Kostel Všech svatých v Probluzi
První listinná zmínka o probluzském kostele pochází ze starého popisu pražské diecéze, který byl sepsán mezi lety 1344-1350. V té době byl farním chrámem v královéhradeckém archidiakonátu a diakonátu. Papežského desátku platil v letech 1352- 1405 9 grošů. Faráři probluzští jsou uváděni bez udání jmen v konfirmačních knihách z let 1354 a 1358. Někdy tehdy koupili někteří dobrodinci pro špitál sv. Anny v Hradci Králové od zdejších vladyků půl šesta lánu ve vsi Probluzi, což císař Karel IV. svým listem ze 17. ledna 1358 potvrdil. O 20 let později náleželo podací právo městu Hradci Králové a panošům probluzským a přímským. 6. března téhož roku byl totiž na místo zemřelého kněze Ambrože jmenován solnický kněz Jan, avšak v ten způsob, že napříště mají obě strany podací právo vykonávat střídavě, jednou totiž město a po druhé panoši. Druhou stranou podaný kněz Sulek ustoupil. V roce 1384 najal plebán Jan obročí. Z roku 1396 je zmínka o plebánu Mikoláši, který byl v roce 1402 také královéhradeckým děkanem. V roce 1414 věnoval Jan z Přímu zdejšímu kostelu 45 grošů ročního platu a o 3 roky později prodal své dědiny v Nízkém Přímu a úrok z kmetcího dvora v Probluzi s částí kostelního podacího tamtéž Janu Čechovi z Hradce Králové za 240 kop grošů.
Před husitskými válkami patřila Probluz klášteru dominikánek u sv. Jiří v Hradci Králové a po jeho zničení ji roku 1437 zapsal císař Zikmund Lucemburský Diviši Bořkovi z Miletínka. Později byla ves zastavena Jiřímu z Hustířan, po něm Burianovi z Lípy a v roce 1465 Matěji Salavovi z Lípy, jehož zástava byla potvrzena roku 1478 králem Vladislavem II. V roce 1496 bylo tím samým panovníkem ustanoveno, že za života Matěje Salavy z Lípy a jeho synů nemá být ves vyplacena, leda od jeptišek svatojiřských, kdyby opět ve svém klášteře bydlely a své majetky chtěly užívat. Počátkem 16. století vlastnil Probluz Bořek Boharynský z Hrádku. Po jeho smrti ji roku 1539 jeho manželka Salomena prodala spolu s Horním a Dolním Přímem městu Hradci Králové, kterému byly tyto majetky zkonfiskovány v roce 1547 a prodány Janu z Pernštejna. Ten již o 10 dní později toto zboží prodal rytíři Janu Holcovi z Nemošic. Po jeho smrti roku 1566 se stala vlastnicí Probluze jeho dcera Kateřina, jež byla provdána za Bořka mladšího Hamzu ze Zábědovic a zemřela v roce 1586. Následujícího roku držel Přím Václav starší Záruba z Hustířan a v jeho rodu zůstal až do roku 1650, kdy ho nabyla Lidmila Majdalena Zárubová z Hustířan, provdaná za rytíře Oldřicha Linharta z Vinoře na Popovicích. Tito manželé darovali zdejšímu kostelu roku 1655 zvon. Jejich syn Rudolf Ferdinand ustanovil jako dědice svých majetků jezuity, ale ve svém kšaftu jim uložil za povinnost, „aby se v kostele v Probluzi, co ze dřeva jest, zbořilo a z cihel vystavělo a klenutím obtáhlo, pak aby se udělala nápodobná zvonice.“
Jezuité se rozhodli postavit nový kostel až v letech 1690-1691, přičemž stavba byla svěřena Karlu Labuškovi. Již 4. listopadu 1691, ještě před vysvěcením kostela, zde byla díky zvláštnímu povolení odsloužena první mše svatá. Následujícího roku byl hřbitov ohrazen dřevěným plotem a zděnou bránou. 17. června 1692 byl kostel i hřbitov slavnostně posvěcen. Služby Boží tu však přisluhoval nechanický farář, vždy třetí týden v měsíci za remuneraci 14 zlatých ročně. Roku 1716 měli jezuité objednat do probluzského kostela obraz od královéhradeckého malíře Ignáce Kapouna (psán jako Ignatius Kapaun) za 71 zlatých.
