Svatý Kopeček u Olomouce - poutní bazilika Panny Marie

Svatý Kopeček se nachází pouze 5 km od města Olomouce. Jeho dominantou, viditelnou již ze vzdálenosti několika kilometrů je poutní Bazilika Navšívení Panny Marie. Za dobrých podmínek je dokonce vidět z dalších poutních míst - z Dubu nad Moravou, Svatého Hostýna či dokonce ze Svatého kopečku v Mikulově.

Předchůdcem Baziliky byla kaple, vysvěcená roku 1633 a postavená na pozemku premonstrátského opatství Klášterní Hradisko v Olomouci. Místo se jmenovalo Svatá Hora a jistý obchodník s vínem Jan Andrýsek ( 1595 - 1673 ) slíbil postavit zde kapli, neboť se mu zde dle legendy zjevila Matka Boží ve snu. Během třicetileté války byla sice kaple zničena, ale později opět obnovena.

V letech 1669 - 1679 zde řád premonstrátů nechal vybudovat prostorný kostel, protože zde začal narůstat počet návštěvníků. Uzavřený poutní areál na Svatém Kopečku se sestává z chrámu Navštívení Panny Marie, dále obytných a účelových budov, ambitů s kaplí. Je cenným barokním dílem 17. a počátku 18. stol.

Poutní místo navštívila i císařovna Marie Terezie 19. června 1748 za opata Ferdinanda Václavíka, který získal pro baziliku roku 1784 i výsady "malé baziliky". V té době to znamenalo, že poutník návštěvou svatokopeckého chrámu měl možnost získat stejné odpustky jako kdyby navštívil římskou baziliku Santa Maria Maggiore.

Chrámové průčelí má bohatou sochařskou výzdobu: v průčelní zdi u vchodu je alegorie božských ctností - víry, naděje a lásky od J. Winterhalter, v nikách v průčelí jsou sochy Panny Marie s Ježíškem, sv. Štěpána, sv. Augustina a sv. Norberta. Nad horizontální římskou atikou obou křídel jsou sochy dvanácti apoštolů a sv. Šebestiána a sv. Rocha, ochránců před morem.

V blízkosti chrámu je kříž věnovaný v r. 1909 prarodiči Jiřího Wolkra. Poutní kostel sestává z hlavní a příčné lodi, má valenou klenbu, kopuli a osm bočních kapli. Interiér chrámu oslní prostorností, výtvarnou výzdobou a světlostí. Valená klenba s lunetami v presbytáři a lodi je celá pokryta plastickou štukou a velké freskové obrazy Nejsvětější Trojice, Boží oslava a nanebevzetí Panny Marie. Na Vítězném oblouku je malba připomínající korunovaci milostného obrazu z r. 1732 a znaky všech zemí tehdejší rakouské monarchie. Štuková výzdoba kruchty vytváří spolu s varhanami harmonický celek řazený mezi evropské pozoruhodnosti. Chrámová kopule s lucernou spočívá na čtyřech pilířích, je vyzdobena freskovými obrazy zobrazujícími události ze života šesti starozákonních žen: Sáry, Rebeky, Abigail, Betsabé, Judith a Ester. Hlavní oltář vhodně včleněný do přemíry uměleckého bohatství je mistrovským dílem navrhovatele Baltassare Fontany. Na stěnách presbytáře jsou ve stříbře tepané obrazy vztahující se k událostem při založení kostela.

Poutní místo zažívalo ve své historii období rozkvětu i úpadku. Při osvobozování Olomouce v květnu roku 1945 dokonce chrám hořel, ale podařilo se zachránit a obnovit věže a vnější chrámovou fasádu. V roce 1950 byli premonstráti odvlečeni a vrátili se zde až 11. února 1990. Následovaly významné události, kdy bazilika byla poctěna titulem "bazilika minor" a v roce 1995 navštívil Sv. Kopeček papež Jan Pavel II.

Napravo od vchodu do chrámu jsou dveře na nádvoří, přes které se dostanete do muzea, které je otevřeno o víkendech a vstupné je dobrovolné. V muzeu najdete spoustu věcí spojených s historií Svatého Kopečka - pohlednice, roucho, obrazy a další předměty.

V muzeu se nachází také Svaté schody, které byly často zřizovány na poutních místech na připomínku 28 schodů v jeruzalémském paláci, po kterých Kristus vystupoval při svém odsouzení Pontiem Pilátem. Na vrcholu schodiště je mimořádná řezbářská práce uničovského Jiřího Antonína Heinze - Pieta.

Po prohlídce muzea je možné nahlédnout na polokruhové nádvoří s ambity a s oválnou kaplí Jména Panny Marie. Architektem kaple Jména Panny Marie byl patrně Domenico Martinelli, odchovance Jana Blažeje Santiniho.

V ambitu jsou vloženy dvě kaple kajícníků: sv. Petra a sv. Marie Magdalény. Od roku 1940 jsou vnitřní zdi ambitu vyzdobeny dřevořezbami čtrnácti zastavení Křížové cesty, která zhotovil olomoucký řezbář Jaroslav Kubeček.