Puchlovice
Stejně jako u mnoha jiných vsí nevíme, odkud má původ pojmenování této obce. Nejjednodušším by bylo to, co dělali naši předkové a téměř od všech názvů odvozovali osobní jména zakladatelů, což se stalo i u Puchlovic, jež měl založil nějaký Puchl či Puchla, ale tento způsob je zavádějící a určitě nesmyslný. Protože se však dříve vyskytoval též ekvivalent Puhlovice, bylo některými autory vysvětlováno toto jméno tak, že je odvozeno od toho, že zde bývala v okolí dříve bažinatá luka a zápach z nich se šířil do daleka. Pravděpodobnější je možnost, že pojmenování obce pochází od německého slova „die Buche“ - buk, což by dosvědčovaly i zdejší původní bučiny. Řešení nenalezneme ani v knize „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř“ od prof. Antonína Profouse, kde se dočteme:
„Puchlovice (lid. v Puchlovicích, do Puchlovic, Puchlovák), ves 5 ½ km na jih od Nechanic: 1547 Puchlovice, SnČ. II, 445; 1615 na Puchlovicích, Rozvrž. sb. 9; 1623 stateček Homille s vsí Puchlowiczemi, DZ. 292 M 2; 1654 Puhlowicze ves, BR. 13/1431; 1790 Puchlowitz, Puchlowicze, Schal. XVI, 27; 1835 Puchlowitz, Puhlowice, Som. III, 32; úř. 1854 Puhlovice.
Jm. P. = ves lidí Puchlových. Toto os. jm. vzniklo spíše z něm. os. jm. Puchel (1405 Nicolai sutoris dicti Puchil, 1429 Nic. Puchel . . Francz sutor in domo Püchel, TomZ. st. 219 č. 121 3), jež povstalo z app. Büchel, než z adj. puchlý ʻopuchlý, zapuchlýʼ (Jg. III, 752).“
K výše zmíněnému dodejme ještě teorie Františka Ladislava Sála, jež publikoval ve své knize „Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Díl I.“:
„Puchlovice leží v lučnaté krajině; na mnoha místech jsou luka bažinatá, kteráž v parných dnech šíří kolem zápach – puch. Proto dostalo se nejbližší obci jméno Puchlovice. (Lidové.)
Velice často slýcháme Puhlovice.
Puchla vystavěl si statek; v Puchlově statku narodili se Puchlovici, kteří dali základ Puchlovicům.“
První zmínka o Puchlovicích pochází z roku 1547, kdy byla ves císařem odňata městu Hradci Králové a ještě téhož roku prodána s dalšími osadami Janu z Pernštejna na Pardubicích. Předtím však náležela Boharyňským z Hrádku, kteří ji měli držet v roce 1486. Roku 1530 se ves dostala od boharyňského zboží do majetku již zmíněného města Hradce Králové, jemuž v roce 1541 odváděla 8 kop 53 grošů 5 denárů svatohavelského úroku. O 7 let později pak Jaroslav, Vojtěch a Vratislav, synové Jana z Pernštejna, prodali Puchlovice Bernartovi Jestřibskému z Rýzmburka. Za něj tu byla vybudována malá tvrz, i když podle některých autorů mohl začít s její výstavbou již Jan z Pernštejna. Statek Puchlovice roku 1862 za 100 300 zl. odhadnutý, tak náležel na počátku 17. století Albrechtovi Jestřibskému z Rýzmburka, jemuž byla po bitvě na Bílé hoře zkonfiskována třetina majetku, a tak ho musel prodat. 23. srpna 1623 zakoupila Puchlovice s tvrzí za 16 500 kop míšeňských grošů Alžběta Vchynská ze Vchynic. Až do roku 1662 náležela k Homyli, po jejím prodeji se staly Puchlovice samostatným statkem, který v roce 1790 držel Jan Václav z Astfeldu, od něhož ho odkoupil úředník Josef Kelpert. Ten jej prodal Janu Walterovi a Walter po 6 letech Janu Plocarovi. Nato přešel roku 1812 v držebnost barona z Perglasu a od něho na Jana Polaczka (Poláčka), poštmistra v Jičíně. Po jeho smrti se dostal veřejnou dražbou do rukou rytíře Benedikta z Rittersteinů a jeho dědicům. Jeho držitelkou byla později rovněž Josefa z Hennigeru, rozená Dobřenská z Dobřenic, od níž ho v roce 1868 koupil Jan hrabě z Harrachů. Roku 1843 měla ves 49 domů a 321 obyvatel.