Po odchodu utrakvistických kněží spravovali zdejší kostel královéhradečtí minorité a po nich se ho ujal nechanický farář. To trvalo do roku 1765, kdy byl na žádost rektora královéhradecké koleje dosazen nezávislý od nechanického faráře administrátor v osobě žamberského kaplana Jakuba Rozvody, který byl o 2 roky později ustanoven skutečným farářem. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadlo přímské panství studijnímu fondu, roku 1806 bylo prodáno W. Klementovi a W. Slivenskému a v roce 1811 přešlo na rodinu Riedlovu, které náleželo až do roku 1879, kdy bylo prodáno Janu hraběti Harrachovi. Osudným pro kostel byl 3. července 1866, kdy tu probíhaly boje mezi rakouskými a pruskými vojáky. Jako památka na toto období jsou 2 dělostřelecké koule, jež jsou zazděné ve fasádě věže, která byla při bitvě značně poškozena. Po následném požáru došlo k její opravě, přičemž byla o jedno patro snížena a místo cibulovité báně byla přikryta úzkým, čtyřbokým hrotem, který je pobitý plechem. V roce 1867 byla zahájena výstavba kamenné zdi kolem hřbitova, jež nebyla ukončena ani roku 1872, což vyvolalo nesouhlas vedení obce. Na jaře 1903 byly pořízeny věžní hodiny od firmy K. Adamec z Čáslavi. Hodinář si za svoji práci řekl 870 K, úprava věže vyšla na 217,49 K. Hodiny byly uvedeny do chodu 13. června 1903. Roku 1928 došlo k důkladné obnově kostela. Poslední výraznou opravou byla v roce 2011 renovace varhan z roku 1686 (podle jiných zdrojů až z roku 1692), jež byly přestavěny v roce 1881 Janem Severou z Nového Bydžova a opraveny Karlem Ryglevičem roku 1928. V současné době je kostel filiálním do Nechanic.
Tato jednolodní obdélníková stavba s pravoúhlým presbytářem s obdélníkovou sakristií na severní straně a hranolovou věží před západním průčelím má stěny lodi členěny pilíři se sdruženými pilastry. Strop je sklenut dvěma poli valené klenby. Kněžiště, sklenuté také valenou klenbou s lunetami, se otvírá do lodi půlkruhovým vítězným obloukem, vroubeným archivoltou profilu architravu. Nad tou se nachází nápis z roku 1690: „EX PIO TESTAMENTO RVDOLPHI Z WINOŘE SOCIETAS IESV POSVIT.“ Sakristie má též valenou klenbu.
Zařízení kostela je raně barokní z konce 17. a počátku 18. století. Hlavní oltář je pravoúhlý a rozvilinový (akantový s páskou). Na prkně na jeho zadní straně stojí slova: „Tutce pinxit anno 1769“. Uprostřed je umístěn obraz Všech svatých a vrcholem oltáře je koruna. Autorem obrazu je František Rozyna (podle jiných pramenů Václav Rozyna) a pochází z roku 1690. Tomuto jezuitovi jsou připisovány i ostatní obrazy z té doby. Na moderních konzolách jsou umístěny sochy sv. Václava a sv. Ludmily z let 1730-1740. V té době byla čelní strana menzy doplněna o rokokovou řezbu umírajícího sv. Ignáce z Loyoly mezi dvěma klečícími mnichy. Vedle umístěny dva vedlejší oltáře s akantovými oválnými rámci. V pravém je umístěn obraz sv. Ignáce z Loyoly a na vrcholu soška Ježíška jako děcka - krále. Nalevo se nachází obraz Sv. rodiny se sv. Annou. Barokní kazatelna je zdobená boltcovými ornamenty a na stříšce má sochu Krista jako Salvatora mundi z roku 1690.
