Kratonohy
Tato malebná ves s ještě hezčím okolím, které podtrhuje jak řada písníků, tak tok řeky Bystřice, se sice nachází stranou hlavní silnice z Hradce Králové na Prahu, ale je to zároveň její velký plus, protože je zde oproti jiným sousedním obcím až božský klid.
Teorií o vzniku názvu obce je několik, ale nejlépe je dát slovo profesoru Antonínu Profousovi, který ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L" na toto téma napsal:
"Kratonohy (lid. v Kratonohách, do Kratonoh, Kratonožák), ves 7 1/2 km na jih od Nechanic: 1316 Luczek de Cratonoch, Tab. vet. n. 84; 1321 hered. Tluczkonis in Cratonoh - Luczek de Cratonoh, RT. I, 19; RDP. 90 decan. Gradic.: 1352 Krathonoh, 1369- ok. 1405 Cratonoh; 1386 in villa Obidowiczich Jessco .. pleb. de Crathonoh decessit, proclam. in Grecz, AČ. 31/9 č. 30; 1409 in Kratonoziech, RT. II, 61; 1498 v Kratonozích, AČ. 5/571; 1542 Zdislaw Dobrzensky z Dobrzenicz a na Kratonohach, DZ. 1 D 21; 1552 na Kratonozích, Sn. Č. II, 639; 1615 na Krátonozích, Rozvrž. sb. 9.
Jm. Kr. = ves lidí, kteří mají krátké nohy. Ve složenině je první člen Krato- m. Krátko- asi z dob dávných, kdy byl kratší tvar *kraťь < *korťь ještě v povědomí, srov. lat. curtus 'zkrácený, zkomolený'! Pozdější útvar té složeniny je slc. kratinoha 'člověk malého vzrůstu' (Kálal 269) a čes. kratinožka 'malý člověk, pídimužík' (Kott VI, 718)."
Osídlení této lokality je zaznamenáno již v době kamenné, protože od počátku 19. století zde bylo nalezeno množství kamenných nástrojů, k nimž v roce 1890 přibyly střepy popelnic, které byly vykopány na zahradě u čp. 44. V raném středověku tu vzniklo malé hradiště, které bylo přestavěno na tvrz, na jejímž místě dnes stojí zámecká budova. V letech 1318-1323 byli držiteli oné tvrze a vsi: Licek, Sezema, Mikuláš, Licek a Bohuněk z Kratonoh. Ti způsobili značné škody Dětochovi ze Žiželic, a tak jim byla část jejich kratonožského statku vzata za náhradu. Později patřila část vsi Perchtě, dceři po Sezemovi z Kostomlat, a ta ji prodala s 18 lány a podacím kostelním svatojiřskému klášteru na královéhradeckém Pražském podměstí. Během 14. a 15. století držel ves onen klášter a spolu s ním rovněž páni z Častolovic, přičemž zdejšího faráře podávali společně nebo střídavě. Vedle nich však byl v roce 1390 zmiňován i vladyka Licek z Kratonoh. Zda však měl nějaký díl vsi, to není úplně jasné a mohlo jít tedy jen o formální titul. Roku 1447 byly Kratonohy poškozeny posádkou velišského hradu. Od 2. poloviny 15. století byly potom v držení Dobřenských z Dobřenic, a to zejména v roce 1467 Jiříka a Adama z Dobřenic, po nichž následovali: roku 1495 Václav z Kratonoh, Jan starší z Dobřenic, Vilém z Dobřenic, v roce 1538 Zdislav z Dobřenic, Mikuláš z Dobřenic, do roku 1608 Václav z Dobřenic, poté jeho synové Mikuláš Zdislav, Jan, Václav a Jaroslav, jež byli ještě v roce 1612 pod poručenstvím své matky a kratonožskou tvrz i ves s příslušenstvím prodali roku 1623 Alžbětě ze Vchynic a na Chlumci. V letech 1623-1644 tedy patřily ke chlumeckému panství, ale kvůli velkým dluhům byly postoupeny Jobstovi z Bryslu (též psán jako z Brüselů). Po něm je drželi: v roce 1658 syn František Václav a po jeho smrti roku 1683 jeho syn František Šťastný, jenž zemřel v roce 1692. Když jeho roční dcera Barbora zemřela, držela Kratonohy vdova Barbora Michnová z Vacinova, která se podruhé vdala za pána z Memingenu. Roku 1701 je koupil její bratr Jan Václav Michna z Vacinova a v roce 1721 je koupila zpět chlumecká vrchnost, pod jejíž vládou zůstaly až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního.
I v tomto období se udála v obci řada věcí. 17.-22. února 1640 tu rozbil svůj hlavní stan arcikníže Leopold Vilém. 24. června 1672 vyhořelo stavení Jana Urbana. Roku 1705 vyhořelo stavení Václava Nováka. 2. ledna 1720 vyhořela škola. O rok později byla obnovena zdejší fara a 1. novodobým kratonožským farářem se stal P. Jáchym Zelnička. 14. října 1723 vyhořela 3 stavení. V roce 1724 pohůnek Jan Fiala (psán jako Fijala) zapálil kratonožský dvůr, jehož vršek celý shořel, ale spodek byl zachráněn. 29. října 1724 vyhořela fara a 5 dalších stavení. Po oktávu Božího těla roku 1751 uhodil blesk do zdejšího dvora a ten vyhořel. 2. března 1761 vyhořela 3 stavení. O 2 dny později chalupník Jiří Valenta zavraždil na hrázi u Požárů svou ženu. Za to byl v Chlumci nad Cidlinou lámán kolem a následně pověšen. V roce 1775 byla ves zasažena známým selským povstáním. 24. března 1775 byl vypleněn a zničen zdejší zámek, kde řadu let řádil panský správce Matyáš Graulich. O 2 roky později byla u kostela vystavěna nová kostnice. 2. června 1780 byla vystavěna škola. 22. srpna 1784 uhodil hrom do stavení čp. 31 a to následně vyhořelo. 27. října 1809 vyhořelo 9 selských statků, pastouška u Malé hospody, 3 chalupy, krám u Velké hospody, cihelna a u ní malá chaloupka. 21. ledna 1810 vyhořela 4 stavení, zvonice, kostel, farní stodola a špýchar. Před rokem 1835 byla vybudována cihelna. Roku 1843 tu bylo 885 obyvatel a 126 domů.