V roce 1849 se staly Puchlovice samostatnou politickou obcí. 15. ledna 1860 shořel kryt jednoho domu se stodolou a chlévy. 26. července 1876 se zastřelil zdejší baráčník a známý pytlák Jiří Nejl. 11. listopadu 1879 byl nalezen nedaleko vsi 60letý žebrák Josef Kaudl, jenž se upil k smrti. Během masopustního úterý roku 1880 se poprali hosté v hostinci Františka Kučery a v této vřavě nádeník Jan Vítek zabil nožem domkáře Václava Likovského. 7. srpna 1890 sjel blesk do stodoly hraběte Harracha. Ta shořela spolu s celou sklizní a hospodářským náčiním. Škoda byla vyčíslena na 8 723 zl. 30. července 1896 zasáhlo obec velké krupobití, přičemž některé kusy ledu vážily až 20-30 dag. V roce 1898 byly Puchlovice vyloučeny z obvodu poštovního a telegrafního úřadu v Nechanicích a přiděleny k poštovnímu úřadu v Kratonohách. „Úplný adresář a popis politického okresu Královéhradeckého. Okresy: Králové Hradec, Hořice, Nechanice a veškeré politické obce a osady“ od Václava Kudrnáče z roku 1903 popisuje obec takto:
„Puchlovice.
Puchlovice, statek (dle práv přiřknutí z r. 1862 za 100.300 zl.) a ves na pravém břehu Bystřického potoku.
Obyvatelů 282. - Domů 51.
Starosta: Jan Makovec. - Radní: Rykl Josef, Pavlíček Václav.
Fara, škola: Bohárna. Pošta: Kratonohy. Dráha: Dobřenice-Syrovátka.
Dvůr náleží hraběti Janu Harrachovi.
Živnostníci. Hostinští: František Kučera, Alois Benda. Kupci: Alois Benda, Václav Vítek. Kovář: Josef Fiala. Krejčí: Václav Šanda. Obuvník: Josef Favšek. Soustružníci perletě: Josef Mikolanda, Ant. Vítek.
Mlýn náleží Josefu Ryklovi.“
7. července 1909 bylo zapsáno do rejstříku společenstev Hospodářské strojní družstvo pro Roudnici, Kratonohy, Obědovice, Puchlovice a Velké Kosice. Roku 1909 došlo k potvrzení stanov SDH. Z front 1. světové války se nevrátilo 5 místních mužů (Jaroslav Daněk, Josef Fikera, Karel Flegr, Josef Struna, František Vyleťal).
V prosinci 1920 se zúčastnili zaměstnanci zdejšího velkostatku generální stávky. O rok později měla ves 48 domů a 252 obyvatel. 17. dubna 1921 došlo na valné hromadě Hospodářského strojního družstva pro Roudnici, Kratonohy, Obědovice, Puchlovice a Velké Kosice ke schválení rozejití se společenstva a jeho následné likvidaci. K jeho výmazu však došlo až 4. června 1925. V roce 1922 působil v obci Zpěvácký ochotnický spolek Rozkvět, k němuž se o 5 let později přidal divadelní odbor SDH. Roku 1924, kdy došlo k parcelaci harrachovských dvorů, byly zdejším zemědělcům přiděleny minimální výměry půdy, od 1 do 3 hektarů, a ze dvora byl vytvořen zbytkový statek. Tehdy zasáhla obec epidemie klasického moru prasat. V červnu 1931 vyhořely 2 stavení. V lednu 1936 vyhořel domek Františka Husy. Oheň zničil zásoby sena a slámy, hospodářské nářadí a stroje, kolnu a stodolu. Téhož roku byla ustavena místní organizace národních socialistů. V lednu 1938 navštívil obec Zemědělský ústav v Hradci Králové v čele se svým místopředsedou Josefem Voženílkem. Při následném jednání běželo zejména o zavedení elektřiny do obce, o což se později zasloužilo Družstvo pro rozvod elektrické energie v Puchlovicích, pošta Kratonohy, zapsané společenstvo s obmezeným ručením. Během německé okupace nesla obec pojmenování Puchlowitz (původní německý název však zněl Buchlowitz). V té době zde fungovali tito živnostníci: hostinský František Müller, mlynář Bohumil Rykl, obchodník lahvovým pivem Jan Dvořáček, rolníci Josef Pavlíček, František Peřina a Františka Vítková, obchodník smíšeným zbožím Antonín Morávek a trafikantka Kristina Kučerová. V letech 1947-1948 došlo ke stavbě silnice Roudnice-Puchlovice-Trnava, jejíž projekt se zrodil již před 10 lety. V roce 1954 byla zřízena prodejna smíšeného zboží. 