Před hlavním i oběma postranními oltáři jsou krypty. Pod kazatelnou je umístěn náhrobní kámen Alžběty ze Zábědovic z roku 1575. Za presbytářem je umístěna pozdně klasicistní hrobka rodiny Riedlovy z doby před rokem 1900. Při zdi presbytáře je novoklasicistní náhrobek od J. F. J. Černého z Hořic. Další náhrobníky jsou zevně kostela. Figurální z roku 1566, patřící rytíři Janu staršímu Holcovi z Nemošic a na Přímě, a erbovní z roku 1575. Kolem kostela se nachází starý zrušený hřbitov, který obsahuje mnoho náhrobků z pruskorakouské války v roce 1866.
Na věži visely původně 3 zvony, jež byly slavnostně posvěceny 21. května 1699. Velký byl zasvěcen sv. Václavu, prostřední sv. Ignáci a malý sv. Aloisiovi. Později zde byly jen 2 zvony. První s nápisem: „GA HLAS WOLAGYCYHO NA POVSSTI SPRAWTE CESTV PANIE. 1753 SLYT GEST OD JANA ZEIDY W WYSOKYM MEGTIE.“ (podle Cechnera o průměru 76 cm, výšce 70 cm a s před nápisem se nacházejícím rokem 1853, podle článku Morice Lüssnera v Methodovi ze 30. května 1883 o průměru 77 cm a s před nápisem se nacházejícím rokem 1753) a druhý s textem: „L. P. 1655 VROZENY A STATECZNY RITIRZ P. WOLDRZICH LINHART Z WINORZE NA PRZIME A POPOWICZICH DAL SLIWATI TENTO ZWON K ZADUSSI PROBVSKEMU WSSECH SWATYCH W MESTE HRADCZI V MATESA EKNERA ZWON:“ (podle Cechnera o průměru 89 cm a výšce 69 cm, podle Lüssnera o průměru 86 cm). Pod erby pánů z Vinoře a z Hustířan je zkratka: „V.R.A.S.R.P.Z.W.A.N.A.P.A.P.L.M.Z.W.R.Z.Z.H.A.N.A.P.“, která má znamenat - Urozený a statečný rytíř pan z Winoře a na Přímě a Popovicích. Lidmila Majdalena z Winoře rozená Zárubová z Hustířan a na Přímě. Během 1. světové války byl zabrán mladší zvon. V roce 1928 byly pořízeny nové 2 zvony od kuklenské firmy Buřil a Riss - sv. Václav o hmotnosti 545 kg a sv. Josef o hmotnosti 36 kg. Oba vyšly na 16 653 Kč. Starý zvon tehdy získal nové srdce a byl přeložen na jiné místo, aby bil jinak než dosud. Za 2. světové války kostel nepřišel o žádný zvon, neboť např. o jednom bylo prohlášeno, že je slit z podřadného materiálu a zatím se jím nezvonilo, aby nebylo slyšet, že to není pravda.
Před husitskými válkami patřila Probluz klášteru dominikánek u sv. Jiří v Hradci Králové a po jeho zničení ji roku 1437 zapsal císař Zikmund Lucemburský Diviši Bořkovi z Miletínka. Později byla ves zastavena Jiřímu z Hustířan, po něm Burianovi z Lípy a v roce 1465 Matěji Salavovi z Lípy, jehož zástava byla potvrzena roku 1478 králem Vladislavem II. V roce 1496 bylo tím samým panovníkem ustanoveno, že za života Matěje Salavy z Lípy a jeho synů nemá být ves vyplacena, leda od jeptišek svatojiřských, kdyby opět ve svém klášteře bydlely a své majetky chtěly užívat. Počátkem 16. století vlastnil Probluz Bořek Boharynský z Hrádku. Po jeho smrti ji roku 1539 jeho manželka Salomena prodala spolu s Horním a Dolním Přímem městu Hradci Králové, kterému byly tyto majetky zkonfiskovány v roce 1547 a prodány Janu z Pernštejna. Ten již o 10 dní později toto zboží prodal rytíři Janu Holcovi z Nemošic. Po jeho smrti roku 1566 se stala vlastnicí Probluze jeho dcera Kateřina, jež byla provdána za Bořka mladšího Hamzu ze Zábědovic a zemřela v roce 1586. Následujícího roku držel Přím Václav starší Záruba z Hustířan a v jeho rodu zůstal až do roku 1650, kdy ho nabyla Lidmila Majdalena Zárubová z Hustířan, provdaná za rytíře Oldřicha Linharta z Vinoře na Popovicích. Tito manželé darovali zdejšímu kostelu roku 1655 zvon. Jejich syn Rudolf Ferdinand ustanovil jako dědice svých majetků jezuity, ale ve svém kšaftu jim uložil za povinnost, „aby se v kostele v Probluzi, co ze dřeva jest, zbořilo a z cihel vystavělo a klenutím obtáhlo, pak aby se udělala nápodobná zvonice.“
Jezuité se rozhodli postavit nový kostel až v letech 1690-1691, přičemž stavba byla svěřena Karlu Labuškovi. Již 4. listopadu 1691, ještě před vysvěcením kostela, zde byla díky zvláštnímu povolení odsloužena první mše svatá. Následujícího roku byl hřbitov ohrazen dřevěným plotem a zděnou bránou. 17. června 1692 byl kostel i hřbitov slavnostně posvěcen. Služby Boží tu však přisluhoval nechanický farář, vždy třetí týden v měsíci za remuneraci 14 zlatých ročně. Roku 1716 měli jezuité objednat do probluzského kostela obraz od královéhradeckého malíře Ignáce Kapouna (psán jako Ignatius Kapaun) za 71 zlatých.