V roce 1849 se Kratonohy staly samostatnou politickou i katastrální obcí. Prvním zvoleným obecním představeným se stal Jan Pražák z čp. 45. 30. května 1864 navštívil obec královéhradecký biskup Msgre. Karel Hanl. 1. května 1869 byl zřízen v čp. 45 poštovní úřad a prvním poštmistrem se stal Josef Brandejský. Roku 1873 se přestal v čp. 69 pálit líh a za nájemců dvora Morice a Semina Steinových v letech 1880-1890 v něm byla židovská modlitebna. V letech 1877-1878 byla postavena nová školní budova. O rok později vyhořela myslivna v lokalitě "Na bílé hlíně". Roku 1884 zanikl panský pivovar. 30. ledna 1887 byla zakoupena velká hasičská stříkačka. 30. října 1888 vypukl požár ve mlýně, kde byla poprvé vyzkoušena nová stříkačka. 15. srpna 1890 kosilo na poli bratří Steinů, nájemců dvora, 12 dělníků obilí. Během hádky vrazil Václav Horák svoji kosu do prsou Václava Kofránka, který si ji vytáhl ven a následně padl mrtev k zemi. V roce 1891 měly Kratonohy 721 (s Michnovkou 923) lidí a 98 (35) stavení. 10. července 1892 uhodil blesk do stavení u ovčína. Dvouletá Růžena Grimlová byla sice z hořícího domu vytažena, ale později zemřela. 25. listopadu 1892 vyhořela Malá hospoda. Roku 1894 se ustavil SDH. 26. září 1895 vyhořela hospodářská stavení bratří Čiháků. 30. července 1896 zasáhlo obec velké krupobití. 10. října 1896 vyhořela stavení čp. 61-64. V roce 1897 vyhořel mlýn "Na hrázce" u Třesického rybníka. V letech 1901-1902 byla vybudována Roubíčkova sušárna, kterou koupilo roku 1907 založené Družstvo pro zpracování zemědělských plodin pro Roudnici, Kratonohy a okolí. 16. listopadu 1903 byla zavedena přespolní pošta. V roce 1905 vyhořel "Mlýnek" u Požár. V letech 1905-1906 byla zdejším Vodním družstvem provedena meliorace některých pozemků v katastru obce. 4. března 1908 byl zapsán Spořitelní a záložní spolek pro Kratonohy a okolí a 12. října 1911 Živnostenské úvěrní družstvo v Kratonohách. 30. dubna 1912 vyhořela stavení čp. 32-34. V roce 1914 byl k Velké hospodě přistavěn nový sál. V roce 1916 byly z kostela zrekvírovány zvony Poledník a Umíráček, jenž byl ihned po válce nahrazen ve dvoře se nacházejícím zvonem "Robotníčkem". Z front 1. světové války se nevrátilo 18 místních mužů, jejichž jména jsou uvedena na pomníku obětí obou světových válek nedaleko nového hřbitova.
Roku 1918 byl upraven interiér kostela a pořízena nová malovaná okna. 13. dubna 1919 byly před obecním domkem čp. 99 vysázeny Lípy Svobody. 8. července 1919 utonul v místech "U mlýnka" Ferdinand Winkelhöfer, student 5. ročníku gymnázia a jediný syn rumburského okresního tajemníka. 5. dubna 1920 bylo založeno Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech, jež v letech 1920- 1921 provedlo elektrifikaci obce. 22. listopadu 1920 se výnosem ministerstva vnitra č. 54 860 stala dosavadní osada Michnovka samostatnou obcí. Téhož roku byla zřízena obecní knihovna "Jiří Volný". V únoru 1922 vznikla DTJ. 4. června 1922 se v obci uskutečnil sjezd hasičské župy nechanické. 14. července 1923 zemřel 15letý Jaroslav Tobolka, jenž byl otcem zbit kvůli kdesi zapomenutým botám. Následně byl za to odsouzen ke 4 měsícům tuhého žaláře s 1 měsíčním půstem. 2. června 1924 byla slavnostně předána nová hasičská stříkačka. 15. června 1924 byl slavnostně posvěcen zvon "Josef", darovaný pražským hoteliérem Josefem Mejstříkem, který pocházel z Obědovic. 11. října 1924 byl na školním dvoře zasazen "Žižkův dub". V témže roce byl rozparcelován zdejší velkostatek. Zbytkový statek s čp. 1 a 150 ha pozemků byl přidělen Rolnickému cukrovaru v Syrovátce. Roku 1926 syrovátecký cukrovar vybudoval u Bystřice vodárnu a zřídil odtud k sobě litinový vodovod. Tehdy byla také u čp. 105 zřízena první benzinová čerpací stanice v obci, a to firmy Bratři Zikmundové v Praze. Téhož roku zaniklo Hospodářské, nájemní, úsporné a stavební družstvo v Kratonohách. 23. dubna 1927 byl ustaven zdejší rybářský klub. 1. července 1927 vyhořela stará škola čp. 46. 13. dubna 1929 shořela došková střecha čp. 68. 9. června 1929 bylo uspořádáno veřejné cvičení III. okrsku sokolské župy Denisovy. 