Side, poloostrovní antické město
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody • Na kole • Se psem
Kam a jak jedeme?
Turecko je pro Čechy, Moravany i Slezany už pěkných pár let oblíbenou turistickou destinací. Je sice trošku neveselou pravdou, že většina z nich sem vyráží poležet na pláži, využít výhod hotelového all inclusive a doplnit šatník, ale najdou se i tací, kteří zatouží po poznání historie této země nebo po skutečné turistice. A jihoturecké Side je pro mnohé skutečným skvostem. Skvostem, jehož historie se zřejmě začala psát již téměř sedm století před tím, než „porodní“ zářící hvězda oznámila světu, že se v chlévě pod ní právě narodil jedné neposkvrněné panně zdravý chlapeček …
Návštěvu antického Side, které je součástí jedenáctitisícového letoviska na březích Středozemního moře, je možno pojmout jako krátkou procházku, celodenní výlet i několikadenní putování … a vždy to bude atraktivní výlet, jen stěží postihující veškerou nabídku tohoto atraktivního místa. Autor článku se mezi místními kamínky (a množstvím turistů, mezi kterými už počtem i hlasitostí Poláci téměř dohnali Rusy) potuloval v průběhu pěti dní - a jistě ani zdaleka neviděl všechno. V každém případě však byl více než spokojen … a to se ani nepokusil vyrazit za přírodními zajímavostmi v nedalekém okolí.
A hned raději ještě jedna „hříšná“ myšlenka: Někdo může zapochybovat, jestli je turecké Side vhodným a běžným výletním místem. Když si ale uvědomíte, že taková dovolená v Turecku většinou vyjde levněji než návštěva Krkonoš, Lipna nebo Českého Krumlova, tak je to hned pohled trošku jiný. Pro příznivce dějepisu a starověkých památek je pak volna zcela jasná …
Za čím jedeme?
Na úvod je ovšem potřeba přiznat, že se současné době „staré“ Side stalo na mnoha místech spíše staveništěm a že je tak přístupnost mnohých památek silně omezena (takže např. antické záchody jsme viděli jen částečně přes plot, zatímco archeology relativně nedávno objevený starověký řecký nevěstinec vůbec). Pro nás, kteří máme různé zarostlé zříceniny podstatně raději než v katalozích propagované „hity“, u kterých se musí každý alespoň 50x (nechat) vyfotografovat, to znamenalo jistou nepříjemnost.
Pro většinu turistů je zde ale stejně plně dostačující projít se antickou zónou po pražcových „hatích“ na hlavní ulici Side Caddesi, navštívit římské divadlo z 2. století, které není vybudováno – jak bývá obvyklé - ve svahu ale vystavěno do výšky a mezi obchůdky s čímkoliv si zajít do přístavu, na jehož okraji se nachází onen slavný, fotografovaný a níže zmíněnou mileneckou dvojicí oblíbený Apollonův – či správněji Apollonův a Athenin - chrám.
Svým způsobem je škoda (pro nás to naopak bylo fajn, ale zasáhl nás tu, bohužel, zájezd asi šesti tříd dětí z mateřských škol, takže nastalo opravdu něco mezi Dantovým Peklem a očistcem), že se turisté vyhýbají zdejšímu muzeu, které za návštěvu rozhodně stojí. Nejen kvůli interiérovým skulpturám a venkovnímu lapidáriu, ale i proto, že je umístěno v budově antických lázní z 2. století, která prošla úpravami v 5. a 6. století.