Po odchodu utrakvistických kněží spravovali zdejší kostel královéhradečtí minorité a po nich se ho ujal nechanický farář. To trvalo do roku 1765, kdy byl na žádost rektora královéhradecké koleje dosazen nezávislý od nechanického faráře administrátor v osobě žamberského kaplana Jakuba Rozvody, který byl o 2 roky později ustanoven skutečným farářem. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadlo přímské panství studijnímu fondu, roku 1806 bylo prodáno W. Klementovi a W. Slivenskému a v roce 1811 přešlo na rodinu Riedlovu, které náleželo až do roku 1879, kdy bylo prodáno Janu hraběti Harrachovi. Osudným pro kostel byl 3. července 1866, kdy tu probíhaly boje mezi rakouskými a pruskými vojáky. Jako památka na toto období jsou 2 dělostřelecké koule, jež jsou zazděné ve fasádě věže, která byla při bitvě značně poškozena. Po následném požáru došlo k její opravě, přičemž byla o jedno patro snížena a místo cibulovité báně byla přikryta úzkým, čtyřbokým hrotem, který je pobitý plechem. V roce 1867 byla zahájena výstavba kamenné zdi kolem hřbitova, jež nebyla ukončena ani roku 1872, což vyvolalo nesouhlas vedení obce. Na jaře 1903 byly pořízeny věžní hodiny od firmy K. Adamec z Čáslavi. Hodinář si za svoji práci řekl 870 K, úprava věže vyšla na 217,49 K. Hodiny byly uvedeny do chodu 13. června 1903. Roku 1928 došlo k důkladné obnově kostela. Poslední výraznou opravou byla v roce 2011 renovace varhan z roku 1686 (podle jiných zdrojů až z roku 1692), jež byly přestavěny v roce 1881 Janem Severou z Nového Bydžova a opraveny Karlem Ryglevičem roku 1928. V současné době je kostel filiálním do Nechanic.
Tato jednolodní obdélníková stavba s pravoúhlým presbytářem s obdélníkovou sakristií na severní straně a hranolovou věží před západním průčelím má stěny lodi členěny pilíři se sdruženými pilastry. Strop je sklenut dvěma poli valené klenby. Kněžiště, sklenuté také valenou klenbou s lunetami, se otvírá do lodi půlkruhovým vítězným obloukem, vroubeným archivoltou profilu architravu. Nad tou se nachází nápis z roku 1690: „EX PIO TESTAMENTO RVDOLPHI Z WINOŘE SOCIETAS IESV POSVIT.“ Sakristie má též valenou klenbu.