2. dubna 1956 vzniklo JZD, jež bylo 4. března 1960 připojeno k JZD Boharyně. Roku 1960 se stala obec součástí Boharyně. V červenci 1961 byla zavedena autobusová linka ČSAD všemi směry z obce. V roce 1963 byla vybudována asfaltová silnice od Boharyně. Roku 1970 byla postavena klubovna mládeže. O 9 let později bylo ONV v Hradci Králové schváleno prodloužení těžby štěrkopísku v místním písníku, a to kvůli výstavbě obchodního domu Prior a k vlastním potřebám JZD (původně byla ukončena v roce 1977). 1. ledna 1992 získaly Puchlovice samostatnost. O rok později byla zahájena rekonstrukce elektrického osvětlení. Roku 1996 došlo ke komplexnímu pročištění kanalizační sítě. V letech 1997-2000 byl vybudován vodovod a došlo rovněž k plynofikaci obce. V roce 2015 byla provedena celková rekonstrukce kulturního domu. 10. září 2021 obdržely Puchlovice obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/5408).
Nejvýznamnějšími zdejšími pamětihodnostmi jsou: pseudobarokní kaplička ze 2. poloviny 19. století (jako období vzniku se udávají roky 1869 a 1899, v nice pod sochou sv. Jana Nepomuckého je uvedeno datum 18 11/7 1889), jež byla opravena v letech 1994 a 2016; a kamenný kříž z roku 1906 (některé prameny ho dělají ještě o rok starším), který vznikl na místě původního dřevěného z 18. století (zaznamenán v indikační skice stabilního katastru z roku 1841, jenž zhotovil adjunkt 2. třídy Franz Wappner a geometr Joseph Falta) a naposled byl zrenovován rovněž v roce 2016. Dříve mezi ně také patřila roubená patrová sýpka, jež byla od 20. ledna 1964 památkově chráněna a zanikla požárem roku 1975 (památkově chráněna však zůstala až do 27. února 1990). Zanikla též ještě v roce 1926 zmiňovaná lavice na „vyplácení“ pětadvaceti ran drábovou rákoskou. Nejvýraznějším místním rodákem byl Maxmilián František Alsterle z Astfeldu, přísedící zemského soudu a komorní rada a v letech 1717-1719 místopísař Království českého (18. října 1676 Puchlovice - 18. dubna 1737 Vídeň). Z Puchlovic pocházel malíř a syn zdejšího mlynáře Bohumil Rykl z čp. 34, který roku 1917 skončil v ústavu choromyslných v Kosmonosích. Krátce nato ho ze žalu následovala do Kosmonos jeho matka, jež rovněž zešílela. Za zmínku stojí též to, že v obci žil krejčí Václav Radim (Radoň), který se sem přistěhoval z Barchova a v roce 1775 byl oběšen v Novém Bydžově za to, že ve Velkém Barchově vyloupil kapli sv. Jana Nepomuckého a „s monstrancí a nejsvětější svátostí nevážné kejkle tropil“. Zdejšími rodáky též byli nebo zde žili: zběhlí ruští legionáři František Radoň (* 5. srpna 1881 Puchlovice) a Václav Radoň (* 12. února 1891 Puchlovice), francouzský legionář Josef Struna (11. srpna 1897 Světí - 20. května 1918 Jarnac, Charente), italský legionář Josef Šimák (* 22. září 1894 Puchlovice) a vojenský letec a příslušník čs. zahraniční armády na Západě svobodník Bohuslav Beneš (* 12. července 1921 Puchlovice) a za zmínku stojí i rolník Josef Pavlíček z čp. 6, který byl funkcionářem řady místních a okolních spolků (Lesní družstvo v Nechanicích). Podle jedné z pověstí se zjevoval v Puchlovicích ohnivý muž, který měl ubližovat lelkujícím a zahálčivým lidem, naopak těch pracovitých si všímat neměl.
