TURISTIKU PODPORUJÍ
61 565 turistů a cestovatelů
112 233 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 399 174,- odměny za články
 
  Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Hradec Králové
Hradec Králové leží na soutoku Labe a Orlice. Patří mezi věnná města a je centrem duchovního života, kultury a vzdělanosti východních Čech. Díky výjimečným stavbám a ojedinělému architektonickému konceptu je město nazýváno „salon republiky“. 
TIP:
 Trasy Hradecko a okolí (60)
Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Hořiněves

Turistické cíle Vesnice

Pohled na Hořiněves od máslojedské cesty
Pomník V. Hanky (Hořiněves)

Zdejší lokalita byla osídlena již v pravěku. Důkazem toho může být např. objev rozsáhlého pohřebiště a 2 žárovišť na vrchu Rejdišti z období slezskoplatěnické a lužické kultury v letech 1881-1882. V jednom hrobě byl nalezen dokonce zachovalý bronzový meč. Jan Pražák naopak objevil stříbrný římský denár císaře Caracally. První zmínka o vsi, jejíž pojmenování má znamenat „Hořinu“ či „Horovu ves“ (roku 1238 Horinieues, v roce 1279 Horzymywess, roku 1355 Horzienieues, v roce 1366 Horzymywes, roku 1369 Horzinnyewes, v letech 1384-1405 Horzyeniewess, v roce 1392 Horzinyewess/Horzimiewes, roku 1394 Horzinyewess, v roce 1405 Horzymyewess, roku 1454 Horziniewes, v roce 1636 Horženiowes, roku 1651 Horzeniowes, v roce 1654 Horženiowes, roku 1790 Horženiowes/Horžinowes, v roce 1836 Hořeniowes/Hořinowes, roku 1854 Hořiňoves, v roce 1904 Hořiněves), pochází až z roku 1238, kdy zde stával starý dvůr a o něco později byl vybudován nový poplužní dvůr. Starý dvůr stával v místech, kde byl vybudován obecní dům čp. 73 a zvonička Církve československé, protože při stavbě domu v roce 1925 byly objeveny při kopání základů různé keramické dlaždice a střepy. Zároveň zde byl objeven zbytek spojovací cesty ke kostelu. Po porážce Přemysla Otakara II. roku 1278 řádily po celém kraji braniborští vojáci, kteří byli v roce 1280 poraženi spojenými silami zdejších pánů, mezi nimiž se nacházel rovněž Mutina z Vřešťova. V letech 1366-1386 byli zmíněni bratři Hroch a Pešík z Hořiněvsi, jinak z Přelouče, kteří měli vykonávat panská práva zároveň s opatem Neplachem. Kolem roku 1390 měli na hořiněvské tvrzi sídlit Markvard z Mokrovous a Marek ze Mžan, synové Zdislava Sokola ze Mžan. V roce 1397 zde byl připomínán Martin z Hořiněvsi. Roku 1410 stála již nová tvrz. V roce 1413 drželi tvrz a ves Hořiněves a ves Želkovice bratři Pavlík a Prokop. Roku 1425 byla Janem Bzinkou a Prokopem Holým dobyta tvrz a spálen zdejší kostel. Z toho se usuzuje, že tu tehdy stály 2 tvrze. Ve staré sídlili páni z Hořiněvsi a v nové Marek ze Mžan a Markvard z Mokrovous, protože Prokop i Pavel z Hořiněvsi byli vyznavači podobojí. V roce 1443 zapsal Prokop Hořiněves Janu z Vyhnanic, ale seděl zde ještě roku 1448. V roce 1482 následoval po rodu Hořiněvských Jindřich z Rychnova a jeho dcera Johanka předala roku 1544 tvrz, dvůr a ves Hořiněves s podacím kostelním Jakubu Kadrmanovi z Kelče. 