Zámek v Hořiněvsi
Původně na tomto místě Hoříněvse stávala středověká kamenná tvrz z doby před rokem 1410, jejíž zbytky jsou patrné zejm. ve sklepeních. Některé prameny kladou její počátky do 13. století a spojují ji se dvorcem Mutina Vřešťovského, zmíněného roku 1280. V roce 1425 ji dobyli husité. Do poslední třetiny 15. století patřila pánům Hořeňoveským z Hořeňovsi. Poté držel Hořiněves Jindřich z Rychnova a jeho dcera Johanka, která roku 1544 prodala dvůr, ves a podací kostelní Jakubu Kadrmanovi z Kelče. V roce 1588 získal Hořiněves Myslibor Hamza ze Zábědovic. Roku 1612 ji zakoupila Kateřina Štosová, která své jmění o 6 let později odkázala dcerám Saloméně a Kateřině. V roce 1622 koupil Jan Purkhard Věnek rytíř ze Sloupna zdejší tvrz, ves i poplužní dvůr.
Kvůli účasti Korduleho rytíře ze Sloupna na stavovském povstání byla polovina tvrze zkonfiskována a roku 1624 ji celou opanoval Albrecht z Valdštejna, aniž se s Kordulem nějak vypořádal. Z tohoto důvodu asi nakonec vyměnil Hořiněves za jiné majetky a v roce 1625 se tak Hořiněves dostala pod smiřické panství, které tehdy patřilo Magdaleně Trčkové z Lobkovic. Po zavraždění jejího syna Adama Erdmana 25. února 1634 v Chebu připadla Hořiněves s celým smiřickým panstvím ke královské komoře. Ještě téhož roku připadlo výše zmíněné panství Matěji hraběti z Gallasu. V roce 1645 byla tvrz vypálena švédským vojskem.
Roku 1661 bylo smiřické panství rozděleno mezi syny Matěje hraběte z Gallasu, přičemž Hořiněves připadla Františku Ferdinandovi Ignáci hraběti z Gallasu. Zřejmě již téhož roku začíná přestavba sídla na barokní zámek. Na zámku se 23. března 1669 narodil budoucí neapolský místokrál Jan Václav Gallas.
V roce 1674 koupil Hořiněves Jan hrabě ze Šporku, který v letech 1674-1676 (v některých pramenech udáváno jen kolem roku 1680) nechal na zbytcích staré tvrze postavit nový zámek, který získal již plně barokní podobu, přičemž byl dvoupatrový se třemi věžemi a se šindelovou střechou. Dvě věže byly k jihu, jedna k severu. V ní bydlel vrátný a zároveň byla využívána jako vězení.
23. března 1775 byl zámek vydrancován a vypálen vzbouřenými sedláky, přičemž při opravě byla odstraněna třetí věž, objekt byl snížen o 1 patro a z části došlo ke kompletní přestavbě zámku. Podle některých pramenů došlo v 1. polovině 18. století k dalším stavebním úpravám, jež snad pocházely z okruhu Santiniho.
Roku 1790 prodal Jan Karel hrabě ze Šporku panství císaři Josefu II., který potřeboval scelit pozemky mezi novými pevnostmi Hradec Králové a Josefov. V souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti zde v letech 1778-1792 sídlil krajský úřad. V letech 1834-1900 byla část zámku propůjčena dokonce k účelům školním.
Panským majetkem zůstala Hořiněves do roku 1863, kdy ji získal známý velkoprůmyslník baron Johann Carl Ignaz Liebieg z Liberce, který poskytl za války roku 1866 zámek pro lazaret, v němž bylo umístěno na několik set zraněných. Menší stavební úpravy byly provedeny též v 19. století.