4. července 1929 způsobila řadu škod větrná smršť. O 2 dny později přišla další a přívalové srážky způsobily zátopu čp. 80, 82 a 83. Následně byla provedena nová kanalizace, aby dokázala odvést z obce i zvýšené množství srážek. Při této práci překopl dělník František Nekněz elektrický kabel, ale měl to štěstí, že se mu nic nestalo. Zároveň byl přestavěn dřevěný most do Puchlovic a obecní domek čp. 99 upraven pro potřeby pošty. Téhož roku byla vybetonována okresní silnice a místní pošta rozšířena o telefonní a telegrafní úřad. 13. dubna 1932 shořela střecha čp. 35. 7. července 1932 uhodil blesk do čp. 77, kde naštěstí zabil jen jalovici, ale stavení vyhořelo. Stejně tak dopadla 8. září 1932 došková chalupa čp. 36. 1. února 1933 přestaly do obce zajíždět královéhradecké městské autobusy. Téhož roku zde Ústřední konsumní družstvo otevřelo svoji prodejnu. V roce 1934 byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení. Roku 1937 byla vybudována silnice kolem kapličky. 4. srpna 1937 shořela střecha čp. 86. 17. srpna 1937 spadl pod vůz kočí stavitele Václav Bartyzal (v obecní kronice veden jako Baltyzar) a po přejetí vozem byl na místě mrtev. V roce 1938 byl rozšířen hřbitov. Za německé okupace nesla obec pojmenování Kratenau. Roku 1939 vznikla místní organizace Národního souručenství. V roce 1940 došlo k založení Lidové školy zemědělské. Tehdy měla ves 658 obyvatel a 130 domů. 2. dubna 1942 byly z kostela zrekvírovány 4 zvony. 1. června 1942 byla uvedena do provozu zastávka u strážního domku čp. 97. 1. října 1942 byla v čp. 26 zřízena četnická stanice, jež sem byla přeložena z Nového Hradce Králové. V lednu a únoru 1945 prošlo obcí několik vln německých uprchlíků. V březnu 1945 bylo ve dvoře umístěno 100 ruských zajatců a technická rota, složená zejména z vlasovců. 5. května 1945 došlo k odzbrojení Němců, ale při odvážení zbraní se strhla na křižovatce u hřbitova přestřelka, jejímž výsledkem se stalo 5 mrtvých občanů, 1 německý důstojník a 1 voják wehrmachtu. U sušárny se střílelo také, ale tato událost si vyžádala jen 1 život, a to německého vojáka. O 2 dny později došlo k trestné výpravě SS, při níž byla zastřelena 1 žena. 9. května 1945 projížděli po okresní silnici první rudoarmějci. Roku 1945 byla zakoupena nová hasičská stříkačka a 8 rodin se odstěhovalo do vysídlených Sudet. V červnu 1947 byl zřízen žňový útulek. 12. října 1947 byla otevřena čekárna na místní železniční zastávce, jež byla zřízena nákladem 160 000 Kčs. 11. listopadu 1947 byl na křižovatce přejet nákladním automobilem královéhradeckého pivovaru rolník František Koníček z čp. 5. Koně se však dostali z postrojů a chyceni byli až v Obědovicích. Na podzim 1948 byl rozparcelován zdejší velkostatek se 134 ha. 5. října 1948 byla místní kampelička sloučena se živnostenskou záložnou v novou organizaci - ZáložnaKampelička. V říjnu 1949 byla na zdejší škole založena pionýrská skupina. V roce 1949 byl vybudován místní rozhlas a stálé kino. Na podzim roku 1950 vznikl přípravný výbor JZD. V roce 1952 byl založen Svazarm, jenž později zanikl a opět byl obnoven až roku 1982. 20. dubna 1953 došlo k ustavení SČSP. Roku 1954 byla přestavěna a rozšířena prodejna Jednoty, zřízena MŠ a nový most u mlýna. V letech 1955-1956 byla k hostinci "U Křepelů" přistavěna část pro kino a podél Bystřice vysázeny topoly. 1. září 1956 byla zřízena MŠ. V roce 1959 získala obec autobusové spojení s Hradcem Králové. Roku 1961 byla otevřena zdejší samoobsluha. V roce 1963 byly vystavěny mechanizační dílny a kanceláře JZD. Roku 1964 vznikla místní organizace Československého zahrádkářského a ovocnářského svazu. V letech 1965-1968 došlo k vybudování družstevního čtyřřadého kravína. 7. března 1965 byla při MNV zřízena Rada žen. V roce 1967 bylo v bývalém zámku zřízeno zdravotnické středisko a klubovna SSM. Roku 1971 bylo vybudováno výbojkové veřejné osvětlení. V letech 1974-1976 došlo ke generální opravě kostela. V roce 1976 byla obnovena skupina ČSČK. 29. ledna 1977 byla otevřena moderní budova MŠ. 1. prosince 1977 zahájila provoz nová benzinová čerpací stanice. Roku 1979 byl zadaptován bývalý hostinec U Špásů (později U Havelků), otevřeno nové agitační středisko a zrekonstruován místní rozhlas. V letech 1981-1985 byl zřízen vodovod, věžový vodojem a motorest TIR. V letech 1987-1988 byly vystavěny 2 kurty pro nově vzniklý tenisový oddíl. V roce 1988 bylo zrekonstruováno veřejné osvětlení. Roku 2015 byl zateplen obecní úřad. V letech 2018-2019 došlo k vybudování kanalizace a ČOV.