11. října 1588 prodal Jakub Kadrman z Kelče Matoušův díl Mysliboru Hamzovi ze Zábědovic za 2 500 kop grošů. V roce 1612 byla Hořiněves prodána Kateřině Štosové, roz. Třemešské ze Železné, která se až do své smrti roku 1618 soudila s Mysliborovými dědici o doplacení dlužné částky. Své jmění odkázala dcerám Saloméně a Kateřině. V roce 1622 koupil Jan Purkhard Kordule rytíř ze Sloupna Hořiněves, a to od Salomeny Lokšanové a Kateřiny Štosové z Kounic za 16 800 kop míšeňských. Roku 1623 byla rytíři Kordulemu zabavena polovina majetku za účast ve stavovském povstání. Hořiněves následně zakoupil Albrecht z Valdštejna, ale v roce 1625 ji vyměnil s Marií Magdalenou Trčkovou z Lípy za jiné statky, takže se stala součástí smiřického, resp. hořiněvského panství až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Roku 1645 byla Hořiněves vypleněna Švédy. V té době nejspíše zanikla také ves Kusá Habřinka, která se nacházela nedaleko dnešního dvora Frantova. V roce 1671 byl postaven nový pivovar. Roku 1674 bylo hořiněvské panství prodáno Šporkům, za nichž byl na místě polorozbořené tvrze vybudován nový zámek. V roce 1681 byl za vsí vztyčen morový sloup. Roku 1713 měla Hořiněves 57 stavení, z nichž v posledním žil místní pohodný. V roce 1717 byla poprvé zmíněna existence zdejší školy. Roku 1728 byla ve vsi obnovena fara. Během sedmileté války byla ves poškozena různými rekvizicemi a odvody. 23. března 1775 selští vzbouřenci přepadli, vydrancovali a zapálili zámek a vyrabovali pivovar. V letech 1778-1792, kdy byla stavěna královéhradecká pevnost, se stala Hořiněves sídlem krajských úřadů. V roce 1790 prodal Jan Karel hrabě Špork hořiněvské panství císaři Josefu II., který ho sloučil se smiřickým panstvím. Roku 1813 byla v obci ubytována ruská vojska. V roce 1830 byl vybudován nový hřbitov, na němž byl o rok později pohřben jako první J. Hušek. Roku 1835 vyhořela stavení čp. 31-33. 23. září 1836 vyhořelo 6 stavení (čp. 20-22 a 68-69). 30. května 1839 zasáhl obec přívalový déšť, který způsobil její zaplavení. V roce 1844 vyhořely domky čp. 64 a 65 a 18. července 1848 dalších 18 stavení (adresný záznam je však pouze o čp. 28, 29 a 37-50, pokud nedošlo v zápisech k záměně čísla 16 za 18).

Roku 1849 se Hořiněves stala samostatnou politickou obcí. Prvním zvoleným starostou se stal pekař Jan Paděra z čp. 9. V roce 1860 měla Hořiněves 714 obyvatel a 80 domů. Roku 1855 byla zbourána stará dřevěná zvonice a ke kostelu byla přistavěna kamenná věž. 3. července 1866 byla obec součástí bojiště známé bitvy u Hradce Králové. Ze zámku a kostela se staly vojenské lazarety. 15. listopadu 1871 byl otevřen poštovní úřad (díky chybě je všeobecně udáváno, že se tak stalo až v roce 1877). V roce 1874 byla obec zamořena dobytčím morem, což si vyžádalo vybití veškerého dobytka a jeho pohřbení na poli k Benátkám. O rok později byly založeny na Tumplace ovocné sady, jež byly roku 1879 pojmenovány podle zdejšího rodáka Václava Hanky jako Hankovy sady. 2. února 1877 byla založena Řemeslnická jednota. 