V roce 1918 byl zámek zestátněn, protože od roku 1881 byl součástí Císařského rodinného fondu Habsburků. Následně se dostává do vlastnictví státního velkostatku ve Smiřicích. 9. července 1924 vypukl od starého komína požár, takže nakonec vyhořelo celé 1. poschodí. Po požáru byl objekt nabízen ke koupi obci. Ta však z obav, že by ho musela postavit v původním stavu, tuto nabídku nepřijala. V roce 1925 sem byla přenesena z Cerekvice lesní správa. To již byla rekonstrukce téměř úplně dokončena. 22. ledna 1964 byl zámek zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/zamek-12298358), přesto v této době zámek chátrá a dochází k jeho devastaci. Využíván byl jako ubytovna, kanceláře, sklady apod.
Po sametové revoluci v roce 1989 byl zámek určen k náhradní restituci, restituentem byl prodán Bedřichu a Haně Šoulovým, kteří zámek částečně zrekonstruovali. V letech 1991 a 1993 byl proveden stavebně historický průzkum. V roce 1998 se zámek zaskvěl novou fasádou. Tito manželé měli sice s objektem velké plány, nepodařilo se jim ale získat potřebné peníze a budovu poté nabídli k prodeji. Následně tak opět nemovitost chátrala a čekala na svého zachránce. Jím se snad stanou manželé Mgr. Markéta a Ing. Zdeněk Slaninovi z Hradce Králové, kteří se roku 2018 stali novými vlastníky objektu. Za nich nastaly ty nejpotřebnější opravy, jež nebyly vzhledem k jejich objemu a finanční náročnosti dosud ukončeny. V roce 2021 se začalo i s obnovou zámeckého parku (viz https://www.sazimebudoucnost.cz/akce/Verejny-park-Zamku-Horineves). Více informací o tomto zámku lze nalézt na webovém odkazu: https://zamekhorineves.cz. Sám jsem zvědavý, zda se to nyní skutečně povede a obec získá opět skutečně překrásnou dominantu, jež je viditelná již z dálky a naváže na svou předchozí historii alespoň zčásti. Bylo by opravdu škoda takového objektu, aby podlehl zkáze!
Kvůli účasti Korduleho rytíře ze Sloupna na stavovském povstání byla polovina tvrze zkonfiskována a roku 1624 ji celou opanoval Albrecht z Valdštejna, aniž se s Kordulem nějak vypořádal. Z tohoto důvodu asi nakonec vyměnil Hořiněves za jiné majetky a v roce 1625 se tak Hořiněves dostala pod smiřické panství, které tehdy patřilo Magdaleně Trčkové z Lobkovic. Po zavraždění jejího syna Adama Erdmana 25. února 1634 v Chebu připadla Hořiněves s celým smiřickým panstvím ke královské komoře. Ještě téhož roku připadlo výše zmíněné panství Matěji hraběti z Gallasu. V roce 1645 byla tvrz vypálena švédským vojskem.
Roku 1661 bylo smiřické panství rozděleno mezi syny Matěje hraběte z Gallasu, přičemž Hořiněves připadla Františku Ferdinandovi Ignáci hraběti z Gallasu. Zřejmě již téhož roku začíná přestavba sídla na barokní zámek. Na zámku se 23. března 1669 narodil budoucí neapolský místokrál Jan Václav Gallas.
V roce 1674 koupil Hořiněves Jan hrabě ze Šporku, který v letech 1674-1676 (v některých pramenech udáváno jen kolem roku 1680) nechal na zbytcích staré tvrze postavit nový zámek, který získal již plně barokní podobu, přičemž byl dvoupatrový se třemi věžemi a se šindelovou střechou. Dvě věže byly k jihu, jedna k severu. V ní bydlel vrátný a zároveň byla využívána jako vězení.
23. března 1775 byl zámek vydrancován a vypálen vzbouřenými sedláky, přičemž při opravě byla odstraněna třetí věž, objekt byl snížen o 1 patro a z části došlo ke kompletní přestavbě zámku. Podle některých pramenů došlo v 1. polovině 18. století k dalším stavebním úpravám, jež snad pocházely z okruhu Santiniho.
Roku 1790 prodal Jan Karel hrabě ze Šporku panství císaři Josefu II., který potřeboval scelit pozemky mezi novými pevnostmi Hradec Králové a Josefov. V souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti zde v letech 1778-1792 sídlil krajský úřad. V letech 1834-1900 byla část zámku propůjčena dokonce k účelům školním.
