Olomouc – vikářské domy s otevřenou kaplí (Dům Štěstí a Vikárka)
Turistické cíle • Měšťanský dům
Jednu z méně známých – ale určitě ne méně zajímavých - olomouckých památek najdeme na páteřní městské tepně, na třídě 1. máje. Tedy přesněji bychom měli říci, že se jedná o areál s několika objekty na nároží této třídy a Wurmovy ulice. A zcela konkrétní informace by hovořila o dvou kanovnických domech, jejichž historie zřejmě sahá až do 13. století. Tyto domy jsou propojeny ohradní zdí, jejíž součástí je nezvyklá kaple s několika vnitřními vchody. V současné době hovoříme také o státem chráněné památce i o místě, kde byly objeveny nálezy z doby Velkomoravské říše. Vlevo od kaple stojí tzv. Dům Štěstí, vpravo pak druhý kanovnický dům zvaný Vikárka.
Dům Štěstí v minulosti patřil mezi četné kanovnické domy v olomoucké čtvrti zvané Předhradí, což také ovlivnilo jeho podobu. Jedna z jeho částí navazuje na městské hradby a je pravděpodobné, že dům byl součástí jedné z městských bran (Hradská brána). Jedná se o třípodlažní budovu se zachovalými klenbami v přízemí a cennými malovanými trámovými stropy v poschodích.
Vedle Domu Štěstí se rozkládá zahrada s bývalou konírnou (dnes kanceláře se sociálním zařízením) a - veřejnosti nepřístupnou - kaplí v terase. Nebýt mříže, tak do této kaple vstupujeme vchodem v průčelí přímo z hlavní třídy. Má naprosto neobvyklou podobu a jedná se o otevřenou kapli s několika vnitřními vchody. V průčelí kaple vidíme dvě okna a vstupní branku, proti níž se nachází malý oltářík. Vlevo od něj stojí litinový kůň (snad zahradní mobiliář), vpravo – v postranní nice - visí kříž s Kristem. Zasvěcení kaple není v žádných dostupných informačních pramenech uváděno, předpokládá se ale, že by mohlo jít o kapli Panny Marie na Předhradí.
Vpravo od kaple stojí nárožní vikářský dům, který je dnes sídlem stylového pensionu Angelus. Tento dům je poprvé písemně zmiňován roku 1522, a to v souvislosti s převodem královského majetku na město. Vikářským domem se stává až v roce 1671, kdy jej odkupuje církev. Vzniklou barokní podobu domu zv. Vikárka mění až církevní přestavba z 19. století. Jméno domu i jedné z ulic, které ho svírají, je spojeno s Ignátem Wurmem, moravským knězem, etnografem, literárním publicistou a poslancem Moravského sněmu, který se v roce 1866 stal vikářem olomoucké katedrály sv. Václava. Součástí dnešního pensionu je také obchod s dárkovým zbožím, vinárna s výběrem kvalitních českých a moravských vín i bezplatné soukromé parkoviště. Všeobecně se předpokládá, že tento objekt stojí přímo na místě někdejší zemské soudnice.