Ze zdejších pamětihodností můžeme jmenovat: od 22. ledna 1964 památkově chráněný kostel sv. Jakuba Většího, gotickou stavbu, jež byla farní již v roce 1384 a v letech 1707-1710 došlo k jejímu zbarokizování (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jakuba-vetsiho-14324406); od 22. ledna 1964 památkově chráněnou vjezdovou bránu do areálu panského dvora z období po roce 1720 (viz https://pamatkovykatalog.cz/brana-vjezdova-vrchnostenskeho-dvora-2148517); zděnou kapličku z roku 1737, která byla postavena nákladem sládka Václava Pazlara na místě, kde se měl zastavit sv. Vojtěch při své misii do Polska; sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1737 (uvádí se i jiná data, např. roky 1729 nebo 1739), jež byla opravena v letech 1771, 1812, 1830 a 1865 a 14. května 1966 byla přemístěna ke kostelu; Boží muka se znakem hrabat Kinských z roku 1826; litinová Boží muka na pískovcovém podstavci z roku 1830, hřbitovní kříž z roku 1904, novodobými úpravami znehodnocený zámek a z dalších budov ještě čp. 3 (příklad pozitivního vlivu městské architektury), čp. 4 (zcela obezděný roubený dům) a čp. 14 (neorenesanční motivy). V Kratonohách se narodil autor žertovných i vážných mravokárných písní Jiří Volný († po roce 1745), v letech 1730- 1745 kratonožský šafář a vrchní ovčák, jehož otec Lukáš Volný († po roce 1710), též samouk v poezii a horlivý čtenář Bible, býval od roku 1690 zdejším panským ovčákem. Dále odtud pocházeli: žehuňský učitel Jan Přibil (* 1808), potěšský učitel Josef Čihák (* 1848), člen Českoslovanského spolku "Svornost" v Hamburku Josef Březina (18. listopadu 1877 Kratonohy - 22. února 1902 Hamburk), generál Jaroslav Čihák (24. července 1891 Kratonohy - 30. dubna 1944 Londýn) a za zmínku stojí též to, že zde v letech 1911-1912 působil jako učitel generál Rudolf Medek, který proslul jako velký spisovatel a dramatik a v roce 1944 nastoupil do 1. třídy zdejší školy pozdější mistr herec Petr Kostka, který tu často pobýval u své babičky.
Teorií o vzniku názvu obce je několik, ale nejlépe je dát slovo profesoru Antonínu Profousovi, který ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L" na toto téma napsal:
"Kratonohy (lid. v Kratonohách, do Kratonoh, Kratonožák), ves 7 1/2 km na jih od Nechanic: 1316 Luczek de Cratonoch, Tab. vet. n. 84; 1321 hered. Tluczkonis in Cratonoh - Luczek de Cratonoh, RT. I, 19; RDP. 90 decan. Gradic.: 1352 Krathonoh, 1369- ok. 1405 Cratonoh; 1386 in villa Obidowiczich Jessco .. pleb. de Crathonoh decessit, proclam. in Grecz, AČ. 31/9 č. 30; 1409 in Kratonoziech, RT. II, 61; 1498 v Kratonozích, AČ. 5/571; 1542 Zdislaw Dobrzensky z Dobrzenicz a na Kratonohach, DZ. 1 D 21; 1552 na Kratonozích, Sn. Č. II, 639; 1615 na Krátonozích, Rozvrž. sb. 9.
Jm. Kr. = ves lidí, kteří mají krátké nohy. Ve složenině je první člen Krato- m. Krátko- asi z dob dávných, kdy byl kratší tvar *kraťь < *korťь ještě v povědomí, srov. lat. curtus 'zkrácený, zkomolený'! Pozdější útvar té složeniny je slc. kratinoha 'člověk malého vzrůstu' (Kálal 269) a čes. kratinožka 'malý člověk, pídimužík' (Kott VI, 718)."
Osídlení této lokality je zaznamenáno již v době kamenné, protože od počátku 19. století zde bylo nalezeno množství kamenných nástrojů, k nimž v roce 1890 přibyly střepy popelnic, které byly vykopány na zahradě u čp. 44. V raném středověku tu vzniklo malé hradiště, které bylo přestavěno na tvrz, na jejímž místě dnes stojí zámecká budova. V letech 1318-1323 byli držiteli oné tvrze a vsi: Licek, Sezema, Mikuláš, Licek a Bohuněk z Kratonoh. Ti způsobili značné škody Dětochovi ze Žiželic, a tak jim byla část jejich kratonožského statku vzata za náhradu. Později patřila část vsi Perchtě, dceři po Sezemovi z Kostomlat, a ta ji prodala s 18 lány a podacím kostelním svatojiřskému klášteru na královéhradeckém Pražském podměstí. Během 14. a 15. století držel ves onen klášter a spolu s ním rovněž páni z Častolovic, přičemž zdejšího faráře podávali společně nebo střídavě. Vedle nich však byl v roce 1390 zmiňován i vladyka Licek z Kratonoh. Zda však měl nějaký díl vsi, to není úplně jasné a mohlo jít tedy jen o formální titul. Roku 1447 byly Kratonohy poškozeny posádkou velišského hradu. Od 2. poloviny 15. století byly potom v držení Dobřenských z Dobřenic, a to zejména v roce 1467 Jiříka a Adama z Dobřenic, po nichž následovali: roku 1495 Václav z Kratonoh, Jan starší z Dobřenic, Vilém z Dobřenic, v roce 1538 Zdislav z Dobřenic, Mikuláš z Dobřenic, do roku 1608 Václav z Dobřenic, poté jeho synové Mikuláš Zdislav, Jan, Václav a Jaroslav, jež byli ještě v roce 1612 pod poručenstvím své matky a kratonožskou tvrz i ves s příslušenstvím prodali roku 1623 Alžbětě ze Vchynic a na Chlumci. V letech 1623-1644 tedy patřily ke chlumeckému panství, ale kvůli velkým dluhům byly postoupeny Jobstovi z Bryslu (též psán jako z Brüselů). Po něm je drželi: v roce 1658 syn František Václav a po jeho smrti roku 1683 jeho syn František Šťastný, jenž zemřel v roce 1692. Když jeho roční dcera Barbora zemřela, držela Kratonohy vdova Barbora Michnová z Vacinova, která se podruhé vdala za pána z Memingenu. Roku 1701 je koupil její bratr Jan Václav Michna z Vacinova a v roce 1721 je koupila zpět chlumecká vrchnost, pod jejíž vládou zůstaly až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního.