Zařízení kostela je raně barokní z konce 17. a počátku 18. století. Hlavní oltář je pravoúhlý a rozvilinový (akantový s páskou). Na prkně na jeho zadní straně stojí slova: „Tutce pinxit anno 1769“. Uprostřed je umístěn obraz Všech svatých a vrcholem oltáře je koruna. Autorem obrazu je František Rozyna (podle jiných pramenů Václav Rozyna) a pochází z roku 1690. Tomuto jezuitovi jsou připisovány i ostatní obrazy z té doby. Na moderních konzolách jsou umístěny sochy sv. Václava a sv. Ludmily z let 1730-1740. V té době byla čelní strana menzy doplněna o rokokovou řezbu umírajícího sv. Ignáce z Loyoly mezi dvěma klečícími mnichy. Vedle umístěny dva vedlejší oltáře s akantovými oválnými rámci. V pravém je umístěn obraz sv. Ignáce z Loyoly a na vrcholu soška Ježíška jako děcka - krále. Nalevo se nachází obraz Sv. rodiny se sv. Annou. Barokní kazatelna je zdobená boltcovými ornamenty a na stříšce má sochu Krista jako Salvatora mundi z roku 1690.
Před hlavním i oběma postranními oltáři jsou krypty. Pod kazatelnou je umístěn náhrobní kámen Alžběty ze Zábědovic z roku 1575. Za presbytářem je umístěna pozdně klasicistní hrobka rodiny Riedlovy z doby před rokem 1900. Při zdi presbytáře je novoklasicistní náhrobek od J. F. J. Černého z Hořic. Další náhrobníky jsou zevně kostela. Figurální z roku 1566, patřící rytíři Janu staršímu Holcovi z Nemošic a na Přímě, a erbovní z roku 1575. Kolem kostela se nachází starý zrušený hřbitov, který obsahuje mnoho náhrobků z pruskorakouské války v roce 1866.
Na věži visely původně 3 zvony, jež byly slavnostně posvěceny 21. května 1699. Velký byl zasvěcen sv. Václavu, prostřední sv. Ignáci a malý sv. Aloisiovi. Později zde byly jen 2 zvony. První s nápisem: „GA HLAS WOLAGYCYHO NA POVSSTI SPRAWTE CESTV PANIE. 1753 SLYT GEST OD JANA ZEIDY W WYSOKYM MEGTIE.“ (podle Cechnera o průměru 76 cm, výšce 70 cm a s před nápisem se nacházejícím rokem 1853, podle článku Morice Lüssnera v Methodovi ze 30. května 1883 o průměru 77 cm a s před nápisem se nacházejícím rokem 1753) a druhý s textem: „L. P. 1655 VROZENY A STATECZNY RITIRZ P. WOLDRZICH LINHART Z WINORZE NA PRZIME A POPOWICZICH DAL SLIWATI TENTO ZWON K ZADUSSI PROBVSKEMU WSSECH SWATYCH W MESTE HRADCZI V MATESA EKNERA ZWON:“ (podle Cechnera o průměru 89 cm a výšce 69 cm, podle Lüssnera o průměru 86 cm). Pod erby pánů z Vinoře a z Hustířan je zkratka: „V.R.A.S.R.P.Z.W.A.N.A.P.A.P.L.M.Z.W.R.Z.Z.H.A.N.A.P.“, která má znamenat - Urozený a statečný rytíř pan z Winoře a na Přímě a Popovicích. Lidmila Majdalena z Winoře rozená Zárubová z Hustířan a na Přímě. Během 1. světové války byl zabrán mladší zvon. V roce 1928 byly pořízeny nové 2 zvony od kuklenské firmy Buřil a Riss - sv. Václav o hmotnosti 545 kg a sv. Josef o hmotnosti 36 kg. Oba vyšly na 16 653 Kč. Starý zvon tehdy získal nové srdce a byl přeložen na jiné místo, aby bil jinak než dosud. Za 2. světové války kostel nepřišel o žádný zvon, neboť např. o jednom bylo prohlášeno, že je slit z podřadného materiálu a zatím se jím nezvonilo, aby nebylo slyšet, že to není pravda.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.246, 15.716)
Poslední aktualizace: 27.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Dolní Přím
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel Všech svatých v Probluzi
Kaplička sv. Františka z Assisi u Probluzi
Kaple
O této kapličce se mnoho neví. Pokud nahlédneme do knihy „Umělecké památky Čech. Svazek třetí. P/Š“, vydané kolektivem autorů p…
0.5km
více »
Zájezdní hostinec v Probluzi
Dům, budova