24. dubna 1879 byly v rámci oslav stříbrné svatby císařských manželů vysazeny 4 lípy u kostela a 4 ovocné stromy u zámku. V letech 1881-1882 byla vybudována železniční trať SadováDohalice-Smiřice, po níž projel první vlak 25. března 1882. 31. prosince 1882 vznikla Ochotnická jednota „Hanka“. 23. prosince 1883 se ustavil SDH, ale svoji činnost zahájil až 14. ledna následujícího roku. V roce 1885 byla vedle obecního domku čp. 79 vystavěna hasičská kůlna. 1. ledna 1892 byla v obecním domku čp. 79 zřízena četnická stanice, jež byla v lednu 1908 přemístěna do čp. 20 a 1. prosince 1927 do nově vybudovaného obecního domu. V letech 1892-1893 byl panský dvůr zasažen dobytčím morem. Roku 1896 byla postavena nedaleko hřbitova mostní váha. V roce 1900 vznikl Spořitelní a záložní spolek v Hořiněvsi a byla postavena nová školní budova, k jejímuž slavnostnímu vysvěcení došlo 28. září 1900. 7. prosince 1901 byla zřízena lidová knihovna. 13. května 1905 byl čestným občanem obce jmenován Jiří kníže z Lobkovic, zemský maršálek. Roku 1906 byla u nádraží postavena sušárna na čekanku. 28. září 1910 se uskutečnila ustavující schůze TJ Sokol. V roce 1913 byla zalesněna vykácená část Hankových sadů. Za 1. světové války padlo 13, následkem válečných útrap zemřelo 6 a nezvěstnými byli prohlášeni 2 místní muži. V téže době byli v obci umístěni ruští a srbští zajatci a uprchlíci z Haliče.

25. května 1919 byla u vchodu do kostela vysazena Lípa Svobody. Roku 1919 byla v čp. 17 zřízena prodejna smiřického konzumního družstva, která byla v roce 1924 uzavřena. Roku 1919 vznikl v rámci TJ Sokol zpěvácký kroužek. O rok později vznikla Domovina. V roce 1921 byla ustavena Církev československá. Roku 1922 byla zřízena filiálka Hospodářského družstva z Jaroměře, jež vybudovala vlastní skladiště s železniční vlečkou, danou do provozu 1. ledna 1923. 23. června 1922 smetla větrná smršť věž kostela, zničila kůlnu Hospodářského družstva a Františku Šmídovi z čp. 21 odnesla stodolu. Kromě toho bylo poškozeno mnoho střech a přelámáno nebo vyvráceno množství stromů po celé obci. V roce 1924 byl do obce zaveden telegraf a telefon. 9. července 1924 vyhořel zámek. Roku 1925 byl vystavěn obecní dům čp. 73. V roce 1926 bylo pozemkovou reformou uvolněno ze státního velkostatku v Hořiněvsi 7 412 arů a 46 m2 pozemků pro příděl drobným zemědělcům, z toho 3 599 arů a 84 m2 připadlo 44 zemědělcům z Hořiněvse. Téhož roku TJ Sokol zřídila v lokalitě „Na Špuku“ koupaliště, tenisové hřiště a vysázela 2 řady lip a 2 řady třešní. 25. září 1927 vznikla místní organizace Živnostensko-obchodnické strany středostavovské. 13. února 1929 uvázl vlak v lokalitě „Na Srpkách“ ve sněhových závějích. 