Suchý poldr "Nad koupalištěm" (Poldr) v Sendražicích
Situace s hospodařením s vodou v krajině nabývá dnes velkého významu, a to hned ze dvou důvodů. Hlavním problémem se stává její nedostatek, který vznikl tím, když se na přelomu 19. a 20. století začalo s melioracemi pozemků a různými regulačními pracemi na všech vodních tocích, od řek až k potokům, což zapříčinilo to, že voda mizela rychle z krajiny a posléze tak v ní chyběla, zejména v období, kdy delší dobu nepřicházely žádné atmosférické srážky a nastala období sucha. Naopak v období přívalových srážek se neumí dnešní krajina vyrovnat s nadbytkem vody, což vyvolává řadu škod, ať již na nemovitém majetku, nebo na obdělávání polí, kdy je úroda zničena různými povodňovými stavy a sama zemědělská půda není vhodná delší dobu k obdělávání, případně se tam se dnešní zemědělskou technikou nedá vyjet.
V krajině tak dochází k nápravě předchozích lidských zásahů, aby se výše zmíněné problémy alespoň částečně vyřešily, neboť úplná náprava není možná, to jen člověk si myslí, že je pánem přírody a všeho, ale svými činy způsobuje kolikrát ještě větší kalamity než samo přírodní prostředí. Jedním z těchto novodobých zákroků je zřizování suchých poldrů, jež v podobě hráze s retenční plochou slouží k zadržování povodňových vod, avšak v normálním stavu vodu buďto neakumulují vůbec, nebo pouze částečně, což je případ i sendražického poldru, vzniklého na bezejmenném toku v povodí Sendražického potoka, jehož základem je zemní hráz. Jeho zátopové území činí celkem 1,27 ha, přičemž vlastníkem i provozovatelem tohoto díla je obec Sendražice a jeho vznik musíme hledat až v souvislosti s prováděním komplexních pozemkových úprav, k čemuž došlo v letech 1999-2007.
Lokalita pro jeho umístění nebyla vybrána jen tak náhodou, protože v těchto místech docházelo již od dávných dob ke stékání vod do obce z výše položených polí, takže se tu nacházely dlouhý čas pouhé pastviny, což je vidět zejména z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA446018400), kdy patřily Josefu Kadečkovi z čp. 74. Projektantem pozemkových úprav byla firma Agroprojekce Litomyšl s. r. o. a realizátorem těchto prací se stala v letech 2002-2003 společnost POPR spol. s r. o., přičemž po svém zazelenění začal fungovat. To, že byl tento poldr navržen a vybudován velmi vhodně, se projevilo též tím, že byl královéhradeckou pobočkou Státního pozemkového úřadu navržen do soutěže "Žít krajinou". V soutěži „Společné zařízení roku 2013“, resp. v její 2. kategorii (protierozní a vodohospodářská opatření), se nakonec jeho projekt umístil na 3. místě (viz https://soutezzk.spucr.cz/cz/vysledky-souteze/2013---7-rocnik-souteze). A jak se změnila zdejší krajina, tak to nám ukazují letecké měřicí snímky z let 2001 a 2004, jejichž srovnáním vidíme, co se tu za výše jmenované období stalo (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.2001.JARM67.00884&bz=-642842.26,-1032413.11 a https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA24.2004.JARM66.00222&bz=-642842.26,-1032413.11). Sama výsadba zeleně však proběhla až v následujících letech a byla revidována v rámci regenerace obecní zeleně (viz https://www.dotaceeu.cz/cs/statistiky-a-analyzy/mapa-projektu/projekty/05-operacni-program-zivotni-prostredi/05-4-ochrana-a-pece-o-prirodu-a-krajinu/regenerace-zelene-v-obci-sendrazice-zelen-v-extr), jejíž projekt byl vyhotoven v roce 2016 Ing. Lenkou Hladíkovou z Blešna.
