal najdeme už lepší výhled, navíc tu jsou zbytky jakéhosi přístřešku od kterého možná kdysi i nějaký výhled byl, ten je ovšem taky zarostlý, ale z okolní skály už je celkem velmi hezký pohled a asi nejlepší výhled je z nejvyšších míst skal, kde už bych slůvko omezený vypustil úplně. Obzor tu skutečně obsáhne víc než 180 stupňů kruhové výseče. Zhruba ve směru od severovýchodu až někam za západojihozápad. Poměrně ušlápnutě je k vidění blízký Rabštejn, kterého převyšují nejspíš Mazance a Vyhlídka nad Žďárským Potokem. Na obzoru je dobře vidět Velký Roudný, od kterého se pak dá odvodit i Malý Roudný, protáhlý kopec skoro bez vrcholu je Slunečná, nejvyšší hora Nízkého Jeseníku. Stráň s domečky uprostřed výhledu bude nejspíš patřit Dobřečovu a Dobřečovskému Špičáku, dobře jsou rozeznatelné větrné elektrárny u Loděnice nad Šternberkem, dole pod kopci se snad bělají sila ve Šternberku. Pak nějaké kopce nad Libinou. U Mladňova celkem kousek pod námi další větrná elektrárna (je to takový maják, ta bývá vidět už kousek za Olomoucí, takže od ní se dají odvozovat okolní kopce). A vpravo od ní celkem jasně rozeznatelné Bradlo, které odděluje Hornomoravský úval od Mohlenické brázdy (správněji celá Úsovská vrchovina). Ještě některý z těch dalších vrcholů snad bude i v Zábřežské vrchovině, ale proti světlu jsem to už neodhadoval. Skály jsou celkem dobře dostupné, jen neztratit orientaci, k modré značce zpátky to je nějakých 300m, možná je škoda, že tu není nějaká významovka, nebo třeba tabulka s upozorněním, kde odbočit. A návštěvníka nakonec určitě překvapí celá ta divočina skal na Volyni, kterou by tu ani nečekal.