V každém případě se ale vyplatí chodit po Side stále s očima pořádně otevřenýma. Jednak zde na nějakou tu antickou „atrakci“ narazíte v každé uličce či křovině (většinou se bude jednat o základy domů, zbytky mozaikových podlah nebo prosklenou „dlažbu“ ukazující, po čem že to vlastně kráčíte), jednak nešlápnete na všudypřítomné psy a kočky. Jsou sice klidní, „upravení“ a neotravní, ale mnohdy prostě neuhnou …
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Ubytováni jsme byli v jednom ze zdejších skromnějších (ale také klidnějších) resortů, kde jsme se také stravovali (ale různé pamlsky, jako např. zmrzlinu nebo pivo jsme si, samozřejmě, dávali i jinde). Místo pobytu jsme volili tak, abychom měli antické město co nejblíže.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbilo: Věděli jsme – víceméně – „do čeho jdeme“ a byli jsme uspokojeni téměř stoprocentně. Viděli jsme i věci, ke kterým se teď až tak moc nesmí, ale poté, co archeologové a stavební čety opustí svá pracoviště, se to zase až tak moc nedodržuje. Areály Nymphanea a agory pod antickým divadlem jsou sice oploceny, ale dá se do nich přes plot bez problémů dívat. Jen to prostě není pohled „face to face“. Potěšitelné je i to, že jeden ze zdejších starostů prý v nedávné minulosti nechal strhnout nevzhledné přístavní stánky různých pseudotrhovců a staré město tak dostalo velmi sympatickou tvář.
Kdybychom museli jmenovat pomyslné vítěze, tak bychom zřejmě vybrali obě placené záležitosti, tedy divadlo a „lázeňské“ muzeum. Možnost procházet antickým městem v kteroukoliv denní i noční dobu však možná stojí ještě o stupínek výše ...
V každém případě platí, že pokud budete mít možnost Side navštívit, neváhejte a udělejte to. Rozhodně nebudete litovat a navíc jistě uvidíte více než my v roce 2023. Tady se totiž rekonstruuje pořád ...
Nelíbilo: V rámci neustále snahy vrátit Side původní podobu se některé části rekonstruují – na můj vkus – až moc. Místo klasické zříceniny tak turisté v blízké době narazí na obnovená sloupová korza či částečně dostavěné agory a Nymphaneum. Na druhou stranu to pak asi mnozí zařadí spíše do kategorie „Líbilo“.
A ještě jedna „maličkost“, které si „normální“ turisté ani nevšimnou, ale my – „postižení“ jsme tím dost trpěli. Při průzkumných výpravách antickým městem jsme objevili minimálně desítku větších staveb či dokonce rozlehlých komplexů, které nebyly nijak označeny (a další menší se skrývaly na soukromých pozemcích a zahradách). Bohužel se nám k nim doposud nepodařilo sehnat žádné informace ani v tištěných publikacích ani na internetu. Ale není všem dnům konec …
Ostatní informace
Pomineme-li náklady na dopravu, pobyt a různé drobnosti, tak za zmínku stojí snad jen pořízení kombinované vstupenky do antického divadla a archeologického muzea. Ta přišla na 250 TL (asi 280 Kč) na člověka. A to opravdu není mnoho (drobná publikace s fóliemi vytvářejícími iluzi původní podoby staveb stála přibližně stejně). Projížďka oblíbeným turistickým vláčkem přijde na 10 TL, trvá asi 2,5 minuty a odpustit jsme si ji prostě nemohli. Ráno se nám dokonce zadařilo mít tento dopravní prostředek jen pro sebe, s přibývajícím časem se tato „romantická“ jízda evidentně mění v zážitek srovnatelný s pražskou tramvají v době dopravní špičky.
Na pár pozoruhodných staveb se dá narazit i za hradbami starého města a příznivci pobytu v přírodě asi vyrazí k nedalekému většímu „okresnímu“ městu Manavgat, vedle něhož lze navštívit vodopády a Zelený kaňon. Teoreticky by se také mohlo stát, že by některý malověrný turista (nebo turistka) mohl zatoužit po koupání v moři. Těmto mohu prozradit, že i takové možnosti tady jsou ...
Vítaným bonusem tohoto výletu do vzdálených končin bude pro romantické duše už navždy to, že podle legendy (i názoru některých odborníků) se právě v jižní části Side procházeli – ruku v ruce – geniální vojevůdce Marcus Antonius s půvabnou královnou Kleopatrou a povídali si o tom, co by mohli pro potěchu těla i duše udělat během následující noci …
A zcela na závěr snad ještě jedna zajímavost. Během shánění podrobnějších informací o památkách v Side jsem několikrát narazil na zveřejnění finančních částek, které se proinvestovaly při rekonstrukcích jednotlivých objektů. Nakonec už mě snad ani nepřekvapilo, že tady často na kompletní rekonstrukci stačí suma, která by u nás nepokryla ani náklady na projektovou dokumentaci a stavební dozor ...