Loading...
Že v Šumperku se dá objevit řada výstavných paláců a vil bývalých fabrikantů, kteří vlastnily převážně textilní továrny (ale i jiné výrobny), není žádným objevem. Jednou z rodin místních podnikatelů byli i Seidlové, po nichž v Šumperku zůstalo rovněž několik zajímavých objektů. Ten nejviditelnější je patrně palác v dnešní Hanácké ulici, poblíž kostela sv. Jana Křtitele (nebo bývalé školy).
Jedním z členů továrnické rodiny byl i Max (1862–1918). takto spolumajitel textilní firmy Ignaz Seidl & Comp. Ten působil jako vedoucí bavlněné přádelny v Sudkově. Jako reprezentativní sídlo si nechal v roce 1913 (dostavba 1914) vystavět reprezentativní vilu na Zephyresku Strasse č. 1. Po záboru Sudet dostala ulice přečíslování a vila tak má i dnes tehdejší číslo 13, ovšem ulice nese jméno Dr. E. Beneše.
Po smrti majitele vila přešla do majetku vdovy Emmy. V době výstavby byla vila v podstatě jedním z nových okrajů výstavby v prostoru jižně od dnešní Hlavní třídy (Schillergasse). Vila byla rozsáhlým objektem s řadou místností, rodina držela vilu do 2. světové války.
Po roce 1945 byla vila zabavena a v roce 1948 bylo rozhodnuto o úpravě pro potřeby kojeneckého ústavu. 8. března 1950 byl slavnostně otevřen Státní kojenecký ústav Anežky Hodinové Spurné, zřejmě u příležitosti MDŽ.
Zřizovatelem ústavu byl Okresní ústav národního zdraví Šumperk. Po změnách roku 1989 byl ústav přejmenován 1. ledna 2003 na Dětské centrum Pavučinka, p.o. Další změna přišla v roce 2015, kdy bylo zařízení sloučeno s Dětským centrem Ostrůvek, p.o.. Zřizovatelem byl Olomoucký kraj.
Součástí ústavu byl i dětský domov, který zanikl v roce 2023.
Vila se z provozních důvodů částečně změnila, přibyl zadní trakt, z ulice neviditelný a boční balkonová přístavba. V zahradě přibylo i hřiště. Změny se dočkal i interiér. K vidění ovšem zůstaly některé pozůstatky po původním vzhledu. Nad jedním z dveřních rámů zústala plastika pavučiny s pavoukem, symbol přadláctví. Právě od tohoto symbolu se na čas celé zařízení nazývalo.