Kaplička sv. Františka z Assisi u Probluzi
O této kapličce se mnoho neví. Pokud nahlédneme do knihy „Umělecké památky Čech. Svazek třetí. P/Š“, vydané kolektivem autorů pod vedením PhDr. Emanuela Poche, DrSc., nalezneme pouze toto konstatování: „Za stát. statkem KAPLIČKA sv. FRANTIŠKA z ASSISI — novoklasicist. po pol. 19. stol.“ Můžeme se dohadovat, kdy přesně zde stávala původní dřevěná kaplička, protože podle lidových podání zde byla již v 18. století, ale v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 není po ní stopy (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095). Vzhledem k její velikosti se nejspíše nezdála tehdejším kartografům zajímavá a díky svému položení nebyla ani významným orientačním bodem, čehož výsledkem bylo to, že není zakreslena ani v dalších dvou vojenských mapováních z 19. století.
S jistotou víme pouze to, že se v těchto místech nacházelo od nepaměti několik vydatných pramenů pitné vody, jimž byly svého času též přisuzovány léčivé schopnosti, což nebylo dříve nic divného. Stačilo se ze studánky napít či se v ní omýt a pokud došlo k jakémukoliv uzdravení nebo zlepšení zdravotního stavu, tak jí byla hned přisuzována nějaká zázračná moc. O tomto prameni se zmiňuje Josef Horák ve své knize „Topografický popis všech osad hejtmanství Kralohradeckého, jenž obsahuje soudní a berní okresy: Kralohradecký, Hořický a Nechanický“ z roku 1877 takto: „Východně od Probluze vzniká u kapličky pramen, jenž podzemním vodovodem r. 1824. zřízeným celou osadu Probluzskou a Dolnopřímskou, pak pivovar, zámek a dvůr Přínský vodou zásobuje.“ Z těchto slov nám vyplývá, že již počátkem 19. století ona kaplička stála, i když v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA361018400) a v jeho reambulaci z roku 1875 (https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_5875_3) stále chybí. Jedinou věcí, kterou z nich zjistíme, je to, že pozemek, na němž dosud stojí, náležel již tehdy obci, jež tudíž musela být jejím investorem.
Zajímavé je, že o ní nenalezneme žádnou zásadní zmínku ani v obecní pamětnici, i když musela vzniknout právě nákladem probluzské obce, alespoň ta současná. U té původní můžeme hádat, že ji mohli založit jezuité, případně při jejím vzniku nějak asistovat, protože vedle majetků v Dolním Přímu (zejména zámek a hospodářský dvůr) vlastnili řadu polností také u Probluzi. Vždyť přímo v Dolním Přímu přestavěli v roce 1681 zámek, v němž založili kapli, která byla roku 1714 zasvěcena sv. Františku Xaverskému. Z různých zmínek se tak dovíme maximálně to, že při zrušení dolnopřímského pivovaru v roce 1888 probluzská kaplička již existovala, takže spolu s tím, jak tento výklenkový objekt vypadá, ji můžeme zařadit do období přelomu 70. a 80. let 19. století, i když některé nepřímé důkazy mohou svědčit o tom, že kaplička vznikla k výročí 200 let existence zdejšího kostela Všech svatých, tj. kolem roku 1891 (chrám Páně byl vybudován v letech 1690-1691), čemuž by nasvědčovalo i jeho vyobrazení na malbě ve výklenku.
Ale již tehdy mohlo jít o pouhou její obnovu, neboť skoro celá Probluz byla zničena za prusko-rakouské války, a to při známé bitvě na Chlumu 3. července 1866. Ale zmínku o tom opět nenalezneme, stejně tak nic zvláštního není v dochovaných fondech zdejšího farního úřadu, ani zápis o tom, kdy byla kaplička posvěcena, k čemuž muselo dojít, protože tehdy by se něco takového nestavělo, aniž by nedošlo k jeho posvěcení. Po parcelaci zbytkového přímského velkostatku a zrušení vodovodu z Probluze v roce 1947 a po pozdějším vzniku JZD se ocitla lokalita stranou zájmu, protože zcelováním polností došlo k zániku zdejší cesty do Rosnic, což svým způsobem kapličce pomohlo. Sice zájem o ni ochladl, ale vzhledem k tomu, že se nacházela na konci slepé cesty, jež končila v polích, tak nemohla být středem zájmu různých vandalů, jako kdyby byla u nějaké frekventované cesty. Jejímu stavu napomohlo také krátké období tzv. Pražského jara, kdy došlo k její obnově a nabílení. Podobná péče se opakovala i později, kdy došlo rovněž k úpravě jejího okolí.
