Šumperk, broukoviště u kláštera

Turistické cíle • Park

Zdánlivě zapomenutá kláda

Asi abysme brouky nerušili

Příchod jara sned probudí i larvy

Z hmyzu zatím jen létají mouchy

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (22 fotografií)

Vlivem lidské činnosti je rovnováha na planetě značně narušená. Prší málo, někdy moc, je teplo, nebo je zima, někdy fouká, někdy nefouká. A k tomu v oblastech vzdálenějších od rovníku katastrofické střídání ročních období jaro, léto, podzim, zima. Pro náš živočišný druh to vše musí představovat přímo katastrofický scénář budoucího vývoje. Ovšem nezapomeňme, že druh Homo sapiens sapiens existuje podle vykopávek bratru nějakých 200–300 000 pozemských let a to co nazýváme civilizací patrně ještě neexistuje déle než 10 000 let‚ pomineme-li různě ztracené Atlatindy, země Ofir apod. Jsou dokonce jedinci, kteří už předvídají brzký konec civilizace a lidského rodu, protože se chováme nezodpovědně. Myslím, že zas tak strašné to nebude, a to i přesto, že vskutku velká část lidstva se chová pitomě.

Pokud ale dáme přírodě trošku volnosti, ta si většinou poradí. Ta přírodní volnost nemusí být jen ve vytváření chráněných území, národních parků, rezervací a jiných podobných lokalit. Trochu místa volné přírodě se dá vytvořit i přímo v místech lidských obydlích, tedy ve vesnicích, ale hlavně ve městech. Může k tomu stačit třebas i pokosit trávu v parku nebo zahradě párkrát míň (nemusí být všude anglický trávník), nebo nechat ležet padlý nebo starý strom, kde nemusí ani zvlášť hyzdit.

Jeden takový padlý strom před časem zůstal ležet v šumperském parku poblíž zdravotní školy v bývalém klášteře Dominikánů. Již nějakou dobu tam leží pokácený buk, kolemjdoucí si říkal, dřevorubci zapomněli odvést. Ejhle nezapomněli, u padlého kmene přibyla tabulka a ono to broukoviště. Broukoviště může být cokoli jako skupina kmenů, špalků i větví trošku zakopaných do země. Tvrdé dřevo z listnáčů je nejvhodnější. Broukoviště má být na slunečném místě, což se tady v tom parku celkem daří. Teď už jen počkat, než sem doputují broučí samičky a nakladou vajíčka. Kolik a jakých broků se asi musíme nechat překvapit, nezapomeňme, že některé ponravy /larvy) rostou i několik let než provedou svou přeměnu v dospělého brouka, jehož životnost je vlastně značně krátká, většinou pár měsíců k završení biologického cyklu.

Je tedy faktem, že jedno broukoviště planetární biologickou rozmanitost nezachrání, ale když podobných úkrytů (a nejen pro brouky a hmyz) bude víc, bude ten svět nějak veselejší. A nemusí být za každou cenu vždycky 1. dubna.

Nadmořská výška:

320 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.965, 16.973)

Poslední aktualizace: 1.4.2021

Vyhledání vlakového spojení na výlet