Loading...
Turistické cíle • Sport a rekreace • Lázně
Když v první polovině 19. století „vodní doktor“ Vincenc Priessnitz vynalezl svou vodoléčnu, nezůstal ve svém snažení bez následovníků. Jedním z nich byl i německý farář a léčitel Sebastian Kneipp, který zavedl vodoléčebnou metodu s otužováním ve studené vodě se střídáním ochlazování nohou a následným ohříváním. Správná Kneippova lázeň by měla mít dva chodníky s oblázky, v jednom je chladná, v dalším studená voda. Postupně se nohy zahřívají a ochlazují střídáním lázní.
Tolik základní metoda, ovšem byla od doby svého vynálezu několikrát pozměněna a vylepšena.
V lázních Jeseník máme už nějakou dobu venkovní soustavu jezírek, bazénků, potůčků a vodotrysků kde proudí studená voda podle zásad Priessnintrovy léčby – Balneopark. Samotné lázně se chlubí unikátností svého vynálezu.
Ovšem nakonec člověk zjistí, že zas tak velký unikát to není. Vcelku podobné zařízení jsme objevili v San Bernardu, části městečka Rabbi ve stejnojmenném údolí italských Dolomit. Na pozemku rozměru 550 m2 je vytvořena soustava potůčků, jezírek, nádrží, ale i chodníčků s s různými povrchy (oblázky, štěrk, dřevo, kůra). Návštěvník je nucen při vstupu odložit obuv, po té se vnoří do kanálu s proudící (studenou) vodou, tu střídají průchody přes různě teplá či chladná jezírka, je tu i bahenní jezírko. To vše slouží k uvolnění, relaxaci a utužení zdraví návštěvníka. V horkých letních dnech je lázeň obležená výletníky (nemají tu nikde koupaliště). Vstup do lázně je volný – tedy kromě těch bot.
Lázně jsou napájeny bystřinou Valorz, pozemek poskytla na 30 let místní farnost, projekt začal vznikat v roce 2009, projekt a výstavbu řídili Mauro Bortolotti a inženýr Lorenzo Mantini. Na stavbě se v letech 2012–2014 podílela místní stavební četa Rabbies, cena za dílo se udává ve výši 190.000 Eur.