Další větší oprava kapličky proběhla roku 1999, a to spolu s poklopy starých studní v jejím okolí. Výrazné obnovy se dočkal objekt až v letech 2022-2023, kdy získal novou fasádu a převahu získaly jiné, mnohem hezčí barevné tóny, snad snad mající za úkol připomínat nedaleký kostel. Spodek výklenku pak byl upraven do trávníkovitého vzhledu a dovnitř byl umístěn velký kovový šestiramenný svícen. Je přímo zážitkem se dívat na tento, mnohým očím ukrytý klenot, jenž opět září v plné kráse a zvěstuje neutuchající zájem o odkaz našich předků. Škoda jen, že je některými zdroji nesprávně vydáván za kapličku sv. Antonína Paduánského (Padovského), což každý pozná na první pohled podle atributů vymalovaného světce, pokud by někde o ní něco nečetl.
S jistotou víme pouze to, že se v těchto místech nacházelo od nepaměti několik vydatných pramenů pitné vody, jimž byly svého času též přisuzovány léčivé schopnosti, což nebylo dříve nic divného. Stačilo se ze studánky napít či se v ní omýt a pokud došlo k jakémukoliv uzdravení nebo zlepšení zdravotního stavu, tak jí byla hned přisuzována nějaká zázračná moc. O tomto prameni se zmiňuje Josef Horák ve své knize „Topografický popis všech osad hejtmanství Kralohradeckého, jenž obsahuje soudní a berní okresy: Kralohradecký, Hořický a Nechanický“ z roku 1877 takto: „Východně od Probluze vzniká u kapličky pramen, jenž podzemním vodovodem r. 1824. zřízeným celou osadu Probluzskou a Dolnopřímskou, pak pivovar, zámek a dvůr Přínský vodou zásobuje.“ Z těchto slov nám vyplývá, že již počátkem 19. století ona kaplička stála, i když v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA361018400) a v jeho reambulaci z roku 1875 (https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_5875_3) stále chybí. Jedinou věcí, kterou z nich zjistíme, je to, že pozemek, na němž dosud stojí, náležel již tehdy obci, jež tudíž musela být jejím investorem.
Zajímavé je, že o ní nenalezneme žádnou zásadní zmínku ani v obecní pamětnici, i když musela vzniknout právě nákladem probluzské obce, alespoň ta současná. U té původní můžeme hádat, že ji mohli založit jezuité, případně při jejím vzniku nějak asistovat, protože vedle majetků v Dolním Přímu (zejména zámek a hospodářský dvůr) vlastnili řadu polností také u Probluzi. Vždyť přímo v Dolním Přímu přestavěli v roce 1681 zámek, v němž založili kapli, která byla roku 1714 zasvěcena sv. Františku Xaverskému. Z různých zmínek se tak dovíme maximálně to, že při zrušení dolnopřímského pivovaru v roce 1888 probluzská kaplička již existovala, takže spolu s tím, jak tento výklenkový objekt vypadá, ji můžeme zařadit do období přelomu 70. a 80. let 19. století, i když některé nepřímé důkazy mohou svědčit o tom, že kaplička vznikla k výročí 200 let existence zdejšího kostela Všech svatých, tj. kolem roku 1891 (chrám Páně byl vybudován v letech 1690-1691), čemuž by nasvědčovalo i jeho vyobrazení na malbě ve výklenku.
Ale již tehdy mohlo jít o pouhou její obnovu, neboť skoro celá Probluz byla zničena za prusko-rakouské války, a to při známé bitvě na Chlumu 3. července 1866. Ale zmínku o tom opět nenalezneme, stejně tak nic zvláštního není v dochovaných fondech zdejšího farního úřadu, ani zápis o tom, kdy byla kaplička posvěcena, k čemuž muselo dojít, protože tehdy by se něco takového nestavělo, aniž by nedošlo k jeho posvěcení. Po parcelaci zbytkového přímského velkostatku a zrušení vodovodu z Probluze v roce 1947 a po pozdějším vzniku JZD se ocitla lokalita stranou zájmu, protože zcelováním polností došlo k zániku zdejší cesty do Rosnic, což svým způsobem kapličce pomohlo. Sice zájem o ni ochladl, ale vzhledem k tomu, že se nacházela na konci slepé cesty, jež končila v polích, tak nemohla být středem zájmu různých vandalů, jako kdyby byla u nějaké frekventované cesty. Jejímu stavu napomohlo také krátké období tzv. Pražského jara, kdy došlo k její obnově a nabílení. Podobná péče se opakovala i později, kdy došlo rovněž k úpravě jejího okolí.