40 dělníkům trvalo 2 dny, než se jim ho podařilo vysvobodit. Po sněhové vichřici 26. února 1929 byla trať zaváta až 4 m vysokými závějemi a doprava tak byla zastavena na 10 dnů. 1. září 1929 začal jezdit soukromý autobus Josefa Petra z Vřešťova na lince Hořiněves-Dvůr Králové nad Labem. Po měsíčním provozu tuto linku převzala firma Jaroslav Bartoš a Šícha, jež ji koncem prosince 1930 přestala provozovat. 1. října 1929 byla firmou Motyčka zahájena autobusová doprava z Hořiněvsi do Hradce Králové, jež byla v roce 1931 převzata Autodrahami města Hradce Králové a 31. prosince 1932 zrušena kvůli stížnosti ČSD. Roku 1930 jezdil po dobu 3 měsíců rovněž autobus do Jaroměře. O rok později byla u čp. 79 zbourána stará hasičská kůlna a na jejím místě vystavěna nová hasičská zbrojnice. V roce 1933 byla opravena márnice, obecní váha, pomník Václava Hanky a socha sv. Františka. 30. dubna 1933 vznikl SK Hořiněves, který se rozpadl o 3 roky později. 25. března 1934 byl ustaven Čs. červený kříž. Roku 1936 vznikla Civilní protiletecká obrana. O 3 roky později bylo ustaveno Národní souručenství a následně Mládež Národního souručenství. Za německé okupace nesla obec pojmenování Brenndorf. V roce 1939 si postavila kampelička vlastní dům. O rok později byla vystavěna čerpací stanice firmy Fanto a obnoven SK Hořiněves (založen již v roce 1939 jako sportovní kroužek místního Národního souručenství). Roku 1941 byla otevřena Poradna pro matky a děti spolku Ochrana matek a dětí při Okresní péči o mládež v Hradci Králové. 7. dubna 1942 byl zrekvírován zvonek Církve československé z roku 1931 a 24. června 1942 zvon z kostela sv. Prokopa. O rok později vzniklo Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě a bylo zřízeno stálé zvukové kino pro úzký film. 1. dubna 1943 byl do Hořic přemístěn lesní úřad. V květnu 1945 byla Hořiněves ovládána Revolučním národním výborem, ale v zámku se nacházela německá posádka, jež odmítla vydat zbraně civilním osobám, ale jinak ničemu nebránila. 8. května 1945 předal hejtman Czejka kancelář a skladiště a němečtí vojáci opustili obec. Rudá armáda projela obcí až 11. května 1945. V roce 1946 byl proti čp. 101 postaven druhý transformátor. V letech 1946-1947 byla vybudována dřevěná sokolovna. 6. září 1952 byla sušárna znárodněna a převzata podnikem ,Kávoviny n. p. Pardubice. 19. srpna 1957 došlo k založení JZD Roku 1959 byla zregulována Trotina. 5. června 1966 byla slavnostně odhalena pamětní deska nacisty umučenému sokolskému činovníku Janu Sedláčkovi. Roku 1969 byl adaptován Hankův rodný dům, k jehož slavnostnímu otevření došlo 21. září 1969. O rok později byla zadaptována prodejna průmyslového zboží a textilu. 1. října 1971 bylo v Hankově rodném domě otevřeno agitační středisko. V roce 1975 byla dokončena 1. etapa výstavby vodovodu. V letech 1974-1980 proběhla výstavba budovy MŠ. Vedle toho byla realizována 2. etapa výstavby vodovodu. Roku 1983 byla otevřena sběrna druhotných surovin. V roce 1985 byla zbourána fara. O 2 roky později došlo k dokončení úpravy vodovodu. V roce 2010 bylo postaveno víceúčelové sportoviště a tenisové hřiště. O 9 let později byl zdemolován starý vodojem.