Jeho zřízením se dočkala obec dalšího místa, které se dá využívat ke krajinotvorným účelům a tím i k aktivnímu odpočinku obyvatel. Lidé si zde mohou posedět a odpočinout, případně sem vyrazit na procházku, zaběhat si apod. Z tohoto důvodu tu bylo umístěno také posezení. Problémem se však staly bahnité splazy v období přívalových srážek, zejména pak při bleskové povodni 28. května 2016, takže poldr byl nedlouho po svém zřízení často zanášen různými sedimenty, takže se nakonec muselo přikročit k jeho odbahnění, které proběhlo na přelomu let 2016-2017 (viz https://www.sendrazice.cz/obec/fotogalerie/2016/odbahneni-poldru-nad-koupalistem-89cs.html a https://www.sendrazice.cz/obec/fotogalerie/2017/dokonceni-odbahneni-poldru-nad-koupalistem-101cs.html) a dodavatelem těchto prací se stala firma KAMPA MARYNKA s. r. o. s cenovou nabídkou ve výši 592 900 Kč bez DPH. Dalším problémem se v letech 2013-2014 stalo i to, že obec opomenula konání technicko-bezpečnostního dohledu na poldru, na což byla upozorněna královéhradeckým magistrátem. Od té doby je tedy 1x měsíčně prováděna kontrola stavu vodního díla, měření hladiny a provedení zápisu do deníku a 1x za 10 let kontrola za účasti vodoprávního úřadu. A když se sem nějaký návštěvník při cestě kolem zatoulá, tak zjistí, že se o okolí poldru stará obec vzorně. Kéž by bylo takových mnohem více!
V krajině tak dochází k nápravě předchozích lidských zásahů, aby se výše zmíněné problémy alespoň částečně vyřešily, neboť úplná náprava není možná, to jen člověk si myslí, že je pánem přírody a všeho, ale svými činy způsobuje kolikrát ještě větší kalamity než samo přírodní prostředí. Jedním z těchto novodobých zákroků je zřizování suchých poldrů, jež v podobě hráze s retenční plochou slouží k zadržování povodňových vod, avšak v normálním stavu vodu buďto neakumulují vůbec, nebo pouze částečně, což je případ i sendražického poldru, vzniklého na bezejmenném toku v povodí Sendražického potoka, jehož základem je zemní hráz. Jeho zátopové území činí celkem 1,27 ha, přičemž vlastníkem i provozovatelem tohoto díla je obec Sendražice a jeho vznik musíme hledat až v souvislosti s prováděním komplexních pozemkových úprav, k čemuž došlo v letech 1999-2007.
Lokalita pro jeho umístění nebyla vybrána jen tak náhodou, protože v těchto místech docházelo již od dávných dob ke stékání vod do obce z výše položených polí, takže se tu nacházely dlouhý čas pouhé pastviny, což je vidět zejména z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA446018400), kdy patřily Josefu Kadečkovi z čp. 74. Projektantem pozemkových úprav byla firma Agroprojekce Litomyšl s. r. o. a realizátorem těchto prací se stala v letech 2002-2003 společnost POPR spol. s r. o., přičemž po svém zazelenění začal fungovat. To, že byl tento poldr navržen a vybudován velmi vhodně, se projevilo též tím, že byl královéhradeckou pobočkou Státního pozemkového úřadu navržen do soutěže "Žít krajinou". V soutěži „Společné zařízení roku 2013“, resp. v její 2. kategorii (protierozní a vodohospodářská opatření), se nakonec jeho projekt umístil na 3. místě (viz https://soutezzk.spucr.cz/cz/vysledky-souteze/2013---7-rocnik-souteze). A jak se změnila zdejší krajina, tak to nám ukazují letecké měřicí snímky z let 2001 a 2004, jejichž srovnáním vidíme, co se tu za výše jmenované období stalo (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.2001.JARM67.00884&bz=-642842.26,-1032413.11 a https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA24.2004.JARM66.00222&bz=-642842.26,-1032413.11). Sama výsadba zeleně však proběhla až v následujících letech a byla revidována v rámci regenerace obecní zeleně (viz https://www.dotaceeu.cz/cs/statistiky-a-analyzy/mapa-projektu/projekty/05-operacni-program-zivotni-prostredi/05-4-ochrana-a-pece-o-prirodu-a-krajinu/regenerace-zelene-v-obci-sendrazice-zelen-v-extr), jejíž projekt byl vyhotoven v roce 2016 Ing. Lenkou Hladíkovou z Blešna.
Jeho zřízením se dočkala obec dalšího místa, které se dá využívat ke krajinotvorným účelům a tím i k aktivnímu odpočinku obyvatel. Lidé si zde mohou posedět a odpočinout, případně sem vyrazit na procházku, zaběhat si apod. Z tohoto důvodu tu bylo umístěno také posezení. Problémem se však staly bahnité splazy v období přívalových srážek, zejména pak při bleskové povodni 28. května 2016, takže poldr byl nedlouho po svém zřízení často zanášen různými sedimenty, takže se nakonec muselo přikročit k jeho odbahnění, které proběhlo na přelomu let 2016-2017 (viz https://www.sendrazice.cz/obec/fotogalerie/2016/odbahneni-poldru-nad-koupalistem-89cs.html a https://www.sendrazice.cz/obec/fotogalerie/2017/dokonceni-odbahneni-poldru-nad-koupalistem-101cs.html) a dodavatelem těchto prací se stala firma KAMPA MARYNKA s. r. o. s cenovou nabídkou ve výši 592 900 Kč bez DPH. Dalším problémem se v letech 2013-2014 stalo i to, že obec opomenula konání technicko-bezpečnostního dohledu na poldru, na což byla upozorněna královéhradeckým magistrátem. Od té doby je tedy 1x měsíčně prováděna kontrola stavu vodního díla, měření hladiny a provedení zápisu do deníku a 1x za 10 let kontrola za účasti vodoprávního úřadu. A když se sem nějaký návštěvník při cestě kolem zatoulá, tak zjistí, že se o okolí poldru stará obec vzorně. Kéž by bylo takových mnohem více!