I v tomto období se udála v obci řada věcí. 17.-22. února 1640 tu rozbil svůj hlavní stan arcikníže Leopold Vilém. 24. června 1672 vyhořelo stavení Jana Urbana. Roku 1705 vyhořelo stavení Václava Nováka. 2. ledna 1720 vyhořela škola. O rok později byla obnovena zdejší fara a 1. novodobým kratonožským farářem se stal P. Jáchym Zelnička. 14. října 1723 vyhořela 3 stavení. V roce 1724 pohůnek Jan Fiala (psán jako Fijala) zapálil kratonožský dvůr, jehož vršek celý shořel, ale spodek byl zachráněn. 29. října 1724 vyhořela fara a 5 dalších stavení. Po oktávu Božího těla roku 1751 uhodil blesk do zdejšího dvora a ten vyhořel. 2. března 1761 vyhořela 3 stavení. O 2 dny později chalupník Jiří Valenta zavraždil na hrázi u Požárů svou ženu. Za to byl v Chlumci nad Cidlinou lámán kolem a následně pověšen. V roce 1775 byla ves zasažena známým selským povstáním. 24. března 1775 byl vypleněn a zničen zdejší zámek, kde řadu let řádil panský správce Matyáš Graulich. O 2 roky později byla u kostela vystavěna nová kostnice. 2. června 1780 byla vystavěna škola. 22. srpna 1784 uhodil hrom do stavení čp. 31 a to následně vyhořelo. 27. října 1809 vyhořelo 9 selských statků, pastouška u Malé hospody, 3 chalupy, krám u Velké hospody, cihelna a u ní malá chaloupka. 21. ledna 1810 vyhořela 4 stavení, zvonice, kostel, farní stodola a špýchar. Před rokem 1835 byla vybudována cihelna. Roku 1843 tu bylo 885 obyvatel a 126 domů.
V roce 1849 se Kratonohy staly samostatnou politickou i katastrální obcí. Prvním zvoleným obecním představeným se stal Jan Pražák z čp. 45. 30. května 1864 navštívil obec královéhradecký biskup Msgre. Karel Hanl. 1. května 1869 byl zřízen v čp. 45 poštovní úřad a prvním poštmistrem se stal Josef Brandejský. Roku 1873 se přestal v čp. 69 pálit líh a za nájemců dvora Morice a Semina Steinových v letech 1880-1890 v něm byla židovská modlitebna. V letech 1877-1878 byla postavena nová školní budova. O rok později vyhořela myslivna v lokalitě "Na bílé hlíně". Roku 1884 zanikl panský pivovar. 30. ledna 1887 byla zakoupena velká hasičská stříkačka. 30. října 1888 vypukl požár ve mlýně, kde byla poprvé vyzkoušena nová stříkačka. 15. srpna 1890 kosilo na poli bratří Steinů, nájemců dvora, 12 dělníků obilí. Během hádky vrazil Václav Horák svoji kosu do prsou Václava Kofránka, který si ji vytáhl ven a následně padl mrtev k zemi. V roce 1891 měly Kratonohy 721 (s Michnovkou 923) lidí a 98 (35) stavení. 10. července 1892 uhodil blesk do stavení u ovčína. Dvouletá Růžena Grimlová byla sice z hořícího domu vytažena, ale později zemřela. 25. listopadu 1892 vyhořela Malá hospoda. Roku 1894 se ustavil SDH. 26. září 1895 vyhořela hospodářská stavení bratří Čiháků. 30. července 1896 zasáhlo obec velké krupobití. 10. října 1896 vyhořela stavení čp. 61-64. V roce 1897 vyhořel mlýn "Na hrázce" u Třesického rybníka. V letech 1901-1902 byla vybudována Roubíčkova sušárna, kterou koupilo roku 1907 založené Družstvo pro zpracování zemědělských plodin pro Roudnici, Kratonohy a okolí. 16. listopadu 1903 byla zavedena přespolní pošta. V roce 1905 vyhořel "Mlýnek" u Požár. V letech 1905-1906 byla zdejším Vodním družstvem provedena meliorace některých pozemků v katastru obce. 4. března 1908 byl zapsán Spořitelní a záložní spolek pro Kratonohy a okolí a 12. října 1911 Živnostenské úvěrní družstvo v Kratonohách. 30. dubna 1912 vyhořela stavení čp. 32-34. V roce 1914 byl k Velké hospodě přistavěn nový sál. V roce 1916 byly z kostela zrekvírovány zvony Poledník a Umíráček, jenž byl ihned po válce nahrazen ve dvoře se nacházejícím zvonem "Robotníčkem". Z front 1. světové války se nevrátilo 18 místních mužů, jejichž jména jsou uvedena na pomníku obětí obou světových válek nedaleko nového hřbitova.