Zdejší zájezdní hostinec by měl mít podle lidových vypravování až středověký původ, ale když nahlédneme do berní ruly z roku 1654, tak jsou zde uvedeni pouze 4 sedláci, 5 chalupníků, 5 rozbořených a pustých statků…
0.6km
více »
Fara v Probluzi
Dům, budova
Informace o tom, kde stávalo původní dřevěné farní stavení, se do dnešní doby nedochovaly. Mohlo stát jak na současném místě, tak úplně někde jinde. Druhá možnost je pravděpodobnější, protože i kostel se původně n…
0.6km
více »
Socha Panny Marie v Probluzi
Socha
Velkým symbolem probluzské návsi je její sochařská výzdoba, která pochází z 90. let 19. století a jejími iniciátory byl zdejší farář P. Jan Brunclík spolu s c. k. ředitelem odborné školy sochařské v Hořicích Vilémem Dokoupilem, přičemž nejdříve tu byly zřízeny sochy Vzkříšení a Smrti, jež měly krášlit vchod na hřbitov. Provedeny byly se svolením ministerstva kultu a vyučování ú…
0.6km
více »
Probluz - kostel Všech svatých
Kostel
První zmínka o obci Probluz, která se nachází cca 10 km severně od Hradce Králové, je z roku 1347. Dominantou obce je, z daleka viditelný, barokní Kostel Všech svatých postavený v letech 1690-91. Během bitvy Prusk…
0.6km
více »
Probluz - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Dokladem Prudkých bojů v bitvě Prusko-rakouské války 3. 7. 1866, které se odehrály v těsné blízkosti Probluze je soubor pomníků, který se nachází v okolí kostela Všech Svatých. Např. pomník věnovaný Sasům zemřelým v polních lazaretech, pomník 8. kyrysnického pluku, pomník rakouského 20. praporu polních myslivců a mnoho dalších....
0.6km
více »
Probluz (Dolní Přím)
Místní část
Své jméno měla ves získat po svém zakladateli Probludovi či Probudovi, což má dokazovat to, že do roku 1890 se užíval rovněž tvar Probúz a Probúzy, který v lidové mluvě vydržel až do následujícího století. To vedl…
0.7km
více »
Biocentrum "Na Černé"
Přírodní park
Lokalita "Na Černé" se nachází severně od osady Bor, jež je dnes rozdělena na 2 díly, z nichž první náleží k Dolnímu Přímu a druhý k Všestarům. Stejně tak i ona je podělena mezi obě obce, přičemž tento název, jenž…
0.7km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Probluzi
Pomník
Co je lidstvo lidstvem, tak se lidé nemilosrdně vybíjejí a celými dějinami procházejí různě velké ozbrojené konflikty, jež mají na svědomí tolik milionů lidských životů, že je to již přímo nepředstavitelné a z nich nejkrvavějšími byly obě poslední světové války, ačkoliv ta první je mnohdy zastíněna „populárnější“ druhou světovou válkou, i když ona sama mnohdy byla brutálnější a…
0.8km
více »
Střezetice
Vesnice
Své jméno měla ves obdržet podle svého bájného zakladatele Střezaty, o čemž hovoří prof. Antonín Profous ve svém díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž":"Střezetice (lid. …
0.9km
více »
Střezetice, sousoší jezdecké bitvy.
Pomník
Dne 3. července 1866 došlo u obce Střezetice k jezdecké bitvě mezi pruskou a rakouskou jízdou. Rakouská jízda se ve snaze uchránit ustupující pěchotu dostala do střetu s nepřítelem.…
0.9km
více »
Střezetice
Vesnice
Obec Střezetice se nachází cca 10 km severozápadně od Hradce Králové. První historický zápis o obci je z roku 1351. V roce 1866 byla obec postižena bitvou prusko-rakouské války, která se dne 3. července obcí prohn…
0.9km
více »
turistické rozcestí Střezetice
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v prostoru křižovatky v Střezeticích, ukazuje turistům cestu po žluté značce ve směru Probluz - Rozběřice (odb. na Chlum), Neděliště, Lochenice. V tomto případě se však nejedná o klasický rozcestník, ale o informační tabulku KČT s informací ve vztahu k bitvě r. 1866. V mapách je však místo značeno jako rozcestí.
