Socha Panny Marie Karlovské v Pardubicích

Tato barokní pískovcová socha bohorodičky, která je zpodobněna jako těhotná žena a dříve nosila nápis: „EX SVMPTIBVS BRANDL STEINIANIS Renovirt 1814.“, by měla pocházet z počátku 18. století, podle některých pramenů a datace na podstavci přímo z roku 1727 (jiné prameny uvádějí rok 1717), i když její tvůrce není znám (někteří autoři uvažují o tom, že by jím mohl být litomyšlský sochař Jiří Pacák, přitaženou za vlasy je teorie o autorství Jakuba Teplého, známého zásadní úpravou pardubického mariánského sloupu z roku 1777, protože poté by musela být plastika o mnoho let mladší). Stejně tak její původní položení a neznámý zůstává rovněž její osud do její obnovy ve výše zmíněném roce 1814.

Později stávala před domem čp. 94 na tzv. Chrudimské silnici, později známé jako Královské (od roku 1874), Wilsonově (od roku 1918) a dnešní třídě Míru, a to přímo proti tamní soše sv. Jana Nepomuckého, což dokazuje zmínka v knize „Dějiny Pardubic nad Labem. Dílu IV. Část 1. Místopis starých Pardubic“ od Josefa Sakaře z roku 1928:

„Socha Panny Marie Karlovské,

stojící na Wilsonově třídě před domem čp. 94 – původně proti soše svatojanské – známa jest již od století osmnáctého.3) Stesána jest z pískovce a opravována nákladem dobrodinců r. 1814.

3) Kniha grunt. Čzel. 205. Roku 1780 vázl na domě J. Tlaskala „Na dlažení“ fundační dluh na osvětlování lampy při soše s výtěžkem 35 kr.“

K její první významné opravě došlo v roce 1814. Při pruské okupaci roku 1866 došlo k uražení obou rukou a dalším drobnějším poškozením. Nedlouho poté byla opravena. K dalším renovacím došlo v letech 1875 a 1894 (památkáři uvádějí rok 1897). Zda došlo k jejímu opětovnému svěcení se mi nepodařilo dohledat. Jako zajímavost je třeba ještě dodat, že v roce 1890 bylo městskou radou rozhodnuto, aby byla nedaleko sochy zřízena mostní váha, i když původní nápad se objevil v městském zastupitelstvu již před dvěma roky. Nebyl to však jediný plán, jenž měl změnit okolí sochy, protože již roku 1886 se městská rada rozhodla, aby byla u sochy Panny Marie vybudována studně, z níž by se čerpala voda do dvojice vodních sudů, tzv. lýt, od místních kovářů Jana Tomáška a Josefa Chmelíka, a to kvůli kropení ulic.

V té době bylo již její okolí parkově upraveno, o čemž hovoří „Pernštýn“ z 8. března 1882 takto: „Nové sady, kteréž ku nemalé okrase Nového města sloužiti budou, počínají se již zařizovati. Dle plánu, jejž byl zhotovil chvalně známý vrchní zahradník p. Kout z Choltic, budou sady před novoměst. školou, před synagogou a před Veselkou. As třicet krokův před synagogou státi bude pomník bratří Veverkův čelem ku „Veselce“; okolo něhož v polokruhu vsazeny budou duby (Quercus pyramidalis). Návrh pomníku posud definitivně přijat není, požádána však „Umělecká beseda“ zdejším hospodářským spolkem, aby buď náčrtek pomníku sama navrhla, aneb některou z konkurenčních skizz doporučila. Sad před „Veselkou“ rozdělen bude silnicí od Valchy jdoucí ve dva oddíly. Střed oddělení jednoho tvořiti bude socha „Panny Marie“. Při zřizování těchto sadů regulována bude také silnice chrudimská tak, že nebude tvořiti ostrý úhel se silnicí přeloučskou a tím usnadní se zatáčení povozů naložených dlouhým dřívím. Kanál okolo „Veselky“ bude sklenut, a příkopy u stromořadí lípového budou do jisté délky nahraženy rygoly. V těchto dnech počne se také s planýrováním pozemku za zahradou při škole novoměstské, kterýž také ve výměře as 150□ m. ku školní zahradě přidán jest. Za šlechetné tyto snahy městské rady naší, které čelí ku okrášlení města vysazováním stromoví, zřizováním sadů, zdravotnických to mocných faktorů, jest občanstvo naše vděčno a zůstane jím i potomstvo.“

Časem se však ukázala plastika ve svém položení překážkou a při stavebních úpravách tohoto místa byla v roce 1931 přenesena ke kostelu sv. Jana Křtitele a od něj do současného umístění. Poprvé bylo rozhodnuto o její opravě v novém postavení roku 1940. Stalo se tak v rámci zrestaurování 9 soch světců, které bylo dokončeno o 2 roky později. Od 16. března 1964 je památkově chráněna, a to spolu s předem jmenovaným chrámem Páně (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-panny-marie-16252219). Naposledy byla zrestaurována v roce 2000 (Petr Dufek a René Tikal).

Socha Panny Marie Karlovské v Pardubicích na mapě