Roku 1918 byl upraven interiér kostela a pořízena nová malovaná okna. 13. dubna 1919 byly před obecním domkem čp. 99 vysázeny Lípy Svobody. 8. července 1919 utonul v místech "U mlýnka" Ferdinand Winkelhöfer, student 5. ročníku gymnázia a jediný syn rumburského okresního tajemníka. 5. dubna 1920 bylo založeno Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech, jež v letech 1920- 1921 provedlo elektrifikaci obce. 22. listopadu 1920 se výnosem ministerstva vnitra č. 54 860 stala dosavadní osada Michnovka samostatnou obcí. Téhož roku byla zřízena obecní knihovna "Jiří Volný". V únoru 1922 vznikla DTJ. 4. června 1922 se v obci uskutečnil sjezd hasičské župy nechanické. 14. července 1923 zemřel 15letý Jaroslav Tobolka, jenž byl otcem zbit kvůli kdesi zapomenutým botám. Následně byl za to odsouzen ke 4 měsícům tuhého žaláře s 1 měsíčním půstem. 2. června 1924 byla slavnostně předána nová hasičská stříkačka. 15. června 1924 byl slavnostně posvěcen zvon "Josef", darovaný pražským hoteliérem Josefem Mejstříkem, který pocházel z Obědovic. 11. října 1924 byl na školním dvoře zasazen "Žižkův dub". V témže roce byl rozparcelován zdejší velkostatek. Zbytkový statek s čp. 1 a 150 ha pozemků byl přidělen Rolnickému cukrovaru v Syrovátce. Roku 1926 syrovátecký cukrovar vybudoval u Bystřice vodárnu a zřídil odtud k sobě litinový vodovod. Tehdy byla také u čp. 105 zřízena první benzinová čerpací stanice v obci, a to firmy Bratři Zikmundové v Praze. Téhož roku zaniklo Hospodářské, nájemní, úsporné a stavební družstvo v Kratonohách. 23. dubna 1927 byl ustaven zdejší rybářský klub. 1. července 1927 vyhořela stará škola čp. 46. 13. dubna 1929 shořela došková střecha čp. 68. 9. června 1929 bylo uspořádáno veřejné cvičení III. okrsku sokolské župy Denisovy. 4. července 1929 způsobila řadu škod větrná smršť. O 2 dny později přišla další a přívalové srážky způsobily zátopu čp. 80, 82 a 83. Následně byla provedena nová kanalizace, aby dokázala odvést z obce i zvýšené množství srážek. Při této práci překopl dělník František Nekněz elektrický kabel, ale měl to štěstí, že se mu nic nestalo. Zároveň byl přestavěn dřevěný most do Puchlovic a obecní domek čp. 99 upraven pro potřeby pošty. Téhož roku byla vybetonována okresní silnice a místní pošta rozšířena o telefonní a telegrafní úřad. 13. dubna 1932 shořela střecha čp. 35. 7. července 1932 uhodil blesk do čp. 77, kde naštěstí zabil jen jalovici, ale stavení vyhořelo. Stejně tak dopadla 8. září 1932 došková chalupa čp. 36. 1. února 1933 přestaly do obce zajíždět královéhradecké městské autobusy. Téhož roku zde Ústřední konsumní družstvo otevřelo svoji prodejnu. V roce 1934 byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení. Roku 1937 byla vybudována silnice kolem kapličky. 4. srpna 1937 shořela střecha čp. 86. 17. srpna 1937 spadl pod vůz kočí stavitele Václav Bartyzal (v obecní kronice veden jako Baltyzar) a po přejetí vozem byl na místě mrtev. V roce 1938 byl rozšířen hřbitov. Za německé okupace nesla obec pojmenování Kratenau. Roku 1939 vznikla místní organizace Národního souručenství. V roce 1940 došlo k založení Lidové školy zemědělské. Tehdy měla ves 658 obyvatel a 130 domů. 2. dubna 1942 byly z kostela zrekvírovány 4 zvony. 1. června 1942 byla uvedena do provozu zastávka u strážního domku čp. 97. 1. října 1942 byla v čp. 26 zřízena četnická stanice, jež sem byla přeložena z Nového Hradce Králové. V lednu a únoru 1945 prošlo obcí několik vln německých uprchlíků. V březnu 1945 bylo ve dvoře umístěno 100 ruských zajatců a technická rota, složená zejména z vlasovců. 5. května 1945 došlo k odzbrojení Němců, ale při odvážení zbraní se strhla na křižovatce u hřbitova přestřelka, jejímž výsledkem se stalo 5 mrtvých občanů, 1 německý důstojník a 1 voják wehrmachtu. U sušárny se střílelo také, ale tato událost si vyžádala jen 1 život, a to německého vojáka. O 2 dny později došlo k trestné výpravě SS, při níž byla zastřelena 1 žena. 9. května 1945 projížděli po okresní silnici první rudoarmějci. Roku 1945 byla zakoupena nová hasičská stříkačka a 8 rodin se odstěhovalo do vysídlených Sudet. V červnu 1947 byl zřízen žňový útulek. 12. října 1947 byla otevřena čekárna na místní železniční zastávce, jež byla zřízena nákladem 160 000 Kčs. 11. listopadu 1947 byl na křižovatce přejet nákladním automobilem královéhradeckého pivovaru rolník František Koníček z čp. 5. Koně se však dostali z postrojů a chyceni byli až v Obědovicích. Na podzim 1948 byl rozparcelován zdejší velkostatek se 134 ha. 5. října 1948 byla místní kampelička sloučena se živnostenskou záložnou v novou organizaci - ZáložnaKampelička. V říjnu 1949 byla na zdejší škole založena pionýrská skupina. V roce 1949 byl vybudován místní rozhlas a stálé kino. Na podzim roku 1950 vznikl přípravný výbor JZD. V roce 1952 byl založen Svazarm, jenž později zanikl a opět byl obnoven až roku 1982. 20. dubna 1953 došlo k ustavení SČSP. Roku 1954 byla přestavěna a rozšířena prodejna Jednoty, zřízena MŠ a nový most u mlýna. V letech 1955-1956 byla k hostinci "U Křepelů" přistavěna část pro kino a podél Bystřice vysázeny topoly. 1. září 1956 byla zřízena MŠ. V roce 1959 získala obec autobusové spojení s Hradcem Králové. Roku 1961 byla otevřena zdejší samoobsluha. V roce 1963 byly vystavěny mechanizační dílny a kanceláře JZD. Roku 1964 vznikla místní organizace Československého zahrádkářského a ovocnářského svazu. V letech 1965-1968 došlo k vybudování družstevního čtyřřadého kravína. 7. března 1965 byla při MNV zřízena Rada žen. V roce 1967 bylo v bývalém zámku zřízeno zdravotnické středisko a klubovna SSM. Roku 1971 bylo vybudováno výbojkové veřejné osvětlení. V letech 1974-1976 došlo ke generální opravě kostela. V roce 1976 byla obnovena skupina ČSČK. 29. ledna 1977 byla otevřena moderní budova MŠ. 1. prosince 1977 zahájila provoz nová benzinová čerpací stanice. Roku 1979 byl zadaptován bývalý hostinec U Špásů (později U Havelků), otevřeno nové agitační středisko a zrekonstruován místní rozhlas. V letech 1981-1985 byl zřízen vodovod, věžový vodojem a motorest TIR. V letech 1987-1988 byly vystavěny 2 kurty pro nově vzniklý tenisový oddíl. V roce 1988 bylo zrekonstruováno veřejné osvětlení. Roku 2015 byl zateplen obecní úřad. V letech 2018-2019 došlo k vybudování kanalizace a ČOV.