Z místních pamětihodností je třeba vyjmenovat: kostel sv. Prokopa, opata z roku 1707 s věží z roku 1855; od 22. ledna 1964 památkově chráněný barokní zámek z konce 17. století s úpravami z 18. a 19. století; od 22. ledna 1964 památkově chráněný roubený dům čp. 10 z konce 18. století; od 22. ledna 1964 památkově chráněnou sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1740 (podle jiných zdrojů pochází již z roku 1726); od 22. ledna 1964 památkově chráněnou sochu sv. Františka z Pauly z roku 1738, jež byla v roce 1885 přemístěna ze svahu proti zámku na náves a naposledy zrestaurována roku 2004; litinový kříž na kamenném soklu při cestě do Račic nad Trotinou z roku 1833; pomník rakouského 40. pěšího pluku, který byl slavnostně odhalen 3. července 1867; pomník rakouského 57. pěšího pluku od M. Ježka z Hradce Králové z téhož roku; pamětní desku Václavu Hankovi na čp. 10, jež byla slavnostně odhalena 4. září 1862; pomník Václava Hanky, který byl zhotoven hořickými sochaři J. Janderou a J. Sešinou podle návrhu prof. Morice Černila a slavnostně odhalen 24. srpna 1890; od 22. ledna 1964 památkově chráněný pomník rakouského 2. praporu polních myslivců z roku 1891; pomník padlým v 1. světové válce z roku 1934, ale v okolí nalezneme ještě mnoho dalších pomníků z prusko-rakouské války, na jejichž zmínění tu není místo. Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou: opatovický opat a kronikář Neplach (23. února 1322 Hořiněves - 13. září 1371 Opatovice nad Labem), kněz, houslista a hudební skladatel Heřman Antonín JelínekCervetti (8. srpna 1709 Hořiněves - 5. prosince 1779 Milán), spisovatel a básník Václav Hanka (10. června 1791 Hořiněves - 12. ledna 1861 Praha), lékař, novinář a spisovatel MUDr. Otakar Jedlička (22. prosince 1845 Hořiněves - 27. června 1883 Smiřice), zoolog a spisovatel PhDr., JUDr. a RNDr. Josef Prokop Pražák (22. června 1870 Hořiněves - 15. července 1904 tamtéž), malíř, ilustrátor a grafik Arno Naumann (12. července 1887 Hořiněves - 5. ledna 1959 Praha).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.309, 15.767)
Poslední aktualizace: 26.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Hořiněves

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,1km od místa

Příspěvky z okolí Hořiněves

Zámek v Hořiněvsi
Zámek v Hořiněvsi
Zámek
Původně na tomto místě Hoříněvse stávala středověká kamenná tvrz z doby před rokem 1410, jejíž zbytky jsou patrné zejm. ve sklepeních. Některé prameny kladou její počátky do 13. století a spojují ji se dvorcem Mut…
0.3km
více »
Rybník Barbora
Rybník Barbora
Rybník
Tento rybník, který měl být údajně pojmenován na paměť sv. Barbory (podle Pavla Štěpána a jeho článku "Barbora a Barborka v pomístních jménech v Čechách", publikovaného v periodiku "Acta onomastica" v roce 2005; o…
0.3km
více »
Hořiněves - rodný dům Václava Hanky
Hořiněves - rodný dům Václava Hanky
Dům, budova
Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil její rodák, spisovatel, bohemista, básník a velký vlastenec, Václav Hanka, „objevitel“ Rukopisu královédvorského. Rodný dům Václava Hanky je v Hořiněvsi dochován, jedná se o ro…
0.4km
více »
Hořiněves - kostel sv. Prokopa
Hořiněves - kostel sv. Prokopa
Kostel
Historie kostela sv. Prokopa v Hořiněvsi je dokládána rokem 1384, kdy je prvně zmiňován. Pohromou pro původní gotický kostel byli Husité, kteří ho roku 1425 vypáli a zničili. Současný barokní kostel byl vystavěn h…
0.4km
více »
Hořiněves
Hořiněves
Tipy na výlet
Při cestě do Podkrkonoší, na Zvičinu, nebo do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem se můžeme zastavit v obci Hořiněves, která se nalézá na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší.  Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil j…