Další větší oprava kapličky proběhla roku 1999, a to spolu s poklopy starých studní v jejím okolí. Výrazné obnovy se dočkal objekt až v letech 2022-2023, kdy získal novou fasádu a převahu získaly jiné, mnohem hezčí barevné tóny, snad snad mající za úkol připomínat nedaleký kostel. Spodek výklenku pak byl upraven do trávníkovitého vzhledu a dovnitř byl umístěn velký kovový šestiramenný svícen. Je přímo zážitkem se dívat na tento, mnohým očím ukrytý klenot, jenž opět září v plné kráse a zvěstuje neutuchající zájem o odkaz našich předků. Škoda jen, že je některými zdroji nesprávně vydáván za kapličku sv. Antonína Paduánského (Padovského), což každý pozná na první pohled podle atributů vymalovaného světce, pokud by někde o ní něco nečetl.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.245, 15.719)
Poslední aktualizace: 27.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Dolní Přím
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kaplička sv. Františka z Assisi u Probluzi
Zájezdní hostinec v Probluzi
Dům, budova
Zdejší zájezdní hostinec by měl mít podle lidových vypravování až středověký původ, ale když nahlédneme do berní ruly z roku 1654, tak jsou zde uvedeni pouze 4 sedláci, 5 chalupníků, 5 rozbořených a pustých statků…
0.6km
více »
Fara v Probluzi
Dům, budova
Informace o tom, kde stávalo původní dřevěné farní stavení, se do dnešní doby nedochovaly. Mohlo stát jak na současném místě, tak úplně někde jinde. Druhá možnost je pravděpodobnější, protože i kostel se původně n…
0.6km
více »
Kostel Všech svatých v Probluzi
Kostel
První listinná zmínka o probluzském kostele pochází ze starého popisu pražské diecéze, který byl sepsán mezi lety 1344-1350. V té době byl farním chrámem v královéhradeckém archidiakonátu a diakonátu. Papežského d…
0.6km
více »
Socha Panny Marie v Probluzi
Socha
Velkým symbolem probluzské návsi je její sochařská výzdoba, která pochází z 90. let 19. století a jejími iniciátory byl zdejší farář P. Jan Brunclík spolu s c. k. ředitelem odborné školy sochařské v Hořicích Vilémem Dokoupilem, přičemž nejdříve tu byly zřízeny sochy Vzkříšení a Smrti, jež měly krášlit vchod na hřbitov. Provedeny byly se svolením ministerstva kultu a vyučování ú…
0.6km
více »
Probluz - kostel Všech svatých
Kostel
První zmínka o obci Probluz, která se nachází cca 10 km severně od Hradce Králové, je z roku 1347. Dominantou obce je, z daleka viditelný, barokní Kostel Všech svatých postavený v letech 1690-91. Během bitvy Prusk…
0.6km
více »
Probluz - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Dokladem Prudkých bojů v bitvě Prusko-rakouské války 3. 7. 1866, které se odehrály v těsné blízkosti Probluze je soubor pomníků, který se nachází v okolí kostela Všech Svatých. Např. pomník věnovaný Sasům zemřelým v polních lazaretech, pomník 8. kyrysnického pluku, pomník rakouského 20. praporu polních myslivců a mnoho dalších....
0.6km
více »
Probluz (Dolní Přím)
Místní část
Své jméno měla ves získat po svém zakladateli Probludovi či Probudovi, což má dokazovat to, že do roku 1890 se užíval rovněž tvar Probúz a Probúzy, který v lidové mluvě vydržel až do následujícího století. To vedl…
0.7km
více »
Biocentrum "Na Černé"
Přírodní park
Lokalita "Na Černé" se nachází severně od osady Bor, jež je dnes rozdělena na 2 díly, z nichž první náleží k Dolnímu Přímu a druhý k Všestarům. Stejně tak i ona je podělena mezi obě obce, přičemž tento název, jenž…
0.7km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Probluzi
Pomník
Co je lidstvo lidstvem, tak se lidé nemilosrdně vybíjejí a celými dějinami procházejí různě velké ozbrojené konflikty, jež mají na svědomí tolik milionů lidských životů, že je to již přímo nepředstavitelné a z nich nejkrvavějšími byly obě poslední světové války, ačkoliv ta první je mnohdy zastíněna „populárnější“ druhou světovou válkou, i když ona sama mnohdy byla brutálnější a…
0.8km
více »
Střezetice
Vesnice
Své jméno měla ves obdržet podle svého bájného zakladatele Střezaty, o čemž hovoří prof. Antonín Profous ve svém díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž":"Střezetice (lid. …
0.9km
více »
Střezetice, sousoší jezdecké bitvy.
