Zámek v Hořiněvsi

Původně na tomto místě Hoříněvse stávala středověká kamenná tvrz z doby před rokem 1410, jejíž zbytky jsou patrné zejm. ve sklepeních. Některé prameny kladou její počátky do 13. století a spojují ji se dvorcem Mutina Vřešťovského, zmíněného roku 1280. V roce 1425 ji dobyli husité. Do poslední třetiny 15. století patřila pánům Hořeňoveským z Hořeňovsi. Poté držel Hořiněves Jindřich z Rychnova a jeho dcera Johanka, která roku 1544 prodala dvůr, ves a podací kostelní Jakubu Kadrmanovi z Kelče. V roce 1588 získal Hořiněves Myslibor Hamza ze Zábědovic. Roku 1612 ji zakoupila Kateřina Štosová, která své jmění o 6 let později odkázala dcerám Saloméně a Kateřině. V roce 1622 koupil Jan Purkhard Věnek rytíř ze Sloupna zdejší tvrz, ves i poplužní dvůr.

Kvůli účasti Korduleho rytíře ze Sloupna na stavovském povstání byla polovina tvrze zkonfiskována a roku 1624 ji celou opanoval Albrecht z Valdštejna, aniž se s Kordulem nějak vypořádal. Z tohoto důvodu asi nakonec vyměnil Hořiněves za jiné majetky a v roce 1625 se tak Hořiněves dostala pod smiřické panství, které tehdy patřilo Magdaleně Trčkové z Lobkovic. Po zavraždění jejího syna Adama Erdmana 25. února 1634 v Chebu připadla Hořiněves s celým smiřickým panstvím ke královské komoře. Ještě téhož roku připadlo výše zmíněné panství Matěji hraběti z Gallasu. V roce 1645 byla tvrz vypálena švédským vojskem.

Roku 1661 bylo smiřické panství rozděleno mezi syny Matěje hraběte z Gallasu, přičemž Hořiněves připadla Františku Ferdinandovi Ignáci hraběti z Gallasu. Zřejmě již téhož roku začíná přestavba sídla na barokní zámek. Na zámku se 23. března 1669 narodil budoucí neapolský místokrál Jan Václav Gallas.

V roce 1674 koupil Hořiněves Jan hrabě ze Šporku, který v letech 1674-1676 (v některých pramenech udáváno jen kolem roku 1680) nechal na zbytcích staré tvrze postavit nový zámek, který získal již plně barokní podobu, přičemž byl dvoupatrový se třemi věžemi a se šindelovou střechou. Dvě věže byly k jihu, jedna k severu. V ní bydlel vrátný a zároveň byla využívána jako vězení.

23. března 1775 byl zámek vydrancován a vypálen vzbouřenými sedláky, přičemž při opravě byla odstraněna třetí věž, objekt byl snížen o 1 patro a z části došlo ke kompletní přestavbě zámku. Podle některých pramenů došlo v 1. polovině 18. století k dalším stavebním úpravám, jež snad pocházely z okruhu Santiniho.

Roku 1790 prodal Jan Karel hrabě ze Šporku panství císaři Josefu II., který potřeboval scelit pozemky mezi novými pevnostmi Hradec Králové a Josefov. V souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti zde v letech 1778-1792 sídlil krajský úřad. V letech 1834-1900 byla část zámku propůjčena dokonce k účelům školním.

Panským majetkem zůstala Hořiněves do roku 1863, kdy ji získal známý velkoprůmyslník baron Johann Carl Ignaz Liebieg z Liberce, který poskytl za války roku 1866 zámek pro lazaret, v němž bylo umístěno na několik set zraněných. Menší stavební úpravy byly provedeny též v 19. století.

V roce 1918 byl zámek zestátněn, protože od roku 1881 byl součástí Císařského rodinného fondu Habsburků. Následně se dostává do vlastnictví státního velkostatku ve Smiřicích. 9. července 1924 vypukl od starého komína požár, takže nakonec vyhořelo celé 1. poschodí. Po požáru byl objekt nabízen ke koupi obci. Ta však z obav, že by ho musela postavit v původním stavu, tuto nabídku nepřijala. V roce 1925 sem byla přenesena z Cerekvice lesní správa. To již byla rekonstrukce téměř úplně dokončena. 22. ledna 1964 byl zámek zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/zamek-12298358), přesto v této době zámek chátrá a dochází k jeho devastaci. Využíván byl jako ubytovna, kanceláře, sklady apod.

Po sametové revoluci v roce 1989 byl zámek určen k náhradní restituci, restituentem byl prodán Bedřichu a Haně Šoulovým, kteří zámek částečně zrekonstruovali. V letech 1991 a 1993 byl proveden stavebně historický průzkum. V roce 1998 se zámek zaskvěl novou fasádou. Tito manželé měli sice s objektem velké plány, nepodařilo se jim ale získat potřebné peníze a budovu poté nabídli k prodeji. Následně tak opět nemovitost chátrala a čekala na svého zachránce. Jím se snad stanou manželé Mgr. Markéta a Ing. Zdeněk Slaninovi z Hradce Králové, kteří se roku 2018 stali novými vlastníky objektu. Za nich nastaly ty nejpotřebnější opravy, jež nebyly vzhledem k jejich objemu a finanční náročnosti dosud ukončeny. V roce 2021 se začalo i s obnovou zámeckého parku (viz https://www.sazimebudoucnost.cz/akce/Verejny-park-Zamku-Horineves). Více informací o tomto zámku lze nalézt na webovém odkazu: https://zamekhorineves.cz. Sám jsem zvědavý, zda se to nyní skutečně povede a obec získá opět skutečně překrásnou dominantu, jež je viditelná již z dálky a naváže na svou předchozí historii alespoň zčásti. Bylo by opravdu škoda takového objektu, aby podlehl zkáze!