0.4km
více »
Škola v Hořiněvsi
Škola v Hořiněvsi
Dům, budova
První zmínka o zdejší škole, i když pouze nepřímá, pochází z roku 1717. Jedná se o zápis ve zdejší farní křestní matrice ze 17. září 1717, kde je místní učitel Jan Horák uveden jako svědek. Otázkou však je, zda by…
0.4km
více »
Hořiněves
Hořiněves
Zámek
Barokní zámek se nachází ve vsi Hořiněves v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový obdélný objekt s rizalitem a dvěma dvoupatrovými nárožními věžemi při jižní straně. Zámek není veřejnosti přístupný. Historie…
0.5km
více »
Hankovy sady v Hořiněvsi
Hankovy sady v Hořiněvsi
Park
Dějiny Tumplacu (roku 1713 zaznamenán jako „Na tom place“, z čehož později vzniklo německé označení „Tumelplatz“) jsem již popsal ve stati o Hořiněveských lipách, proto se zmíním pouze o místě pod nimi.Celý kopec …
0.6km
více »
Hořiněveské lípy
Hořiněveské lípy
Památný strom
Hořiněveské Lípy, památné stromy, které se nachází jihovýchodně od Hořiněvse. Stáří lip je odhadováno na více než 500 let. Během války r. 1866 mezi Prusy a Rakušany lípy určovaly směr postupu II. pruské armády. U …
0.7km
více »
Hřbitov v Hořiněvsi
Hřbitov v Hořiněvsi
Hřbitov
První hřbitovy byly původně zřízeny daleko za obcí, a to mezi ně můžeme rovněž zařadit pravěké nekropole na Rejdišti a jinde v okolí. Nejstarší z hořiněvských pohřebišť se nacházel při levé straně cesty do Račic nad Trotinou, a to v místech, kde se nachází litinový kříž na pískovcovém soklu, který byl vztyčen místními obyvateli v roce 1833. To místo zůstalo i po zrušení hřbitov…
0.7km
více »
Hořiněves - pomníky bitvy r. 1866
Hořiněves - pomníky bitvy r. 1866
Památník
Připomínkou bitvy Prusko-rakouské války dne 3.7.1866 jsou pomníky na okraji obce. Soubor tvoří pomník 2 mysliveckého praporu a pískovcová pyramida na vrcholu s dělovým křížem, která označuje hromadný hrob 200 rakouských a 200 pruských vojáků. Z obou stran pyramidy jsou umístěny 2 typové kříže. V místě je zastávka č. 12 na Naučné stezce "Josefov - Smiřice - Chlum 1866".
0.8km
více »
Pomník padlým příslušníkům c. k. 2. praporu polních myslivců u Hořiněvsi
Pomník padlým příslušníkům c. k. 2. praporu polních myslivců u Hořiněvsi
Pomník
Tento pomník se nachází za bývalým panským dvorem při silnici do Máslojed a má být připomínkou toho, že v těchto místech krváceli a umírali příslušníci rakouského 2. praporu polních myslivců pod velením majora Adolpha Langa, rytíře z Waldthurmů, kteří se nejprve nacházeli v Hoříněvské bažantnici a odtud byli přemístěni na luka mezi Benátkami a Hořiněvsí. Právě příslušníci tohot…
0.8km
více »
Máslojedy - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Máslojedy - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Hřbitov
Příslušnost obce Máslojedy k bojišti prusko-rakouské války r. 1866 dokládá vojenský hřbitov, který se nachází v severozápadní části obce, při silnici ve směru na Hořiněves. Na hřbitově se nalézá několik pískovcových pomníků vč. pískovcové pyramidy s všeobecným věnováním všem vojákům, kteří zemřeli v obvodu obce (90 rakouským, 25 pruským důstojníkům a 3500 rakouským a 700…
1.7km
více »
Zřízení pomníku padlým v 1. světové válce v Máslojedech
Zřízení pomníku padlým v 1. světové válce v Máslojedech
Zajímavost
Tento vzhledově až zvláštní pomník, který se nachází ve stráni skoro na půli cesty mezi bývalou školou čp. 57 a stavením čp. 27, připomíná selského chlapce, někomu dokonce Jana Sladkého Kozinu, ale bez jeho typické pokrývky hlavy. Svým pojetím je opravdu originálním, protože se vymyká od těch ostatních po širém okolí.Jeho počátky můžeme sledovat již na konci 1. světové války, a…
1.7km
více »
Máslojedy
Máslojedy
Vesnice
