Spory ohledně hostinské koncese královéhradeckého Ústředního konsumního družstva v Dohalicích v roce 1923

Počátkem 20. století si získávala na obchodním poli důvěru spotřební a konzumní družstva, jakožto svépomocné spotřebitelské organizace s demokratickou samosprávou, a to zejména u sociálně slabších vrstev obyvatelstva, neboť nabízela mnohem menší ceny zboží než v jiných prodejnách a vedle toho i další výhody, rovněž nezatížené zbytečně vysokou marží. Přitom však byl veden v duchu moderních metod podnikání a skutečně odborníky na slovo vzatými.

Největším z těchto subjektů se stalo Ústřední konsumní družstvo pro kraj Královéhradecký, jež bylo založeno v roce 1911 (do rejstříku zapsáno 2. září tohoto roku) na Pražském Předměstí u Hradce Králové, kde otevřelo svoji první prodejnu. Za necelý první rok činnosti docílilo družstvo tržby 118 863 K a 750 členů; čistého zisku bylo dosaženo 538,78 K, který byl podle usnesení valné hromady přikázán rezervnímu fondu.

V období 1. světové války se družstvo osvědčilo správným rozdělováním potravin. Právě v tomto období vzrostlo do obřích rozměrů velkým návalem členstva, jenž následoval též těsně po válce, takže díky tomuto boomu mohlo otevírat nové a nové obchody po celém Královéhradecku, např. 1. května 1912 prodejnu č. 3 v Třebši a téhož roku prodejnu č. 4 v Malšovicích, takže v roce 1928 jich mělo již 35, čímž rostlo, sílilo a postupně se stalo největším subjektem v této oblasti, což se projevilo tím, že roku 1940 pohltilo podle vládního nařízení 10 konsumních družstev, v tom i Konsumní družstvo "Svépomoc" v Hradci Králové.

Rovněž v Dohalicích byla v říjnu 1919 otevřena jeho filiálka č. 16, jež po několika počátečních obtížích začala dobře prosperovat, přičemž první přípravy pro zbudování konsumní prodejny v obci byly uskutečněny ještě v předválečných letech. Prodejna tohoto dělnického konsumu, úzce spojeného se sociální demokracií, byla umístěna v domě pekaře a obchodníka Františka Hýska, hned vedle pošty. Když však došla 1. září 1922 nájemní smlouva svého konce, rozhodl se obchodník Hýsek vypovědět konsum ze svého domu, protože tyto místnosti potřeboval pro rozšíření svého závodu.

Krátce nato družstvo zakoupilo dům čp. 18 s hostincem a zahradou od manželů Kadečkových a začalo provozovat vedle svého obchodu i hostinskou živnost. Při jeho žádosti o udělení koncese se obecní zastupitelstvo postavilo proti, neboť podle jeho názoru bylo v Dohalicích již dostatek hostinců a náleven.

Družstvo nedbalo obecního zamítnutí, velkým nákladem hostinec znovuzřídilo a ten začalo provozovat na koncesi bývalého vlastníka. Když potom v květnu 1923 žádost o udělení koncese obnovilo, rozdělil se 26. května téhož roku obecní výbor na 2 znepřátelené tábory, i když ten se zamítavým stanoviskem měl většinu.

Obec tak zachvátil nesmířlivý souboj, který zapříčinil, že se lidé z obou táborů přestali dokonce spolu stýkat a hovořit, tak napjatá byla situace. Též byla uspořádána podpisová akce, obecnímu zastupitelstvu byla směřována také řada různých memorand, v tisku se objevila řada hanlivých článků z obou stran a ze vzájemných útoků se staly přímo osobní spory, jež skončily i několika potyčkami a častými změnami na pozici obecního starosty, jež bylo způsobeno také tím, že se obec dělila ve 2 – Dohalice a Horní Dohalice a otázka ohledně dělení společného obecního vlastnictví byla velmi palčivá.

V té chvíli došlo místním, jaké se dopouštějí hlouposti a konec osobních výpadů byl učiněn smířlivým prohlášením v „Osvěrě lidu“. Otázka koncese však tímto krokem nebyla vyřešena, jen došlo k jejímu odložení. Řešení se nakonec našlo to, že se filiálka přestěhovala k 1. květnu 1927 do Sadové a hostinec po ní převzal Václav Pešek.

Spory ohledně hostinské koncese královéhradeckého Ústředního konsumního družstva v Dohalicích v roce 1923 na mapě