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.296, 15.791)
Poslední aktualizace: 10.11.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Sendražice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Suchý poldr "Nad koupalištěm" (Poldr) v Sendražicích
Hořiněveské lípy
Památný strom
Hořiněveské Lípy, památné stromy, které se nachází jihovýchodně od Hořiněvse. Stáří lip je odhadováno na více než 500 let. Během války r. 1866 mezi Prusy a Rakušany lípy určovaly směr postupu II. pruské armády. U …
1.1km
více »
Prostředníkův statek čp. 71 v Sendražicích
Statek
Tento statek nesl původně staré čp. 67. Původním majitelem gruntu byl Jiří Prostředník, který ho rozdělil na 2 díly. První držel Jan Hrubý a druhý převzal 11. března 1792 nejmladší syn Jiří Prostředník, který za n…
1.1km
více »
Biocentrum "Za Obcí"
Přírodní park
V těchto místech se původně nacházely pouze podmáčené louky, jimiž protékal od Sendražické stráně Sendražický potok a od Březiny navíc ještě bezejmenný potůček, i když ještě koncem 18. století tu byla zaznamenána …
1.3km
více »
Hankovy sady v Hořiněvsi
Park
Dějiny Tumplacu (roku 1713 zaznamenán jako „Na tom place“, z čehož později vzniklo německé označení „Tumelplatz“) jsem již popsal ve stati o Hořiněveských lipách, proto se zmíním pouze o místě pod nimi.Celý kopec …
1.3km
více »
Sendražická stráň
Kopec
Jde o zalesněnou stráň složenou z turonských slínovců a vápenců, jež se nachází severovýchodně od Sendražic a týmž směrem se svažuje k údolíčku, kterým teče říčka Trotina. Její počátek však musíme hledat mimo kata…
1.3km
více »
Sendražická lípa v Sendražicích
Památný strom
Pokud přijedeme do obce od Trotiny nebo od Nedělišť, nemůžeme tento památný strom a dominantu východní části Sendražic minout a přehlédnout. Kdy byla vysazena, tak to se dnes již dávno neví. Její věk se odhaduje n…
1.6km
více »
Sendražice - kostel sv. Stanislava
Kostel
Sendražice - obec písemně doložená roku 1297, v té době byl jejím majitelem zeman Ondřej ze Sendražic. Dominantou obce je původně gotický kostel sv. Stanislava, který je připomínan roku 1356. Částečné barokní úpra…
1.6km
více »
Sendražický potok
Potok
O tomto potoku se nikde mnoho nedočteme, protože jeho délka je pouze 5,1 km, pokud k němu ještě nepřipočteme úsek jeho druhé zdrojnice, která má do soutoku délku 1,8 km. Theodor Zouzal ve svém článku „Příspěvky k …
1.9km
více »
Hořiněves
Vesnice
Zdejší lokalita byla osídlena již v pravěku. Důkazem toho může být např. objev rozsáhlého pohřebiště a 2 žárovišť na vrchu Rejdišti z období slezskoplatěnické a lužické kultury v letech 1881-1882. V jednom hrobě b…
1.9km
více »
Rybník Barbora
Rybník
Tento rybník, který měl být údajně pojmenován na paměť sv. Barbory (podle Pavla Štěpána a jeho článku "Barbora a Barborka v pomístních jménech v Čechách", publikovaného v periodiku "Acta onomastica" v roce 2005; o…
2km
více »
Hořiněves - kostel sv. Prokopa
Kostel
Historie kostela sv. Prokopa v Hořiněvsi je dokládána rokem 1384, kdy je prvně zmiňován. Pohromou pro původní gotický kostel byli Husité, kteří ho roku 1425 vypáli a zničili. Současný barokní kostel byl vystavěn h…
2.1km
více »
Zámek v Hořiněvsi
Zámek
Původně na tomto místě Hoříněvse stávala středověká kamenná tvrz z doby před rokem 1410, jejíž zbytky jsou patrné zejm. ve sklepeních. Některé prameny kladou její počátky do 13. století a spojují ji se dvorcem Mut…
2.1km
více »
Hořiněves - rodný dům Václava Hanky
Dům, budova
Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil její rodák, spisovatel, bohemista, básník a velký vlastenec, Václav Hanka, „objevitel“ Rukopisu královédvorského. Rodný dům Václava Hanky je v Hořiněvsi dochován, jedná se o ro…
2.2km
více »
Hořiněves
Tipy na výlet
Při cestě do Podkrkonoší, na Zvičinu, nebo do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem se můžeme zastavit v obci Hořiněves, která se nalézá na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší. Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil j…
2.2km
více »
Máslojedy
Vesnice
Tato obec, jež byla osídlena již v době kamenné (v 19. století se našel u Hlavatého hostince hrubozrnný žernov a na Špriňarově poli provrtaný mlat a několik přeslenů; vše se dostalo do dvorního muzea ve Vídni), má…
2.2km
více »
Hořiněves
Zámek
Barokní zámek se nachází ve vsi Hořiněves v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový obdélný objekt s rizalitem a dvěma dvoupatrovými nárožními věžemi při jižní straně. Zámek není veřejnosti přístupný.