Tato obec, jež byla osídlena již v době kamenné (v 19. století se našel u Hlavatého hostince hrubozrnný žernov a na Špriňarově poli provrtaný mlat a několik přeslenů; vše se dostalo do dvorního muzea ve Vídni), má…
1.8km
více »
Máslojedy - Špriňarův statek
Máslojedy - Špriňarův statek
Statek
Svědkem jedné z nejděsnějších částí bitvy prusko-rakouské války dne 3.7.1866 byl Špriňarův statek na západním okraji Máslojed. „Památkou“ na bitvu jsou stopy po dělových střelách v obou štítech budovy. V poli mez…
1.9km
více »
Rybník Na Mlakách
Rybník Na Mlakách
Rybník
Tato lokalita, v níž se nikdy žádná vodní plocha nenacházela, čehož důkazem může být I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_…
1.9km
více »
Les Svíb - Říman
Les Svíb - Říman
Pomník
Říman - nádherný pomník věnovaný rakouskému 12. pěšího pluku. Najdeme ho u cesty z Máslojed do Benátek. Pod pomníkem umírajícího římana leží 7 důstojníků pluku a v okolí 294 vojínů. Pomník byl odhalen rok po krvav…
2km
více »
Máslojedy - výhledy do kraje
Máslojedy - výhledy do kraje
Vyhlídka
Při putování po bojišti prusko-rakouské války r. 1866, severně od Hradce Králové, se můžeme potěšit i pěknými výhledy. Z cesty směřující od Máslojed k lesu Svíb se nabízí rozhledy jak na bojiště, tak na Hořiněvesk…
2km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Trasa
Les Svíb - místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. v těchto místech bychom se tedy měli pohybovat s maximální úctou… To jak …
2.3km
více »
Les Svíb - východní vstup do lesa
Les Svíb - východní vstup do lesa
Pomník
U východního vstupu do lesa najdeme dva monumentální pískovcové obelisky. Levý pomník je věnován na paměť padlých rakouského 11. praporu polních myslivců. Postaven byl v r. 1891. Pomník na pravé straně je věnován rakouskému pěšímu pluku č. 67, je zdoben reliéfy dubového věnce s císařskou orlicí. Zřízen byl důstojnickým sborem v r. 1892.
2.3km
více »
Želkovice
Želkovice
Vesnice
Obec Želkovice se nalézá nejen na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší, ale i na hranici bojiště prusko-rakouské války roku 1866 což dokládá pomník 2 padlých vojínů, který se nachází v prostoru křižovatky ve směru od Vrchovnice. V obci najdeme dochovány původní zemědělské a venkovské usedlosti, "pod ochranou lip" se nachází pomník J. A. Komenského, na návsi najdeme dřevěnou…
2.5km
více »
Les Svíb - Alej mrtvých
Les Svíb - Alej mrtvých
Památník
Alej mrtvých - místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou znepřátelených stran Prusko-Rakouské války. Část lesa podél Aleje mrtvých je v podstatě jedním Velkým hromadným hrobem. Podél Aleje jsou vystavěny monum…
2.6km
více »
Žiželeves - kostel sv. Mikuláše
Žiželeves - kostel sv. Mikuláše
Kostel
Žiželeveský kostel se poprvé připomíná roku 1355, stával uprostřed vsi, jeho patrony byli Jiří z Hustířan a jeho bratr Jan z Hořic. Roku 1425 byl kostel zničen Tábority, později opraven a po požáru v r. 1769 zboře…
2.6km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Tipy na výlet
Les Svíb - vyrážíme k lesu jenž byl svědkem jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany dne 3.7.1866. K lesu je nejlepší přístup od Máslojed, autem je zde možno zajet přímo až k lesu. Od silnice č. 35 ve směru Hradec Králové - Jičín je možnost příjezdu od Čistěvse. Jdeme do lesa v němž a v jeho okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy….  Než však…
2.8km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.  Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
4km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
4.1km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
4.1km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
4.4km
více »