Ze zdejších pamětihodností můžeme jmenovat: od 22. ledna 1964 památkově chráněný kostel sv. Jakuba Většího, gotickou stavbu, jež byla farní již v roce 1384 a v letech 1707-1710 došlo k jejímu zbarokizování (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jakuba-vetsiho-14324406); od 22. ledna 1964 památkově chráněnou vjezdovou bránu do areálu panského dvora z období po roce 1720 (viz https://pamatkovykatalog.cz/brana-vjezdova-vrchnostenskeho-dvora-2148517); zděnou kapličku z roku 1737, která byla postavena nákladem sládka Václava Pazlara na místě, kde se měl zastavit sv. Vojtěch při své misii do Polska; sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1737 (uvádí se i jiná data, např. roky 1729 nebo 1739), jež byla opravena v letech 1771, 1812, 1830 a 1865 a 14. května 1966 byla přemístěna ke kostelu; Boží muka se znakem hrabat Kinských z roku 1826; litinová Boží muka na pískovcovém podstavci z roku 1830, hřbitovní kříž z roku 1904, novodobými úpravami znehodnocený zámek a z dalších budov ještě čp. 3 (příklad pozitivního vlivu městské architektury), čp. 4 (zcela obezděný roubený dům) a čp. 14 (neorenesanční motivy). V Kratonohách se narodil autor žertovných i vážných mravokárných písní Jiří Volný († po roce 1745), v letech 1730- 1745 kratonožský šafář a vrchní ovčák, jehož otec Lukáš Volný († po roce 1710), též samouk v poezii a horlivý čtenář Bible, býval od roku 1690 zdejším panským ovčákem. Dále odtud pocházeli: žehuňský učitel Jan Přibil (* 1808), potěšský učitel Josef Čihák (* 1848), člen Českoslovanského spolku "Svornost" v Hamburku Josef Březina (18. listopadu 1877 Kratonohy - 22. února 1902 Hamburk), generál Jaroslav Čihák (24. července 1891 Kratonohy - 30. dubna 1944 Londýn) a za zmínku stojí též to, že zde v letech 1911-1912 působil jako učitel generál Rudolf Medek, který proslul jako velký spisovatel a dramatik a v roce 1944 nastoupil do 1. třídy zdejší školy pozdější mistr herec Petr Kostka, který tu často pobýval u své babičky.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.169, 15.606)
Poslední aktualizace: 28.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Kratonohy
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kratonohy
Zámek v Kratonohách
Zámek
Na místě zámku se nacházela nejspíše již ve 13. nebo 14. století tvrz, nejprve celá dřevěná a později byla předělána do kamene. Jak to tak u podobných objektů bývá, i její historii nejlépe nastínil profesor August…
0.1km
více »
Kratonohy
Zámek
Obec Kratonohy leží 20 km západně od Hradce Králové u silnice č. 11 Poděbrady ? Hradec Králové.
Zámek po nevhodných novodobých úpravách fasády již ničím zámek nepřipomíná.
Poslední zbytek po zámku je brána hos…
0.3km
více »
Rybníčky u Kratonoh
Fotogalerie
Když se v jejich sousedství nachází mlýn, tak by člověk čekal, že tato soustava několika vodních ploch sloužila pro jeho účely a vznikla tudíž dávno v minulosti. Ale to je omyl, což zjistíme pouhým nahlédnutím do …
0.4km
více »
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Kratonohách
Kostel
Kratonožský kostel býval farním již ve 14. století, kdy spadal pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Roku 1352 bylo odváděno z Kratonoh 12 grošů papežského desátku. V roce 1374 převoryně svatojiřská spolu s Půtou z Častolovic podala plebána Jiljího, dosavadního oltářníka v Praze. O 6 let později nastoupil po zemřelém knězi Jiljím plebán Václav. Roku 1380 probíhal spor o …
0.5km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
0.5km
více »
Fara v Kratonohách
Dům, budova
Kratonohy mívaly svého faráře již ve 14. století, a tak si z toho můžeme odvodit to, že se zde tehdy nacházela i fara. Její dispozici neznáme, ale soudí se, že se nacházela přibližně v místech současného objektu, …
0.6km
více »
Zřízení vodovodu v Kratonohách v letech 1981-1985
Zajímavost
Jestliže se vydáme cyklotrasou č. 4199 z Kratonoh ke Chlumci nad Cidlinou, uvidíme po pravé straně při výjezdu z obce objekt vodojemu, který je ještě původní a připomíná tak výstavbu moderního vodovodu pro Kratonohy.Zatímco v některých obcích se během komunistického režimu mnoho neudělalo, zejména myslím období tzv. normalizace, tak Kratonohy se mohly pochlubit mnoha stavebními…
0.8km
více »
Mlýn čp. 37 v Roudnici
Mlýn
V Roudnici bývaly dříve 2 mlýny, z nichž ten menší s čp. 37, dříve nesoucí staré čp. 36, se nacházel pod dnes zrušeným „Roudnickým rybníkem“. První zmínka o jeho existenci pochází z urbáře z roku 1563, kdy byl jeh…
1.5km
více »
Puchlovice
Vesnice
Stejně jako u mnoha jiných vsí nevíme, odkud má původ pojmenování této obce. Nejjednodušším by bylo to, co dělali naši předkové a téměř od všech názvů odvozovali osobní jména zakladatelů, což se stalo i u Puchlovic, jež měl založil nějaký Puchl či Puchla, ale tento způsob je zavádějící a určitě nesmyslný. Protože se však dříve vyskytoval též ekvivalent Puhlovice, bylo některými…
2.1km
více »
Obědovice
