turistické rozcestí Prasek

Původně se v obci žádná sakrální stavba nenacházela, ani malá kaplička, což můžeme vidět jak z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783, tak z indikační skici stabilního katastru z roku 1841, jež byla vyhotovena adjunktem 2. třídy Johannem Sigmundem a geometrem 4. třídy Antonem Visnichem. Místní občané tak museli docházet do nedalekých Metličan,…

Toto pojmenování je užíváno pro les na jih od Kobylice, který je součástí ještě většího lesního masivu, jenž zabírá plochu mezi již zmíněnou Kobylicí, Praskem, Zdechovicemi, Barchovem, Budínem, Zvíkovem, Kunčicemi…

První zmínka o obci pochází z roku 1393, kdy byla Kobylice zmíněna v novobydžovské Knize svědomí, ale tato místa náležela již v 11. a 12. století svatojiřskému klášteru. Všeobecně udávaný rok 1086 je však nutné brát s rezervou. K původu názvu obce se profesor Antonín Profous ve svém díle „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L“ vyjadřuje takt…

Rybníky se kolem Zvíkova a Budína nacházely od nepaměti. Důkazem toho budiž záznamy z roku 1580, kdy bylo prodáváno zvíkovské zboží. V kupní smlouvě se přímo hovoří o rybnících: „Zvíkovském“, „Jelítku“ a „Hlaholov…

Na okraji Harrachovského „Velkého lesa“ (viz tereziánský, josefinský i stabilní katastr z roku 1841, který byl vypracován adjunktem 1. třídy Carlem Bolusekem a geometrem Wenzlem Hniliczkou - „Grosser Wald“) při si…

Tato osada je relativně mladého původu, neboť první zmínka o ní má pocházet až z roku 1790. Již od počátku má stejný název jako dnes, i když zprvu bylo používáno pojmenování v německém tvaru „Budin“ (v letech 1790…

Své jméno získala tato ves podle sousední a mnohem starší obce Barchova, jejíž pojmenování vzniklo přidáním přípony -ov k osobnímu jménu Barech či Barch, o němž se soudí, že šlo o zkratku jiného osobního jména Bartoloměj, která má stejný původ jako Bareš. Od poloviny 16. století se od sebe obě vsi lišily pojmenováním - Velký a Malý Barchov, v následujícím století se říkalo vsi …

Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Měník, nalézá se zde dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava s dřevěnou zvonicí. Obec Měník s kostelem sv. Václava a Stanislava se nalézá, cca 5km jihovýchod…

Obec Měník se nachází jihovýchodně od Nového Bydžova. Největší zajímavostí obce je roubený trojlodní Kostel sv. Václava a Stanislava s roubenou polygonální zvonicí. Kostel byl postaven v roce 1686 z trhanic což js…

První zmínka o kostele v Měníku a jeho plebánovi pochází z roku 1384, ale pod názvem Měnín je zapsán již v popisu pražské diecéze z let 1344-1350. Tehdy byl tento dřevěný kostelík, jenž náležel do bydžovského deka…

Tato lokalita na jih od Nechanic byla osídlena již v pravěku. Bohužel většina nálezů z 19. století byla z neznalosti zničena. Ze záznamů víme, že při kopání základů pro stavbu špýcharu a chléva Antonína Pražáka v …

V Barchově stávaly dvě středověké tvrze, jedna v místě dnešního stavení čp. 41, kde se dosud říká Na valech. V 16. století náležel Barchov Mareši Dobřenskému z Dobřenic. Na počátku 17. století koupil barchovské …

Staré Nechanice - ves prvně písemně doložená roku 1228 ve spojitosti se zmínkou o sousedních Nechanicích. Staré Nechanice jsou od Nechanic odděleny tokem říčky Bystřice. V obci najdeme sochu Madony, s…

Lipová alej u Nového Bydžova je významným krajinotvorným prvkem v oblasti. Rozkládá se podél pravé strany silnice vedoucí od Metličan na Hradec Králové, její délka je cca 1 km. Alejí prochází NS Les Chlum a okolí, která má 10 zastávek.

Babice – obec cca 20 km západně od Hradce Králové. Prvně je ves zmiňována ve druhé polovině 14. století ve spojitosti s Matějem z Babic, vladykou nedaleké tvrze, která se nacházela severozápadně od obce směrem k B…

Nechanice - původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se nachází na Husově náměstí je zmiňován počátkem 13. století. V letech 1690 - 92 byl kostel, na náklady hraběte Arnošta Schafgotsche, rozšířen a barokně upraven. Při požáru v roce 1827 byly roztaveny i 3 staré zvony a z Věže zůstaly stát jen holé zdi. V roce 1833 byl kostel přestavěn a empírově upraven do…

Dominantou Metličan, které jsou dnes součástí Nového Bydžova, je barokní Kostel sv. Jakuba Většího, který byl postaven hradeckým stavitelem Františkem Kermerem v letech 1768-1775. Na Metličanském návrší však stáva…

Pozůstatky bývalé nechanické tvrze se nachází v poli severně od centra města u říčky Bystřice. Jedná se o dochované části kruhových valů z velkého tvrziště se třemi příkopy ze 13. století. Vnitřní akropole má průměr 30 metrů, vnější cca 120 metrů. Tvrz byla opuštěna v průběhu 16. století. I přes okolní zemědělskou činnost a meliorační zásahy jsou valy stále patrné. Tvrziště…

Je poslední dubnová sobota roku 2016 a uzrál čas na další etapu podél řeky Cidliny. Na podzim roku 2014 jsem projel 35 kilometrový úsek od pramene na západním svahu hory Tábor do Jičína a dnes Vás provedu druhou č…

Boharyně - obec cca 15 km západně od Hradce Králové prvně písemně doložená roku 1355. V té době ve vsi stávala tvrz jíž obýval Epík z Boharyně. Dnes obci dominuje kostel sv. Bartoloměje. Předchůdce dnešního kostel…

Dnes již velmi známé koupaliště v Lodíně bylo vybudováno v roce 1998. V areálu je k využití hlavní bazén, tobogán, vodní hřiby, pro nejmenší je připraven…

Naším cílem je zajímavá sakrální památka, která se nachází v blízkosti Nového Bydžova. Jedná se o dřevěný Kostel Sv. Markéty v obci Vysočany. Obec Vysočany, o které je první písemná zmínka roku 1364 se nachází cca…

Obec Vysočany, o které je první písemná zmínka roku 1364 se nachází jižně cca 2 km od centra Nového Bydžova. Již ve zmíněném roce 1364 stával v místě dřevěný kostel, který byl zasvěcen sv. Markétě. Koncem 17. stol…

Obec a zámek Sloupno leží 2,5 km severně od Nového Bydžova. Obec je přístupná autobusem z Nového Bydžova a nebo krátkou procházkou po silnici směrem na Jičín. Zámek spatříte hned, jakmile opustíte posledn…

Směřujeme do královského města, které se nachází cca 30 km východně od Poděbrad a cca 27 km západně od Hradce králové, do Nového Bydžova. Nový Bydžov založil před rokem 1305 Václav II, když přenesl práva z blízkéh…

Dvě třetiny cesty do východních Čech, kde chceme pobýt několik dní, máme za sebou a tak po sjetí z dálnice do Chlumce nad Cidlinou se rozhodujeme pro zastávku na něco k zakousnutí a k…

Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.

Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…

Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …

Barokní Zámek Karlova Koruna se nachází v Chlumci nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. Zámecká stavba má ojedinělý půdorys připomínající tvar královské koruny. Návštěvníci si mohou záme…