„Puchlovice (lid. v Puchlovicích, do Puchlovic, Puchlovák), ves 5 ½ km na jih od Nechanic: 1547 Puchlovice, SnČ. II, 445; 1615 na Puchlovicích, Rozvrž. sb. 9; 1623 stateček Homille s vsí Puchlowiczemi, DZ. 292 M 2; 1654 Puhlowicze ves, BR. 13/1431; 1790 Puchlowitz, Puchlowicze, Schal. XVI, 27; 1835 Puchlowitz, Puhlowice, Som. III, 32; úř. 1854 Puhlovice.
Jm. P. = ves lidí Puchlových. Toto os. jm. vzniklo spíše z něm. os. jm. Puchel (1405 Nicolai sutoris dicti Puchil, 1429 Nic. Puchel . . Francz sutor in domo Püchel, TomZ. st. 219 č. 121 3), jež povstalo z app. Büchel, než z adj. puchlý ʻopuchlý, zapuchlýʼ (Jg. III, 752).“
K výše zmíněnému dodejme ještě teorie Františka Ladislava Sála, jež publikoval ve své knize „Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Díl I.“:
„Puchlovice leží v lučnaté krajině; na mnoha místech jsou luka bažinatá, kteráž v parných dnech šíří kolem zápach – puch. Proto dostalo se nejbližší obci jméno Puchlovice. (Lidové.)
Velice často slýcháme Puhlovice.
Puchla vystavěl si statek; v Puchlově statku narodili se Puchlovici, kteří dali základ Puchlovicům.“
První zmínka o Puchlovicích pochází z roku 1547, kdy byla ves císařem odňata městu Hradci Králové a ještě téhož roku prodána s dalšími osadami Janu z Pernštejna na Pardubicích. Předtím však náležela Boharyňským z Hrádku, kteří ji měli držet v roce 1486. Roku 1530 se ves dostala od boharyňského zboží do majetku již zmíněného města Hradce Králové, jemuž v roce 1541 odváděla 8 kop 53 grošů 5 denárů svatohavelského úroku. O 7 let později pak Jaroslav, Vojtěch a Vratislav, synové Jana z Pernštejna, prodali Puchlovice Bernartovi Jestřibskému z Rýzmburka. Za něj tu byla vybudována malá tvrz, i když podle některých autorů mohl začít s její výstavbou již Jan z Pernštejna. Statek Puchlovice roku 1862 za 100 300 zl. odhadnutý, tak náležel na počátku 17. století Albrechtovi Jestřibskému z Rýzmburka, jemuž byla po bitvě na Bílé hoře zkonfiskována třetina majetku, a tak ho musel prodat. 23. srpna 1623 zakoupila Puchlovice s tvrzí za 16 500 kop míšeňských grošů Alžběta Vchynská ze Vchynic. Až do roku 1662 náležela k Homyli, po jejím prodeji se staly Puchlovice samostatným statkem, který v roce 1790 držel Jan Václav z Astfeldu, od něhož ho odkoupil úředník Josef Kelpert. Ten jej prodal Janu Walterovi a Walter po 6 letech Janu Plocarovi. Nato přešel roku 1812 v držebnost barona z Perglasu a od něho na Jana Polaczka (Poláčka), poštmistra v Jičíně. Po jeho smrti se dostal veřejnou dražbou do rukou rytíře Benedikta z Rittersteinů a jeho dědicům. Jeho držitelkou byla později rovněž Josefa z Hennigeru, rozená Dobřenská z Dobřenic, od níž ho v roce 1868 koupil Jan hrabě z Harrachů. Roku 1843 měla ves 49 domů a 321 obyvatel.
