Side - vedlejší agora a knihovna (Devlet Agorası ve Kütüphane)

Jeden z nejrozsáhlejších a nejzajímavějších stavebních antických komplexů jihotureckého Síde najdeme tak trochu stranou centrální části starého města. Jeho poloha je ale úžasná, protože tuto veřejnou prostoru lemuje římský amfiteátr, kolonáda mrasmorových sloupů a mořem omývané „skály“. Navíc se historie tohoto pozoruhodného místa začala psát již ve 2. století před Kristem.

Označení této agory je tak trošku nejasné. Většinou se používá výrazu vedlejší, druhá nebo státní, zatímco ta větší je označována za hlavní, obchodní nebo (bohužel opět) státní. V každém případě se jedná o obdélníkový areál o rozměru 88,5 x 69,5 metru. Obě tyto agory byly od počátku spojeny dlouhou dlážděnou ulicí a její součástí byly nejen městské sklady (ty byly zcela zničeny ve 4. století, kdy byly dostavěny městské hradby), ale také tzv. stoas (tento výraz bude vysvětlen v závěru článku) neboli sloupoví.

Do vedlejší agory se vstupovalo severozápadním schodištěm se sloupovím zakrytým dřevěným stropem. Sloupy byly zakončeny ionskými hlavicemi a tímto stylem se vyznačovaly také jejich podstavce.

Tato agora patří k největším skvostům antického Side. Jednoznačně nejnápadnější stavbou celé vedlejší agory je však její východní dominanta. Jedná se o někdejší knihovnu, která se skládá ze tří částí, z nichž ta poslední údajně bývala nejkrásnějším a největším sálem vybudovaným ve tvaru písmene „U“. Do tohoto sálu se vstupovalo z prostoru ohraničeného šesticí korintských sloupů. Tyto sloupy tak v podstatě vytvářely zdobné průčelí dvoupatrového sálu o ploše 19,4 x 15 m. Dodnes tato část zůstala – samozřejmě ne zcela úplně – dochována až do výšky 8 m.

Knihovna musela být nádherným objektem. V jejím průčelí jsou umístěny tři klenuté výklenky, další dva pak najdeme u obou bočních stěn. Na nárožích se nachází niky s půlkruhovými kupolemi. Celá fasáda byla pokryta mramorem, což se přisuzuje faktu, že vznikla jako tzv. císařská síň. Nepřekvapí proto, že vnitřní prostory přepychové knihovny svého času zdobily sochy císařů a bohů.

V centru agory, která je sice přístupná veřejnosti, ale také stále ve stavu rekonstrukce (ostatně jako téměř celé antické město Side), se nachází pozůstatky obrovského čtvercového podstavce, na kterém měl být údajně v byzantském období vztyčen gigantický kříž.

Na závěr krátké slíbené vysvětlení výrazu stoa (nebo v množném čísle stoas). Jedná se v podstatě o označení kryté kolonády nebo sloupoví, které bývá běžně užíváno jako veřejná prostora. Původní helénské stoas byly většinou součástí vstupní části a v dórském řádu, až později je vystřídaly dvoupatrové vnitřní kolonády ve stylu iónském. Zde pak většinou obchodníci prodávali své zboží, umělci vystavovat svá díla nebo se zde konala veřejná či náboženská shromáždění. Stoas také obvykle obklopovaly právě agory velkých a bohatých měst.

A ještě malé PS: Areál vedlejší agory patří opravdu k tomu nejzajímavějšímu, co v Side můžete vidět. Současně je – díky své poloze a standardnímu programu CK – památkou velmi málo navštěvovanou. Pro příznivce starověké architektury nemůže existovat příhodnější kombinace …