Pomník
Dne 3. července 1866 došlo u obce Střezetice k jezdecké bitvě mezi pruskou a rakouskou jízdou. Rakouská jízda se ve snaze uchránit ustupující pěchotu dostala do střetu s nepřítelem.…
0.9km
více »
Střezetice
Vesnice
Obec Střezetice se nachází cca 10 km severozápadně od Hradce Králové. První historický zápis o obci je z roku 1351. V roce 1866 byla obec postižena bitvou prusko-rakouské války, která se dne 3. července obcí prohn…
0.9km
více »
turistické rozcestí Střezetice
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v prostoru křižovatky v Střezeticích, ukazuje turistům cestu po žluté značce ve směru Probluz - Rozběřice (odb. na Chlum), Neděliště, Lochenice. V tomto případě se však nejedná o klasický rozcestník, ale o informační tabulku KČT s informací ve vztahu k bitvě r. 1866. V mapách je však místo značeno jako rozcestí.
0.9km
více »
Probluz - park, pomník "král Albert"
Pomník
Monumentální pískovcový pomník s bustou saského krále Alberta se nalézá na okraji parku na pomezí Probluze a Dolního Přímu. Pomník krom busty krále zdobí další saské královské atributy. Zhotoven byl kamenosochařskou školou v Hořicích, odhalen byl v roce 1904.
0.9km
více »
Pomník jezdecké srážky u Střezetic
Pomník
Málokdo si umí představit, jaký masakr se odehrál 3. července 1866 u Střezetic na Královéhradecku. Ustupující rakouské pěchotě, ohrožené útokem pruského jezdectva, vyrazily na pomoc rakouské jízdní pluky. Mezi Stř…
0.9km
více »
Pomník koní u Střezetic
Pomník
To, že v bitvě prusko-rakouské války dne 3.7.1866 bylo neskutečně lidských obětí je všeobecně známo. Ale součástí bitvy byla i jízda, tedy koně. I tato ušlechtilá zvířata si tedy vytrpěla své…… Z podnětu Komitétu …
0.9km
více »
Bor 1. a 2. díl (Dolní Přím/Všestary)
Osada
Území této osady bylo osídleno nejspíše již v době kamenné, protože v celém okolí (Bříza, Rosnice) byly zaznamenány nálezy kamenných nástrojů a dalších pravěkých předmětů. O probluzské části Boru (dnes Dolní Přím)…
1km
více »
Pomník s bustou saského krále Alberta v Probluzi
Pomník
Prvním vztyčeným pomníkem v těchto místech se stal 7,5 m vysoký kamenný obelisk saského armádního sboru, jenž pochází z roku 1867 (posvěcen zdejším farářem P. Františkem Novákem) a nese tyto nápisy: „VIRTUTI IN BE…
1km
více »
Střezetice - Lochenice - Hradec Králové
Trasa
Část této trasy v úseku Střezetice - Lochenice už tu částečně uvedená je. V úseku do Rozběřic je však trasa vedená nově (viz mapka v galerii fotografií), proto jej v rámci tohoto výletní…
1.4km
více »
Žižkův stůl
Vyhlídka
Žižkův stůl - místo dalekých kruhových rozhledů, které se nachází severně, cca 7 km, od centra Hradce Králové. Od Žižkova stolu se nabízí přímý výhled nejen na bojiště na Chlumu, ale i na Krkonoše, Orlické hory a k jihu směrem k Železným horám. Dle pověsti zde v roce 1423 se svým vojskem tábořil a poobědval Jan Žižka z Trocnova. Tuto událost zde připomíná pomník, který byl…
1.5km
více »
Dolní Přím - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
To, že i Dolní Přím byl stižen bitvou Prusko-rakouské války dne 3. července 1866 dokládá soubor pomníků, které se nachází ve spodní části obce u odbočky na Nový Přím. Mezi šesti pomníky je např. pomník s křížem sa…
1.7km
více »
Žižkův stůl
Tipy na výlet
Naším cílem, resp. odpočinkovou zastávkou při putování po bojišti Prusko-rakouské války r. 1866 u Hradce Králové je nenápadné, ale velmi zajímavé místo zvané Žižkův stůl. Žižkův stůl, nebo též návrší Žižkovec je m…
1.8km
více »
Dlouhé Dvory - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Jihovýchodně od obce Dlouhé Dvory se nalézá soubor 4. pomníků bitvy r. 1866. Přístup k pomníkům je po polní cestě od informační tabule Naučné stezky. Text na jednom z pomníků hovoří za vše: v smrti smířených zde odpočívá 30 rakouských a pruských vojínů v boji dne 3. července 1866 padlých ......
1.8km
více »
Archeopark pravěku Všestary - centrum experimentální archeologie
Muzeum
O dávném osídlení v okolí Všestar svědčí nálezy popelnicové pohřebiště slezského rázu z mladší doby bronzové. Osada sídlila u potoku Melounka při staré obchodní cestě ve směru Hradec Králové - Jičín.
Na dávné osíd…
2.9km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
3.1km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
3.5km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
3.5km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
3.6km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
4.7km
více »