Pomník padlým v 1. světové válce v Probluzi

Co je lidstvo lidstvem, tak se lidé nemilosrdně vybíjejí a celými dějinami procházejí různě velké ozbrojené konflikty, jež mají na svědomí tolik milionů lidských životů, že je to již přímo nepředstavitelné a z nich nejkrvavějšími byly obě poslední světové války, ačkoliv ta první je mnohdy zastíněna „populárnější“ druhou světovou válkou, i když ona sama mnohdy byla brutálnější a krutější než její pozdější následovnice.

Také v Probluzi se začalo uvažovat o zřízení pomníku, který by vznikl na paměť všech válečných obětí z obce. Hovořilo se o tom na zasedání obecního zastupitelstva, v místních spolcích, ale nakonec zůstalo vybudování pomníku na zdejší hřbitovní správě a z tohoto důvodu je rovněž umístěn na probluzském hřbitově.

Tento 9 m vysoký pomník v podobě kamenného kříže o hmotnosti na 300 q byl postaven v červenci 1924 a je zasvěcen všem padlým z probluzské kolatury. Zhotovila ho státní sochařsko-kamenická škola v Hořicích, která ho i postavila, a to žáky ze 3. ročníku kamenického oboru, přičemž jejich vedení a dohled nad vztyčením pomníku měl odborný učitel Josef Kost, jenž byl správcem knihovny hořického Průmyslového muzea podkrkonošského, členem výkonného výboru okresního sboru pro postavení „Věže samostatnosti“ sekce Galerie plastik v Hořicích a zástupcem technického referenta komise pro udržování vojenských pomníků z roku 1866. Dovoz kříže z Hořic měl na starosti hořický speditér Jandera, jenž za to obdržel 2 500 Kč.

Do základu pomníku byly v zapečetěné lahvi zazděny pamětní spisy z Probluze a okolních kolaturních obcí. Na kříži byla umístěna jména všech padlých a zemřelých vojínů za 1. světové války z probluzské kolatury. Pomník byl odevzdán veřejnosti slavností, jež byla uspořádána místní hřbitovní správou. V den 10. výročí mobilizace rakouských vojsk 26. července 1924 se shromáždilo před kostelem občanstvo a zástupci všech spolků a korporací z celého okolí. Po fanfárách z „Libuše“, které zazněly z věže kostela Všech svatých, se dostala ke slovu kuklenská hudba s tklivou písní „Zasviť mi ty slunko zlaté na polední z vlasti krok“. Ta měla být připomínkou smutných událostí, kdy se během mobilizace mnozí rozloučili se svými otci či syny a již je nikdy živé neviděli. Od kostela prošel průvod obcí až na hřbitov, kde po několika skladbách následovaly projevy faráře P. Václava Březského a štábního kapitána Františka Bureše z královéhradecké posádky. Po odevzdání a vysvěcení pomníku se uskutečnil v parku „Na bojišti“ lidový koncert s taneční zábavou.

Celkový náklad na zřízení pomníku přesáhl 7 000 Kč, přičemž sama sochařská práce byla vykonána zdarma. Hmotná a umělecká cena byla přitom odhadnuta na 180 000 Kč. Obecní zastupitelstvo za zásluhy výše zmíněné školy o zřízení probluzského pomníku jmenovalo jejího ředitele Václava Weinzettla čestným občanem. Za zmínku však stojí rovněž činnost předsedy hřbitovní správy Františka Frydrycha z čp. 29 a faráře P. Václava Březského, kteří se o uskutečnění této akce dlouhodobě snažili.

Po osvobození od německých okupantů přibyly na pomník ještě jména jejich obětí, takže dnes zde najdeme tyto nápisy: „OBĚTI VÁLKY SVĚTOVÉ Z PROBLUZI - BORU BEDNÁŘ FRANT., ČERNÍK FRANT., ČESENEK BOH., HEBELKA FR., KŇOUREK AR., KOŠŤÁL JOSEF, POLÍVKA JAN, SLÁMA BOH., SLÁMA JAN, ŠMÍD FRANT., TOBIÁŠEK JOS., TRUKSA JOSEF, KRIŠTOF RUD. ZE STŘESETIC BAREŠ JOSEF, NOVOTNÝ FR., NOVOTNÝ V., TLAPA JOSEF, VAŇÁTKO JAR. Z DOLNÍHO PŘÍMU BARTÚŠEK FR., BAŽANT FRANT., LOHNICKÝ JOS., HALAMKA A., POSPÍŠIL FR., SOUČEK VÁCL., ŠEDIVÝ FRANT., ULRICH FRANT., TURNOVSKÝ S. Z HORNÍHO PŘÍMU ENDE OLDŘICH, HŮLKA JOSEF, LÁZNIČKA FR., VÍTEK FRANT., VYČÍTAL VÁCL. Z POPOVIC NĚMEC JINDŘ., VODIČKA FR., NEKOVAŘÍK F. 1914-1918 KOSTI VAŠE HRDINOVÉ PRÁCHNIVÍ, LEČ PAMÁTKA STÁLE OŽIVUJE. 1938- 1945 FRANTIŠEK NEPILÝ praporčík gen. št. narozený v Dolním Přímě 1. pros. 1892, zatčen gestapem v Praze 8. 4. 1940. Popraven v Berlíně 8. 4. 1943. BOJOVNÍCI ZA SVOBODU PŘÍKLADEM NÁM ŽIVÝM. Na věčnou paměť věnuje rodná obec D. Přím.“