Panským majetkem zůstala Hořiněves do roku 1863, kdy ji získal známý velkoprůmyslník baron Johann Carl Ignaz Liebieg z Liberce, který poskytl za války roku 1866 zámek pro lazaret, v němž bylo umístěno na několik set zraněných. Menší stavební úpravy byly provedeny též v 19. století.
V roce 1918 byl zámek zestátněn, protože od roku 1881 byl součástí Císařského rodinného fondu Habsburků. Následně se dostává do vlastnictví státního velkostatku ve Smiřicích. 9. července 1924 vypukl od starého komína požár, takže nakonec vyhořelo celé 1. poschodí. Po požáru byl objekt nabízen ke koupi obci. Ta však z obav, že by ho musela postavit v původním stavu, tuto nabídku nepřijala. V roce 1925 sem byla přenesena z Cerekvice lesní správa. To již byla rekonstrukce téměř úplně dokončena. 22. ledna 1964 byl zámek zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/zamek-12298358), přesto v této době zámek chátrá a dochází k jeho devastaci. Využíván byl jako ubytovna, kanceláře, sklady apod.
Po sametové revoluci v roce 1989 byl zámek určen k náhradní restituci, restituentem byl prodán Bedřichu a Haně Šoulovým, kteří zámek částečně zrekonstruovali. V letech 1991 a 1993 byl proveden stavebně historický průzkum. V roce 1998 se zámek zaskvěl novou fasádou. Tito manželé měli sice s objektem velké plány, nepodařilo se jim ale získat potřebné peníze a budovu poté nabídli k prodeji. Následně tak opět nemovitost chátrala a čekala na svého zachránce. Jím se snad stanou manželé Mgr. Markéta a Ing. Zdeněk Slaninovi z Hradce Králové, kteří se roku 2018 stali novými vlastníky objektu. Za nich nastaly ty nejpotřebnější opravy, jež nebyly vzhledem k jejich objemu a finanční náročnosti dosud ukončeny. V roce 2021 se začalo i s obnovou zámeckého parku (viz https://www.sazimebudoucnost.cz/akce/Verejny-park-Zamku-Horineves). Více informací o tomto zámku lze nalézt na webovém odkazu: https://zamekhorineves.cz. Sám jsem zvědavý, zda se to nyní skutečně povede a obec získá opět skutečně překrásnou dominantu, jež je viditelná již z dálky a naváže na svou předchozí historii alespoň zčásti. Bylo by opravdu škoda takového objektu, aby podlehl zkáze!
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.310, 15.766)
Poslední aktualizace: 26.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hořiněves
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Zámek v Hořiněvsi
Hořiněves
Vesnice
Zdejší lokalita byla osídlena již v pravěku. Důkazem toho může být např. objev rozsáhlého pohřebiště a 2 žárovišť na vrchu Rejdišti z období slezskoplatěnické a lužické kultury v letech 1881-1882. V jednom hrobě b…
0.2km
více »
Rybník Barbora
Rybník
Tento rybník, který měl být údajně pojmenován na paměť sv. Barbory (podle Pavla Štěpána a jeho článku "Barbora a Barborka v pomístních jménech v Čechách", publikovaného v periodiku "Acta onomastica" v roce 2005; o…
0.3km
více »
Hořiněves - rodný dům Václava Hanky
Dům, budova
Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil její rodák, spisovatel, bohemista, básník a velký vlastenec, Václav Hanka, „objevitel“ Rukopisu královédvorského. Rodný dům Václava Hanky je v Hořiněvsi dochován, jedná se o ro…
0.4km
více »
Hořiněves - kostel sv. Prokopa
Kostel
Historie kostela sv. Prokopa v Hořiněvsi je dokládána rokem 1384, kdy je prvně zmiňován. Pohromou pro původní gotický kostel byli Husité, kteří ho roku 1425 vypáli a zničili. Současný barokní kostel byl vystavěn h…
0.4km
více »
Hořiněves
Tipy na výlet
Při cestě do Podkrkonoší, na Zvičinu, nebo do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem se můžeme zastavit v obci Hořiněves, která se nalézá na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší. Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil j…
0.4km
více »
Škola v Hořiněvsi
Dům, budova
První zmínka o zdejší škole, i když pouze nepřímá, pochází z roku 1717. Jedná se o zápis ve zdejší farní křestní matrice ze 17. září 1717, kde je místní učitel Jan Horák uveden jako svědek. Otázkou však je, zda by…
0.4km
více »
Hořiněves
Zámek
Barokní zámek se nachází ve vsi Hořiněves v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový obdélný objekt s rizalitem a dvěma dvoupatrovými nárožními věžemi při jižní straně. Zámek není veřejnosti přístupný.
