Loading...
Turistické cíle • Přírodní památka
Rád jezdím na hostýnskou „horu“ Čerňavu (844 m), která se mi stala důstojnou náhražkou za milované Pulčiny, a s blaženým pocitem na duši se toulám jejími romantickými zákoutími. Zákoutími plnými balvanů, skalek a rozeklaných skalisek, skrývajících se v enklávách dosud zachovaného karpatského lesa, z nichž už se dvěma dostalo zvýšené ochrany. Ta novější dostala označení PP Orlí hnízdo, starší a mnohem rozlehlejší rezervace se ale nachází o kus dál.
Její pralesovitý porost zdobí strmé západní svahy Rosošného potoka od bývalé klauzy na splavování dřeva až po vrchol skalnatého hřebene nad horním tokem potoka. Přírodní rezervace o rozloze 18 hektarů je vzdálena 1.5 km od turistické chaty na Tesáku a okružní lesácká zpevněná komunikace ji dělí přibližně na dvě poloviny. V té spodní se poblíž asfaltové komunikace nachází nejmohutnější strom Hostýnských vrchů - „jedle pod Čerňavou“, jejíž kmen dosahuje obvodu 350 centimetrů, strom je vysoký 46 metrů a dosahuje stáří 180 let. Některé dřeviny v rezervaci jsou ale ještě o sto let starší...
Místy se v rezervaci vyskytují bohatá lesní prameniště s podmáčenou půdou. Nad silničkou se vysoko ve svahu nachází přírodní palouk a nad ním v nejhořejší části chráněného území na skalnatém podkladu také suťový les. Porost tvoří jedlobučiny a jasanové bučiny, kterým kraluje buk lesní, jasan ztepilý, jedle bělokorá a javor klen. V bylinném patře roste kyčelnice devítilistá, z bohatých porostů kapradin např. kapradina laločnatá či kapraď samec. Kapitolou samu pro sebe je výskyt mnoha druhů vzácných dřevokazných hub jako např. korálovce jedlového anebo hlívy dřevní. Z opeřenců zde žije strakapoud bělohřbetý, čáp černý, kos lesní a nechybí ani ohrožený krkavec velký a jestřáb lesní. Z obojživelníků se vyskytuje čolek horský a karpatský a mlok skvrnitý, dále je zde množství druhů střevlíkovitých brouků i motýlů a běžná populace lesního živočišstva jako jsou rejsci, hraboši, lišky, zajíci, daňci a srnci.
Jak už jsem se zmínil, horní konec rezervace je ohraničen skalnatým hřebenem, ze kterého už za její hranicí vystupují výrazné skalní suky a jedno větší skalisko – Hlava. Slepencové a pískovcové skalní útvary jsou tvořeny rusavskými vrstvami zlínského souvrství a jsou součástí flyšového pásma západních Karpat.