Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Hejčín, něm. Hatschein s 2 003(2005) obyvateli, od r.1919 městská část Olomouce se nachází asi 1,5 km severozápadně od centra, na pravém břehu Mlýnského potoka.
První zprávy o Hejčíně jsou z r.1077 v zakládací listině benediktinského kláštera Hradisko olomouckého knížete Oty Sličného a jeho manželky Eufemie, kteří darovali Klášteru při jeho založení, mimo jiné zboží také starou rybářskou osadu mezi třemi rameny Moravy, Hejčín. Klášter byl vysvěcen 3.února 1078 a k panství Klášterní Hradisko náležel Hejčín až do r. 1848 i když jeho části a samotné panství změnilo majitele. Klášterní dvůr v Hejčíně byl několikrát zastavován. Na počátku 14. stol. se připomíná mlýn na jednom z ramenů Moravy, na Moravici, nyní známém jako Mlýnský potok. V r. 1417 prodal Klášterní dvůr v Hejčině opat Václav poddaným, ale opat Mikuláš Rús, dříve cholinský farář v r.1461 dvůr opět vykoupil, kolonizoval a stanovil povinnosti obce. Za bojů mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, stál klášter Hradisko na straně Jiřího z Poděbrad a tak Matyáš Korvín mezi jiným zbožím odebral klášteru i Hejčín a daroval jej v r.1469 kostelu sv.Mořice. Do majetku kláštera se vrátil Hejčín až v r.1498 na nátlak krále Vladislava II. V r. 1526 se připomíná klášterní mlýn. V r. 1597 potvrdil a rozšířil Hejčínu privilegia opat Jiří Pavorýn z Pavorýnu. Za stavovského povstání a obsazení kláštera v r.1619 generálem Puchheimem, jako část výkupného za zachování kláštera, prodalo Hradisko Hejčín v r.1620 olomouckému měšťanu Karlu Hirschovi. Hradisku byl Hejčín vrácen a potvrzena jeho privilegia v r.1625. R. 1642 byl Hejčín značně zničen švédskými vojsky. Opat Václav Schinal prodal v r.1653 za 4000 zl. část zboží v Hejčíně olomouckým jesuitům, ze kterého pak vydržovali kněžský seminář. Nový opat klášterního Hradiska, Tomáš Olšanský koupil v Hejčíně r. 1661 svobodný dvůr od hraběte z Lilien. V pol. 18.stol. byla vybudována koželužna. R. 1750 patřil zdejší svobodný dvůr olomouckému jezuitskému konviktu císaře Ferdinanda. Po zrušení kláštera v r.1784 přešel Hejčín do majetku Náboženského fondu a v r.1786 byl dvůr rozparcelován hejčínským osadníkům. Jezuitský dvůr byl rozparcelován již v r.1773. V r.1787 byly zrušeny veškeré roboty. V r. 1825 byl Hejčín i sostatním klášterním majetkem prodán Filipu Ludvíkovi hraběti Saint Genois d'Harnoncourt a patřil mu až do r. 1848. Od r. 1850 se stal Hejčín samostatnou obcí. V r. 1851 byl v Hejčíně založen lihovar bratří Mayů, rozšířen za dva roky o drožďárnu a v r.1862 rozšířen o cukrovar a rafinérii. V r. 1869 měl Hejčín 69 domů a 645 obyvatel. Budování olomoucké pevnosti se Hejčína celkem nedotklo a nebránilo v jeho rozvoji jako některým jiným obcím. Bylo zde vojenské vozatajstvo s dílnami a hřebčínem. Vojenskou službu zde zajišťovalo v r.1880 115 vojáků. Rozvoji Hejčína přispělo vybudování železnice z Olomouce do Kostelce v r.1883 se zastávkou v Hejčině. R. 1900 byla v Hejčíně koželužna S. Basse a syna a továrna na sýry J.Kurze a také vojenský státní hřebčinec. Na místě mlýna, který vyhořel v r.1910 byla vystavěna elektrárna, která zásobovala el. energií i okolní obce. Od r. 1919 je Hejčín městskou částí Olomouce, která v r. 1930 měla 234 domů a 2 620 obyvatel.
Nákladem arcibiskupa Leopolda Prečana byl v r. 1932 postaven v Hejčíně Kostel Sv. Cyrila a Metoděje na jehož průčelí jsou po stranách kříže sochy obou světců. Několik drobných památek najdete na starobylé návsi nazývané Mrštíkovo náměstí s chráněnými dělnickými domky, pěkným parčíkem s kaplí sv. Jana Nepomuckého z r.1821 se zvonicí a kamenným křížem z r.1745. Na jednom z domů na náměstí je pamětní deska Boženy Mrštíkové, manželky spisovatele Viléma Mrštíka, která se v tomto domě narodila. Pěkné domovní znamení, plastika -černý orel, je na domě v ulici Horní Hejčínská, kde dříve býval hostinec „U Černého orla". Kamenný kříž z r. 1883 najdete také v ulici Dolní Hejčínská. Pomník u černovírského mostu za Lazcemi připomíná vstup Rudé armády 8.května 1945 do Olomouce.