Historie…
0.5km
více »
Hankovy sady v Hořiněvsi
Park
Dějiny Tumplacu (roku 1713 zaznamenán jako „Na tom place“, z čehož později vzniklo německé označení „Tumelplatz“) jsem již popsal ve stati o Hořiněveských lipách, proto se zmíním pouze o místě pod nimi.Celý kopec …
0.6km
více »
Hořiněveské lípy
Památný strom
Hořiněveské Lípy, památné stromy, které se nachází jihovýchodně od Hořiněvse. Stáří lip je odhadováno na více než 500 let. Během války r. 1866 mezi Prusy a Rakušany lípy určovaly směr postupu II. pruské armády. U …
0.7km
více »
Hřbitov v Hořiněvsi
Hřbitov
První hřbitovy byly původně zřízeny daleko za obcí, a to mezi ně můžeme rovněž zařadit pravěké nekropole na Rejdišti a jinde v okolí. Nejstarší z hořiněvských pohřebišť se nacházel při levé straně cesty do Račic nad Trotinou, a to v místech, kde se nachází litinový kříž na pískovcovém soklu, který byl vztyčen místními obyvateli v roce 1833. To místo zůstalo i po zrušení hřbitov…
0.7km
více »
Hořiněves - pomníky bitvy r. 1866
Památník
Připomínkou bitvy Prusko-rakouské války dne 3.7.1866 jsou pomníky na okraji obce. Soubor tvoří pomník 2 mysliveckého praporu a pískovcová pyramida na vrcholu s dělovým křížem, která označuje hromadný hrob 200 rakouských a 200 pruských vojáků. Z obou stran pyramidy jsou umístěny 2 typové kříže. V místě je zastávka č. 12 na Naučné stezce "Josefov - Smiřice - Chlum 1866".
0.8km
více »
Pomník padlým příslušníkům c. k. 2. praporu polních myslivců u Hořiněvsi
Pomník
Tento pomník se nachází za bývalým panským dvorem při silnici do Máslojed a má být připomínkou toho, že v těchto místech krváceli a umírali příslušníci rakouského 2. praporu polních myslivců pod velením majora Adolpha Langa, rytíře z Waldthurmů, kteří se nejprve nacházeli v Hoříněvské bažantnici a odtud byli přemístěni na luka mezi Benátkami a Hořiněvsí. Právě příslušníci tohot…
0.8km
více »
Máslojedy - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Hřbitov
Příslušnost obce Máslojedy k bojišti prusko-rakouské války r. 1866 dokládá vojenský hřbitov, který se nachází v severozápadní části obce, při silnici ve směru na Hořiněves. Na hřbitově se nalézá několik pískovcových pomníků vč. pískovcové pyramidy s všeobecným věnováním všem vojákům, kteří zemřeli v obvodu obce (90 rakouským, 25 pruským důstojníkům a 3500 rakouským a 700…
1.7km
více »
Zřízení pomníku padlým v 1. světové válce v Máslojedech
Zajímavost
Tento vzhledově až zvláštní pomník, který se nachází ve stráni skoro na půli cesty mezi bývalou školou čp. 57 a stavením čp. 27, připomíná selského chlapce, někomu dokonce Jana Sladkého Kozinu, ale bez jeho typické pokrývky hlavy. Svým pojetím je opravdu originálním, protože se vymyká od těch ostatních po širém okolí.Jeho počátky můžeme sledovat již na konci 1. světové války, a…
1.7km
více »
Máslojedy
Vesnice
Tato obec, jež byla osídlena již v době kamenné (v 19. století se našel u Hlavatého hostince hrubozrnný žernov a na Špriňarově poli provrtaný mlat a několik přeslenů; vše se dostalo do dvorního muzea ve Vídni), má…
1.8km
více »
Máslojedy - Špriňarův statek
Statek
Svědkem jedné z nejděsnějších částí bitvy prusko-rakouské války dne 3.7.1866 byl Špriňarův statek na západním okraji Máslojed. „Památkou“ na bitvu jsou stopy po dělových střelách v obou štítech budovy.