V roce 1849 se staly Puchlovice samostatnou politickou obcí. 15. ledna 1860 shořel kryt jednoho domu se stodolou a chlévy. 26. července 1876 se zastřelil zdejší baráčník a známý pytlák Jiří Nejl. 11. listopadu 1879 byl nalezen nedaleko vsi 60letý žebrák Josef Kaudl, jenž se upil k smrti. Během masopustního úterý roku 1880 se poprali hosté v hostinci Františka Kučery a v této vřavě nádeník Jan Vítek zabil nožem domkáře Václava Likovského. 7. srpna 1890 sjel blesk do stodoly hraběte Harracha. Ta shořela spolu s celou sklizní a hospodářským náčiním. Škoda byla vyčíslena na 8 723 zl. 30. července 1896 zasáhlo obec velké krupobití, přičemž některé kusy ledu vážily až 20-30 dag. V roce 1898 byly Puchlovice vyloučeny z obvodu poštovního a telegrafního úřadu v Nechanicích a přiděleny k poštovnímu úřadu v Kratonohách. „Úplný adresář a popis politického okresu Královéhradeckého. Okresy: Králové Hradec, Hořice, Nechanice a veškeré politické obce a osady“ od Václava Kudrnáče z roku 1903 popisuje obec takto:
„Puchlovice.
Puchlovice, statek (dle práv přiřknutí z r. 1862 za 100.300 zl.) a ves na pravém břehu Bystřického potoku.
Obyvatelů 282. - Domů 51.
Starosta: Jan Makovec. - Radní: Rykl Josef, Pavlíček Václav.
Fara, škola: Bohárna. Pošta: Kratonohy. Dráha: Dobřenice-Syrovátka.
Dvůr náleží hraběti Janu Harrachovi.
Živnostníci. Hostinští: František Kučera, Alois Benda. Kupci: Alois Benda, Václav Vítek. Kovář: Josef Fiala. Krejčí: Václav Šanda. Obuvník: Josef Favšek. Soustružníci perletě: Josef Mikolanda, Ant. Vítek.
Mlýn náleží Josefu Ryklovi.“
7. července 1909 bylo zapsáno do rejstříku společenstev Hospodářské strojní družstvo pro Roudnici, Kratonohy, Obědovice, Puchlovice a Velké Kosice. Roku 1909 došlo k potvrzení stanov SDH. Z front 1. světové války se nevrátilo 5 místních mužů (Jaroslav Daněk, Josef Fikera, Karel Flegr, Josef Struna, František Vyleťal).
V prosinci 1920 se zúčastnili zaměstnanci zdejšího velkostatku generální stávky. O rok později měla ves 48 domů a 252 obyvatel. 17. dubna 1921 došlo na valné hromadě Hospodářského strojního družstva pro Roudnici, Kratonohy, Obědovice, Puchlovice a Velké Kosice ke schválení rozejití se společenstva a jeho následné likvidaci. K jeho výmazu však došlo až 4. června 1925. V roce 1922 působil v obci Zpěvácký ochotnický spolek Rozkvět, k němuž se o 5 let později přidal divadelní odbor SDH. Roku 1924, kdy došlo k parcelaci harrachovských dvorů, byly zdejším zemědělcům přiděleny minimální výměry půdy, od 1 do 3 hektarů, a ze dvora byl vytvořen zbytkový statek. Tehdy zasáhla obec epidemie klasického moru prasat. V červnu 1931 vyhořely 2 stavení. V lednu 1936 vyhořel domek Františka Husy. Oheň zničil zásoby sena a slámy, hospodářské nářadí a stroje, kolnu a stodolu. Téhož roku byla ustavena místní organizace národních socialistů. V lednu 1938 navštívil obec Zemědělský ústav v Hradci Králové v čele se svým místopředsedou Josefem Voženílkem. Při následném jednání běželo zejména o zavedení elektřiny do obce, o což se později zasloužilo Družstvo pro rozvod elektrické energie v Puchlovicích, pošta Kratonohy, zapsané společenstvo s obmezeným ručením. Během německé okupace nesla obec pojmenování Puchlowitz (původní německý název však zněl Buchlowitz). V té době zde fungovali tito živnostníci: hostinský František Müller, mlynář Bohumil Rykl, obchodník lahvovým pivem Jan Dvořáček, rolníci Josef Pavlíček, František Peřina a Františka Vítková, obchodník smíšeným zbožím Antonín Morávek a trafikantka Kristina Kučerová. V letech 1947-1948 došlo ke stavbě silnice Roudnice-Puchlovice-Trnava, jejíž projekt se zrodil již před 10 lety. V roce 1954 byla zřízena prodejna smíšeného zboží. 