Historie…
2.2km
více »
Máslojedy - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Hřbitov
Příslušnost obce Máslojedy k bojišti prusko-rakouské války r. 1866 dokládá vojenský hřbitov, který se nachází v severozápadní části obce, při silnici ve směru na Hořiněves. Na hřbitově se nalézá několik pískovcových pomníků vč. pískovcové pyramidy s všeobecným věnováním všem vojákům, kteří zemřeli v obvodu obce (90 rakouským, 25 pruským důstojníkům a 3500 rakouským a 700…
2.4km
více »
Hořiněves - pomníky bitvy r. 1866
Památník
Připomínkou bitvy Prusko-rakouské války dne 3.7.1866 jsou pomníky na okraji obce. Soubor tvoří pomník 2 mysliveckého praporu a pískovcová pyramida na vrcholu s dělovým křížem, která označuje hromadný hrob 200 rakouských a 200 pruských vojáků. Z obou stran pyramidy jsou umístěny 2 typové kříže. V místě je zastávka č. 12 na Naučné stezce "Josefov - Smiřice - Chlum 1866".
2.5km
více »
Neděliště - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Hřbitov
V severní části obce Neděliště se nachází smutná připomínka na bitvu prusko-rakouské války ze dne 3.7.1866. Nalézá se zde vojenský hřbitov, resp. hromadný hrob obětí bitvy. Pohřbeno je zde 345 rakouských a 5 pruských vojáků. Hřbitov je přístupný ze silnice na Máslojedy, za zámkem po 100 metrech v pravo po kamenných schodech, nebo oklikou kolem hřiště.
2.5km
více »
Neděliště - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Historie kostela v Nedělištích je doložena již v roce 1124 (nebo 1142). Mezníkem v historii kostela je rok 1555, kdy byl výrazně přestavěn. Barokní úprava byla realizována kolem roku 1702, kdy byl i rozšířen. V ro…
2.6km
více »
Máslojedy - výhledy do kraje
Vyhlídka
Při putování po bojišti prusko-rakouské války r. 1866, severně od Hradce Králové, se můžeme potěšit i pěknými výhledy. Z cesty směřující od Máslojed k lesu Svíb se nabízí rozhledy jak na bojiště, tak na Hořiněvesk…
2.7km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Trasa
Les Svíb - místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. v těchto místech bychom se tedy měli pohybovat s maximální úctou…
To jak …
3.2km
více »
Les Svíb - Alej mrtvých
Památník
Alej mrtvých - místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou znepřátelených stran Prusko-Rakouské války. Část lesa podél Aleje mrtvých je v podstatě jedním Velkým hromadným hrobem. Podél Aleje jsou vystavěny monum…
3.6km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Tipy na výlet
Les Svíb - vyrážíme k lesu jenž byl svědkem jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany dne 3.7.1866. K lesu je nejlepší přístup od Máslojed, autem je zde možno zajet přímo až k lesu. Od silnice č. 35 ve směru Hradec Králové - Jičín je možnost příjezdu od Čistěvse. Jdeme do lesa v němž a v jeho okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. Než však…
3.8km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
4.1km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
4.3km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
4.3km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
4.5km
více »
Smiřice
Kostel
Základní kámen byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí majitelů panství, Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberka. Za jejich osiřelou, tehdy roční dceru Marii Terezii Violan…
5.1km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
10.7km
více »