V poli mez…
1.9km
více »
Rybník Na Mlakách
Rybník
Tato lokalita, v níž se nikdy žádná vodní plocha nenacházela, čehož důkazem může být I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_…
1.9km
více »
Les Svíb - Říman
Pomník
Říman - nádherný pomník věnovaný rakouskému 12. pěšího pluku. Najdeme ho u cesty z Máslojed do Benátek. Pod pomníkem umírajícího římana leží 7 důstojníků pluku a v okolí 294 vojínů. Pomník byl odhalen rok po krvav…
2km
více »
Máslojedy - výhledy do kraje
Vyhlídka
Při putování po bojišti prusko-rakouské války r. 1866, severně od Hradce Králové, se můžeme potěšit i pěknými výhledy. Z cesty směřující od Máslojed k lesu Svíb se nabízí rozhledy jak na bojiště, tak na Hořiněvesk…
2km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Trasa
Les Svíb - místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. v těchto místech bychom se tedy měli pohybovat s maximální úctou…
To jak …
2.3km
více »
Les Svíb - východní vstup do lesa
Pomník
U východního vstupu do lesa najdeme dva monumentální pískovcové obelisky. Levý pomník je věnován na paměť padlých rakouského 11. praporu polních myslivců. Postaven byl v r. 1891. Pomník na pravé straně je věnován rakouskému pěšímu pluku č. 67, je zdoben reliéfy dubového věnce s císařskou orlicí. Zřízen byl důstojnickým sborem v r. 1892.
2.3km
více »
Želkovice
Vesnice
Obec Želkovice se nalézá nejen na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší, ale i na hranici bojiště prusko-rakouské války roku 1866 což dokládá pomník 2 padlých vojínů, který se nachází v prostoru křižovatky ve směru od Vrchovnice. V obci najdeme dochovány původní zemědělské a venkovské usedlosti, "pod ochranou lip" se nachází pomník J. A. Komenského, na návsi najdeme dřevěnou…
2.5km
více »
Les Svíb - Alej mrtvých
Památník
Alej mrtvých - místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou znepřátelených stran Prusko-Rakouské války. Část lesa podél Aleje mrtvých je v podstatě jedním Velkým hromadným hrobem. Podél Aleje jsou vystavěny monum…
2.6km
více »
Žiželeves - kostel sv. Mikuláše
Kostel
Žiželeveský kostel se poprvé připomíná roku 1355, stával uprostřed vsi, jeho patrony byli Jiří z Hustířan a jeho bratr Jan z Hořic. Roku 1425 byl kostel zničen Tábority, později opraven a po požáru v r. 1769 zboře…
2.6km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Tipy na výlet
Les Svíb - vyrážíme k lesu jenž byl svědkem jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany dne 3.7.1866. K lesu je nejlepší přístup od Máslojed, autem je zde možno zajet přímo až k lesu. Od silnice č. 35 ve směru Hradec Králové - Jičín je možnost příjezdu od Čistěvse. Jdeme do lesa v němž a v jeho okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. Než však…
2.8km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
4km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
4.1km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
4.1km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
4.4km
více »