2. dubna 1956 vzniklo JZD, jež bylo 4. března 1960 připojeno k JZD Boharyně. Roku 1960 se stala obec součástí Boharyně. V červenci 1961 byla zavedena autobusová linka ČSAD všemi směry z obce. V roce 1963 byla vybudována asfaltová silnice od Boharyně. Roku 1970 byla postavena klubovna mládeže. O 9 let později bylo ONV v Hradci Králové schváleno prodloužení těžby štěrkopísku v místním písníku, a to kvůli výstavbě obchodního domu Prior a k vlastním potřebám JZD (původně byla ukončena v roce 1977). 1. ledna 1992 získaly Puchlovice samostatnost. O rok později byla zahájena rekonstrukce elektrického osvětlení. Roku 1996 došlo ke komplexnímu pročištění kanalizační sítě. V letech 1997-2000 byl vybudován vodovod a došlo rovněž k plynofikaci obce. V roce 2015 byla provedena celková rekonstrukce kulturního domu. 10. září 2021 obdržely Puchlovice obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/5408).
Nejvýznamnějšími zdejšími pamětihodnostmi jsou: pseudobarokní kaplička ze 2. poloviny 19. století (jako období vzniku se udávají roky 1869 a 1899, v nice pod sochou sv. Jana Nepomuckého je uvedeno datum 18 11/7 1889), jež byla opravena v letech 1994 a 2016; a kamenný kříž z roku 1906 (některé prameny ho dělají ještě o rok starším), který vznikl na místě původního dřevěného z 18. století (zaznamenán v indikační skice stabilního katastru z roku 1841, jenž zhotovil adjunkt 2. třídy Franz Wappner a geometr Joseph Falta) a naposled byl zrenovován rovněž v roce 2016. Dříve mezi ně také patřila roubená patrová sýpka, jež byla od 20. ledna 1964 památkově chráněna a zanikla požárem roku 1975 (památkově chráněna však zůstala až do 27. února 1990). Zanikla též ještě v roce 1926 zmiňovaná lavice na „vyplácení“ pětadvaceti ran drábovou rákoskou. Nejvýraznějším místním rodákem byl Maxmilián František Alsterle z Astfeldu, přísedící zemského soudu a komorní rada a v letech 1717-1719 místopísař Království českého (18. října 1676 Puchlovice - 18. dubna 1737 Vídeň). Z Puchlovic pocházel malíř a syn zdejšího mlynáře Bohumil Rykl z čp. 34, který roku 1917 skončil v ústavu choromyslných v Kosmonosích. Krátce nato ho ze žalu následovala do Kosmonos jeho matka, jež rovněž zešílela. Za zmínku stojí též to, že v obci žil krejčí Václav Radim (Radoň), který se sem přistěhoval z Barchova a v roce 1775 byl oběšen v Novém Bydžově za to, že ve Velkém Barchově vyloupil kapli sv. Jana Nepomuckého a „s monstrancí a nejsvětější svátostí nevážné kejkle tropil“. Zdejšími rodáky též byli nebo zde žili: zběhlí ruští legionáři František Radoň (* 5. srpna 1881 Puchlovice) a Václav Radoň (* 12. února 1891 Puchlovice), francouzský legionář Josef Struna (11. srpna 1897 Světí - 20. května 1918 Jarnac, Charente), italský legionář Josef Šimák (* 22. září 1894 Puchlovice) a vojenský letec a příslušník čs. zahraniční armády na Západě svobodník Bohuslav Beneš (* 12. července 1921 Puchlovice) a za zmínku stojí i rolník Josef Pavlíček z čp. 6, který byl funkcionářem řady místních a okolních spolků (Lesní družstvo v Nechanicích). Podle jedné z pověstí se zjevoval v Puchlovicích ohnivý muž, který měl ubližovat lelkujícím a zahálčivým lidem, naopak těch pracovitých si všímat neměl.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.185, 15.627)
Poslední aktualizace: 26.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Puchlovice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Puchlovice
Kaplička v Puchlovicích
Kaple
Malá kaplička z roku 1869 stojí vedle silnice přibližně uprostřed obce Puchlovice, mimo náves. Veřejnosti není přístupná, její hezký a udržovaný interiér je možné si prohlédnout pouze přes skla ve dveřích. Místem prochází cyklotrasa KČT č. 4288.