Vesnice
Stejně jako všude kolem, tak i zde existovalo osídlení již v období neolitu, což potvrzuje řada nálezů, např. keramiky bošácké kultury v 90. letech 20. století. Ohledně původu názvu této vsi je řada teorií, a tak bude nejlépe otevřít opět knihu „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř“ od prof. Antonína Profouse, v níž se dozvíme následující:…
2.1km
více »
Návesní rybníček „Lednice“ v Obědovicích
Rybník
Ve středu této obce na Královéhradecku se nachází uprostřed rybníka poloostrov, který je označován jako místo, kde stávala nejstarší ze dvojice místních tvrzí, z nichž na jedné seděli Holovouští z Holovous (do rok…
2.2km
více »
Tvrziště Vavřínek a návesní rybníček Lednice v Obědovicích
Fotogalerie
Několik fotografií z dochovaného a památkově chráněného tvrziště v Obědovicích, které tvoří jakýsi poloostrov do tamního návesního rybníka, jenž je od dávných dob nazýván jako Lednice, protože sloužil jako zdroj l…
2.2km
více »
Kaplička v Puchlovicích
Kaple
Malá kaplička z roku 1869 stojí vedle silnice přibližně uprostřed obce Puchlovice, mimo náves. Veřejnosti není přístupná, její hezký a udržovaný interiér je možné si prohlédnout pouze přes skla ve dveřích. Místem prochází cyklotrasa KČT č. 4288.
2.2km
více »
Müllerův statek čp. 30 v Roudnici
Statek
Původní objekt dříve nosil staré čp. 29, přičemž současné očíslování můžeme poprvé vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR370018…
2.3km
více »
Trnava (Boharyně)
Místní část
Jméno této obce, o níž je první zmínka z roku 1445 (uváděn rovněž rok 1447, kdy byla Trnava zmíněna jako sousední ves Boharyně), má vyjadřovat trnité místo (v roce 1447 Trnavky, roku 1530 Trnavy, v roce 1548 Trnav…
2.4km
více »
Rybníčky v Roudnici
Fotogalerie
Původně se v Roudnici žádné vodní plochy nenacházely, což nám dokazuje I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_r…
2.5km
více »
Babice - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Babice – obec cca 20 km západně od Hradce Králové. Prvně je ves zmiňována ve druhé polovině 14. století ve spojitosti s Matějem z Babic, vladykou nedaleké tvrze, která se nacházela severozápadně od obce směrem k B…
3km
více »
Babice
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, což dokazuje to, že v období let 1892-1894 vykopal rolník Jan Jubec z čp. 3 na své zahradě, nacházející se u starého hřbitova, několik nádob s popelem a kousky spálených …
3km
více »
Roudnice
Vesnice
Poprvé je existence této vsi, nacházející se při silnici z Hradce Králové do Chlumce nad Cidlinou, písemně doložena v roce 1384, ale zdejší osídlení je mnohem staršího původu, protože jeho počátky sahají do mladší…
3.1km
více »
Dobřenická vyhlídková
Trasa
Tuto procházku jsme s manželkou plánovali snad 10 let, než jsme se na ni 5. ledna 2013 dostali... Počasí nestálo za nic, silný studený vítr, každou chvíli přeháňka a tak se nám nechtělo nikam daleko vyjíždět. Na…
3.2km
více »
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Kostel
Dobřenice, obec cca 10 km západně od Hradce Králové. Založena byla rytířem Zdeňkem Bohůňkem z Dobřenic roku 1339. V místech, kde stávala tvrz byl v roce 1693 postaven barokní zámek v němž měl sídlo šlechtický rod Dobřenských z Dobřenic. Nedaleko zámku stával dřevěný kostelík ze 14. století, na jeho místě byl v roce 1739 postaven současný kostel sv. Klimenta. Kostel je velmi…
3.2km
více »
Dobřenice
Zámek
>Zámek se nachází v severní části obce Dobřenice v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový objekt se středním dvoupatrovým rizalitem. Vstup zdobí brána se sochami lvů. K západní části zámku přiléhá rozlehlý par…
3.2km
více »
Roudnice (u Hradce Králové)
Vesnice
Obec Roudnice se nachází cca 10 km západně od Hradce Králové. První písemná zmínka o obci je z r. 1384, tehdy jako Rudnicz. Od roku 1436 se již objevuje dnešní název Roudnice. V roudnici je dochováno několik klasi…
3.5km
více »
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Boharyně - obec cca 15 km západně od Hradce Králové prvně písemně doložená roku 1355. V té době ve vsi stávala tvrz jíž obýval Epík z Boharyně. Dnes obci dominuje kostel sv. Bartoloměje. Předchůdce dnešního kostel…
4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Barchov
Zámek
V Barchově stávaly dvě středověké tvrze, jedna v místě dnešního stavení čp. 41, kde se dosud říká Na valech. V 16. století náležel Barchov Mareši Dobřenskému z Dobřenic. Na počátku 17. století koupil barchovské …
4.4km
více »
Stará Voda - kostel sv. Václava
Kostel
Stará Voda - obec východně od Chlumce nad Cidlinou poprvé písemně doložená roku 1369 v souvislosti s dřevěnou tvrzí. Z tvrze se do dnešních dob dochovalo pouze místní označení Na Parkánech. Obci dominuje stavba go…
6.2km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
7.3km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
7.3km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
16.6km
více »