Loading...
Blížíte-li se k hanácké metropoli, většinou vás zaujme pohled do lesů nad městem, odkud do dálky svítí mariánská bazilika. Tu obklopuje poutní areál s množstvím cenných historických památek, mezi kterými patří sousoší sv. Jana Nepomuckého k těm nejkrásnějším, nejvýznamnějším a nejhodnotnějším. Aby také ne, když je spojováno se jménem uznávaného barokního sochaře Johanna Georga Antona Heinze.
Ještě, než se dostaneme k samotnému popisu tohoto sousoší, prozradíme si několik „technických“ údajů. Svatý Kopeček je historickou obcí, která je dnes již částí krajského města Olomouc. Popisované sousoší se nachází na náměstí Sadové a jedná se o vysoce hodnotné barokní sochařské dílo pocházející z let 1740 až 1745.
Pískovcové sousoší na Svatém Kopečku je opravdu monumentální. Jeho celková výška dosahuje příbližně 5,9 m. Tvoří jej vysoký podstavec, na kterém stojí centrální socha sv. Jana Nepomuckého v nadživotní velikosti, po jehož stranách z podstavce vystupují tři nižší volutové konzoly s postavami andílků. Sousoší obklopuje kamenná šestiboká balustráda. Postavec stojící na dvou stupních a jeho sokl má trojúhelníkový půdorys a konkávně prohnuté strany.
Andílci stojí na čtvercové profilované římse. Jeden z nich nese kříž, druhý knihu a kvadrátek. Další andílek jen tak sedí, jiný klečí a drží olivovou ratolestí. Také středovou válcovou část zakončuje profilovaná římsa na níž stojí postava oblíbeného českého světce v tradičním kněžském - a bohatě zřaseném – oděvu. Svatý Jan stojí v kontrapostu na oblacích s hlavičkami tří andílků. Světcova postava je esovitě prohnutá a ruce má sepjaté před tělem.
Střední část podstavce mezi konzolami zdobí reliéfní oválné medailony. Vidět zde můžeme světce ve zpovědnici, ženskou postavu v dlouhých šatech, další mužskou postavu a ležícího psa (první reliéf), polonahého světce nataženého v mučírně na skřipec a obklopeného čtyřmi vyslýchajícími (druhý reliéf), a hlouček lidí sledujících svržení sv. Jana Nepomuckého z mostu (třetí reliéf).
Vysoce hodnotné barokní sochařské dílo, které je připisováno J. A. Heinzovi, bylo zařazeno na seznam našich chráněných kulturních památek hned v květnu roku 1958, později pak byla jeho ochrana rozšířena v rámci poutního areálu Navštívení Panny Marie.