0.5km
více »
Mlýn čp. 37 v Roudnici
Mlýn
V Roudnici bývaly dříve 2 mlýny, z nichž ten menší s čp. 37, dříve nesoucí staré čp. 36, se nacházel pod dnes zrušeným „Roudnickým rybníkem“. První zmínka o jeho existenci pochází z urbáře z roku 1563, kdy byl jeh…
1.4km
více »
Boharyně - Homyle
Vesnice
Homyle, část obce Boharyně s níž je historicky spjata, ves patřívala k Bohárenskému statku, s výjimkou 16. století, kdy v Homyli stával samostatný zemanský statek. V křižovatce cest u 4 lip najdeme pomník ukřižování s Kamennou zvoničkou.
1.5km
více »
Homyle (Boharyně)
Místní část
Zdejší lokalita na levém břehu Bystřice byla osídlena již v pravěku, což dokazují nálezy kněze P. Václava Krolmuse, jenž zde objevil v letech 1847-1848 několik popelnicových pohřebišť a potvrzením tohoto stavu byly objevy slezskoplatěnického sídliště z 9. století před n. l. v letech 1993-1994 a nález keramiky z období lužické kultury v roce 2005. První zmínka o této obci však p…
1.5km
více »
Boharyně
Vesnice
První písemná zpráva o obci, jež byla dříve nazývána jako Bohárna, pochází z 29. dubna 1355, ale zdejší osídlení je mnohem staršího původu, což dokazují nálezy mnoha popelnicových hrobů, z nichž mnohé objevil v ro…
1.5km
více »
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Boharyně - obec cca 15 km západně od Hradce Králové prvně písemně doložená roku 1355. V té době ve vsi stávala tvrz jíž obýval Epík z Boharyně. Dnes obci dominuje kostel sv. Bartoloměje. Předchůdce dnešního kostel…
1.6km
více »
Müllerův statek čp. 30 v Roudnici
Statek
Původní objekt dříve nosil staré čp. 29, přičemž současné očíslování můžeme poprvé vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR370018…
1.6km
více »
Kostel sv. Bartoloměje, apoštola v Boharyni
Kostel
Původní chrám byl založen ke cti sv. Jana Křtitele a již v polovině 14. století náležel pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. V roce 1355 byl podán nástupce zemřelého plebána Vincence. Jeho jméno se však ne…
1.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Boharyně - roubený mlýn
Mlýn
Roubený patrový mlýn z roku 1874 najdeme na severovýchodním okraji obce u náhonu říčky Bystřice. Součástí areálu mlýna jsou i dvě zděné budovy, stodola a sušárna obilí. Areál mlýna byl v roce 2003 vyhlášen kulturn…
1.7km
více »
Mlýn v Boharyni
Mlýn
Zdejší mlýn je úzce spojen s řekou Bystřicí, i když se původně nacházel u jejího starého řečiště u tzv. staré nádržky a byl součástí panského dvora. Důkazem o tomto tvrzení mohou být zbytky zde zaražených pilotů, …
1.7km
více »
Rybníčky v Roudnici
Fotogalerie
Původně se v Roudnici žádné vodní plochy nenacházely, což nám dokazuje I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_r…
1.9km
více »
Trnava (Boharyně)
Místní část
Jméno této obce, o níž je první zmínka z roku 1445 (uváděn rovněž rok 1447, kdy byla Trnava zmíněna jako sousední ves Boharyně), má vyjadřovat trnité místo (v roce 1447 Trnavky, roku 1530 Trnavy, v roce 1548 Trnav…
2km
více »
Roudnice
Vesnice
Poprvé je existence této vsi, nacházející se při silnici z Hradce Králové do Chlumce nad Cidlinou, písemně doložena v roce 1384, ale zdejší osídlení je mnohem staršího původu, protože jeho počátky sahají do mladší…
2.1km
více »
Škola v Roudnici
Dům, budova
Když byla v roce 1683 obnovena samostatná duchovní správa v Libčanech, vznikla zde i farní škola, do níž chodily rovněž děti z Roudnice. Období vzniku první školy v Roudnici nám není známé, ale odhaduje se, že byl…
2.3km
více »
Roudnice (u Hradce Králové)
Vesnice
Obec Roudnice se nachází cca 10 km západně od Hradce Králové. První písemná zmínka o obci je z r. 1384, tehdy jako Rudnicz. Od roku 1436 se již objevuje dnešní název Roudnice. V roudnici je dochováno několik klasi…
2.5km
více »
Kratonohy
Zámek
Obec Kratonohy leží 20 km západně od Hradce Králové u silnice č. 11 Poděbrady ? Hradec Králové.
