Středolesí - zajímavosti obce
Jak už název vesničky napovídá, vybojovala si svůj životní prostor vyklučením lesa na náhorní planině dnešních Oderských vrchů. Stalo se tak za pánů z Drahotuš, pod jejichž panství kolonizační osada spadala a první zmínka v kronikách o ní pochází z roku 1365. Za dalšího majitele drahotušského panství – moravského markraběte Jana Jindřicha, se v análech uváděla jako Strzedoleschy. Od roku 1622 patřila Dietrichštejnům, kteří zde zbudovali velkostatek. Původní obyvatelstvo bylo české, po třicetileté válce ale díky německým přistěhovalcům už smíšené a Němci později v obci získali většinu. Vesnice se v jejich jazyce nazývala Mittelwald. V 18.století zde byla rychta, v níž bydlel rychtář, od roku 1848 se rychtáři změnili na starosty. Ještě v roce 1900 mělo Středolesí 296 obyvatel, po druhé světové válce byli Němci odsunuti a roku 1950 ji obývalo ještě 135 lidí. Dnes jich zde nastálo žije jen okolo 60, ale díky „přespolním“ vypadá celá dědinka tak malebně, jako by byla osídlena jen samými chalupáři. Středolesí jsou v současnosti místní částí asi 10 km vzdálených Hranic a ten původní les se od vesnice na všechny světové strany o hodný kus vzdálil.
V obci končí silnice a okolo ní se rozprostírají mírně svažité pastviny. Sice tady chybí nějaký výrazný kopec, ale z toho, který se nazývá Chladný chlum, je daleký rozhled po okolí a vidět jsou až Beskydy. Středolesím protéká potok, která se vlévá pod Potštátským skalním městem do Veličky a právě tady na východě se okraj náhorní planiny prudce lomí a spadá strmými svahy do jejího skalnatého a zalesněného kaňonu. Směrem na západ se pastviny svažují do oblasti vojenského újezdu Libavá (v této oblasti přístupný o víkendech), odlesněný terén náhorní planiny (kůrovec) je zbrázděn už zalesněnými roklemi, klesajícími do divokého a stísněného údolí Peklo s Čertovými kazatelnami. Na sever a na jih od obce ráz krajiny připomíná náhorní rovinu a je pravdou, že tady nahoře vládnou oproti nedaleké Moravské bráně mnohem drsnější přírodní podmínky.
Nejvýznamnější památkou Středolesí je klasicistní kostel sv.Antonína Paduánského zbudovaný roku 1817 a různě po obci stojí tři kaple Božího těla. Pod severovýchodním okrajem dědinky leží v kotlině tři menší ekologické rybníky a nad nimi narazíme na částečně udržovaný starý německý hřbitov. V minulosti tady stával i jeden vodní a větrný mlýn, ale oba už zanikly. I když jsou Středolesí malou vesničkou, můžou se pochlubit i jednou „novostavbou“ - hasičskou zbrojnicí... a k osvěžení místních (ba i zbloudilých turistů) samozřejmě nechybí ani jedna menší hospůdka.