0.9km
více »
Probluz - park, pomník "král Albert"
Pomník
Monumentální pískovcový pomník s bustou saského krále Alberta se nalézá na okraji parku na pomezí Probluze a Dolního Přímu. Pomník krom busty krále zdobí další saské královské atributy. Zhotoven byl kamenosochařskou školou v Hořicích, odhalen byl v roce 1904.
0.9km
více »
Pomník jezdecké srážky u Střezetic
Pomník
Málokdo si umí představit, jaký masakr se odehrál 3. července 1866 u Střezetic na Královéhradecku. Ustupující rakouské pěchotě, ohrožené útokem pruského jezdectva, vyrazily na pomoc rakouské jízdní pluky. Mezi Stř…
0.9km
více »
Pomník koní u Střezetic
Pomník
To, že v bitvě prusko-rakouské války dne 3.7.1866 bylo neskutečně lidských obětí je všeobecně známo. Ale součástí bitvy byla i jízda, tedy koně. I tato ušlechtilá zvířata si tedy vytrpěla své…… Z podnětu Komitétu …
0.9km
více »
Bor 1. a 2. díl (Dolní Přím/Všestary)
Osada
Území této osady bylo osídleno nejspíše již v době kamenné, protože v celém okolí (Bříza, Rosnice) byly zaznamenány nálezy kamenných nástrojů a dalších pravěkých předmětů. O probluzské části Boru (dnes Dolní Přím)…
1km
více »
Pomník s bustou saského krále Alberta v Probluzi
Pomník
Prvním vztyčeným pomníkem v těchto místech se stal 7,5 m vysoký kamenný obelisk saského armádního sboru, jenž pochází z roku 1867 (posvěcen zdejším farářem P. Františkem Novákem) a nese tyto nápisy: „VIRTUTI IN BE…
1km
více »
Střezetice - Lochenice - Hradec Králové
Trasa
Část této trasy v úseku Střezetice - Lochenice už tu částečně uvedená je. V úseku do Rozběřic je však trasa vedená nově (viz mapka v galerii fotografií), proto jej v rámci tohoto výletní…
1.4km
více »
Žižkův stůl
Vyhlídka
Žižkův stůl - místo dalekých kruhových rozhledů, které se nachází severně, cca 7 km, od centra Hradce Králové. Od Žižkova stolu se nabízí přímý výhled nejen na bojiště na Chlumu, ale i na Krkonoše, Orlické hory a k jihu směrem k Železným horám. Dle pověsti zde v roce 1423 se svým vojskem tábořil a poobědval Jan Žižka z Trocnova. Tuto událost zde připomíná pomník, který byl…
1.5km
více »
Dolní Přím - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
To, že i Dolní Přím byl stižen bitvou Prusko-rakouské války dne 3. července 1866 dokládá soubor pomníků, které se nachází ve spodní části obce u odbočky na Nový Přím. Mezi šesti pomníky je např. pomník s křížem sa…
1.7km
více »
Žižkův stůl
Tipy na výlet
Naším cílem, resp. odpočinkovou zastávkou při putování po bojišti Prusko-rakouské války r. 1866 u Hradce Králové je nenápadné, ale velmi zajímavé místo zvané Žižkův stůl. Žižkův stůl, nebo též návrší Žižkovec je m…
1.8km
více »
Dlouhé Dvory - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Jihovýchodně od obce Dlouhé Dvory se nalézá soubor 4. pomníků bitvy r. 1866. Přístup k pomníkům je po polní cestě od informační tabule Naučné stezky. Text na jednom z pomníků hovoří za vše: v smrti smířených zde odpočívá 30 rakouských a pruských vojínů v boji dne 3. července 1866 padlých ......
1.8km
více »
Archeopark pravěku Všestary - centrum experimentální archeologie
Muzeum
O dávném osídlení v okolí Všestar svědčí nálezy popelnicové pohřebiště slezského rázu z mladší doby bronzové. Osada sídlila u potoku Melounka při staré obchodní cestě ve směru Hradec Králové - Jičín.
Na dávné osíd…
2.9km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
3.1km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
3.5km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
3.5km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
3.6km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
4.7km
více »