Zámek po nevhodných novodobých úpravách fasády již ničím zámek nepřipomíná.
Poslední zbytek po zámku je brána hos…
2.7km
více »
Rybníčky u Kratonoh
Fotogalerie
Když se v jejich sousedství nachází mlýn, tak by člověk čekal, že tato soustava několika vodních ploch sloužila pro jeho účely a vznikla tudíž dávno v minulosti. Ale to je omyl, což zjistíme pouhým nahlédnutím do …
2.7km
více »
Zvíkov (Boharyně)
Místní část
Tato lokalita na jih od Nechanic byla osídlena již v pravěku. Bohužel většina nálezů z 19. století byla z neznalosti zničena. Ze záznamů víme, že při kopání základů pro stavbu špýcharu a chléva Antonína Pražáka v …
2.8km
více »
Kratonohy
Vesnice
Tato malebná ves s ještě hezčím okolím, které podtrhuje jak řada písníků, tak tok řeky Bystřice, se sice nachází stranou hlavní silnice z Hradce Králové na Prahu, ale je to zároveň její velký plus, protože je zde oproti jiným sousedním obcím až božský klid. Teorií o vzniku názvu obce je několik, ale nejlépe je dát slovo profesoru Antonínu Profousovi, který ve své knize "Místní …
2.9km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
3km
více »
Babice - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Babice – obec cca 20 km západně od Hradce Králové. Prvně je ves zmiňována ve druhé polovině 14. století ve spojitosti s Matějem z Babic, vladykou nedaleké tvrze, která se nacházela severozápadně od obce směrem k B…
3.2km
více »
Hrádek u Nechanic patřil Harrachům
Zámek
Hrádek u Nechanic
Při cestě kolem Hradce Králové je možné se zastavit na nedalekém zámku v Hrádku u Nechanic. Zámek je zajímavý vzhledem i historií. V bývalých višňových…
4.3km
více »
Včelákova továrna na záclony a žaluzie v Libčanech
Zajímavost
Na počátku této firmy byla prostá libčanská dílna Josefa Včeláka, který v ní od roku 1880 vyráběl záclony do oken. Tehdy mu to dalo hodně práce, sehnat 50 zlatých do svých začátků. Jeho počátky byly velmi těžké a …
4.4km
více »
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Kostel
Dobřenice, obec cca 10 km západně od Hradce Králové. Založena byla rytířem Zdeňkem Bohůňkem z Dobřenic roku 1339. V místech, kde stávala tvrz byl v roce 1693 postaven barokní zámek v němž měl sídlo šlechtický rod Dobřenských z Dobřenic. Nedaleko zámku stával dřevěný kostelík ze 14. století, na jeho místě byl v roce 1739 postaven současný kostel sv. Klimenta. Kostel je velmi…
4.5km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
4.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Barchov
Zámek
V Barchově stávaly dvě středověké tvrze, jedna v místě dnešního stavení čp. 41, kde se dosud říká Na valech. V 16. století náležel Barchov Mareši Dobřenskému z Dobřenic. Na počátku 17. století koupil barchovské …
4.6km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
4.6km
více »
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.
4.8km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
14.8km
více »